• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Syndrom Freyové (SF), aurikulotemporální syndrom, je často opomíjená komplikace vyskytující podle recentních prací u 6–96 % pacientů po operaci příušní žlázy. Vzniká na podkladě aberantního prorůstání parasympatických vláken do pochev vláken denervovaných potních žlázek po přerušení aurikulotemporálního nervu. Pro syndrom je charakteristická triáda příznaků: pocení, zarudnutí a pálení až bolest v návaznosti na příjem potravy. Dia gnostika těchto potíží je časově nenáročný proces a existuje celá řada terapeutických možností. Naprostá většina, ať už chirurgických, nebo nechirurgických přístupů má však pouze krátkodobý účinek a nesou s sebou rizika řady komplikací. Aplikace botulotoxinu A (BTXA) představuje poměrně jednoduchou, účinnou a bezpečnou možnost terapie spočívající v intradermální aplikaci preparátu podle předem stanovené mapy aktivace syndromu Freyové. Cíle: Prezentace a zhodnocení pilotních výsledků terapeutické aplikace BTXA u pacientů s diagnostikovaným syndromem Freyové. Materiál a metodika: Retrospektivní analýza souboru 5 pacientů, kteří na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podstoupili operaci příušní žlázy různého rozsahu v rozmezí let 2006–2019, u nichž došlo k významné manifestaci symptomů SF na základě čehož u nich byl terapeuticky aplikován BTXA. Výsledky: Vyhodnocením subjektivních projevů SF u všech pacientů z našeho souboru došlo po aplikaci BTXA k signifi kantní ústupu potíží z „obtěžujících a snižujících jejich kvalitu života“ na „nikdy“ nebo „téměř nikdy“ se nevyskytující. Objektivizací Minorovým testem interpretovaným pomocí aplikace SketchAndCalc byl prokázán ústup aktivace SF průměrně o 91,6 %. Pouze u dvou pacientů bylo nutné opakovat aplikaci BTXA v odstupu 6 a 19 měsíců. U žádného z pacientů nebyly zaznamenány nežádoucí účinky aplikace BTXA. Závěr: Aplikace BTXA představuje účinný a bezpečný způsob terapie pacientů se syndromem Freyové.

Introduction: Frey‘s syndrome (SF), auriculotemporal syndrome, is an often neglected complication occurring in 6–96% of patients after parotid gland surgery according to recent studies. It arises on the basis of aberrant ingrowth of parasympathetic fi bers into the sheaths of denervated sweat glands after auriculotemporal nerve damage. The syndrome is characterized by a triad of symptoms: sweating, redness and burning or even pain in connection with food intake. Diagnosing these problems is not a time-consuming process and there are a number of therapeutic options. However, the vast majority of approaches, whether surgical or non-surgical, have only a short-term effect and carry a number of complications. The application of botulinum toxin A (BTXA) represents a relatively simple, effective and safe treatment option consisting of intradermal application of the solution according to a predetermined Frey syndrome activation map. Objectives: Presentation and evaluation of pilot results of therapeutic application of BTXA in patients dia gnosed with Frey‘s syndrome. Material and methods: Retrospective analysis of a group of 5 patients who underwent parotid gland surgery of various extents at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, University Hospital at St. Anny in Brno between 2006 and 2019, in whom there was a signifi cant manifestation of SF symptoms on the basis of which BTXA was therapeutically applied. Results: Evaluating the subjective manifestations of SF in all patients in our cohort, after the application of BTXA, showed that the problems signifi cantly decreased from “annoying and reducing their quality of life” to “never” or “almost never” occurring. Objective results of the Minor test interpreted by SketchAndCalc showed a decrease in SF activation of 91.6% on average. Only two patients required re-administration of BTXA at 6 and 19 months intervals. No adverse reactions to BTXA were reported or observed with any of the patients. Conclusion: BTXA is an eff ective and safe way to treat patients with Frey‘s syndrome.

• Klíčová slova
• parotidektomie,
• MeSH
• botulotoxiny typ A terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• gustatorické pocení * diagnóza   terapie   MeSH
• injekce intradermální MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory příušní žlázy chirurgie   komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• paréza * rehabilitace   MeSH
• porodní paralýza rehabilitace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• reflexní terapie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Aplikace botulotoxinu do musculus piriformis je jednou z možností terapie syndromu musculus piriformis. Tato poměrně kontroverzní klinická jednotka zahrnuje příznaky vysvětlované zvýšeným napětím musculus piriformis, některé tyto příznaky souvisejí s těsným anatomickým vztahem tohoto svalu s nervus ischiadicus. V terapii syndromu musculus piriformis mají významnou úlohu fyzioterapie a režimová opatření, dále jsou užívána analgetika a myorelaxancia; v případech, kdy předchozí terapie selhává, přichází do úvahy aplikace lokálního anestetika či botulotoxinu. K přesnému zacílení injekce do tohoto poměrně hluboko uloženého svalu lze aplikaci provést pod ultrasonografickou kontrolou. Cílem sdělení je přiblížit techniku takové aplikace; popisujeme, jak byla provedena aplikace botulotoxinu u našeho pacienta, o kterém je pak dále pojednáno v krátké kazuistice.

The administration of botulinum toxin into the piriformis muscle is one of the treatment options for piriformis syndrome. This relatively controversial clinical entity involves symptoms explained by an increased tone of the piriformis muscle, with some of them being related to the close anatomical relationship of this muscle with the sciatic nerve. Physiotherapy and lifestyle measures, followed by the use of analgesics and muscle relaxants, play an important role in treating piriformis syndrome; in the case of failure of a previous treatment, the administration of a local anaesthetic or botulinum toxin is considered. In order to precisely target the injection into this relatively deeply embedded muscle, the administration can be done under ultrasound guidance. The aim of the article is to introduce the technique of such administration; we describe the administration of botulinum toxin in our patient who is then presented in a short case report.

• MeSH
• botulotoxiny * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• injekce intramuskulární metody   MeSH
• lidé MeSH
• nervus ischiadicus patofyziologie   MeSH
• pánevní bolest etiologie   terapie   MeSH
• syndrom musculus piriformis * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• botulotoxiny typ A aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• dystonie * diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• elektromyografie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myoklonus epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• syndrom karpálního tunelu diagnostické zobrazování   farmakoterapie   chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Prezentujeme soubor čtyř pacientů s benigním nádorem nervu na horní končetině, které jsme diagnostikovali pomocí sonografie. Ve dvou případech se jednalo o schwannom, u dalších dvou pacientů o intraneurální perineuriom. Klinicky měli pacienti progredující fokální rezistenci v místě předpokládaného průběhu nervu a ve třech případech vykazovali progredující mononeuropatii. Cílem článku je upozornit neurology na sonografii periferních nervů jako vhodnou skríningovou metodu první volby při suspekci na nádor periferního nervového systému. Článek obsahuje základní přehled problematiky a kazuistiky s bohatou obrazovou dokumentací.

We present four cases of patients with benign peripheral nerve tumors in the upper limbs that were diagnosed with ultrasound.Two cases were identified as schwannoma and the other two as intraneural perineurioma. Clinically, the patients had progressivefocal resistance at the site of the presumed course of the nerve, with three of the cases exhibiting progressive neuropathy. The aimof this article is to highlight peripheral nerve ultrasonography as a suitable first-choice screening method for a suspected tumorof the peripheral nervous system. The article includes a basic overview and case studies with abundant pictorial documentation.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie MeSH
• horní končetina diagnostické zobrazování   inervace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory nervové pochvy diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• nádory periferního nervového systému * diagnostické zobrazování   diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• neurilemom diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• neurofibrom patologie   MeSH
• ultrasonografie * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Guillainův-Barrého syndrom je akutní zánětlivá autoimunitní polyradikuloneuropatie patřící mezi vzácnější neurologická onemocnění, nicméně po téměř úplné eradikaci poliomyelitidy je celosvětově nejčastější příčinou akutně vzniklé chabé paralýzy. Registr funguje od roku 2012 a poskytuje prospektivně zaznamenávaná data. Cíl: Cílem registru je sledování klinického profilu, léčby a šestiměsíční prognózy nemocných s Guillainovým-Barrého syndromem. Metodika: Data zadávají osoby pověřené neuromuskulárními centry. Klinický průběh je hodnocen na základě GBS disability scale a svalové síly pro obličejové svalstvo a svalstvo končetin. Vyšetření je provedeno při přijetí pacienta k hospitalizaci, před léčbou, ihned po léčbě, za 1 měsíc a za 6 měsíců od ukončení léčby. Výsledky: V registru bylo zaznamenáno celkem 272 případů, u 137 z nich jsou k dispozici kompletní data za 6 měsíců. Z těchto 137 pacientů bylo 52 léčeno intravenózním lidským imunoglobulinem a 85 výměnnou plazmaferézou. Dobrého výsledného klinického stavu po 6 měsících dosáhlo celkem 85 % pacientů. Reziduální těžký neurologický deficit přetrvával po 6 měsících u 11 % pacientů. Šest pacientů zemřelo. Nezaznamenali jsme rozdíl v účinnosti imunoglobulinu a plazmaferézy v celém souboru, v podskupině nejtěžších pacientů či ve vztahu k pohlaví. Závěr: Centralizace péče a dodržování standardů péče vedou k dobré prognóze nemocných s Guillainovým-Barrého syndromem srovnatelné s relevantními zdroji.

Introduction: The Guillain-Barré syndrome is an acute inflammatory autoimmune polyradiculo-neuropathy and belongs among rare neurologic diseases. Since poliomyelitis has been almost completely eliminated, it is currently the most frequent cause of acute flaccid paralysis worldwide. The registry was formed in the Czech Republic in 2012 and is an important source of prospectively recorded data. Aim: The goal of the registry is to follow up the clinical profile, treatment and 6-month prognosis of Guillain-Barré syndrome patients. Methods: The data are collected prospectively by persons delegated by neuromuscular centres in the Czech Republic. The clinical course is assessed on the basis of the GBS disability scale and muscle strength according to the Medical Research Council sum score for facial muscles and extremity muscles. Detailed clinical investigation is done on admission, before the treatment, immediately after the treatment, 1 month and 6 months after the end of the treatment. Results: We enrolled a total 272 cases of Guillain-Barré syndrome patients in the period from 1st January 2012 to 17th August 2016. We have complete data for 6 months in 137 of them. 52 were treated with intravenous human immunoglobulin and 85 with plasma exchange. A good clinical outcome after 6 months (ability to walk unassisted) was achieved in 85% of patients. Severe residual neurological deficit persisted after 6 months in 11% of patients. The remaining 6 patients died. We did not find any difference in the efficiency of immunoglobulin vs. plasma exchange in the whole group, in the subgroup of the severely disabled patients and according to sex. Conclusion: Medical care centralisation and adherence to the standard of care lead to a good clinical outcome in Guillain-Barré syndrome patients, which is comparable with relevant sources.

• MeSH
• Guillainův-Barrého syndrom * epidemiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• hlášení nemocí MeSH
• imunoglobuliny farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• plazmaferéza využití   MeSH
• registrace MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH