Radiotherapy can be both immunosuppressive and immunostimulatory. Radiation-induced lymphopenia (RIL) is an ongoing challenge in cancer treatment. We investigated weekly changes in the absolute lymphocyte count (ALC) during proton radiotherapy, evaluating the effects of different dosage, fractionation schedules, and pelvic node irradiation (PNI). Prostate cancer patients were prospectively chosen for this study, due to their relatively homogenous treatment plans. Treatment protocols were categorized into three groups: Group A (n=52) received 36.25 Gy/5-fractions, Group B (n=60) underwent 63 Gy/21-fractions and group C (n=69) received 63 Gy/21-fractions plus PNI. To account for individual characteristic differences, a new categorization method was made, according to the change in ALC relative to the baseline. Lymphopenia (ALC < 1000 K/μL) developed in 8%, 17% and 84% of patients in groups A, B, and C, respectively. An initial increase in ALC occurred in 44%, 47% and 28% of groups A, B and C, respectively, and declined with proceeding fractions. Patients with PNI had the most pronounced reduction in their ALC relative to the baseline. Increased dosage and fractionation led to a higher incidence of lymphopenia. Understanding which factors influence ALC in particle therapy is vital for leveraging the immune-enhancing effects of radiotherapy, while minimising its immunosuppressive impacts.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Adjuvantní radioterapie je velmi častou součástí léčby nemetastatického nádoru prsu. Přestože se jedná o velmi účinnou léčební metodu, může být zatížena mnoha nežádoucími účinky. Ty mohou zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních či plicních nemocí, sekundárních malignit a dle nejnovějších dat mohou také vést k nežádoucí lymfopenii. Protonová radioterapie díky svým jednoznačným dozimetrickým výhodám přináší možnost snížení integrální dávky, dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá s rostoucí komplexností cílového objemu. Čím je plánovaný objem větší nebo komplikovanější, tím je výhoda protonové terapie významnější. Jedná se zejména o objemy, u kterých je v plánu ozařování vnitřních mamárních uzlin, komplikované či klenuté tvary hrudníku (např. pectus excavatum) nebo bilaterální karcinomy prsu. Tady protonová terapie nabízí unikátní fyzikální možnosti při výborném pokrytí plánovaného cílového objemu a současné ochraně zdravých tkání. V článku uvádíme situace, u kterých je při použití protonové radioterapie v léčbě karcinomu prsu významný dozimetrický benefit a potenciální profit z protonové terapie.
Adjuvant radiotherapy is a frequently used treatment option for non-metastatic breast cancer. Although highly effective, it can be burdened with several negative side-effects that may increase the risk of cardiovascular and pulmonary diseases, secondary malignancies, and according to recent data, may lead to unwanted suppression of the immune system. Proton radiotherapy has unique dosimetric advantages that offer the possibility of reducing the integral dose and unwanted dose to the surrounding organs at risk, while simultaneously allowing for optimal coverage of the treatment volume. This benefit becomes more evident in larger or more complex target volumes. Treatment plans with increased complexity, such as those for bilateral breast cancer, complicated or arched chest shapes (e.g., pectus excavatum), or those involving irradiation of the internal mammary nodes, stand to benefit significantly from proton therapy. In this article, we highlight situations in which proton radiotherapy offers pronounced dosimetric advantages for breast cancer patients.
- MeSH
- dávka záření MeSH
- kardiotoxicita MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * MeSH
- protonová terapie * škodlivé účinky MeSH
- radiační poranění MeSH
- radioterapie s modulovanou intenzitou MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Primární synchronně zjištěný bilaterální karcinom prsu (PSBBC) je relativně vzácná klinická entita. Adjuvantní radioterapie je standardní součástí léčby nepokročilého nádoru prsu. Přestože je tato léčba nenahraditelná, je zatížena nežádoucími účinky, které u části pacientek mohou vést k neakceptovatelnému zvýšení kardiovaskulárního rizika a rizika rozvoje sekundární malignity. Kardiovaskulární komplikace prokazatelně snižují přežití pacientek s karcinomem prsu, a proto je nutná snaha o co největší redukci dávek na srdce a srdeční struktury. Protonová radioterapie, díky svým dozimetrickým výhodám, přináší možnost snížení dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá se zvětšujícím se rozsahem a rostoucí náročností cílového objemu, mezi které synchronně zjištěný bilaterální karcinom prsu jednoznačně patří.
Primary synchronously detected bilateral breast cancer (PSBBC) is a relatively rare clinical entity. The adjuvant radiotherapy is a standard part of non-metastatic breast cancer treatment. Despite the fact that this treatment is irreplaceable, it bears the burden of side effects, which may lead to an unacceptable increase of cardiovascular risk and risk of developing secondary malignancy in some patients. Cardiovascular complications have been shown to reduce the survival in breast cancer patients, and therefore efforts should be made to reduce the dose to the heart and cardiac structure as much as possible. Due to its dosimetric advantages, proton radiotherapy offers the possibility to reduce dose to organs at risk while maintaining optimal target volume coverage. This advantage grows with increasing extent and severity of the target volume, among which the synchronously detected bilateral breast cancer clearly belongs. We retrospectively attempted to evaluate the feasibility and safety of using proton radiotherapy in the treatment strategy of synchronously detected bilateral breast cancer.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu radioterapie MeSH
- protonová terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Adjuvantní radioterapie je velmi častou součástí léčby non-metastatického nádoru prsu. Přestože je tato léčba velmi účinná, je zatížena nežádoucími účinky, které u části pacientek mohou vést zejména k neakceptovatelnému zvýšení kardiovaskulárního rizika, ale také k rostoucímu riziku rozvoje sekundární malignity. Protonová radioterapie díky svým dozimetrickým výhodám přináší možnost snížení integrální dávky, dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá s rostoucí komplexností cílového objemu (např. při indikaci k ozáření vnitřních mamárních uzlin) a u mladších pacientek s levostranným karcinomem prsu. Dostupná klinická data prokazují její proveditelnost i absenci neočekávaných nežádoucích účinků. Probíhající klinické studie a sběr dat v rámci follow-up potom nabídnou možnost upřesnění kritérií, na základě kterých by měly být pacientky k protonové radioterapii referovány.
Adjuvant iradiation is frequently used for treatment of non-metastatic breast cancer patients. Althought photon irradiation improved local control and overal survival, its use could lead to unacceptable increas of cardiovascular toxicity or secondary cancer risk. Proton therapy due to its dosimetric advanatages compared to photon radioterapy decreases the integral dose, dose to organs at risk and at the same time allows optimal coverage of the treatment volume. This advantage is more evident in more complex volumes, like in cases where internal mammary nodes have to be irradiated, and in younger patients with left-sided breast cancer. Available early clinical data confirms that proton irradiation is feasbile and not connected with unacceptable or unexpected risk of complications. Ongoing clinical trials and data collection during the follow-up will lead to identification of prognostic factors, which could help in identifying of patients, who will most benefit from proton radioterapy use.
- MeSH
- dávka záření MeSH
- fotony terapeutické užití MeSH
- karcinom radioterapie MeSH
- kůže účinky záření MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * radioterapie MeSH
- protonová terapie * ošetřování škodlivé účinky MeSH
- radioterapie metody ošetřování škodlivé účinky MeSH
- riziko MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- srdce účinky záření MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
x
x
- MeSH
- adjuvantní radioterapie metody využití MeSH
- celková dávka radioterapie normy MeSH
- karcinom diagnóza radioterapie MeSH
- kardiotoxicita * komplikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- nádory prsu * diagnóza radioterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv komplikace prevence a kontrola MeSH
- poškození plic diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- protonová terapie * metody škodlivé účinky trendy MeSH
- radioterapie metody normy využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
