Obsessive-compulsive disorder (OCD) is a chronic psychiatric illness and 1 of the most common anxiety disorders with the prevalence of 3%. Although its pathogenesis remains unclear, the traditional model focused on alternations in the serotonin system. Selective serotonin reuptake inhibitors provide the most effective treatment; however, as much as 40-60% of patients do not respond to antidepressants therapy. Thus, attention has shifted towards other neurotransmitter systems and related neuroanatomical structures. Recently, there is extensive evidence showing a key role of glutamate pathways abnormalities within the cortico-striatal-thalamo-cortical circuitry and temporal lobes in OCD pathogenesis. In this review, we link together the existent neuroanatomical, neurophysiological, and neuropsychological evidence to argue for potential benefits of adjuvant treatment with glutamatergic agents, especially memantine. By a targeted de-excitation effect on the glutamatergic system in the temporal lobes and connected brain regions, memantine might further alleviate OCD symptoms. This effect should be even more pronounced in certain subtypes of patients with specific cognitive deficits and maladaptive compensatory memory processes (e.g., checkers).
- MeSH
- glutamátové receptory metabolismus MeSH
- kognitivní poruchy etiologie MeSH
- kyselina glutamová metabolismus MeSH
- látky působící na systém excitačních aminokyselin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mozek účinky léků metabolismus MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- obsedantně kompulzivní porucha komplikace farmakoterapie metabolismus patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Zvířata vždy představovala důležitou součást života člověka, a proto v něm mohou vyvolávat nejrůznější emoce. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní emoce, které v nás zvířata vzbuzují, a to zejména na krásu viděnou lidskýma očima. Jelikož na světě existuje velké množství druhů patřících do různých taxonomických skupin, je důležité se podívat, jak lidé zvířata kognitivně kategorizují a jaké charakteristiky ovlivňují hodnocení krásy v každé skupině zvířat zvlášť. Zajímalo nás, zda krásu ovlivňuje velikost a tvar těla nebo barevnost či vzor jednotlivých druhů. V předchozích pracích byla úspěšně využita testovací metoda předkládání stimulů v podobě fotografií zvířat, které respondenti hodnotí podle vnímané krásy. Na základě této metody vzniklo mnoho prací zkoumající vztah ke zvířatům (jak pozitivní, tak negativní) a umožnilo provádět výzkumy i v jiných zemích. Mezikulturní srovnání vnímání krásy je důležitou součástí výzkumu krásy zvířat, neboť umožňuje porovnat názory lidí na zvířata z odlišných kulturních prostředí, včetně domorodých obyvatel žijících dodnes v lovecko-sběračském uspořádání. Pokud by totiž byly znaky určující, co je na zvířatech krásné, mezikulturně shodné, dá se předpokládat, že pozitivní vnímání zvířat se vyvinulo v evoluci dříve, než lidé osídlili celý svět, a tudíž není závislé na současném prostředí. Vnímání krásy zvířat není zajímavé jen z hlediska evoluce, ale dává nám možnost využít tyto poznatky v cílených kampaních na pomoc ohroženým druhům zvířat. Tato práce je shrnutím výsledků studií zabývajících se pozitivním vnímáním zvířat na různé úrovni a v různých souvislostech a přináší ucelený pohled na vnímání krásy zvířat u lidí.
Animals have always represented an important part of life and thus they can evoke a wide range of emotions. This work has focused on the positive emotions evoked by animals in humans, specifically beauty as seen by human eyes. Since there is a multitude of species in the world that belong to various taxonomic groups, it is important to examine, how humans cognitively categorize them and what characteristics influence the perception of beauty in individual groups. The question was whether the size and shape of the animals’ bodies or their colour and markings influence their beauty. Previous research has successfully employed the testing method of presenting stimuli in form of photographed animals, which were then rated by respondents according to perceived beauty. Numerous works based on this method originated, studying both positive and negative attitude towards animals, which enabled further research to be carried out in other countries. Cross-cultural comparison of the perception of beauty is an important part of the research of animal beauty, because it allows a comparison of opinions on animals of people from different cultural backgrounds, including native groups still living in hunter-gatherer hierarchy to this day. Identical features of what is seen as beautiful across cultures would imply that the positive perception of animals evolved before the humans settled the whole world and is thus independent of the current environment. The perception of animal beauty is an interesting subject not merely from an evolutionary standpoint, but also since it opens a possibility to use the findings in campaigns targeted to help endangered species. This work is a summary of results of studies focused on positive perception of animals on different levels and in different contexts, and it offers a concise overview of the perception of beauty by humans.
Zvířata představují pro člověka prioritizované stimuly, je jim věnována větší pozornost než neživým objektům a tento zájem je doprovázen nejen pozitivními, ale také negativními emocemi, jako je strach a odpor. Obě emoce mají významnou adaptivní roli v situacích, které mohou být pro člověka potenciálně nebezpečné. Strach reaguje na přítomnost predátora či jiného strachového stimulu, který jej bezprostředně ohrožuje, zatímco odpor se vyvinul jako ochrana před chorobami a infekcemi. Tyto emoce však byly důležité nejen v evoluční minulosti člověka, do značné míry nás ovlivňují i dnes, přestože se se zvířaty ve volné přírodě setkáváme stále méně. Strach a odpor hrají zásadní roli také ve fobiích ze zvířat. Tato práce tedy shrnuje naše dosavadní poznatky o negativních emocích, které v lidech vzbuzují zvířata. Zabývá se rozdíly mezi fungováním strachu a odporu, jejich vzájemným vztahem a také psychopatologiemi. V neposlední řadě se pak věnuje tomu, které konkrétní znaky zvířat ovlivňují nejen jejich přednostní vnímání, ale také pociťování specifických emocí, strachu a odporu, u různých skupin zvířat.
Animals represent prioritised stimuli for humans, they are given more attention than inanimate objects, and this attention is accompanied by not only positive emotions, but also negative ones, such as fear and disgust. Both of these emotions play an important adaptive role in potentially dangerous situations. Fear represents human reaction to the presence of a predator or another fear-inducing stimulus posing an immediate threat, while disgust has evolved as a protection against diseases and infections. These emotions were significant during human evolutionary history, but they continue to influence us to this day, despite humans coming into contact with animals in the wild with increasing rarity. Fear and disgust are also a substantial part of animal phobias. This work summarises our findings so far regarding negative emotions caused by animals. It deals with differences between the function of fear and disgust, their relation to each other, and their psychopathologies. Last but not least, it also discusses which specific features of animals influence their prioritized perception and experiencing of fear and disgust evoked by distinct animal groups.
According to the fear module theory, humans are evolutionarily predisposed to perceive snakes as prioritized stimuli and exhibit a fast emotional and behavioral response toward them. In Europe, highly dangerous snake species are distributed almost exclusively in the Mediterranean and Caspian areas. While the risk of a snakebite is relatively low in Central Europe, Azerbaijan, on the other hand, has a high occurrence of the deadly venomous Levant viper (Macrovipera lebetina). We hypothesize that co-habitation with this dangerous snake has shaped the way in which humans evaluate snake species resembling it. For that purpose, we asked respondents from the Czech Republic and Azerbaijan to rank photographs depicting 36 snake species according to perceived fear and beauty. The results revealed a high cross-cultural agreement in both evaluations (fear r2 = 0.683, p < 0.0001; beauty: r2 = 0.816, p < 0.0001). Snakes species eliciting higher fear tend to be also perceived as more beautiful, yet people are able to clearly distinguish between these two dimensions. Deadly venomous snakes representing a serious risk are perceived as highly fearful. This is especially true for the vipers and allies (pit vipers) possessing a characteristic body shape with a distinct triangular head and thick body, which was found as the most fear evoking by respondents from both countries. Although the attitude toward snakes is more negative among the respondents from Azerbaijan, their fear evaluation is similar to the Czechs. For instance, despite co-habitation with the Levant viper, it was not rated by the Azerbaijanis as more fearful than other dangerous snakes. In conclusion, agreement in the evaluation of snake fear and beauty is cross-culturally high and relative fear attributed to selected snake species is not directly explainable by the current environmental and cultural differences. This may provide some support for the evolutionary hypothesis of preparedness to fear snakes.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Millions of people worldwide suffer from specific phobias. Almost any stimulus may trigger a phobic reaction, but snakes are among the most feared objects. Half of the population feel anxious about snakes and 2-3% meet the diagnostic criteria for snake phobia. Despite such a high ratio, only one instrument is commonly used, the Snake Questionnaire (SNAQ). The aim of this study was to develop a standardized Czech translation, describe its psychometric properties and analyze the distribution of snake fears. In a counter-balanced design 755 respondents were asked to complete the English and Czech SNAQ (first or last) with a 2-3 month delay; 300 of them completed both instruments. We found excellent test-retest reliability (0.94), although the total scores differed significantly when the English version was administered first. The mean score was 5.80 and Generalized Linear Models revealed significant effects of sex and field of study (women and people with no biology education scored higher than men and biologists). A cut-off point for snake phobia as derived from a previous study identified 2.6% of the subjects as phobic. Finally, the score distribution was similar to other countries supporting the view that fear of snakes is universal.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fobie diagnóza psychologie MeSH
- hadi * MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) MeSH
- lidé MeSH
- lineární modely MeSH
- průzkumy a dotazníky normy MeSH
- psychometrie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- strach psychologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- validační studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
