Infekční endokarditida (IE) je závažné onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou. Častější je u pacientů se strukturální patologií srdce. IE nejčastěji postihuje srdeční chlopně, patologický proces může vzniknout i na nástěnném endokardu nebo na cizích tělesech, která jsou v srdci umístěna. U dětí se strukturálně normálním srdcem patří mezi rizikové skupiny pro vznik IE jedinci s malignitami, nezralí novorozenci, pacienti se zavedeným centrálním žilním katetrem, děti s extrakardiálními strukturálními malformacemi nebo genetickými syndromy a mladí narkomani. Jedno z rizik je embolizace části vegetace do dalších orgánových systémů. Vznik IE je možný i na normálním srdci a bez rizikových faktorů v anamnéze. V kazuistice je demonstrována infekční endokarditida tříletého zdravého dítěte s významnou embolizací do mozku.

Infective endocarditis with embolization of vegetation into the central nervous system Infective endocarditis (IE) is a serious disease with high morbidity and mortality. It is more common in patients with structural pathology of the heart. IE most often affects the heart valves, the pathological process also can affect the wall endocardium or artificial material in the heart. In children with a structurally normal heart, individuals with malignancies, immature neonates, patients with an implanted central venous catheter, children with extracardiac structural malformations or genetic syndromes, and young drug addicts are at risk for developing IE. One of the risks is the embolization of part of the vegetation into other organ systems. IE is possible even in a normal heart and without a history of risk factors. The case report demonstrates the infective endocarditis of a three-year-old healthy child with significant embolization into the brain.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• embolie etiologie   terapie   MeSH
• endokarditida * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mitrální chlopeň mikrobiologie   patologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Akutní myokarditida je potenciálně závažné onemocnění. Průběh je velmi variabilní, nejčastější etiologie je virová. Autoři představují tři kazuistiky akutní myokarditidy, které se vyskytly u dospívajících chlapců v krátkém časovém období. Společnou symptomatologií byla bolest na hrudi, u všech byla detekována vyšší hladina troponinu a všichni měli pozitivní nález na magnetické rezonanci. U dvou případů byly sérologicky prokázány signifikantní titry Coxsackie viru, u jednoho byla potvrzena primoinfekce virem Epsteina-Barrové. Klinický průběh byl bez komplikací, pro nealterovanou srdeční funkci předpokládáme u všech pacientů dobrou prognózu. Doporučeno je celoživotní sledování.

Acute myocarditis is a potentially serious disease. The course is very variable, the most common etiology is viral. The authors present three cases of acute myocarditis that occurred in adolescent boys in a short period. The common symptomatology was chest pain, higher levels of troponin were detected in all of them, and all had a positive MRI finding. In two cases, significant Coxsackievirus titers were demonstrated serologically and in one, primary infection with Epstein-Barr virus was confirmed. The clinical course was without complications, for non-altered heart function we assume a good prognosis in all patients. Lifelong monitoring is recommended.

• MeSH
• infekce komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mladiství MeSH
• myokarditida * diagnóza   etiologie   MeSH
• troponin analýza   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Objectives: This study aimed to evaluate the prenatal rate of congenital heart defects (CHDs) and the frequency of termination of pregnancy (TOP) due to a CHD, depending on the severity of the defect and concomitant diseases of the fetus.Methods: The data were assessed retrospectively between 2002 and 2017. Ultrasound examination was performed mostly in the second trimester. For analysis, the CHDs were divided into three groups of severity and three groups of fetus impairment.Results: A total of 40,885 fetuses underwent echocardiography. The CHDs were detected in 1.0% (398/40,885) and were an isolated anomaly in 69% (275/398). Forty-nine percent (197/398) of families decided to TOP. In all groups of severity, the rate of TOP rose linearly when comparing isolated defects and cases with associated morphological and genetic impairments. The TOP was significantly dependent on the associated anomalies in patients with the most correctable defects (p < .001) and the severity of CHDs in isolated cases without any other impairment (p < .001).Conclusion: The parents' decision to terminate increased with the severity of the defect and the associated anomalies of the fetus. The parents were mostly influenced by the associated anomalies when the CHD was correctable, and genetic factors played a more important role than morphological ones.

• MeSH
• echokardiografie MeSH
• lidé MeSH
• plod MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rodiče MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• vrozené srdeční vady * diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

AIM: To study congenital heart defects (CHDs), evaluate their relation to extra-cardiac pathologies, and assess the significance of prenatal diagnostics for heart diseases. METHODS: Data from 1999-2017 were analyzed for the incidence of significant CHDs in fetuses (prenatal ultrasound/echocardiography) and children, including, where applicable, autopsy data and genetic evaluation. RESULTS: Among 220,400 fetuses, 819 (3.7 cases per 1000) significant CHDs were observed. Of the total, 53% (435/819) of CHDs were diagnosed prenatally. The heart defect was an isolated impairment in 78% (640/819), associated with a genetic impairment in 16% (128/819), and with extra-cardiac malformations without genetic pathology in 6% (51/819). Chromosomal aberrations were diagnosed prenatally in 70% (90/128) of those affected and extra-cardiac conditions in 86% (44/51). The CHD and genetic pathology association was more frequent prenatally [21% (90/435) vs. postnatally: 10% (38/384; P<0.0001)], as was the association between CHD with other extra-cardiac pathology and a normal karyotype [prenatally: 10% (44/435) vs. postnatally: 2% (7/384; P<0.0001)]. CONCLUSION: Heart defects are most frequently isolated, with genetic and other extra-cardiac anomalies in about one third of cases, significantly linked to prenatal diagnostics.

• MeSH
• chromozomální aberace embryologie   MeSH
• echokardiografie MeSH
• gestační stáří MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• pitva MeSH
• prenatální diagnóza * statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• vrozené srdeční vady diagnostické zobrazování   embryologie   mortalita   MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Objective: The main aim of this study was to compare the prevalence of congenital heart defects (CHDs) between pregnant women with and those without the risk factors. The secondary aim was to determine the influence of the specific risk factors, divided into subgroups, on the development of the CHD. Methods: The presented results were obtained over the course of a 15-year study between years 2002 and 2016. Fetal echocardiography was performed as a planned screening examination during the second trimester of gravidity. A total of 35,831 singleton pregnancies were examined at our center. Risk factors for the development of CHDs were analyzed and divide into the following groups: (i) maternal age ≥35 years; (ii) mother-related risk factors; (iii) pregnancy- and fetus-related risk factors; (iv) pregnancy after in vitro fertilization (IVF); (v) history of CHDs in the first-degree family member; (vi) history of CHDs in the second-degree family member; and (vii) positive genetic family history. Results: The risk factors were identified in 25% (8990/35,831) of pregnancies. In total, CHDs were detected in 1.1% (394/35,831) of fetuses. The prevalence rate of CHDs was higher in the pregnancies with than in those without the risk factors (2.5% [221/8990] versus 0.6% [173/26,841]; p < .0001). The presence of pregnancy- and fetus-related risk factors (odds ratio [OR], 6.5; 95% confidence interval [CI], 4.3-9.7) and pregnancy after IVF (OR, 2.8; 95% CI, 1.5-5.2) were found to be independent risk factors of CHDs. Conclusions: The presence of specific risk factors is related to the increasing prevalence of CHDs. Pregnancy- and fetus-related risk factors and in vitro fertilization were found to be the independent risk factors of CHD.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené srdeční vady epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Studium výskytu významných srdečních vad (VSV) a efektivity jejich prenatální diagnostiky, popis četnosti přidružených anomálií a stanovení možností perinatální péče u patologických novorozenců. Metodika: Retrospektivní studie 1999–2016. Sledování výskytu významných VSV v populaci Moravskoslezského kraje. V prenatální i postnatální péči došetření všech významných kardiálních patologií. Prenatálně ultrazvukové vyšetření srdce plodu – fetální echokardiografie provedené většinou ve II. trimestru gravidity, postnatálně standardizované komplexní vyšetření dětským kardiologem. Při umělém ukončení gravidity u autopsie vždy přítomnost dětského kardiologa s přesným popisem vady. Porod patologického novorozence na specializovaném pracovišti. Genetické došetření. Výsledky: Ve sledovaném 18letém období se v populaci 209 300 plodů vyskytlo celkem 784 (3,7 na 1000 plodů) významných VSV. V průměru bylo prenatálně detekováno 52 % (406/784) VSV, prenatálně nepoznáno 48 % (378/784). Efektivita prenatální detekce stoupala, v posledních třech letech bylo před porodem zachyceno 74 % významných VSV. U prenatálně detekovaných VSV se 53 % (215/406) rodin rozhodlo pro ukončení gravidity. Srdeční vada se vyskytla převážně jako izolované postižení v 78 % (609/784), ve spojení s genetickým postižením v 16 % (125/784) a s extrakardiální malformací bez genetické patologie v 6 % (50/784). Ze 125 chromosomálních anomálií bylo 70 % (88/125) spjato s prenatální diagnózou a 30 % (37/125) bylo zjištěno až postnatálně. U extrakardiálních patologií bylo ve spojení s VSV prenatálně 86 % (43/50) a postnatálně 14 % (7/50) případů. Závěr: Srdeční vada se většinou vyskytuje jako izolované postižení. Genetické a jiné extrakardiální anomálie se spojují přibližně s jednou třetinou kardiálních diagnóz a jsou významně svázány s prenatální diagnostikou. Prenatální péče umožňuje došetření patologické gravidity, správné poradenství postižené rodině a plánování porodu novorozence se srdeční vadou. Polovina rodin graviditu s fetálně poznanou VSV ukončí a je tak redukován výskyt VSV v populaci novorozenců.

The incidence of congenital heart defects – the impact of prenatal diagnosis Objective: To study of the occurrence of congenital heart defects (CHDs) and the effectiveness of their prenatal detection. To study the frequency of extracardiac anomalies. To determine the possibility of perinatal care in pathological newborns. Methods: The retrospective cohort study between 1999–2016. The observed region was the Moravian-Silesian region. The investigation of all significant heart defects, ultrasound examination of the fetal heart (fetal echocardiography) in the second trimester of pregnancy and postnatal standardized examination by a pediatriccardiologist, presence of pediatric cardiologist at all autopsies with a precise description of the defect, birth of a pathological newborn at a specialized center, genetic testing. Results: During the monitored 18years period, a total of 784 (3.7 cases per 1,000 fetuses) of significant CHDs were observed in the total population of 209,300 fetuses. There were 52% (406/784) CHDs detected prenatally and 48% (378/784) of cases were not prenatally recognized. The effectiveness of CHDs screening has improved progressively and the success rate of prenatal detection was 74% in the last three years. In the group of prenatally diagnosed significant CHDs, 53 % (215/406) of families decided for termination of gravidity. In most cases, the CHDs was diagnosed as an isolated anomaly, in 78 % (609/784) of fetuses. In 16% (125/784) of cases, concomitant genetic defect was observed, 6 % (50/784) of cases suffered from a different extra cardiac morphological pathology, without a genetic anomaly. Among the patients with genetic impairment, 70% (88/125) of cases were associated with a prenatal diagnostics, in case of extracardiac malformations, this number reached 86 % (43/50). Conclusions: CHDs were mostly manifested as an isolated anomaly. Concomitant genetic and other extracardiac pathology were diagnosed in one third of cases and these cases were significantly associated with a prenatal diagnosis. Prenatal care allows a more detailed examination of the pregnancy with a proper counseling for the affected family and the examination of pathological pregnancy and planning of delivery and postnatal interventions for the affected newborn. In our region, more than half of the families with a prenatally diagnosed CHD in the fetus decide to terminate the pregnancy and the incidence of significant CHDs is reduced in the newborn population.

• MeSH
• echokardiografie MeSH
• fetální srdce diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• prenatální diagnóza * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vrozené srdeční vady * genetika   klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Sledování vývoje a úspěšnosti prenatální detekce vrozených srdečních vad (VSV), zhodnocení efektivity diagnostiky z jednotlivých ultrazvukových projekcí. Pracoviště: Klinika dětského lékařství FN Ostrava a LF Ostravské univerzity. Typ studie: Retrospektivní studie. Metodika: Ultrazvukové vyšetření srdce plodu (fetální echokardiografie) provedené ve II. trimestru gravidity. Sledovaným regionem je Moravskoslezský kraj, hodnocení je provedeno v retrospektivní studii z let 2000–2016. Znalost všech významných srdečních vad v regionu, zpracování dat z genetických hlášení, došetření všech prenatálních patologií dětským kardiologem, u autopsie vždy přítomnost dětského kardiologa s přesným popisem vady, porod patologického novorozence na specializovaném pracovišti. Analýza detekovaných VSV v závislosti na použitých ultrazvukových projekcích. Výsledky: Ve sledovaném 17letém období se v populaci 198 300 plodů vyskytlo celkem 748 (3,8 na 1000 plodů) prenatálně poznaných a postnatálně významných VSV. Prenatálně detekováno bylo 53 % (393/748) VSV, prenatálně nepoznáno 47 % (355/748). Efektivita screeningu významných VSV se postupně zlepšovala, z 10 % až na současných 74 %. Nejlepší výsledky jsou při diagnostice ze základní čtyřdutiny, celkově se v praxi zhoršují výsledky od základní čtyřdutinové projekce po aortální oblouk. Závěr: Prenatální detekce vrozených srdečních vad trvale zvyšuje svoji efektivitu, u hypoplazií a zásadních anomálií komor až k 100% prenatálnímu záchytu v posledních třech letech. Statisticky významně ale klesá úroveň detekce od projekce srdeční čtyřdutiny k výtokovým traktům, velkým cévám a aortálnímu oblouku. Významná srdeční vada je obecně prenatálně dobře identifikovatelná a vyskytuje se většinou jako izolované postižení. Podstatná je přesná diagnóza, celkové došetření gravidity a pečlivé a správné poradenství postižené rodině.

Objective: To audit the development and success rate of prenatal detection of congenital heart defects (CHDs), and to evaluate the effectiveness of diagnostics performed in standardized scanning planes. Setting: Department of Pediatrics, University Hospital Ostrava. Design: Retrospective study. Methods: Ultrasound examination of fetal heart (fetal echocardiography) was performed in the second trimester pregnancy. The observed region was the Moravian-Silesian region; the assessment was performed in the retrospective study performed between 2000- 2016. The knowledge of all significant heart defects in the region, processing of data from genetic reporting, further examination of all prenatal pathologies by a pediatric cardiologist, presence of a pediatric cardiologist at all autopsies, with a precise description of the defect, birth of a pathological new-born at a specialized centre. Analysis of detected CHDs was performed in relation to the ultrasound scans used. Results: During the monitored 17-year period, a total of 748 (3.8 cases per 1,000 foetuses) of prenatally identified and postnatally significant CHDs were observed in the total population of 198,300 foetuses. There were 53% (393/748) CHDs detected prenatally and 47% (355/748) of cases were not prenatally recognized. The effectiveness of CHD screening has improved progressively, from the initial 10% up to the current 74%. The best results were obtained using the basic four-chamber (4CH) scan; the results in practice gradually decreased, from the basic 4CH projection to the aortic arch. Conclusion: The effectiveness of prenatal detection of congenital heart defects gradually improves, namely in cases of hypoplasia and significant ventricular anomalies, with up to 100% prenatally detected cases in the past three years. The level of detection statistically decreases, from the four-chamber projection to out-flow tracts, great arteries and the aortic arch. Congenital heart defect is generally well detectable prenatally, and is usually observed as an isolated anomaly. The most important factors include a precise diagnosis, overall examination of the pregnancy and correct counselling provided for the affected family.

• MeSH
• fetální srdce diagnostické zobrazování   MeSH
• hodnocení postupů (zdravotní péče) MeSH
• lidé MeSH
• prenatální diagnóza * metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   MeSH
• vrozené srdeční vady * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH