Kazuistika prezentuje děvčátko s rekurentními anafylaxemi. Zpočátku byl spouštěčem potíží stres, navozený rozvodem rodičů dítěte. Po zklidnění rodinné situace následovala půlroční remise, ale pak opět začaly ataky anafylaxe každé 2 měsíce. Pro podezření na neceliakální glutenovou intoleranci a histaminovou intoleranci byla nasazena bezlepková a histamin šetřící dieta. Na této dietě měla dva roky ataky méně často a s mírnějším průběhem. Velké zhoršení nastalo v pubertě, ataky se vyskytovaly až 3× měsíčně, 1–3 hodiny po jídle a projevovaly se bolestivými křečemi žaludku i střev, prudkým zvracením, průjmy, cefalgií, generalizovanou urtikárií s angioedémem obličeje a následnou únavou a slabostí. V rámci prevence vzniku anafylaxí byla bez efektu podávána antihistaminika, ketotifen, kombinace H1 + H2 blokátorů, omeprazol, montelukast, dinatrium-chromoglykát. Podrobné alergologické vyšetření, včetně multiplex metody ALEX 2, nepřispělo ke zjištění příčiny potíží. Diagnózu stanovila až gastroskopie a kolonoskopie s biopsiemi a histochemickým vyšetřením, které prokázaly přítomnost mastocytární enterokolitidy. Syndrom aktivace mastocytů byl potvrzen průkazem zvýšené sérové tryptázy v atace. Pacientka zůstává nadále v naší péči, prognóza dalšího vývoje nemoci je nejistá.
This case report presents a girl with recurrent anaphylaxis. Initially, her systemic reactions were triggered by the stress induced by the divorce of the child’s parents. After the family situation calmed down, a six-month remission followed, but then the anaphylaxis attacks began again every 2 months. Because of a suspected non-celiac gluten intolerance and histamine intolerance, she was put on a gluten- free and low histamine diet. She followed this diet for the next 2 years, her attacks were less frequent and with a milder course. A major deterioration occurred in adolescence, with attacks occurring up to 3 times a month, 1–3 hours after meals. Symptoms manifested as painful cramps in the stomach and intestines, violent vomiting, diarrhea, cephalgia, generalized urticaria with facial angioedema and subsequent fatigue and weakness. Antihistamines, ketotifen, a combination of H1 + H2 blockers, omeprazole, montelucast, disodium cromoglycate were administered without effect to prevent anaphylaxis. Detailed allergy examination including multiplex method ALEX 2 did not reveal the cause. The diagnosis was established by gastroscopy and colonoscopy with biopsies, histochemistry revealed presence of mastocytic enterocolitis. MCAS/ mast cell activation syndrome has been confirmed by a substantial increase in serum tryptase level during an attack over the patient's baseline tryptase. The patient remains in our care and the prognosis of further course of the disease is uncertain.
- Klíčová slova
- mastocytární enterokolitida,
- MeSH
- anafylaxe * etiologie farmakoterapie MeSH
- dítě MeSH
- enterokolitida * diagnóza farmakoterapie MeSH
- gastroskopie MeSH
- kolonoskopie MeSH
- lidé MeSH
- mastocyty * patologie MeSH
- neúspěšná terapie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- psychický stres MeSH
- rozvod MeSH
- syndrom aktivace žírných buněk * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- desenzibilizace imunologická MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- MeSH
- alergie imunologie metabolismus terapie MeSH
- Escherichia coli imunologie metabolismus MeSH
- gastrointestinální trakt enzymologie imunologie metabolismus MeSH
- idiopatické střevní záněty imunologie metabolismus terapie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater imunologie metabolismus terapie MeSH
- nemoci slinivky břišní imunologie metabolismus terapie MeSH
- probiotika klasifikace metabolismus terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- aplikace inhalační MeSH
- bronchiální astma diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pro vznik klinických projevů alergie je nutná genetická predispozice, následná senzibilizace organismu působením alergenů a současný vliv nespecifických adjuvantních faktorů. Výsledkem je rozvoj alergického zánětu a tkáňové hyperreaktivity. Atopický ekzém se nejčastěji vyvíjí u kojenců a batolat na podkladě alergie potravinové. Preastmatickými stavy jsou kromě ekzému i opakované obstrukční bronchitidy a alergická rýma. Tak jak organismus stárne, zmenšuje se riziko vzniku nových klinických projevů alergie, ale přibývá známek chronicity a ireverzibility tkáňových změn. Prognóza alergických chorob quoad vitam je příznivá, úmrtnost přichází v úvahu pouze u anafylaktických reakcí a nejtěžších forem astmatu. Prognóza quoad sanationem je nepříznivá. Atopický ekzém až v 63 procentech přechází v respirační formu alergie. Riziko vzniku astmatu u nemocných s alergickou rýmou je 40 procent. Astma dětského věku zůstává aktivní i v dospělosti. Longitudinální sledování našeho souboru bývalých dětských astmatiků ukazuje na přetrvávající aktivitu nemoci v 70 procentech případů. Více než tři čtvrtiny tohoto souboru mají v dospělosti polinózu.
Development of allergic symptoms depends on genetic predisposition (genetic and risk factors), allergen sensitisation (foods, pollens, dust mites, molds, insects). Allergic disorders most commonly occur as rhinits, asthma, atopic dermatitis, but also as life-treatening anaphylactic shock. Infants with eczema have very often asthmatic symptoms in children age and in adults. At our follow-up study 70 % of subjects who had had childhood asthma have persistent asthma in adulthood. Worse prognosis have females and patients from atopic families, with early onset of asthma and with atopic dermatitis. Hay fever occured in more than 3/4 of the subject in adulthood.
- MeSH
- bronchiální astma MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH