OBJECTIVES: The systemic inflammatory response syndrome (SIRS) after cardiac surgery with cardiopulmonary bypass (CPB) exacerbates organ dysfunction and increases postoperative mortality. The aim of this study was to reduce SIRS after CPB in a pig model by profoundly decreasing all blood defence factors (complement, coagulation and fibrinolytic and contact systems, leukocytes and thrombocytes) using pre‑operative aphaeresis. METHODS: Thirty-three pigs underwent 3 h of hypothermic CPB with 2 h of cardioplegic arrest, followed by 4 days of observation. One half of the sample underwent prebypass plasma-thrombo-leukocyte aphaeresis with the adjuvant leukofiltration. RESULTS: In the control group, there were classical signs of SIRS (tachycardia, tachypnea and leukocytosis) postoperatively. There was also myocardial ischaemia and the need for inotropic support in 90% of the control animals. Neutrophils showed an increase in superoxide anion production (P < 0.001), and surface neutral protease activity (P < 0.001) and blood endotoxin levels increased (P < 0.01) compared with preoperative levels. In contrast, in the aphaeretic group, there were no classical signs of SIRS; no myocardial ischaemia; minimum neutrophil production of the superoxide anion and protease activity were recorded (P < 0.001); and endotoxin levels were also decreased (P < 0.05) compared with the controls. In the control group, the haemodynamic problems associated with disconnecting from CPB correlated with the histologic findings in the myocardium (leukocyte endothelial adhesion and leukodiapedesis). CONCLUSIONS: Pre‑operative plasma‑thrombo-leukocyte aphaeresis significantly reduces the major symptoms of SIRS and organ dysfunction after 3 h of CPB without adverse effects, such as bleeding and infection, during the postoperative course.
- MeSH
- ischemická choroba srdeční etiologie MeSH
- kardiopulmonální bypass metody MeSH
- krevní plazma MeSH
- leukaferéza metody MeSH
- leukocyty fyziologie MeSH
- miniaturní prasata MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- plazmaferéza metody MeSH
- prasata MeSH
- předoperační období MeSH
- separace krevních složek metody MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce prevence a kontrola MeSH
- terapeutická hypotermie metody MeSH
- trombocyty MeSH
- vyvolaná zástava srdce metody MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Masivní plicní embolie je akutní stav bezprostředně ohrožující život pacienta. Chirurgická embolektomie plicnice je v těchto případech alternativou léčby trombolytické, její užití je výhodné zejména u pacientů s hemodynamickou nestabilitou. Popisujeme případ ženy s koincidencí masivní plicní embolie a iatrogenně způsobené léze pravé komory, která byla emergentně operována na hybridním sále našeho pracoviště. Užití hybridního sálu se v tomto případě ukázalo jako jeden z rozhodujících faktorů, který přispěl k přežití mladé pacientky
Massive pulmonary embolism is an acute, life-threatening condition. An alternative to thrombolytic therapy in these cases is surgical pulmonary embolectomy, particularly advantageous in hemodynamically unstable patients. We report the case of a woman with coincident massive pulmonary embolism and iatrogenic right ventricular lesion undergoing emergency surgery in the hybrid operating theater of our center. Use of the hybrid operating theater proved to be one of the critical factors contributing to the survival of the young female patient.
- Klíčová slova
- hybridní sál,
- MeSH
- arteria pulmonalis chirurgie MeSH
- echokardiografie transezofageální metody využití MeSH
- embolektomie metody MeSH
- homocystein genetika krev MeSH
- kardiochirurgické výkony metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie etiologie chirurgie ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Analyzovat střednědobé výsledky pacientů po náhradě kořene aorty s reimplantací aortální chlopně (tzv. Davidově operaci). Metodika: V období 8/2007–12/2010 byla v CKTCH Brno 57 pacientům provedena náhrada kořene aorty s reimplantací aortální chlopně. Operováno bylo 45 mužů (75 %) a 12 žen, jejich průměrný věk činil 47,2 roku. Devět pacientů bylo operováno urgentně pro akutní disekci. Průměrný stupeň předoperační aortální regurgitace byl 2,2 (±?1,1). Ve 26 případech byl kromě náhrady kořene aorty a reimplantace chlopně proveden i výkon na cípech aortální chlopně. Výsledky: Třicetidenní mortalita byla 1,8 % (jeden pacient zemřel na kardiogenní šok). Ve sledovaném období dále zemřeli dva operovaní (multiorgánové selhání 34. den po operaci; srdeční selhání po infarktu myokardu devět měsíců po operaci). Celková mortalita ve sledovaném období (16?±?9 měsíců) je 5,3 %. K pooperačním neurologickým komplikacím došlo u tří operovaných, u dvou z nich se stav upravil ad integrum. Rok po operaci bylo vyšetřeno 32 pacientů. Více než 90 % z tohoto souboru bylo ve funkční třídě I nebo II klasifikace NYHA. Ve dvou případech došlo ke zhoršení funkční třídy klasifikace NYHA, u ostatních došlo ke zlepšení nebo funkční třída zůstala stejná (pacienti neměli potíže ani před operací). Dvacet pět pacientů (78,1 % souboru) nemělo rok po operaci žádnou nebo mělo pouze stopovou aortální regurgitaci. Regurgitace 2. stupně byla zjištěna u šesti pacientů, jeden pacient má aortální regurgitaci 3. stupně a je indikován k reoperaci. Závěr: Náhrada kořene aorty s reimplantací aortální chlopně má význam převážně u mladších pacientů, jimž umožňuje návrat do normálního života bez nutnosti antikoagulační léčby a eliminuje další rizika vyplývající ze života s umělou chlopní. Časné výsledky těchto operací jsou dobré, na dlouhodobější si v našich podmínkách budeme muset počkat. Domníváme se, že pro určitou skupinu pacientů je tato metoda již nyní „zlatým standardem“ operační léčby aortální regurgitace při dilataci kořene aorty a anulu aortální chlopně.
Aim: To analyze the intermediate-term outcomes in patients after aortic root replacement with aortic valve reimplantation (David procedure). Method: A total of 57 patients had aortic root replacement with aortic valve reimplantation at the Center of Cardiac and Transplant Surgery in Brno over the 08/2007–12/2010 period. Patients included 45 men (75%) and 12 women, with a mean age of 47.2 years. Nine patients had emergency surgery for acute dissection. The average baseline grade of aortic regurgitation was 2.2 (±?1.1). In 26 cases, aortic root replacement and valve reimplantation were combined with a procedure involving aortic valve cusps. Results: Thirty-day mortality was 1.8% (one patient died of cardiogenic shock). There were another two deaths in the study period (multiorgan failure on postoperative day 34 and heart failure after myocardial infarction at 9 months postoperatively). Total mortality over the study period (16?±?9 months) was 5.3%. Postoperative neurological complications developed in three surgical patients; of this number, the complications resolved completely in two. Thirty-two patients had a follow-up visit at one year postoperatively, with over 90% of these being in NYHA class I or II. While NYHA class decreased in two patients, the remaining patients showed either improvement or there was no change at all (the patients had no complaints even before surgery). Twenty-five patients (78.1%) had no or only trace aortic regurgitation at one year postoperatively. Aortic regurgitation grade 2 was detected in six patients; one patient with aortic regurgitation grade 3 has been scheduled for surgery. Conclusion: Aortic root replacement with aortic valve reimplantation makes sense particularly in younger patients allowing them as it does to return to everyday life, with no need for anticoagulation therapy; it also eliminates other risks associated with life with a mechanical prosthesis. Early results of these procedures are good, and longer-term ones are only to be waited for in our center. In our view, the method has become the golden standard for surgical management of aortic regurgitation in the presence of aortic root and aortic valve annular dilatation.
