Funkční diagnostika jako zjišťování profilu aktivit rehabilitanta je nedílnou součástí rehabilitace. Zaměřujeme se na diagnostiku pracovních aktivit s cílem návratu rehabilitanta do výdělečné činnosti. V běžné praxi se tato diagnostika provádí bez jednotné a validizované metodiky, většinou prostým úsudkem ošetřujícího lékaře. Ani závodní lékař, rozhodující o konkrétním pracovním zařazení, často nemá v ruce všechny potřebné podklady. Přitom nároky jednotlivých pracovních pozic, zvláště na osoby se zdravotním postižením, neustále rostou. Práce probírá proces zařazování osob se zdravotním postižením do pracovního procesu z hlediska možností popsat schopnosti rehabilitanta a porovnat je s nároky uvažované práce. Kromě základního metodologického rozboru uvádí i techniky, používané k tomuto účelu u nás a ve vyspělých zemích světa.
Functional diagnostics as the determination of activity profile of the rehabilitants is an integral part of rehabilitation. The authors concentrate on the diagnostics of working activities with the aim of returning the rehabilitant to earning powers. In common practice the diagnostics has been performed without unified and valid methods, simply by logical reasoning of the physician. Even the plant physician, making decision of the actual job placement, often lacks required documents. For all that the requirements of individual working positions, especially in persons with health handicaps into the working process, which are related to the possibility to describe the rehabilitantʼs capacity and to compare it with the job requirements are limited. In addition to basic methodological analysis the paper presents the techniques used for this purpose in this country and abroad.
V ČR dosud chybí standardizovaný nástroj pro vyšetřování pracovního potenciálu jedince ve fyzické oblasti. Používané metodiky pokrývají problematiku jen částečně, nejsou dostatečně exaktní a validní. Ve světě existuje celá řada nástrojů pro tento účel. Mezi nimi zaujímají zvláštní postavení testy, prováděné v laboratorním prostředí, hodnotící analyticky jednotlivé fyzické komponenty pracovního procesu – FCE (Functional Capacity Evaluation). Po analýze byla vybrána (podle našeho názoru) nejvhodnější z těchto metod – Isernhagen WS FCE – k validizaci a použití v našich poměrech. Práce podává detailní popis metodiky (při respektování autorských práv) a dodatkových testů, zpřesňujících diagnostiku.
There is still lacking a standardized tool for the examination of working potential of the individual in physical area in the Czech Republic. The methods used cover the problem only in part, not being sufficiently precise and valid at the same time. In the world practice there are various tools for this purpose. Special position among them is held by tests performed in the laboratory environment, evaluating individual physical components of the working process – FCE (Functional Capacity Evaluation) in the analytical way. Following an analysis the authors selected (in their opinion) the most suitable method – Insernhagen WS FCE – for the validation and application in our conditions. The paper provides a detailed description of the methods (in respecting copyright) and additional tests making the diagnostics more precise.
Ve funkčních testech v rehabilitaci často vystupuje otázka o konzistenci a upřímnosti úsilí testovaného, jinými slovy o simulaci, dissimulaci případně agravaci ze strany pacienta. Objektivizace tohoto fenoménu je velmi obtížná a podle všech dostupných pramenů nemá jednoznačné a přímočaré řešení. V práci jsme soustředili techniky, které se v literatuře k tématu doporučují a ve stručné formě prezentujeme jejich popis, základní úvahu, kterou jsou podloženy, jejich nedostatky a připojujeme i naše doporučení. Jde o Waddelovy testy neorganicity, bolestivé chování, variační koeficient, porovnání myoskeletálního vyšetření s výkonem v pracovních testech, některé speciální techniky při měření síly stisku, korelaci frekvence pulzu s bolestí a v závěru doporučujeme vzájemné porovnání (triangulaci) mnoha faktorů s kvalifikovaným úsudkem.
In the physical tests in rehabilitation there is frequently a question of consistency and frankness of the tested individual, in other words simulation or dissimulation or aggravation from the patientʼs side. Objectification of this phenomenon is very difficult and the available literature indicates that there is no straightforward and unambiguous decision. The authors concentrated on the techniques which are recommended in literature and briefly present their description, basic consideration underneath, their shortcomings and provide their own recommendations. The case is the Waddelʼs testes of non-organicity, painful behavior, variation coefficient, comparison of myoskeletal examination with the intervention in working tests, some special techniques for measuring the grip strength, correlation of the pulse rate with pain and, in conclusion, recommend mutual comparison (triangulation) of many factors with a qualified judgment.
Funkční diagnostika jako zjišťování profilu aktivit klienta je nedílnou součástí rehabilitace. Zaměřujeme se na diagnostiku pracovních aktivit s cílem návratu klienta do výdělečné činnosti. V běžné praxi se tato diagnostika provádí bez jednotné a validizované metodiky, většinou prostým úsudkem ošetřujícího lékaře. Ani závodní lékař rozhodující o konkrétním pracovním zařazení často nemá v ruce všechny potřebné podklady. Přitom nároky jednotlivých pracovních pozic, zvláště na osoby se zdravotním postižením, neustále rostou.
Functional diagnostics, i.e. finding out the profile of activities of a client, is an inherent part of rehabilitation. We focus on diagnostics of working activities with the aim of returning a client into employment. In common practice, the diagnostics is undertaken without uniform and validated methodology mostly it is based on common reasoning of a practitioner. Even the physician of the enterprise, who decides about a particular working position, does not have all necessary background materials at his/her disposal. At the same time, requirements of particular working positions, especially concerning handicapped people, are increasing. The paper discusses the process of including persons with health handicap into the working process from the point of view of possibilities of description of client abilities and their comparison with requirements of the working position considered. It suggest that it is possible to use the same methodology after verification also in the field of review medicine.
