Kognitívna porucha (KP) po ischemickej cievnej mozgovej príhode (CMP) je častým fenoménom. U niektorých pacientov môže KP pretrvávať aj dlhý čas po prekonanej CMP, čo sa v anglickej literatúre označuje ako PCSI - post stroke cognitive impairment. Ide o osobitnú nozologickú jednotku, ktorú je potrebné začať diagnostikovať už počas hospitalizácie, no definitívnu diagnózu je možné vykonať až následne kontrolným vyšetrením kognitívnych funkcií s odstupom šesť mesiacov od CMP. Článok prináša aktuálny prehľad o diagnostike, predikcii a terapii PSCI ako osobitnej nozologickej jednotky.

Cognitive impairment (CI) after stroke is a frequent phenomenon. In some patients, CI can persist for a long time after overcoming stroke, which is referred to in the English literature as PCSI - post stroke cognitive impairment. It is a special nosological entity that needs to be diagnosed already during hospitalization, but a definitive diagnosis can only be made subsequently by a control examination of cognitive functions six months after stroke. The following article provides an up-to-date overview of the diagnosis, prediction and therapy of PSCI as a special nosological unit.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• demence diagnóza   etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kognitivní dysfunkce * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• neurozobrazování klasifikace   metody   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Limited evidence of young adult patient-reported outcomes and experiences after ischaemic stroke has been conducted. AIM: To investigate the meaning of the lived experiences of stroke patients in working age 12-24 months after their first IS. MATERIAL AND METHODS: The exploratory qualitative study used an interpretative phenomenological analysis (IPA) design. Nine ischaemic stroke patients (with age ranges from 41 to 50 years) took part in semi-structured qualitative interviews. RESULTS: Even with mild residual neurological deficit, IS negatively impacted the quality of life daily and social life. Six subthemes and three interconnected group experiential themes were generated: (i) From confusion to understanding (ii) Triggers for rebuilding; and (iii) Challenges and benefits. CONCLUSION: The study highlights the current gaps and limitations in supporting the needs of stroke patients in working age in long-term post-stroke care. The findings are crucial for healthcare professionals to develop improved age- and mild- impairment-appropriate strategies or tailor self-management interventions for stroke patients of working age.ClinicalTrials.gov: NCT04839887.

• MeSH
• cévní mozková příhoda psychologie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * psychologie   MeSH
• kvalita života * MeSH
• kvalitativní výzkum * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• demence * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• pioglitazon * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pacienti s ischemickou CMP čelí zvýšenému riziku výskytu celé řady kardiovaskulárních komplikací. Ty se mohou projevit například jako akutní myokardiální postižení, akutní koronární syndrom, dysfunkce levé komory (včetně syndromu Takotsubo). Dále se objevují závažné arytmie nebo náhlá srdeční smrt. Vedle těchto klinicky manifestních komplikací se u části pacientů vyskytnou oligosymptomatické abnormity jako například elevace specifických biomarkerů nebo změny na EKG. Tyto komplikace jsou spojeny s těžším neurologickým postižením a vyšší mortalitou pacientů s akutní CMP. Diagnostika a léčba kardiálních komplikací u pacientů s CMP má svá specifika a odvíjí se zejména od typu CMP. Patofyziologie těchto komplikací zůstává částečně nejasná. Podle nového konceptu tzv. stroke-heart syndromu se na vzniku časných kardiálních komplikací u pacientů s CMP mimo tradičních rizikových faktorů podílejí také další mechanizmy, jako je autonomní dysregulace nebo systémová zánětlivá odpověď, ke kterým dochází následkem CMP. Přes narůstající zájem o tuto problematiku a nové poznatky v její patofyziologii specifické léčebné postupy tohoto tzv. stroke-heart syndromu zatím chybí. V běžné klinické praxi je při včasné diagnostice a léčbě kardiálních komplikací u pacientů s akutní CMP zásadní úloha neurologa.

Patients with ischemic stroke face an increased risk of a broad range of cardiovascular complications. These may manifest as acute myocardial injury, acute coronary syndrome, left ventricular dysfunction (including Takotsubo syndrome). Furthermore, severe arrhythmias or sudden cardiac death may also occur. In addition to these clinically manifested complications, oligosymptomatic abnormalities such as elevation of specific biomarkers or ECG changes occur in some patients. These complications are associated with more severe neurological disability and higher mortality in patients with acute stroke. The diagnosis and treatment of cardiac complications in patients with stroke has its own specificities and depends mainly on the type of stroke. The pathophysiology of these complications remains partly unclear. According to the new concept of the stroke heart syndrome, it appears that, in addition to the traditional vascular risk factors, other underlying mechanisms, such as autonomic dysregulation or systemic inflammatory response arising as a consequence of brain tissue damage during stroke are involved in the development of early cardiac complications. Despite growing interest in this issue and new insights into its pathophysiology, specific therapies for this so-called stroke-heart syndrome are still lacking. In routine clinical practice, the role of the neurologist in the early diagnosis and treatment of cardiac complications in patients after acute stroke is crucial.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   komplikace   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   komplikace   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory komplikace   MeSH
• kardiovaskulární abnormality klasifikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie komplikace   MeSH
• troponin analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Porucha funkce horní končetiny u pacientů po CMP významně ovlivňuje provádění běžných denních činností (activities of daily living; ADL). Většina ADL je bimanuální, zatímco mnoho konvenčních ergoterapeutických technik je založeno na unimanuálním přístupu. Cílem studie je porovnat dlouhodobé účinky bimanuální a unimanuální roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny u pacientů po CMP. Metoda: Pacienti po CMP (n = 40) byli náhodně rozděleni do dvou skupin: roboticky asistovaná bimanuální terapie (BRAT, n = 20) a roboticky asistovaná unimanuální terapie (URAT, n = 20). Terapie trvala 3 týdny a probíhala 5 dní v týdnu, 30 min denně pro obě skupiny. Výsledky intervence byly hodnoceny pomocí Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) a Motor Assessment Scale (MAS) v časech T0, T1 a T2 (jednoměsíční sledování). K posouzení svalové síly byl použit Motricity Index (MI). Výsledky: BRAT statisticky významně zlepšila funkci horní končetiny v kategorii 7-Hand motion (v T2) a 8-Advantage hand motion (v T1 a T2) dle MAS. Závěr: BRAT má pozitivní vliv na jemnou motoriku a funkci horní končetiny po dokončení terapie a dokonce i po jednoměsíčním sledování. Použití BRAT v kombinaci s konvenční terapií může být účinné při obnově funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se středně těžkou až těžkou hemiparézou.

Introduction: An upper limb functional disability in stroke patients significantly affects activities of daily living (ADL). Most ADL are bimanual, whereas many conventional occupational therapy techniques are based on a unimanual approach. The aim of the study focuses on comparing long--term effects of bimanual and unimanual robot-assisted therapies for upper limb function in stroke patients. Methods: Stroke patients (N = 40) were randomly divided into two groups: robot-assisted bimanual therapy (BRAT, N = 20) and unimanual therapy (URAT, N = 20). Sessions lasted for three weeks running five days a week and 30 min per day for both groups. Outcome measures were the Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) and the Motor Assessment Scale (MAS) at times T0, T1, and T2 (one month follow-up). Additionally, the Motricity Index (MI) was used to assess force control. Results: BRAT statistically significantly improved upper limb function in category 7-Hand motion (at T2) and 8-Advantage hand motion (at T1 and T2) in MAS. Conclusions: BRAT has a positive effect on fine motor and upper limb function after completion and even after the monthly follow-up. The use of BRAT in combination with conventional therapy appears to be effective in restoring upper limb function in stroke patients with moderate to severe hemiparesis.

• Klíčová slova
• senzorická rukavice, bilaterální roboticky asistovaná terapie,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• činnosti denního života MeSH
• exoskeleton klasifikace   MeSH
• horní končetina inervace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• paréza etiologie   rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

Centrální poiktový bolestivý syndrom (Central Post­‐Stroke Pain, CPSP) je definován jako bolestivý stav po proběhlé centrální mozkové příhodě s prokázanou lézí v centrálním nervovém systému (CNS). Klinické příznaky se objevují již 1-3 měsíce po proběhlém iktu, ale u většiny postižených pacientů je to doba až 6 měsíců. Mezi hlavní klinické projevy patří bolest hlavy tenzního charakteru, bolest spojená se svalovou spasticitou a syndrom bolestivého ramene s možným rozvojem komplexního regionálního bolestivého syndromu (KRBS). Léčba kombinuje užívání analgetik (amitriptylin, karbamazepin, gabapentinoidy), fyzioterapii a psychoterapeutické postupy.

Central Post-Stroke Pain (CPSP) is defined as a painful condition after a central stroke with a proven lesion in the central nervous system (CNS). Clinical signs appear as early as 1-3 months after the stroke, but in most affected patients it is up to 6 months. Major clinical manifestations include tension headache, pain associated with muscle spasticity and pain shoulder syndrome with possible development of complex regional pain syndrome (CRPS). The treatment combines the use of analgesics (amitriptyline, carbamazepine, gabapentinoids), physiotherapy and psychotherapeutic procedures.

• Klíčová slova
• centrální poiktový syndrom,
• MeSH
• analgetika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   komplikace   MeSH
• elektrostimulační terapie klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• komplexní regionální syndromy bolesti * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• svalová spasticita diagnóza   etiologie   MeSH
• tenzní bolesti hlavy diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

A significant proportion of patients who suffer from atrial fibrillation (AF) and are in need of thromboembolic protection are not treated with oral anticoagulation or discontinue this treatment shortly after its initiation. This undertreatment has not improved sufficiently despite the availability of direct oral anticoagulants which are associated with less major bleeding than vitamin K antagonists. Multiple reasons account for this, including bleeding events or ischaemic strokes whilst on anticoagulation, a serious risk of bleeding events, poor treatment compliance despite best educational attempts, or aversion to drug therapy. An alternative interventional therapy, which is not associated with long-term bleeding and is as effective as vitamin K anticoagulation, was introduced over 20 years ago. Because of significant improvements in procedural safety over the years, left atrial appendage closure, predominantly achieved using a catheter-based, device implantation approach, is increasingly favoured for the prevention of thromboembolic events in patients who cannot achieve effective anticoagulation. This management strategy is well known to the interventional cardiologist/electrophysiologist but is not more widely appreciated within cardiology or internal medicine. This article introduces the devices and briefly explains the implantation technique. The indications and device follow-up are more comprehensively described. Almost all physicians who care for adult patients will have many with AF. This practical guide, written within guideline/guidance boundaries, is aimed at those non-implanting physicians who may need to refer patients for consideration of this new therapy, which is becoming increasingly popular.

• MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• cévní mozková příhoda * prevence a kontrola   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• fibrilace síní * komplikace   diagnóza   chirurgie   MeSH
• konsensus MeSH
• krvácení chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• lékaři * MeSH
• lidé MeSH
• síňové ouško * chirurgie   MeSH
• tromboembolie * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• uzávěr ouška levé síně MeSH
• vitamin K MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Prophylactic left atrial appendage occlusion has been suggested as a means of reducing cardioembolism risk in patients with atrial fibrillation. Its clinical benefits have been discussed together with potential endocrine or hemodynamic adverse effects, with conflicting conclusions. We aimed to provide a thorough overview of the current literature and a recommendation for daily clinical decision-making. A comprehensive Medline search through PubMed was conducted to search for relevant articles, which were further filtered using the title and abstract. Sixty-five articles were selected as relevant to the topic. Concomitant left atrial appendage occlusion during cardiac surgery for other reasons is effective in terms of thromboembolism risk reduction in patients with a history of atrial fibrillation and higher CHA2DS2-VASc scores. Surgical occlusion is safe, and epicardial closure techniques are preferred. Thoracoscopic and transcatheter techniques are also feasible, and the individual treatment choice must be tailored to the patient. The concerns about endocrine imbalance or risk of heart failure after occlusion are not supported by evidence. Current evidence is conflicting with regard to hemodynamic consequences of appendage occlusion.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda * prevence a kontrola   komplikace   MeSH
• fibrilace síní * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• síňové ouško * chirurgie   MeSH
• tromboembolie * prevence a kontrola   chemicky indukované   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: Ischemic stroke (IS) may have impact on long-term health-related quality of life (HRQoL) even in the patients with good clinical outcome, and tools mostly used for the assessment of outcome may underestimate or not reflect all relevant sequels after IS. We aimed to analyze HRQoL in the patients with excellent outcome after IS. METHODS: We analyzed consecutive IS patients enrolled in the prospective FRAILTY study (ClinicalTrials.gov: NCT04839887) with excellent 3-month clinical outcome (score 0-1 in modified Rankin Scale [mRS]). Stroke Impact Scale (SIS) version 3.0 and Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS) were used for the HRQoL, anxiety, and depression assessments, and subgroup comparisons were performed according to NIHSS score (0, ≥1), age (50<, ≥50 years), and sex. RESULTS: In total, 158 patients (55.7% men, mean age 60.3 ± 13.4 years) were analyzed, and 72.2% of them had score 0 in mRS. The overall lowest median scores were found in the SIS domain "emotion," "strength," and "participation." Patients with NIHSS ≥1 had lower scores in all SIS domains except "emotions" and "mobility." Patients ≥50 years had lower score in "mobility" (p = 0.004) and females in domain of "social participation" (p = 0.044). No differences were found among all subgroups in HADS anxiety and depression. Age, NIHSS score, and depression were found negative predictors for the physical domains of HRQoL. DISCUSSION/CONCLUSIONS: Despite excellent 3-month clinical outcome after IS, patients had affected substantially their HRQoL, especially those with NIHSS ≥1. Patients ≥50 years had more affected "mobility" and females "social participation."

• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• úzkost etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cieľ: Cieľom výskumu bolo zistiť vzťah medzi mierou afázie a hodnotením vplyvu poruchy reči samotnými pacientmi na ich každodennú komunikáciu, participáciu a emocionálny stav. Súbor a metodika: Sledovaný súbor tvorilo 32 pacientov (z toho 17 žien) s afáziou minimálne 6 mesiacov od vzniku cievnej mozgovej príhody s priemerným vekom 59,9 rokov (smerodajná odchýlka 12,7). Na hodnotenie jazykových deficitov sme použili štandardizovanú jazykovú batériu Diagnostika afázie, alexie a agrafie (DgAAA) a na hodnotenie vplyvu afázie sme použili subjektívny, obrázkový, self-report dotazník, slovenskú adaptáciu Aphasia Impact Questionnaire 21 (AIQ21sk). Výsledky: Nezistili sme štatisticky významný vzťah medzi sumárnym skóre v AIQ21sk a výsledkom celkového hodnotenia jazykových deficitov v teste DgAAA. Výsledky však poukázali na stredne silný signifikantný vzťah medzi dobrým výkonom dosiahnutým v subteste porozumenie reči a nižšími hodnotami vo všetkých doménach AIQ, tj. miernejší negatívny vplyv afázie. Záver: Hodnotenie vplyvu afázie samotnými pacientmi ukázalo, že len stupeň afázie nemá jednoznačný vplyv na ich aktivity, participáciu a emocionálny stav v každodennom živote. Komplexná starostlivosť o pacientov s afáziou preto musí byť okrem terapie zameranej na lingvistické deficity aj na širšie aspekty komunikácie.

Aim: The research aimed to determine the relationship between the severity of aphasia and patients’ self-assessment of the impact of the speech disorder on their daily communication, participation, and emotional state. Sample and methods: The sample consisted of 32 patients with aphasia lasting for at least 6 months following stroke onset, including 17 women, with a mean age of 59.9 years (standard deviation 12.7). We used the standardized language battery Diagnostics of Aphasia, Alexia, and Agraphia (DgAAA) to assess language impairment, and a subjective pictorial self-report questionnaire, the Slovak adaptation of the Aphasia Impact Questionnaire 21 (AIQ21sk), to evaluate the impact of aphasia. Results: We did not find a statistically significant relationship between the total score on AIQ21sk and the result of the total score of language deficits on the DgAAA test. However, the results indicated a moderately strong and significant relationship between good performance on the language comprehension subtest and lower scores across all AIQ domains, reflecting a milder negative impact of aphasia. Conclusion: Patients’ evaluation of the impact of aphasia revealed that the severity of aphasia alone does not significantly affect their activities, participation, or emotional state in daily life. Therefore, comprehensive care for patients with aphasia should address not only therapy targeting linguistic deficits but also broader aspects of communication.

• MeSH
• afázie * psychologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• komunikační poruchy psychologie   terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• řečová terapie metody   MeSH
• zapojení do společnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH