* Show help

Účel studie: Zhodnotit globální kvalitu života nemocných s ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) a zhodnotit vliv endovaskulární intervence pomocí perkutánní transluminální angioplastiky (PTA) na kvalitu života nemocných s ICHDK. Pacienti a metodika: Jedná se o studii lokální, prospektivní, longitudinálního charakteru. Data byla získána v průběhu roku 2006 od nemocných hospitalizovaných na Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky FN Hradec Králové za účelem provedení endovaskulární intervence pomocí PTA. Celkový počet respondentů byl 30 (20 mužů, 10 žen). Všichni respondenti měli postižení femoro-popliteálního arteriálního řečiště. Průměrný věk všech respondentů byl 63,1 roku, věkové rozmezí 49–79 let. Průměrný časový interval od provedení PTA byl 3,8 měsíce (rozmezí 3–6 měsíců). K hodnocení kvality života byla použita česká verze mezinárodního generického dotazníku European Quality of Life Questionnaire – Version EQ-5D. Statistické zpracování dat bylo provedenou analýzou rozptylu ANOVA a párovým t-testem. Výsledky: Globální kvalita života nemocných s ICHDK je na nízké úrovni. Prokázali jsme statisticky signifikantní vztah mezi globální kvalitou života nemocných s ICHDK a věkem (p < 0,01) a mezi globální kvalitou života nemocných s ICHDK a stadiem ICHDK dle Fontaina (p < 0,01). Endovaskulární intervence pomocí PTA statisticky signifikantně zvyšuje kvalitu života nemocných s ICHDK (p < 0,0001). Závěry: Z výsledků je zřejmé, že existuje asociace mezi endovaskulární intervencí pomocí PTA a globální kvalitou života nemocných s ICHDK. Endovaskulární intervence pomocí PTA významně zlepšuje kvalitu života nemocných s ICHDK.

Background: The study evaluates global quality of life in patients with peripheral arterial occlusive disease (PAOD) and the effect of percutaneous transluminal angioplasty (PTA) on quality of life in patients with PAOD. Patients and method: The study is local, prospective and longitudinal. It was carried out at 2nd Internal Clinic of Charles University Hospital in Hradec Králové. Dates were obtained during year 2006. The total number of respondents with PAOD was 30 (20 male, 10 female). All respondents had infliction of femoral and poplietal arterial circulation. The average age of all respondents was 63,1 years (age range 49–79 years). The average lapse time from PTA was 3,8 month (lapse time range 3–6 months). The evaluation of quality of life in patients was performed by means of Czech version of international generic European Quality of Life Questionnaire – EQ-5D Version. Statistical analysis was determined by means of analysis of variance ANOVA and t-test. Results: The global quality of life in patients with PAOD is on the low level. The above-mentioned aspects proved statistically significant dependence of global quality of life in patients with PAOD on age (p < 0,01) and on Fontains stage of PAOD (p < 0,01). The statistical evaluation present statistically significant dependence of quality of life on PTA (p < 0,0001). Conclusion: The results show the existence of the association between endovascular intervention by means of PTA and global quality of life in patients with PAOD. Endovascular intervention by means of PTA significantly betters quality of life.

MeSH
Angioplasty, Balloon methods utilization MeSH
Lower Extremity MeSH
Research Support as Topic MeSH
Ischemia therapy MeSH
Quality of Life MeSH
Humans MeSH
Surveys and Questionnaires MeSH
Statistics as Topic MeSH
Health Status MeSH
Check Tag
Humans MeSH

Online article

Účinnost a bezpečnost ambulantní léčby hluboké žilní trombózy nadroparinem

Interní medicína pro praxi. 2006 ; 8 (3) : 142-147.

ISSN 1212-7299
Medvik
Source

Studie sledovala účinnost a bezpečnost domácí léčby Fraxiparine Forte v jedné denní dávce dle hmotnosti nemocného u 635 nemocných s hlubokou žilní trombózou v 146 centrech v celé ČR. Šlo o otevřenou, multicentrickou, nekomparativní a observační studii. Předkládaná studie měla odpovědět na otázky: a) Jaká je četnost trombotických komplikací u nemocných léčených pro žilní trombózu ověřených duplexním utrasonografickým (USG) vyšetřením nebo flebografií (VNG) a plicním scanem nebo plicní angiografií, b) Jaká je bezpečnost domácí léčby žilních tromboembolizmů, sledovaná klinicky i laboratorně včetně četnosti závažných krvácení a přítomnosti heparinem indukované trombocytopenie, c) Jaká je tolerance a orientačně i ekonomický dopad domácí léčby. Výsledky: Celkem bylo hospitalizováno 174 nemocných (27,4 %), většina nemocných (461 tj. 72,6 %) byla léčena ambulantně. Průměrný počet dnů v nemocnici byl 6,5 dne. Nemocní si aplikovali LMWH sami nebo za pomocí zacvičených členů rodiny. Léčba Fraxiparinem Forte trvala v průměru 11 dní a souběžně od 3. dne byli nemocní převáděni na perorální antikoagulaci warfarinem. Nebyla zaznamenána trombocytopénie, objevilo se mírné zvýšení aminotransferáz. Byl splněn primární cíl studie. Ve sledovaném souboru byla prokázána u 4 nemocných rekurence hluboké žilní trombózy (0,6 %). Nebyla zaznamenána žádná tromboembolická příhoda (plicní embolie), která by během studie vedla k hospitalizaci nemocného. Byla tedy ověřena účinnost ambulantní léčby. Nepozorovali jsme významné krvácení během léčby Fraxiparinem Forte. Ambulantní léčba byla bezpečná. Pouze u 18 nemocných se objevilo nevýznamné krvácení při antikoagulační léčbě warfarinem (2,8 %). Ve studii nebylo zaznamenáno úmrtí nemocného. Ambulantní léčba se ukázala jako bezpečná a účinná. Zlepšuje kvalitu života nemocných a je levnější než léčba stejného onemocnění v nemocnici. Finanční úspora nákladů při ambulantním léčení žilních tromboembolizmů u našeho souboru 635 nemocných, při průměrné době pobytu v nemocnici 6,5 dnů, činila 6 645 275 Kč. Pro úspěšnost léčby musí být však dodrženy kontraindikace léčby a navozena výborná spolupráce lékaře s nemocným.