The presented review aims to summarize the current knowledge of hypersensitivity to titanium - a material widely used in medical applications thanks to its exceptional chemical stability, resistance to corrosion, low specific weight and high strength. The hypersensitivity to metals is usually caused by the Type IV immunopathological reaction. Case reports on allergic reactions to titanium are rare but the actual occurrence can be expected to be much higher, especially due to its problematic detection. Although cutaneous patch tests are widely accepted and used for the diagnosis of hypersensitivity of numerous metals (e.g. Ni), it is notoriously unreliable in case of allergies to titanium, which may be associated with the low percutaneous transport of titanium and its salts. The Lymphocyte Transformation Test has superior sensitivity but it remains mostly unknown among clinicians and there are not many laboratories capable of performing it. This review presents numerous case reports indicating, in combination with the above-mentioned facts, that hypersensitivity to titanium should be considered as a possible cause also in non-specific problems associated with titanium implant failure. Key words: titanium, allergy, patch test, lymphocyte transformation test.
- MeSH
- alergie * diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- náplasťové testy škodlivé účinky MeSH
- titan * škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Použití silikonového a latexového drénu je nedílnou součástí chirurgické praxe. Klinika i přehled světové literatury ukazují, že silikonový drén se vyznačuje mnohem nižší mírou fibrotické reakce tkáně kolem drénu. Schopnost latexového neboli pryžového či lidově nazývaného gumového drénu indukovat ve svém okolí tvorbu vaziva se s výhodou využívá v situacích, kdy je žádoucí cílené vytváření jizevnaté tkáně. Tato vlastnost u silikonových drénů absentuje. V dnešní době je však u většiny pracovišť pravidlem používání drénů téměř výlučně silikonových, které se zakládá na prevenci alergie na latex. Článek se věnuje popisu rozdílné a vzájemně nezaměnitelné reakce tkaniva na silikon a latex. Následně se také zabývá otázkou, jestli je soumrak používání latexového drénu v moderní medicíně doopravdy progresem, nebo spíše zpátečnictvím.
The use of silicone and latex drains is an integral part of surgical practice. Experience and the review of the world literature show that silicone drain is characterized by a much lower rate of fibrotic reaction of the tissue around the drain. The ability of a latex, or rubber, or popularly called rubber drain, to induce the formation of ligaments in its surroundings is advantageously used in situations where the targeted formation of scar tissue is desired. This feature is absent in silicone drains. However, nowadays the rule in most surgical departments is to use almost exclusively silicone drains, which is based on prevention of latex allergy. This article is devoted to the description of the different and mutually irreplaceable use of silicone and latex drains. Subsequently, he also discusses the question of whether the twilight of the use of latex drains in modern medicine is really progress, or rather retrogression.
ÚVOD: U zlomenin zadní části pánve a dysjunkcí sakroiliakálního kloubu jsou používány iliosakrální šrouby, které transfixují sakrální výběžek kosti kyčelní s křížovou kostí v oblasti segmentu S1 případně S2. Správné umístění těchto šroubů v křížové kosti je důležité proto, aby nedošlo k poranění sakrálních nervových pletení nebo poranění měkkých tkání ventrálně a dorzálně od křížové kosti. 3D navigace poskytuje možnost přesnější kontroly vrtání a zavádění šroubů. Pracuje na podkladě 3D skenu pořízeným přímo na operačním sále C ramenem s možností 3D skenování. Cílem práce je zjištění operačních časů, dávky peroperačního rentgenového záření a také výskyt pooperačních komplikací při zavádění iliosakrálních šroubů do zadního segmentu pánve pod kontrolou 3D navigace. MATERIÁL A METODA: V letech 2014–2020 jsme na Klinice úrazové chirurgie provedli 13 osteosyntéz zadního segmentu pánve pomocí iliosakrálních šroubů pod kontrolou 3D navigace. Osteosyntézu jsme provedli pomocí jednoho nebo dvou kanylovaných šroubů o průměru 7,0 mm. Během operací byly použity skiaskopický přístroj Ziehm Flat panel 3D a počítačová navigace Vector Vision. U jednotlivých operací jsme sledovali operační čas v minutách, dávku peroperačního RTG záření v cGY na cm2 a také čas peroperační skiaskopie v sekundách. Pooperačně jsme provedli RTG kontroly umístění iliosakrálních šroubů ve čtyřech projekcích, při nejasnostech jsme upřesnili pozici šroubů CT vyšetřením. Sledovali jsme výskyt pooperačních komplikací do 90 dnů po operaci. Po roce od operace jsme provedli kontrolní RTG pánve ve čtyřech projekcích s cílem zjištění případné migrace osteosyntetického materiálu nebo dislokace zadního segmentu pánve po osteosyntéze. VÝSLEDKY: V souboru 13 pacientů bylo osm mužů a pět žen. Všechny zlomeniny byly typ C Dle AO-OTA klasifikace. U osmi pacientů (74 %) byla provedena osteosyntéza jedním šroubem a u pěti pacientů (26 %) dvěma šrouby. Medián věku všech pacientů v souboru byl 51 let (rozpětí: 33–73 let). Medián hmotnosti všech pacientů v souboru byl 83 kg (rozpětí: 65–107 kg). Medián času peroperačního RTG záření všech pacientů byl 1,14 min (rozpětí: 0,50–2,35 min). Medián dávky RTG záření byl 853 cGy/cm2 (rozpětí: 591–1369 cGy/cm2). Medián celkové doby operace byl 42 minut (rozpětí: 28–62 min). ZÁVĚR: Osteosyntéza zadního segmentu pánve pomocí 3D navigace je přesnější než skiaskopická kontrola této operace a také 2D navigace protože umožňuje sledování vrtání v jednotlivých řezech sakrální kosti. Je možné posoudit intraoseální pozici během celého vrtání kanálu pro iliosakrální šroub. Na malém souboru pacientů jsme nepozorovali pooperační komplikace ve smyslu poranění nervově-cévních struktur a také malpozici šroubů.
- Klíčová slova
- Vector Vision,
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé MeSH
- sakroiliakální kloub chirurgie zranění MeSH
- sakrokokcygeální krajina chirurgie zranění MeSH
- vnitřní fixace fraktury * metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zobrazování trojrozměrné MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
ÚVOD: Distální cílení intramedulárních hřebů má celosvětově různá řešení, avšak žádné z nich není standardně používané. Nejčastější používanou metodou v praxi je cílení pomocí zmíněné peroperační skiaskopie, což zvyšuje dávky RTG záření jak pro pacienta, tak pro personál. V roce 2018 byl registrován v České republice intramedulární hřeb pro osteosyntézu zlomenin diafýz humeru s možností cílení distálních jistících šroubů pomocí elektromagnetického systému pro distální cílení. CÍL PRÁCE: Popis nové metody a prvních zkušeností distálního cílení intramedulárního hřebu humeru pomocí elektromagnetického systému pro distální cílení. MATERIÁL A METODA: Na Klinice úrazové chirurgie FN Ostrava jsme doposud provedli šest osteosyntéz zlomenin diafýz humeru pomocí intramedulárního hřebu s elektromagnetickým distálním cílením u šesti pacientů - pěti mužů a jedné ženy. Průměrný věk pacientů byl 38 let (24–52). K osteosyntéze jsme indikovali zlomeniny typu 12 A (n-4) a 12B (n-2) dle AO/OTA klasifikace. VÝSLEDKY: Průměrný operační čas byl 56 minut, průměrný čas přípravy elektromagnetického cílení byl 13,33 minut, průměrný čas distálního jištění byl 8,33 minut, průměrný skiaskopický čas během operace byl 4,05 minut. ZÁVĚR: Systém pro distální cílení dlouhých humerálních hřebů Ezy-aim firmy Austofix představuje možnost inovativního cílení a vrtání otvorů pro distální jistící šrouby. Jeho výhodou je minimalizace rentgenového záření během operace a také přesnost vrtání. Nevýhodou je složitější příprava ramene pro distální cílení a jeho kalibrace a také propojení s řídící jednotkou kabely.
- Klíčová slova
- distální cílení hřebu, elektromagnetický systém, Ezy-aim,
- MeSH
- diafýzy chirurgie zranění MeSH
- fraktury humeru chirurgie MeSH
- intramedulární fixace fraktury * metody MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
INTRODUCTION: Distal targeting of intramedullary nails has different solutions worldwide, but none of them is used as a standard. The most common method used in practice is targeting by means of the aforementioned peroperative skiascopy, which increases the dose of Xrays for both the patient and the staff. In 2018, an intramedullary nail for osteosynthesis of humeral diaphyseal fractures with the possibility of targeting the distal locking screws using an electromagnetic system for distal targeting was registered in the Czech Republic. AIM OF THE STUDY: Description of a new method and first experience with distal targeting of the intramedullary humeral nail using an electromagnetic system for distal targeting. MATERIAL AND METHOD: At the Department of Trauma Surgery, Ostrava University Hospital, we have so far performed 6 osteosyntheses of humeral diaphyseal fractures using an intramedullary nail with electromagnetic distal targeting in 6 patients - 5 men and one woman. The average age of patients was 38 years (24-52). Osteosynthesis was indicated for type 12A (n-4) and 12B (n-2) fractures according to the AO/OTA classification. RESULTS: The average operative time was 56 min, the average electromagnetic targeting preparation time was 13.33 min, the average distal fixation time was 8.33 min, the average skiascopic time during the operation was 4,05 min. CONCLUSION: The Austofix Ezy-aim distal targeting system for long humeral studs offers an innovative way of targeting and drilling holes for distal locking screws. Its advantage is the minimization of X-ray radiation during the operation and also the accuracy of drilling. The disadvantage is more complex preparation of the arm for distal targeting and its calibration, as well as connection to the control unit by cables.
- Klíčová slova
- distální cílení hřebu, elektromagnetický systém, Ezy-aim,
- MeSH
- diafýzy chirurgie zranění MeSH
- fraktury humeru chirurgie MeSH
- intramedulární fixace fraktury * metody MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
INTRODUCTION: For fractures of the posterior part of the pelvis and disjunction of the sacroiliac joint, iliosacral screws are used, which transfix the sacral process of the hip bone with the sacrum in the region of the S1 or S2 segment. The correct placement of these screws in the sacrum is important in order to avoid injury to the sacral nerve fibres or soft tissue injury ventrally and dorsally to the sacrum. 3D navigation provides the possibility of more precise control of drilling and screw insertion. It works on the basis of a 3D scan taken directly in the operating room using a C-arm with the possibility of 3D scanning. The aim of the work is to determine the operating times, the dose of intraoperative X-ray radiation and also the occurrence of postoperative complications during the introduction of iliosacral screws into the posterior segment of the pelvis under the control of 3D navigation. MATERIAL AND METHODS: In the years 2014–2020, we performed 13 osteosyntheses of the posterior segment of the pelvis using iliosacral screws under the control of 3D navigation at the Department of Surgery and Trauma and Emergency Surgery. We performed osteosynthesis using one or two cannulated screws with a diameter of 7.0 mm. The Ziehm Flat panel 3D fluoroscopy device and Vector Vision computer navigation were used during the surgery. For individual surgeries, we monitored the operating time in minutes, the dose of intraoperative X-ray radiation in cGY per cm2, as well as the time of intraoperative fluoroscopy in seconds. Postoperatively, we performed an X-ray check of the location of the iliosacral screws in four projections, in case of uncertainty, we clarified the position of the screws by CT examination. We monitored the incidence of postoperative complications within 90 days after surgery. One year after the surgery, we performed a control X-ray of the pelvis in four projections with the aim of detecting possible migration of osteosynthetic material or dislocation of the posterior segment of the pelvis after osteosynthesis. RESULTS: The group of 13 patients consisted of eight men and five women. All fractures were type C according to the AO-OTA classification. Eight patients (74 %) underwent osteosynthesis with one screw and five patients (26 %) with two screws. The median age of all patients in the cohort is 51 years (range: 33–73 years). The median weight of all patients in the cohort is 83 kg (range: 65–107 kg). The median intraoperative X-ray time of all patients is 1.14 min (range: 0.50–2.35 min). The median X-ray radiation dose is 853 cGy/cm2 (range: 591–1369 cGy/cm2). The median total operative time is 42 minutes (range: 28–62 min). CONCLUSION: Osteosynthesis of the posterior segment of the pelvis using 3D navigation is more accurate than fluoroscopic control of this surgical procedure and also 2D navigation because it allows drilling to be monitored in individual sections of the sacral bone. It is possible to assess the intraosseous position throughout the drilling of the channel for the iliosacral screw. In a small group of patients, we did not observe post-operative complications in the sense of injury to neurovascular structures and also malposition of screws.
- Klíčová slova
- Vector Vision,
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé MeSH
- sakroiliakální kloub chirurgie zranění MeSH
- sakrokokcygeální krajina chirurgie zranění MeSH
- vnitřní fixace fraktury * metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zobrazování trojrozměrné MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
PURPOSE OF THE STUDY Fractures of the scapula are less frequent, with the incidence reported in literature of approximately 1% of all fractures and 3-5% fractures of shoulder. These fractures are predominantly treated non-operatively. Osteosynthesis is indicated in displaced intra-articular fractures and severely displaced extra-articular fractures of the scapular body, its lateral border in particular. Apart from open reposition and osteosynthesis, also minimally invasive osteosynthesis under fluoroscopic and arthroscopic control has recently been used to treat intra-articular fractures of the scapula. The arthroscopy facilitates debridement of the fracture line in the intra-articular region and control over the insertion of the osteosynthesis material in the subchondral bone of the glenoid and it also makes visible the accuracy of reduction of fractures of the glenoid articular surface. MATERIAL AND METHODS In 2013-2017, osteosyntheses of 9 intra-articular fractures of the scapula were performed with the use of both perioperative fluoroscopy and arthroscopy. The group included 7 men and 2 women, with the mean age of 37 years (range 24-52 years). 4.5 mm cannulated screws inserted in the subchondral bone either from the cranial or dorso-caudal part of the glenoid in dependence on the type of the fracture were used as osteosynthesis material. Postoperatively, the extremity was fixed by Desault type shoulder brace for 4 weeks. Rehabilitation using standard procedures for shoulder joint followed. The patients were followed up at regular intervals, namely on 10th day, at 4 weeks, 3, 6, 12 and 24 months postoperatively. The clinical outcomes and radiologic signs of healing were evaluated continuously and two years after the surgery the clinical outcomes were assessed using the Constant score. Arm elevation was assessed separately, as a dominant indicator of shoulder joint function. RESULTS No perioperative complications were reported, the operative times ranged from 45 to 120 minutes. Reduction was always performed in fractures with intra-articular displacement of less than 2 mm, which was measured both arthroscopically and on perioperative and postoperative radiographs. No complications of wound healing were observed. One patient experienced temporary paresthesia in the innervation zone of the sensitive branch of the radial nerve. The mean healing time of fractures was 121 days (range 107-146 days). The mean Constant score at two years after surgery was 83 points (range 78-87 points), the resulting restriction of elevation was 12° on average (range 0-23°). DISCUSSION There are not many papers covering a similar topic in world literature, most of them present the benefits of arthroscopy in some types of osteosyntheses of intra-articular fractures of the scapula. Most frequently mentioned are osteosyntheses of the anterior portion of the glenoid in case of a bony Bankart lesion. These papers highlight the benefits of minimal invasiveness of this procedure. CONCLUSIONS By visualising the fracture line, the arthroscopy facilitates a more accurate reduction of fragments and a minimally invasive osteosynthesis of some intra-articular fractures of the scapula when compared to closed reduction with fluoroscopic intraoperative control only. The use of arthroscopy in these interventions is conditional on perfect mastering of the surgical technique and also the use of special instruments both for arthroscopy and minimally invasive osteosynthesis. If these criteria are observed and the surgical technique mastered, the authors consider this method beneficial in treating the glenoid fractures. Key words: minimally invasive osteosynthesis, glenoid fractures.
- MeSH
- artroskopie MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury proximálního humeru * MeSH
- intraartikulární fraktury * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lopatka diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- vnitřní fixace fraktury MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
ÚVOD: Osteosyntéza poranění zadního segmentu pánve iliosakrálními šrouby je jedna z nejčastěji používaných metod v současné době. Nejpřesnější metodou kontroly těchto typů operací je CT navigace. Cílem práce bylo zhodnotit použití počítačové CT navigace během osteosyntézy zadního segmentu pánve na kazuistice. METODA A VÝSLEDKY: U 58letého pacienta s poraněním pánve byla provedena osteosyntéza dysjunkce levého sakroiliakalního kloubu pomocí kanylovaného šroubu. Tato operace byla provedená pod kontrolou počítačové CT navigace. Byl sledován čas jednotlivých částí operačního výkonu a také dávka peroperačního RTG záření. DISKUZE: V současné době není počítačová CT navigace v traumatologii pánve běžně používaná, větší zkušenosti jsou s CT navigovanou operaci pánve. Ve světové literatuře existují práce na menších souborech pacientů, kde je prokázán její přínos oproti standardním metodám. ZÁVĚR: Použití počítačové CT navigace u osteosyntézy zadního segmentu pánve umožňuje lepší orientaci v sakroiliakální oblasti. Je možné přesné zacílení šroubů do křížové kosti v segmentech S1, S2.
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pánev * chirurgie zranění MeSH
- polytrauma MeSH
- pozitronová emisní tomografie MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
INTRODUCTION: Osteosynthesis of posterior pelvic segment injuries with iliosacral screws is one of the most commonly used methods today. The most accurate method of checking these types of operations is the CT navigation. The aim of this study was to evaluate the use of computer-assisted CT navigation during osteosynthesis of posterior pelvic segment in a case report. METHODS AND RESULTS: A 58-year-old patient with pelvic injury underwent osteosynthesis of the left sacroiliac joint disjunction using a cannulated screw. This operation was performed under the control of computer- assisted CT navigation. The time of individual parts of the surgery as well as the dose of perioperative X-ray irradiation were monitored. DISCUSSION: Currently, computer-assisted CT navigation is not commonly used in pelvic trauma; there is more experience with CT-guided pelvic surgery. In the world literature, there are papers on smaller cohorts of patients where its benefit over standard methods is demonstrated. CONCLUSION: The use of computer-assisted CT navigation in posterior pelvic segment osteosynthesis allows better orientation in the sacroiliac region. Precise targeting of screws to the sacrum in segments S1, S2 is possible.
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pánev * chirurgie zranění MeSH
- PET/CT MeSH
- polytrauma MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
