Poranění pankreatu jsou relativně vzácná, jde ale o poranění, která mohou mít velmi vážné důsledky; morbidita a mortalita včas nerozpoznaných a neadekvátně léčených těžších poranění pankreatu se blíží hranici 100 %. Uvádíme případ 39letého muže, který při poranění nožem utrpěl zranění dolní duté žíly, pravostranné renální žíly, transcizi duodena, ductus choledochus, ductus pancreaticus maior a hlavy pankreatu. Stav byl v 1. době řešen zástavou krvácení – suturou dolní duté a pravostranné renální žíly, mobilizací a tamponádou hlavy pankreatu se zabezpečením drenáže žlučových cest, ve 2. době dokončením proximální pankreatoduodenektomie.
In spite of being relatively rare, pancreatic injuries can have very serious consequences; morbidity and mortality of more severe pancreatic injuries that have not been recognized early and treated adequately is almost 100%. We present the case of a 39-year-old man who sustained a stab wound (knife) that resulted in injuries to the vena cava inferior and right-sided renal vein, and cut through the duodenum, common bile duet, major pancreatic duet, and pancreatic head. This condition was treated initially by obtaining hemostasis – suture of the inferior vena cava and right-side renal vein, mobilization and tamponade of the pancreatic head, and ensuring drainage of bile through bile ducts, and then with proximal pancreatoduodenectomy.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ductus choledochus chirurgie zranění MeSH
- duodenum chirurgie zranění MeSH
- financování organizované MeSH
- krvácení chirurgie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- pankreas chirurgie zranění MeSH
- pankreatoduodenektomie metody využití MeSH
- penetrující rány diagnóza chirurgie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- pooperační komplikace terapie MeSH
- sepse komplikace MeSH
- vena cava inferior chirurgie zranění MeSH
- venae renales chirurgie zranění MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Zavedení endoskopických výkonů v sedmdesátých a osmdesátých letech vedlo ke snížení reoperací na žlučových cestách. Zůstává řada indikací k reoperacím časným pro peroperační či endoskopickou komplikaci (krvácení, poranění žlučovodu, poranění papily), nebo pozdním pro endoskopicky neodstranitelnou litiázu, stenózy žlučovodu a pod. V 90. letech po zavedení laparoskopické cholecystektomie přibylo časných výkonů po cholecystektomii. V posledních letech se zdá, se opět jejich počty snížily s nabytou zkušeností s výkonem. Přesto dochází k poraněním v ČR i dnes v průměru kolem 150–200 ročně. Protože u laparoskopického výkonu častěji dochází k vysokým lézím nebo úplnému vytětí žlučovodu (Bismuth IV), přibylo obtížných anastomóz v hilu a nitrojaterních anastomóz. Vlastní sestava: Od roku 1971 na I. chirurgické klinice bylo provedeno 1 017 reoperací na žlučovém systému, z toho 311 nemocných bylo operováno časně pro operační poranění nebo pozdně pro pooperační stenózu žlučovodu. Bylo provedeno 164 plastik žlučovodu a 147 vysokých, hilových hepatikojejunoanastomóz. Protože na I.chirurgické klinice jsou prováděny výkony u nemocných z jiných pracovišť, autor se nemůže vyjádřit v relativních číslech. Časně pooperačně zemřelo 17 nemocných na hepatorenální selhání a sepsi (6 %). Trvalost funkčnosti anastomóz, pokud lze zjistit, se pohybuje u hepatikojejunoanastomózy kolem 80 %, u plastik žlučovodu 70 %, reoperaci si vyžádalo 10 % (Tab. 1). Zbylé plastiky jsou dilatovány endoskopisty a ukazuje se, že příznivější než balonová dilatace je časově omezená postupná dilatace zavedenými dvěma stenty. Nicméně by manipulace ve žlučovodech neměly ohrožovat nositele infekcí se vznikem biliární cirhózy. Obecně byla pooperační morbidita vysoká. V letech 1996–2003 bylo sledováno 15 nemocných se známkami poranění papily a z toho 8 bylo operováno podle zásad ošetření poranění dvanáctníku s vysokou dlouhodobou morbiditou, k úmrtí nedošlo. Závěr: Lepší výsledky vykazují pracoviště se zkušeností pohybovat se v hilu jater (ať z výkonů na žlučovodu samém nebo s resekcemi jater) a chirurg umí založit širokou anastomózu na dostatečně dlouhou vyřazenou kličku jejuna.
Introduction: Introduction of endoscopic invasive procedures in the 70th and 80th years leaded to decrease reoperations on biliary tree. Iatrogenic injury of the biliary tract have increased in incidence in the first decade with the introduction of laparoscopic cholecystectomy. Athough a number of factors have been identified with a high risk of injury (and number of technical steps have been emphasized to avoid these injury, the incidence of the bile duct injury has reached at least double the rate observed with open cholecystectomy. Most patients that sustained a bile duct injury are recognized in the weeks following laparoscopic cholecystectomy. Careful preoperative preparation should include control of sepsis by draining any bile collections or fistulas and complete cholangiography. Long term results are best achieved in specialized hepatobiliary centers performing biliary reconstruction with a Roux-Y hepaticojejunostomy. Success rates over 90% have been reported from several centres to date with intermediate follow-up. Introduction of an invasive endoscopy. Very dangerous is injury after endoscopic papilotomy. Own experiences: In an article of a review of experiences of the Ist Department of Surgery of General hospital in Prague since 1971 in 1 017 reoperations on biliary tree has been carried out. There were in 311 patients 164 hepato-hepatostomies and 147 hepaticojejunostomies used (Tab. 1). By laparoscopic injuries in the last decade were hilary injuries (Bismuth IV) and hepaticojejunostomy was done in all cases. Died 6%, long term results are acceptable by injured patients with hepatico hepaticostomies in 70%, by hepaticojejunostomies in 90%. Reoperated were 10% patients. Remnant patients were dilated endoscopically. Postoperatively morbidity was high, above 26%. In years 1995–2003 were 8 patients with papila injury and inflammation in retroperitoneum operated as a injured duodenum (Tab. 2). Conclusions: Better experiences with treatment of injured biliary tree and papila are in centres interested in hepatobiliary surgery which know anatomy of hilus of the liver and can see wide hepaticojejunostomy. Transfer of drained injured patient to centre is possible.
- MeSH
- ampulla Vateri chirurgie zranění MeSH
- cholecystektomie laparoskopická metody škodlivé účinky MeSH
- ductus choledochus anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- peroperační komplikace etiologie prevence a kontrola MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- žlučové cesty anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Zavedení endoskopických výkonů v sedmdesátých a osmdesátých letech vedlo ke snížení reoperací na žlučových cestách. Zůstává řada indikací k reoperacím časným pro peroperační či endoskopickou komplikaci (krvácení, poranění žlučovodu, poranění papily), nebo pozdním pro endoskopicky neodstranitelnou litiázu, stenózy žlučovodu a pod. V 90. letech po zavedení laparoskopické cholecystektomie přibylo časných výkonů po cholecystektomii. V posledních letech se zdá, že se opět jejich počty snížily s nabytou zkušeností s výkonem. Přesto dochází k poraněním v ČR i dnes v průměru kolem 150–200 ročně. U laparoskopického výkonu častěji dochází k vysokým lézím nebo úplnému vytětí žlučovodu (Bismuth IV), přibylo obtížných anastomóz v hilu a nitrojaterních anastomóz. Nejzávažnější komplikací laparoskopické cholecystektomie je poranění žlučovodu (v 0,3–0,4 %). Jako nejčastější chyby vedoucí k peroperačnímu poranění žlučovodu jsou uváděny: 1. Preparace nezačíná na krčku žlučníku, ale přímo v tuku hepatoduodenálního ligamenta. Naložení svorky na a. cystica „naslepo“ v nepřehledném terénu v důsledku krvácení. Při tom svorka uzavře společný žlučovod (Obr. 3a). 2. Naložení svorky nebo ligatury namísto na cystikus na společný žlučovod, deformovaný přílišným tahem za žlučník (Obr. 3b). 3. Nesprávné posouzení anatomie, nepočítá se s anatomickou anomálií (Obr. 1, 2, 3cd). Zda je přínosnou v prevenci poranění peroperační cholangiografie se diskutuje. Vlastní sestava: Od roku 1971 na I. chirurgické klinice bylo provedeno 1 017 reoperací na žlučovém systému, z toho 311 nemocných bylo operováno časně pro operační poranění nebo pozdně pro pooperační stenózu žlučovodu. Bylo provedeno 164 plastik žlučovodu a 147 vysokých, hilových hepatikojejunoanastomóz. Protože na I. chirurgické klinice jsou prováděny výkony u nemocných z jiných pracovišť, autor se nemůže vyjádřit v relativních číslech. Časně pooperačně zemřelo 17 nemocných na hepatorenální selhání a sepsi (6 %). Trvalost funkčnosti anastomóz, pokud lze zjistit, se pohybuje u hepatikojejunoanastomózy kolem 80 %, u plastik žlučovodu 70 %, reoperaci si vyžádalo 10 % (Tab. 1). Zbylé plastiky jsou dilatovány endoskopisty a ukazuje se, že příznivější než balonová dilatace je časově omezená postupná dilatace současně zavedenými dvěma stenty. Manipulace ve žlučovodech by neměly ohrožovat nositele infekcí se vznikem biliární cirhózy. Obecně byla pooperační morbidita vysoká. Závěr: Lepší výsledky vykazují pracoviště se zkušeností pohybovat se v hilu jater (ať z výkonů na žlučovodu samém nebo s resekcemi jater) tam, kde operatér umí založit širokou mukomukózní anastomózu žlučovodu na dlouhou vyřazenou kličku.
Introduction: Endoscopic invasive procedures in 70th and 80th years leaded to decrease reoperations on biliary tree. Iatrogenic injury of the biliary tract have increased in incidence in the first decade with the introduction of laparoscopic cholecystectomy. Athough a number of factors have been identified with a high risk of injury ( and number of technical steps have been emphasized to avoid these injury, the incidence of the bile duct injury has reached at least double the rate observed with open cholecystectomy. Cholecystectomy is most frequently performed abdominal operation and the most serious complication associated with this procedure is accidental injury to the common bile duct (0,3–0,4 %). This preventable technical error has tradicionally been thought to occur in one or more of three situations: 1. When the operator attempts to clip or ligate a bleeding cystic artery and also clips the common hepatic duct (Fig. 3a). 2. When too much traction has been exerted on the gallbladder so that the common bile duct has tented up into an albow, which was either tied off with ligature or clipped (Fig. 3b). 3.When anatomic anomalies were not recognized and the wrong structure is divided, for example, when the cystic duct winds anterior to the common bile duct and enters on the left side, or when the cystic duct joins the right hepatic duct rather than the junction of the common hepatic and the common bile ducts (Fig. 1, 2, 3cd). In anatomical incertain cases is discussed about cholangiography and cholecystocholangiography during laparoscopy cholecystectomy. Most patients sustained a bile duct injury are recognized in the weeks folloving laparoscopic cholecystectomy. Careful preoperative preparation should include control of sepsis by draining any bile collections or fistulas and komplete cholangiography. Long term results are best achieved in specialized hepatobiliary centres performing biliary reconstruction with a Roux-Y hepaticojejunostomy. Success rates over 90% have been reported from several centres to date with intermediate follow-up. Papila injury increased with introduction of a invasive endoscopy. Risk of deadly retroperitoneal inflamation is very high. Injury require same surgery procedure as duodenum injury. Own experiences: In an article a review of experiences of the Ist surgery department of General hospital in Prague since 1971 in 1 017 reoperations on biliary tree was carried out. There was in 311 patients 164 hepato-hepatostomies and 147 hepaticojejunostomies used (Tab. 1). By laparoscopic injuries were high hilar injuries (Bismuth IV) in last decade and hepaticojejunostomy was done in all cases. Died 6%, long term results are acceptable by injured patients with hepaticohepaticostomies in 70%, by hepaticojejunostomies in 90%. Reoperated were 10 % patients (Tab. 1). Remnant patients were dilated endoscopicaly. Postoperatively morbidity was high, above 26%. In years 1995–2003 were 8 patients with papila injury and inflamation in retroperitoneum operated as a injured duodenum (Tab. 2). Conclusions: Better experiences with treatment of injured biliary tree and papila are in centres interested in hepatobilliary surgery which knowledge anatomy of hilus of liver and can make wide hepaticojejunostomy. Transfer of drained injured patient to centre is possible.
- MeSH
- ampulla Vateri chirurgie zranění MeSH
- cholecystektomie laparoskopická metody škodlivé účinky MeSH
- ductus choledochus anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- peroperační komplikace etiologie prevence a kontrola MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- reoperace MeSH
- žlučové cesty chirurgie ultrasonografie zranění MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- cholecystektomie MeSH
- ductus choledochus chirurgie zranění MeSH
- pooperační komplikace etiologie chirurgie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- ductus choledochus chirurgie zranění MeSH
- lidé MeSH
- perforace střeva chirurgie MeSH
- senioři MeSH
- sfinkterotomie endoskopická MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- akutní cholecystitida chirurgie terapie MeSH
- ampulla Vateri zranění MeSH
- anastomóza chirurgická * metody využití MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * metody trendy využití MeSH
- cholecystektomie laparoskopická * metody trendy využití MeSH
- choledocholitiáza chirurgie terapie MeSH
- cholestáza * chirurgie terapie MeSH
- ductus choledochus zranění MeSH
- iatrogenní nemoci MeSH
- lidé MeSH
- peroperační komplikace * chirurgie MeSH
- Rouxova Y-anastomóza MeSH
- žlučové cesty zranění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
