Chirurgické i katetrizační intervence na stenotických či nedomykajících chlopních jsou jedinou uznávanou efektivní léčbou nemocných s hemodynamicky významnou vadou. Intervenční léčba chlopní s sebou nese rizika trombotických i krvácivých komplikací. Ačkoliv antitrombotika snižují rizika intervenční léčby, optimální léčebné schéma a délka terapie zůstávají neznámé. Tento článek přináší přehled recentních informací týkajících se této problematiky, stejně tak přehled současné evidence antitrombotické terapie po intervenční léčbě chlopenních onemocnění.

Surgical and catheter interventions on stenotic or insufficient valves are the only acknowledged effective treatment for patients with a haemodynamically significant defect. Interventional valve repair carries a risk of both thrombotic and bleeding complications. Although antithrombotic drugs reduce the risks of interventional treatment, an optimal therapeutic regimen and treatment duration remain unknown. This article presents an overview of recent information on this issue as well as a review of current evidence on antithrombotic therapy following interventional treatment for valvular heart disease.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• aortální chlopeň chirurgie   patologie   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• duální protidestičková léčba metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdečních chlopní terapie   MeSH
• srdeční chlopně umělé škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• warfarin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Podávání inhibitorů protonové pumpy (IPP) spolu s antitrombotickou léčbou v indikaci snížení krvácení do trávicího traktu je běžnou praxí. Doklady o snížení rizika krvácení při této strategii máme jen na úrovni observačních studií, pokles rizika asi o třetinu je významný. Nicméně při relativně nízkém výskytu krvácení do trávicího traktu je absolutní pokles rizika malý, pohybuje se na úrovni 0,3 %. Pozorovaná hodnota NNT (Number Needed to Treat) se pohybuje kolem 250, tedy na každých 250 léčených IPP zabráníme jednomu krvácení (zpravidla nikoli kritickému). Na straně druhé se stále častěji objevují práce, které nacházejí vyšší výskyt kardiovaskulárních příhod, renálního selhání i nervového postižení při léčbě IPP. V populaci s vysokým kardiovaskulárním rizikem, tj. v typické populaci, kdy k antitrombotické léčbě IPP přidáváme, je riziko významné. Hodnota NNH (Number Needed to Harm) se pohybuje kolem 50. Důvodů zvýšené kardiovaskulární morbidity a mortality může být více, od vlastní gastroezofageální afekce, přes komplexní působení IPP na řadu transportérů či enzymů, až po negativní působení IPP v rámci lékových interakcí.

The administration of proton pump inhibitors (PPIs) along with antithrombotic therapy indicated to reduce gastrointestinal bleeding is common practice. Evidence of reduced bleeding risk with this strategy is only available at the level of observational studies, with a reduction by approximately one-third being significant. However, with a relatively low rate of gastrointestinal bleeding, the absolute risk reduction is small, somewhere near 0.3 %. The observed value of NNT (number needed to treat) is around 250, i.e. for every 250 patients treated with PPIs, one bleeding episode (typically not a critical one) is prevented. On the other hand, there has been an increasing number of papers reporting a higher rate of cardiovascular events, renal failure, and neural involvement in the case of treatment with PPIs. In the population with a high cardiovascular risk, i.e. a typical population in which PPIs are added to antithrombotic therapy, the risk is significant. The value of NNH (number needed to harm) is around 50. There may be multiple reasons for increased cardiovascular morbidity and mortality, ranging from gastroesophageal involvement itself to comprehensive action of PPIs on numerous transporters or enzymes to negative action of PPIs related to drug-drug interactions.

• MeSH
• antagonisté purinergních receptorů P2Y terapeutické užití   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• duální protidestičková léčba statistika a číselné údaje   MeSH
• gastrointestinální krvácení prevence a kontrola   MeSH
• H(+)-K(+)-ATPasa fyziologie   účinky léků   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory protonové pumpy * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci chemicky indukované   etiologie   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nežádoucí účinky léčiv etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pantoprazol škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH