Exposure to particulate matter (PM) in ambient air has been shown to lead to adverse health consequences. Six size fractions of PM with aerodynamic diameter smaller than 10μm (PM10) and gas phase were collected at six localities with different major pollution sources. Extracts of samples were assessed for AhR-mediated toxicity, (anti-)estrogenicity, (anti-)androgenicity and genotoxicity. The biological responses were interpreted relative to chemical characterization. Historically, for regulatory purposes, evaluation of air pollution was based mainly on assessment of the sum of PM10. In the case of AhR-mediated activity, PM1 was responsible for more than 75% of the activity of the particulate fraction from all localities. The assessed effects were correlated with concentrations of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH), organic carbon content and specific surface area of the PM. A significant proportion of biologically active chemicals seems to be present in the gas phase of air. The results suggest that an average daily exposure based just on the concentrations of contaminants contained in PM10, as regulated in EU legislation so far, is not a sufficient indicator of contaminants in air particulates and adoption of standards more similar to other countries and inclusion of other parameters besides mass should be considered.

• MeSH
• aerosoly MeSH
• androgeny analýza   toxicita   MeSH
• atmosféra chemie   MeSH
• biotest MeSH
• látky znečišťující vzduch analýza   toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• modulátory estrogenních receptorů analýza   toxicita   MeSH
• nadechnutí MeSH
• nádorové buněčné linie MeSH
• pevné částice analýza   toxicita   MeSH
• polycyklické aromatické uhlovodíky toxicita   MeSH
• poškození DNA * MeSH
• receptory aromatických uhlovodíků agonisté   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Klinicky afunkční adenomy (KAA) představují zhruba 25–30 % všech tumorů hypofýzy. Neurochirurgická operace nádoru bývá často neúspěšná a zůstává po ní nádorové reziduum. Účinek následné biologické léčby je závislý na přítomnosti transmembránových receptorů v nádorových buňkách. Naším cílem bylo určit expresní profil somatostatinových receptorů (SSTR1–5) a estrogenového receptoru 1 (ER1) u 69 vzorků KAA. Materiál a metody: Vzorky adenomů se uchovávaly v RNAlater Tissue Protect až do doby zpracování v laboratoři. RNA jsme izolovali Trizolem a přepsali do cDNA pomocí SuperScriptu III. Exprese jednotlivých receptorů byla stanovena metodou kvantitativní real time PCR. Získané výsledky jsme přepočítali na housekeepingový gen pro beta-glukuronidázu. Výsledky: U vyšetřovaného souboru 69 afunkčních adenomů byly kromě SSTR4 a SSTR5 exprimovány všechny zbývající vyšetřované receptory. Mediány relativních hodnot byly: 63,8 % pro SSTR1, 55,4 % pro SSTR2, 19,6 % pro SSTR3, 2,6 % pro SSTR4, 9,2 % pro SSTR5 a 75,4 % pro ER1. Závěr: Variabilní exprese jednotlivých podtypů SSTR a ER1 může ovlivnit účinnost biologické léčby KAA. Proto by určení expresního profilu sledovaných receptorů mělo předcházet zahájení biologické léčby KAA somatostatinovými analogy či modulátory estrogenových receptorů.

Objective: Non-functioning pituitary adenomas (NFA) comprise about 25–30% of all pituitary tumors. Transsphenoidal neurosurgery, the treatment of choice, is often unsuccessful and frequently leaves tumor remnants. The effect of subsequent biological treatment is mediated by transmembrane receptors in the adenoma cells. Our aim was to determine the somatostatin (SSTR1–5) and estrogen receptor 1 (ER1) expression profile in 69 specimens of NFA. Material and Methods: Adenoma samples were submerged in RNAlater Tissue Protect and transported frozen to the laboratory. The RNA was isolated by Trizol Reagent and transcribed to cDNA by SuperScript III. The expression of the receptors was determined by quantitative real time PCR. Results were normalized to the beta-glucuronidase housekeeping gene. Results: With exceptions of SSTR4 and SSTR5, all other subtypes of receptors were expressed in the examined tumor specimens. The median relative quantification values were: 63.8% for SSTR1, 55.4% for SSTR2, 19.6% for SSTR3, 2.6% for SSTR4, 9.2% for SSTR5, and 75.4% for ER1. Conclusion: Variable expression of somatostatin and estrogen receptors could influence the effectiveness of the biological treatment. Therefore, the receptors expression profile should be determined before the NFA therapy by somatostatin analogs or estrogen receptor modulators.

• MeSH
• adenom * terapie   MeSH
• biologická terapie * MeSH
• dospělí MeSH
• glukuronidasa MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• modulátory estrogenních receptorů analýza   MeSH
• nádory hypofýzy * terapie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   využití   MeSH
• receptory pro estrogeny * analýza   MeSH
• receptory somatostatinu * analýza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• somatostatin analogy a deriváty   analýza   MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH