- MeSH
- farmakokinetika MeSH
- hodnoty glomerulární filtrace MeSH
- karboplatina aplikace a dávkování farmakokinetika MeSH
- kreatinin analýza MeSH
- lidé MeSH
- metabolická clearance MeSH
- radioaktivní indikátory diagnostické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Práce se zabývá značením prasečího insulinu techneciem( 99m Tc). Při přípravě tohoto peptidu bylopro jeho označení použito nerozpustného redox polymeru na bázi zesítěného dextranu (RP G25-IDA).Připravené kity byly označeny 99m Tc s vysokou účinností (více než 95 %) a stabilitou, které sehodnotily chromatografickými metodami. Biodistribuce 99m Tc-insulinu u potkanů s experimentálněvyvolaným diabetem v porovnání s kontrolní skupinou nevykazovala specifické hromadění značenélátky v některém z orgánů. Použitá metoda přípravy kitu i jeho značení jsou šetrné, metodou HPLCa S.E.C. nebyly nalezeny žádné degradační produkty insulinu a jeho obsah vyhovoval požadavkůmČL 97. Jedná se o první označení insulinu techneciem( 99m Tc) a rovněž o první použití redoxpolymeru pro tento účel.
The paper describes a method for porcine insulin labelling with technetium ( 99m Tc). When preparingthis peptide, an insoluble redox polymer on the basis of cross-linked dextran (RP G25-IDA) was usedfor labelling. The prepared kits were labelled with 99m Tc with a high labelling efficiency (more than95 %) and stability, as assessed using methods of chromatography. 99m Tc-insulin biodistribution inrats with experimentally induced diabetes – compared with a control group – did not demonstratespecific accumulation of the labelled substance in any organ. The method for kit preparation andits labelling are mild, HPLC and SEC did not reveal any products of insulin degradation and insulincontent met the standards of Ph.B. 97. This is the first case of insulin labelling with techne-tium( 99 Tc) and, also, the first use of a redox polymer for this purpose.
Cílem studie bylo hodnocení fotochemických účinků ultrafialového (UV) záření na biologicky aktivní látky použitelné pro radionuklidovou diagnostiku. Lidský imunoglobulin (IgG) byl vystaven UV záření vlnové délky 254 nm a značen techneciem(99mTc) redukcí technecistanu(99mTc) chloridem cínatým, nebo poitóitím redox polymeru (RP SP-C25). Radiochemická čistota se hodnotila chromatografií na papíře. Biodistribuce značeného IgG v potkanech s experimentálně vyvolaným zánětem se zjištovala měřením aktivity izolovaných orgánů, nebo planárním zobrazením scintilační kamerou za 4 a 26 hod. po podání. Ozařovaný IgG vykazuje vyšší účinnost značení 99mTc (98 %) oproti neozářenému IgG (95 %) a fotoaktivace zvyšuje počet volných SH skupin. UV záření má příznivý účinek na stabilitu 99mTc-IgG. Stabilita kitu připraveného pomocí redox polymeru je významně vyšší (o 20 %) oproti kitu s chloridem cínatým (o 10 %). Ozařování lidského IgG zvyšuje depozici 99mTc do zánětlivých ložisek více než trojnásobně. Fotoaktivace se může využívat při formulaci proteinových radiofarmak pro zlepšení jejich biologické distribuce při diagnostickém zobrEizování v nukleární medicíně.
The aim of the study was to evaluate the photochemical effects of ultraviolet (UV) light on biologically active substances usable in radionuclide diagnosis. Human immunoglobulin (IgG) was irradiated with UV light at 254 nm and labelled with technetium(99mTc) by reducing pertechnetate(99mTc) with stannous chloride, or by use of redox polymer (RP SP-C25). Radiochemical purity was evaluated using paper chromatography. The biodistribution of labelled IgG in rats with experimentally induced inflammation was determined by counting the 99mTc activity of isolated organs or by planar gamma camera imaging 4 and 26 hours after administration. Irradiated IgG shows a higher efficacy of 99mTc labelling (98%) compared with non-irradiated IgG (95%) and photoactivation raises the number of free SH groups. UV light has a beneficial effect on 99mTc-IgG stability. The stability of a kit prepared using redox polymer is significantly higher (by 20%) compared with that of a kit prepared using stannous chloride (by 10%). Human IgG irradiation more than triples 99mTc deposition into inflammatory lesions. Photoactivation can be used in formulating protein-based radiopharmaceuticals in an effort to improve their biodistribution in nuclear medicine diagnostic imaging.
