Many biological agents are epidemic or pandemic in nature (Ebola 2013, Spanish influenza 1918, Russian influenza 1989, SARS-CoV-2 2019). Recognising the onset of the spread of epidemics and pandemics remains a major challenge even in the 21st century despite the technologies and scientific knowledge at our disposal, as is the successful management of such situations. The reason concerns the existence of biological diversity and the laws that govern it, which are very difficult to predict and which are virtually uncontrollable. It is gradually becoming apparent that the current spread of SARS-CoV-2 that causes COVID-19 (9 million deaths since the beginning of the pandemic according to WHO) is characterised by very different characteristics (e.g. the exposure, transmission and spread of the viral infectious agent) in different populations and risk groups.Social services workers in the Czech Republic have been on the frontline for the duration of the pandemic and have been required to work in a high-risk infectious environment. This has led to the need for changes in their established working practices and approaches. Considerable creativity had to be employed particularly in the first year of the pandemic due to the scarcity of information on the new viral agent, the availability of which increased only slowly as the scientific community studied and analysed the various factors involved. Globally, the scientific community released its experimental data as soon as it became available; however, unfortunately, due to the nature of biomedical research, the release of the outputs failed to match the time requirements for their necessity in practice.Based on qualitative and quantitative research, the following text provides an analysis of the specific measures and the related difficulties, and the struggle to find solutions, that providers of selected types of social services faced during the spread of the COVID-19 pandemic.The survey results revealed that the issues in question had a common thread across the various types of social services, as well as a number of common features and challenges. The analysis of the results showed a noticeable shift between the initial period, which was characterised by the rapid onset of the spread of the pandemic, and the situation after 18 months of life under pandemic conditions, which was characterised by the lower incidence of problems and difficulties. One of the major outcomes of the study concerns the identification of the need for social service providers to be provided with a unified, clear and centrally managed process that is able to provide individualised methodological support. The results are based on a study conducted as part of "The Changes in Selected Social Services for People with Disabilities during the State of Emergency Instigated by a Viral Disease" project.
- MeSH
- COVID-19 * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- přístup k informacím MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sociální práce organizace a řízení MeSH
- sociální pracovníci * statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zjišťování skupinových postojů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Life aspects in everyone's life cause a human being all the time in a diverse social situation which affects everyone differently. These aspects are the people who surround us, cultures, political environment, and profession we choose to do for life. Every job should evolve and bring new needs and enquiries. This applies to social workers as well as this job reflects social and cultural attitudes towards diverse social groups such as a mother with children, foreigners, people without housing, people with disabilities, seniors, and seniors or people living with dementia.The following text points out the significant importance of communication with a focus on social workers who take care of seniors with dementia. This text includes a theoretical perspective on the problem and practical recommendations, and it presents data which were collected during a questionnaire which was part of this research. The number of respondents to the questionnaire is 262, and the participants were from across the whole Czech Republic who are in everyday contact with the target group. The main aim of the research was to discover the social worker's attitude toward communication - how and what purpose is behind the communication with people with dementia, what tools do they use during the communication, and what complications can occur during the interaction?
- MeSH
- demence * psychologie MeSH
- komunikace MeSH
- komunikační bariéry MeSH
- lidé MeSH
- neverbální komunikace psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři psychologie MeSH
- sociální pracovníci * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři psychologie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Ciele štúdie: Cieľom štúdie bolo odhaliť prediktívnu silu starostlivosti o seba pri predpovedaní dôsledkov praktizovania pomáhajúcich profesií. Vzorka a prostredie: Vo výskumnej štúdii boli zahrnutí pomáhajúci odborníci (sociálni pracovníci, psychológovia, terapeuti, zdravotné sestry a pedagógovia) pracujúci s klientmi v inštitúciách sociálnych služieb vo všetkých ôsmich regiónoch Slovenska (N = 745, 89 % žien). Hypotézy: Autori predpokladali, že starostlivosť o seba bude významným prediktorom pozitívnych dôsledkov vykonávania pomáhajúcich profesií (pracovná spokojnosť, zadosťučinenie z pomáhania, spokojnosť s osobným a pracovným výkonom a kompetenciami) a negatívnych dôsledkov (vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres). Metódy: Dotazník vykonávanej starostlivosti o seba, Škála vnímaného stresu, Dotazník vyhorenia, Dotazník pracovnej spokojnosti a Škála profesijnej kvality života boli použité na posúdenie hlavných študovaných premenných. Štatistická analýza: Bola realizovaná pomocou Spearmanových korelácií, Kruskal-Wallisovou ANOVOU a Man-Whitneyho U-testom. Model bol testovaný pomocou štrukturálnych rovníc. Výsledky: Modely predpovedajúce negatívne a pozitívne dôsledky praktizovania pomáhajúcich profesií boli potvrdené pomocou štrukturálnych rovníc. Vykonávaná starostlivosť o seba predikovala signifikantne pozitívne úroveň zadosťučinenia z pomáhania, pracovnú spokojnosť a spokojnosť s osobným výkonom a kompetenciami, ako aj významne negatívne vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres. Obmedzenia štúdie: Obmedzením bolo neproporcionálne zloženie vzorky z hľadiska pohlavia, profesií a prierezový projekt štúdie. Klíčová slova: starostlivosť o seba, pracovná spokojnosť, vnímaný stres, vyhorenie, sekundárny traumatický stres, zadosťučinenie z pomáhania
Self-care in helping professions is a prerequisite for maintaining an effective ability to help clients. Objectives of study: The study aimed to reveal the predictive power of self-care for predicting the consequences of the practicing of helping professions. Sample and setting. The participants of the study were helping professionals working with clients in social service institutions in all eight regions in Slovakia (N = 745, 89 % female). Social workers, psychologists, therapists, nurses, and educators working in the social service institutions were represented in a sample. Hypotheses. Authors assumed that self-care would be a significant predictor of experience of positive consequences of helping clients (work satisfaction, compassion satisfaction, personal accomplishment) and negative consequences (burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress). Methods. Performed Self-Care Questionnaire, Perceived Stress Scale, Maslach’s Burnout Questionnaire, Job Satisfaction Survey, and Professional Quality of Life Scale were used for assessment main study variables. Statistical analysis was performed by means of Spearman correlations, Kruskal-Wallis ANOVA, and Man-Whitney U-test. The model was tested by structural equation modeling. Results. The model predicting the negative and positive consequences of the practicing the helping professions was confirmed by structural equations modeling. Performed self-care has been confirmed as significant predictor of the consequences of the practicing the helping profession. The performed self-care predicted significantly positively the level of compassion satisfaction, job satisfaction, and personal accomplishment, as well as significantly negatively the burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress. Study limitations. A nonproportional composition of sample regarding the gender, professions, and education, and the cros-sectional design of the study.
- MeSH
- duševní vyhoření psychologie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- péče o sebe * metody psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- pracovní stres psychologie MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní výkon statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- sekundární traumatický stres psychologie MeSH
- sociální práce statistika a číselné údaje MeSH
- sociální pracovníci * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Práce v sociální sféře je profesí vykonávanou v intenzivní sociální interakci s klienty. Cílem práce je v rámci souboru sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách z Jihočeského kraje (N = 227) popsat pracovní spokojenost zjištěnou pomocí standardizovaného dotazníku Job Satisfaction Survey (JSS, Spector) a zhodnotit pracovní zatížení pomocí Meisterova dotazníku. Výzkumným záměrem je také otestovat vztahy závislých proměnných s pracovním zařazením a náplní práce u této zaměstnanecké skupiny. Z výsledků vyplynulo, že soubor je z hlediska pracovní spokojenosti ambivalentní, tedy středně spokojený (celkem u 56,1 % souboru). Celková nespokojenost byla identifikována u méně než 5 % pracovníků, spokojenost byla identifikována výrazně méně než v rámci celé české populace. Spokojenost vykazovali pracovníci zejména v oblasti vztahů na pracovišti, komunikace a vlastní náplně práce, nespokojenost identifikovali v možnostech kariérního postupu a ambivalentně na pracovníky působilo ohodnocení za práci a administrativní zátěž. U méně než 5 % respondentů dochází k vysoké úrovni pracovní zátěže, přesto podmínky práce hodnotí tato skupina spíše negativně. Celková pracovní zátěž většiny respondentů odpovídá kategorii 2, kde může pravidelně docházet k dočasnému ovlivnění subjektivního stavu a výkonnosti. Úrovně překračující mez psychické pracovní zátěže dosahuje 17,4 % souboru. Byla též prokázána statisticky významně vyšší míra pracovní zátěže u sociálních pracovníků než u pracovníků v sociálních službách. Celkově se na spokojenosti projevuje trend chápání sociální práce jako závazku a podpora od pracovního kolektivu, negativa přináší platové zařazení a pracovní benefity.
Working in the social sphere is a profession that involves intensive social interaction with clients. The aim of this paper is to describe work satisfaction in the research group of social workers and workers in social services from the South Bohemian region (N = 227). This is established by the means of a standardized Job Satisfaction Survey (JSS, Spector) and an evaluation of pressure of work by means of a Meister questionnaire. The research aim is also to test the relationships of dependent variables within the job positions and the scope of employment in this group of employees. The results show the research group is ambivalent from the aspect of work satisfaction, which means they are medium satisfied (56.1% of the research group). Total dissatisfaction has been identified in less than 5% of employees and satisfaction has been identified distinctly less than in the whole of the Czech population. The employees especially showed their satisfaction in the area of relationships at the workplace, communication and the scope of employment. Dissatisfaction was shown in possibilities for career development, evaluation of their work, and administrative stress. Less than 5% of the respondents mentioned high work stress, but despite this the group evaluated their working conditions rather negatively. The total pressure of work of most respondents conforms to the category 2, whereas temporary affection of subjective state and productivity can regularly occur. 17.4% of the research group reach the levels that increase the limit of mental pressure of work. A statistically significantly higher rate of pressure of work in the social workers compared to the workers in social services has also been proved. Generally satisfaction has been influenced by the trend of understanding social work as an obligation and support from the working collective, while negatives are connected with pay grades and work benefits.
- MeSH
- lidé MeSH
- pracovní uspokojení * MeSH
- pracovní zátěž psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální práce MeSH
- sociální pracovníci * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě v ústavní péči * psychologie výchova MeSH
- dítě MeSH
- fluktuace zaměstnanců MeSH
- lidé MeSH
- mentální retardace * klasifikace MeSH
- osoby s mentálním postižením MeSH
- sociální péče MeSH
- sociální pracovníci * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- výzkum MeSH
- zdravotnický personál MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Československo MeSH
