Primárny yolk sac tumor (YST) pečene je veľmi zriedkavý nádor. Autori prezentujú prípad 20-ročnej ženy s febrilným stavom a bolesťami v epigastriu, ktoré klinicky imitovali akútnu apendicitídu pri súčasne vysokej hladine sérového alfa-fetoproteínu. Z laparoskopickej apendektómie bola biopticky stanovená diagnóza YST. Následne bol pacientke zistený nádor pečene a podstúpila pravostrannú hemihepatektómiu, hemikolektómiu a ovariektómiu, pri ktorých bol potvrdený YST v pečeni a v stene slepého čreva, s propagáciou do regionálnych lymfatických uzlín. Na podklade vylúčenia pôvodu YST v pohlavných žľazách, v mediastíne aj v centrálnom nervovom systéme bola stanovená diagnóza primárneho YST pečene. Presná etiopatogenéza primárneho hepatálneho YST je zatiaľ nejasná. Predpokladá sa, že by mohol vznikať z malígne transformovaných zárodočných buniek, ktoré unikli v priebehu migrácie zo žĺtkového vaku do zárodočnej lišty alebo z pluripotentných embryonálnych buniek v pečeni, ktoré sa vymkli vplyvu diferenciácie v priebehu embryogenézy. Nádor sa vyznačuje agresívnym správaním, so schopnosťou šírenia do vzdialených miest, v ktorých môže dochádzať k jeho prvým klinickým príznakom.

Primary hepatic yolk sac tumour (YST) is a very rare neoplasm. The authors present a case of a 20-year-old woman with fever and pain in the epigastrium, clinically resembling acute appendicitis along with high levels of serum alpha-fetoprotein. From laparoscopic appendectomy there was bioptically verified a diagnosis of YST. Consequently, there was discovered a tumor in the liver and the patient underwent right hemihepatectomy, hemicolectomy and ovariectomy, from which the YST was disclosed in the liver and in the coecum with spread into regional lymph nodes. While the gonadal, mediastinal and central nervous system origin of the YST was excluded, the diagnosis of the primary hepatic YST could have been established. The exact etiology of primary hepatic YST is still unclear. It has been suggested that these YSTs might originate from the germ cells that escaped during migration course from the yolk sac to the genital ridge during embryogenesis with subsequent malignant transformation or from persistent pluripotent embryonic cells in the liver, which escaped from the influence of differentiation during embryogenesis. This tumour is aggressive with ability to spread into distant sites, where it can lead to the first clinical presentation.

• MeSH
• alfa-fetoproteiny izolace a purifikace   MeSH
• antigen Ki-1 izolace a purifikace   MeSH
• biopsie využití   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• hepatektomie metody   využití   MeSH
• imunohistochemie metody   využití   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnóza   patologie   MeSH
• nádorové biomarkery izolace a purifikace   MeSH
• nádory jater diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• ovarektomie metody   využití   MeSH
• žloutkový vak patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Vrchol výskytu karcinomu děložního hrdla předchází atrofii dlaždicového epitelu nastávající po menopauze. Část pozitivních nálezů však spadá i do tohoto období. Atrofie, zejména neúplně vyjádřená, vykazuje některé morfologické cytodiagnostické znaky blízké těm, jež jsou užívány v rozpoznání SIL, a to zejména tehdy, kdy v obraze navíc interferují v tomto období časté zánětlivé změny. Proliferační test jako obecně přijatý nástroj k objasnění nejasných nálezů znamená opakované vyšetření; studie je zaměřena na možnosti redukce jeho použití zařazením testu proliferační aktivity na sporných buněčných formacích. Materiál: Retrospektivní studie – rutinně hodnocené cytologické nátěry 22 pacientek. Jedenadvacet z nich bylo perimenopauzálních a menopauzálních; jejich nálezy byly 16krát nejisté (ASCUS, popř. ASC-US, ASC-H v některé z obou verzí Bethesda klasifikace, tj. ASCUS různého typu v atrofii), 4krát SIL v atrofii s následnou histologií a 1krát atrofie s negativním cytologickým nálezem. Jedenkrát se jednalo o H SIL u mladší pacientky bez atrofie. Celkově bylo revidováno 60 cytologických vyšetření, protože řada pacientek byla s dg. ASCUS vyšetřena cytologicky opakovaně. Metoda: V archivačním systému obrazové analýzy LUCIA Net (Laboratory Imaging, Praha) byly uloženy minimálně tři obrázky s diagnosticky významnými záběry. Následně byly preparáty rozmontovány, odbarveny a podrobeny imunocytochemickému průkazu proliferační aktivity s protilátkou Ki-67, klon MIB 1 (v textu dále MIB 1). Výsledky byly opět archivovány v systému LUCIA Net. Vyhodnocení pozitivit bylo provedeno ve čtyřstupňové škále: 1. zcela negativní formace – neg.; 2. ojedinělé pozitivity – x; 3. řídce disperzní pozitivity (méně než 1/3 buněk) – xx; 4. hustě disperzní pozitivity (více než 1/3 buněk) – xxx. Výsledky: Postup poskytl většinou hodnotitelný výsledek. Archivace před a po imunocytochemickém došetření umožnila porovnání polychromaticky barvených preparátů a MIB l. Pacientky s prokázanou SIL vykazovaly přítomnost MIB 1 pozitivních buněk ve skupinách stupňů 2. až 4. (4/5). Pozitivity řídce disperzní (skupina 3) byly nejčastěji (6krát) zjištěny u kompaktních shluků vzhledu nezralé metaplazie. U těchto pacientek jsme zaznamenali následně ústup cytologického nálezu. U pacientek, které měly pouze ojedinělé MIB 1 pozitivity (skupina 2), docházelo častěji (4/7) k ústupu nálezu . Nicméně tento stupeň pozitivity vykazovaly i dva nálezy s histologicky ověřenou CIN. Variabilitu průkazu MIB 1 jsme zaznamenali i v histologické úrovni. Cytologická přehlednost suspektních buněčných trsů v terénu zánětlivých změn MOP III se v průkazu MIB 1 po odbarvení zřetelně zlepšila. Vytvořili jsme algoritmus zařazení testu proliferační aktivity u nejistých atrofických obrazů. Soudíme, že se jej vyplatí zařadit u nálezů ASC-H v atrofii. Pokud bude pozitivita suspektních buněčných skupin silná, je to důvodem k bioptickému došetření. Slabé a střední pozitivity jsou kandidáty pro E-test a kontrolu po půl roce.

Aim: The peak of incidence in cervical carcinoma precedes epithelial atrophy following menopause. Nevertheless, some carcinomas develop in the postmenopausal period. Atrophy, namely the partially developed, shares some cytomorphology features with SIL, especially if inflammatory changes, common in this period, interfere. Proliferation test is recognized and accepted as a tool to clear uncertain findings. However, it means a repetitive investigation. The study is focused on the possibility to reduce the proliferation test employment with the help of proliferation activity investigation on questionable cell groups. Material of the retrospective study comprised routine pap smears from 22 patients. Twenty- one of them were perimenopausal and menopausal patients who had 16 inconclusive results (ASCUS or ASC-US, ASC-H in one of both versions of Bethesda classifications, i.e. ASCUS in atrophy of any type), 4 SIL in atrophy followed by histology, and 1 atrophy with negative cytology finding. In addition, there was one case of H SIL in a younger patient without atrophy. Altogether, 60 cytology findings were reviewed as many of the patients had repetitive cytologies. Method: As a minimum, three images with diagnostically important cell groups were archived in the LUCIA Net image archiving system (Laboratory Imaging, Prague). Subsequently, the smears were dismounted, destained and used for immunocytochemical reaction to test proliferation activity with the Ki-67 (MIB 1) antibody. The results were archived in the LUCIA Net system again. The evaluation of findings was done on a four-grade scale: 1) negative; 2) isolated positivities; 3) scattered positivities (less than 1/3 of cells in a cluster); 4) heavy disperse positivities (more than 1/3 of cells in a cluster). Results: The procedure provided mostly a readable result. Archiving prior and following the immunocytochemistry procedure provided possibility of comparison of the polychrome stained smears and the MIB l tested. Patients with proven SIL exhibited the positivities in groups 2) to 4) (4/5). Rare scattered positivities /group 3/ were mostly (6x) found in compact groups with the appearance of immature metaplasia. The cytopathology findings eventually normalized in these patients. In patients with isolated MIB 1 positivities /group 2/ frequently (4/7) eventually normalized as well. Nevertheless, such minimal positivities were found also in two patients with a subsequently proven CIN. The MIB 1 positivities were variable even in the histopathology sections. The cytology features of the suspicious cell groups in slides obscured by inflammation were better visible following destaining for immunocytochemistry. Based on the results of our study we have developed an algorithm for employment of the proliferation activity test in the doubtful atrophy smears. We believe that it can be useful in the ASC-H in atrophy finding. Provided the positivities found are strong, a biopsy will be indicated. Medium and week positivities represent candidates for E-test and a 6 months control.

• MeSH
• antigen Ki-1 izolace a purifikace   MeSH
• atrofie etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• cervix uteri cytologie   patologie   MeSH
• estrogeny izolace a purifikace   nedostatek   škodlivé účinky   MeSH
• histologické techniky metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• menopauza fyziologie   imunologie   účinky léků   MeSH
• proliferace buněk účinky léků   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spinocelulární karcinom diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antigen Ki-1 genetika   izolace a purifikace   MeSH
• exprese genu genetika   imunologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• genetické markery genetika   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfoproliferativní nemoci diagnóza   genetika   krev   MeSH
• polymerázová řetězová reakce využití   MeSH
• receptory cytokinové genetika   imunologie   MeSH
• reziduální nádor MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH