Laryngokéla je vzácné benigní onemocnění hrtanu, které vzniká dilatací ventriculus laryngis. Laryngokéla komunikuje s nitrem hrtanu, a tedy obsahuje vzduch. Při uzávěru spojení může docházet k hromadění hlenu (laryngokomukokéla), v případě infekce i hnisu (laryngopyokéla). Rozlišujeme laryngokélu vnitřní a kombinovanou/smíšenou, kdy hranicí je membrana thyrohyoidea. V klinickém obraze dominuje chrapot, kašel, dysfagie, pocit cizího tělesa při polykání, popř. dušnost či nebolestivé zduření na krku. Může být ale také náhodným nálezem při zobrazovacích vyšetřeních z jiné indikace. Zobrazovací metody (CT, popř. MR) jsou zcela zásadní pro diagnostiku tohoto onemocnění, neboť klinický obraz bývá poměrně nespecifický. Léčebnou modalitou je chirurgická resekce. V případě vnitřních laryngokél se jedná nejčastěji o endoskopický přístup, u kombinovaných o přístup zevní. V posledních letech narůstá počet publikovaných případů endoskopicky asistovaných resekcí laryngokél. Recentně dostupná je i možnost využití transorální robotické chirurgie. V naší kazuistice uvádíme případ 36letého pacienta, který byl pro akutní dechové obtíže zajištěn tracheostomií na pracovišti prvního kontaktu. Po stanovení dia gnózy objemné kombinované laryngomukokély pomocí CT mu byla laryngomukokéla resekována endoskopickou cestou a pacient byl dekanylován.

Laryngocele is a rare benign disease of the larynx that originates from dilating the laryngeal ventricles. The laryngocele communicates with the laryngeal lumen and so is filled with air. In case of closure, there can be an accumulation of pathological secret presented – mucus (laryngomucocele) and, in case of infection, the pus (laryngopyocele). We distinguish internal or combined laryngocele with the borderline of the thyrohyoid membrane. Clinical features dominate hoarseness, cough, dysphagia, foreign body sensation, and possibly dyspnea or neck mass. It can also be an incidental finding in imaging methods that are being done for other reasons. CT or MRI scans are fundamental in the diagnostic process because the clinical symptoms are not distinctive. The optimal treatment modality is surgery. An endoscopic approach is mainly used for the internal laryngoceles, and the external approach for the combined ones. Nevertheless, in the last few years, several works have been published concerning the use of the endoscope for the resolution, even in combined lesions. Most recently, also the use of transoral robotic surgery has gained popularity. We present the case of a 36-year-old patient who was taken to the local hospital for acute respiratory distress and must undergo an urgent tracheostomy. After the final diagnosis of large combined laryngomucocele was made, he was admitted to the tertiary hospital for definitive surgical treatment. The complete resection was made using the endoscope, and the patient was successfully freed from the tracheostomy tube.

• MeSH
• dilatace patologická diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• laryngocele * diagnóza   terapie   MeSH
• laryngoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci laryngu klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Zhodnotit vývoj proximálního krčku aneurysmatu břišní aorty v dlouhodobém sledování u pacientů po endovaskulární léčbě stentgraftem v souvislosti s možnými komplikacemi. Metodika: Do souboru byli zařazeni pacienti po implantaci stentgraftu (Zenith Flex, Zenith LP, Ella) pro aneurysma břišní aorty v letech 2004-2017. Proximální krček byl měřen na CT angiografiích u 236 pacientů, z toho bylo 35 žen a 201 mužů. Hodnocen byl průměr proximálního krčku před implantací stentgraftu, v následném sledování po implantaci a výskyt komplikací (migrace stentgraftu, endoleak I. typu). Dilatace krčku byla definovaná jako zvětšení průměru o více než 2,5 mm ve srovnání s kontrolní CT angiografií rok po implantaci. Ke statistickému zpracování byl použit Studentův párový t-test. Výsledky: K dilataci krčku v průběhu sledování došlo u 69 nemocných (29,2 %). Ke zvětšení průměru krčku docházelo signifikantně v prvních 6 letech sledování. K dilataci proximálního krčku docházelo častěji u stentgaftů Ella (Ella 34,5 %, Zenith Flex 20,2 %). Výskyt migrace a endoleaku I. typu byl signifikantně vyšší u pacientů s dilatací proximálního krčku v průběhu sledování (t-test 0,029). Závěr: Po implantaci stentgraftu pro aneurysma břišní aorty dochází k časné postupné dilataci proximálního krčku. U pacientů s dilatací krčku je signifikantně vyšší výskyt komplikací ve smyslu migrace stentgraftu kaudálně a endoleaku prvního typu.

Aim: To evaluate the development of the proximal neck of an abdominal aortic aneurysm in long-term follow-up in patients after endovascular treatment with stent graft in relation to possible complications. Method: Patients after stent graft implantation (Zenith Flex, Zenith LP, Ella) for abdominal aortic aneurysm from 2004 to 2017. The proximal neck was measured on CT angiography in 236 patients (35 women, 201 men). The diameter of the proximal neck before stent graft implantation, in the follow-up after implantation and the occurrence of complications (stent graft migration, type I endoleak) were evaluated. Neck dilatation was defined as an increase in diameter of more than 2.5 mm compared to follow-up CT angiography one year after implantation. Student?s paired t-test was used for statistical processing. Results: Dilation of the neck occurred during follow-up in 69 patients (29.2%). The neck diameter increased significantly in the first 6 years of follow-up. Proximal neck dilatation occurred more frequently with Ella stent grafts (Ella 34.5%, Zenith Flex 20.2%). The incidence of migration and type I endoleak was significantly higher in patients with proximal neck dilatation during follow-up (t-test 0.029). Conclusion: Early progressive dilation of the proximal neck occurs after a stent graph implantation for an abdominal aortic aneurysm. In patients with a neck dilatation is a higher incidence stent graft migration caudally and endoleak type I.

• Klíčová slova
• krček aneurysmatu,
• MeSH
• aneurysma břišní aorty * chirurgie   MeSH
• cévní protézy MeSH
• CT angiografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• dilatace patologická diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• endovaskulární léčba aneuryzmatu aorty * přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Cílem sdělení je referovat o neobvyklém výskytu symptomů při komplikaci terapeutické koloskopie. Kazuistika: 70letá polymorbidní pacientka v chronickém dialyzačním programu podstoupila ošetření sáknoucích angiektázií v céku a colon ascendens argon plazma koagulací. Krátce po výkonu se u ní objevila dušnost a podkožní emfyzém na krku, který byl mylně hodnocen jako otok. Dalším vyšetřením bylo zjištěno pneumoperitoneum, podkožní emfyzém a pneumomediastinum. S ohledem na rizikovost nemocné (komorbidity, obezita) byla indikována laparoskopie, při které nebyla nalezena perforace střevní ani peritonitis. Při další komplexní léčbě se pacientka zahojila bez dalších komplikací. Závěr: Dušnost a podkožní emfyzém nejsou typickými prvními příznaky koloskopické perforace. Náš případ potvrzuje, že na tuto komplikaci je potřeba především myslet a při podezření na ni rychle zahájit diagnostický a léčebný proces.

Introduction: The paper presents unusual symptoms as a complication of therapeutic colonoscopy. Case report: A 70-year-old polymorbid female patient in chronic dialysis program underwent argon plasma coagulation treatment of leaking angioectasias in the cecum and ascending colon. Shortly after the procedure she presented with shortness of breath and subcutaneous emphysema of the neck which was initially misdiagnosed as swelling. Further tests revealed pneumoperitoneum, subcutaneous emphysema and pneumomediastinum. Considering the high risks for our patient (comorbidities, obesity), a laparoscopic approach was indicated. During laparoscopy neither peritonitis nor intestinal perforation were found. The patient recovered without complications after further complex treatment. Conclusion: Shortness of breath and subcutaneous emphysema are not typically among the first symptoms of colonoscopic perforation. Our case confirms that we should bear this complication in mind and when suspected, the diagnostic process should be started without delay.

• MeSH
• argonová plazmakoagulace * škodlivé účinky   MeSH
• cévy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dilatace patologická chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální emfyzém diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• perforace střeva etiologie   terapie   MeSH
• pneumoperitoneum * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• senioři MeSH
• subkutánní emfyzém diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• tlusté střevo chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Coronary artery ectasia (CAE) is a rare clinical condition which represents a form of atherosclerotic coronary artery disease. It is defined as dilatation of the coronary artery 1.5 times greater than that of an adjacent normal segment of coronary artery (1). This entity has been reported in patients undergoing coronary angiography from 3 % to 8 %, alone or in combination with stenotic lesions. The rate of recognition may increase with the use of new non-invasive imaging methods like computed tomography (CT) and magnetic resonance (MR) coronary angiography. The clinical significance of CAE is not very well defined and the results have been mixed and conflicting (2,3). As the main etiologic factor responsible for CAE is atherosclerosis, there are other factors involved in different groups of patients. The objective of this article is to review and examine the clinical characteristics of CAE, diagnosis, treatment and its prognosis. Also the purpose of this review is to update and to summarize the clinical features of CAE.

Koronární arteriální ektazie (CAE) je vzácná klinická jednotka, která představuje jeden druh aterosklerotického postižení koronárníchtepen. Je definována jako rozšíření lumen koronární tepny o více než 1,5násobek průměru největší přilehlé nepostižené tepny(1). U pacientů podstupujících koronarografické vyšetření se četnost CAE uvádí v rozmezí od 3 % do 8 %, a to buď samostatně,nebo v kombinaci se stenotickýmí lézemi. Míra rozpoznávání jedinců s tímto postižením se může zvýšit za použití nových neinvazivníchzobrazovacích metod, jako jsou např. výpočetní tomografie (CT) a MR angiografie. Klinická významnost CAE nenídostatečně stanovena a dosavadní výsledky byly smíšené a protichůdné (2,3). Hlavním etiologickým faktorem zodpovědným zaCAE je ateroskleróza; v různých skupinách pacientů se na ní ale podílejí i jiné faktory. Článek si klade za cíl přezkoumat klinickécharakteristiky CAE, její diagnostiku, léčbu a prognózu. Cílem přehledu je rovněž aktualizace a shrnutí klinických rysů CAE.

• MeSH
• antikoagulancia MeSH
• ateroskleróza diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• dilatace patologická * diagnostické zobrazování   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• kardiologické zobrazovací techniky metody   MeSH
• koronární aneurysma diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnostické zobrazování   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• prognóza MeSH
• revaskularizace myokardu metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH