* Zobrazit nápovědu

Anastomotický leak je v kolorektální chirurgii závažnou komplikací. Problematikou poruch hojení střevní anastomózy se zabývá řada experimentálních prací zejména ve smyslu aplikovaného výzkumu. Design zvířecích modelů je přitom různorodý a výsledky jednotlivých prací jsou těžko porovnatelné. Tato práce pojednává souhrnně o hlavních bodech problematiky plánování zvířecích modelů střevních anastomóz, které jsou jednotlivě rozebrány. Hlavní částí textu je popis modelu defektní střevní anastomózy prasete. Anastomóza je v modelu konstruována s lokalizovanou protruzí sliznice. Zvířata jsou pooperačně sledována 3 týdny, monitorovány jsou jak klinický stav, tak změny vitálních hodnot, laboratorních parametrů, je prováděno v definovaných bodech CT vyšetření. Na konci observačního období jsou odebrány vzorky, hodnocen makroskopický nález v dutině břišní, skórování adhezí, známky leaku či poruch pasáže. Histologicky jsou preparáty hodnoceny jak standardními metodami analyzujícími vaskularitu, zánětlivou infiltraci a podíl kolagenu, tak metodami vyvinutými de novo pro potřeby experimentu, jako je analýza integrity střevní stěny v místě slizniční protruze. Experimentálního modelu si ceníme pro možnost systematické a podrobné analýzy stavu zhojení anastomózy v kombinaci s podrobným observačním protokolem, jež vytvářejí klinicky relevantní výsledky.

Anastomotic leak is a serious complication in colorectal surgery. The problem of intestinal anastomosis healing disorders is dealt with by a number of experimental studies, especially in applied research. The design of animal models is diverse and the results of individual studies are difficult to compare. This paper summarizes the main issues of planning animal models of intestinal anastomoses, which are discussed individually. The main part of the text is a description of the defective intestinal anastomosis model of the pig. The anastomosis is constructed in the model with a localized mucosal protrusion. The animals are monitored for 3 weeks postoperatively, the clinical condition and changes in vital values and laboratory parameters are monitored, and CT examinations are performed at defined points. At the end of the observation period, samples are taken, macroscopic findings in the abdominal cavity are evaluated, adhesions are scored, and signs of leakage or passage disorders are assessed. The preparations are evaluated histologically both by standard methods analyzing vascularity, inflammatory infiltration and the proportion of collagen, and by methods developed de novo for the needs of the experiment, such as the analysis of the integrity of the intestinal wall at the site of the mucosal protrusion. We value the experimental model for the possibility of a systematic and detailed analysis of the healing state of the anastomosis in combination with a detailed observation protocol, which produces clinically relevant results.

MeSH
colon descendens chirurgie patologie MeSH
modely u zvířat * MeSH
netěsnost anastomózy * patologie prevence a kontrola MeSH
prasata MeSH
tlusté střevo chirurgie patologie MeSH
zvířata MeSH
Check Tag
zvířata MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH

Článek

Pneumoperitoneum, pneumomediastinum a podkožní emfyzém po ošetření angiektázií kolon argon plazma koagulací
[Pneumoperitoneum, pneumomediastinum and subcutaneous emphysema following argon plasma coagulation treatment of colonic angioectasia]

Rozhledy v chirurgii. 2023 ; 102 (3) : 130-133.

ISSN 0035-9351
Medvik
Zdroj

Úvod: Cílem sdělení je referovat o neobvyklém výskytu symptomů při komplikaci terapeutické koloskopie. Kazuistika: 70letá polymorbidní pacientka v chronickém dialyzačním programu podstoupila ošetření sáknoucích angiektázií v céku a colon ascendens argon plazma koagulací. Krátce po výkonu se u ní objevila dušnost a podkožní emfyzém na krku, který byl mylně hodnocen jako otok. Dalším vyšetřením bylo zjištěno pneumoperitoneum, podkožní emfyzém a pneumomediastinum. S ohledem na rizikovost nemocné (komorbidity, obezita) byla indikována laparoskopie, při které nebyla nalezena perforace střevní ani peritonitis. Při další komplexní léčbě se pacientka zahojila bez dalších komplikací. Závěr: Dušnost a podkožní emfyzém nejsou typickými prvními příznaky koloskopické perforace. Náš případ potvrzuje, že na tuto komplikaci je potřeba především myslet a při podezření na ni rychle zahájit diagnostický a léčebný proces.

Introduction: The paper presents unusual symptoms as a complication of therapeutic colonoscopy. Case report: A 70-year-old polymorbid female patient in chronic dialysis program underwent argon plasma coagulation treatment of leaking angioectasias in the cecum and ascending colon. Shortly after the procedure she presented with shortness of breath and subcutaneous emphysema of the neck which was initially misdiagnosed as swelling. Further tests revealed pneumoperitoneum, subcutaneous emphysema and pneumomediastinum. Considering the high risks for our patient (comorbidities, obesity), a laparoscopic approach was indicated. During laparoscopy neither peritonitis nor intestinal perforation were found. The patient recovered without complications after further complex treatment. Conclusion: Shortness of breath and subcutaneous emphysema are not typically among the first symptoms of colonoscopic perforation. Our case confirms that we should bear this complication in mind and when suspected, the diagnostic process should be started without delay.