• MeSH
• analgosedace MeSH
• antibiotická profylaxe MeSH
• gastrointestinální endoskopie klasifikace   metody   normy   MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• gastrointestinální nemoci diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• hematologické látky aplikace a dávkování   MeSH
• hemostáza endoskopická metody   MeSH
• kolonoskopie * klasifikace   metody   normy   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• riziko MeSH
• roztoky analýza   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• terciární prevence metody   MeSH
• vysazování léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Úvod: Cílem sdělení je referovat o neobvyklém výskytu symptomů při komplikaci terapeutické koloskopie. Kazuistika: 70letá polymorbidní pacientka v chronickém dialyzačním programu podstoupila ošetření sáknoucích angiektázií v céku a colon ascendens argon plazma koagulací. Krátce po výkonu se u ní objevila dušnost a podkožní emfyzém na krku, který byl mylně hodnocen jako otok. Dalším vyšetřením bylo zjištěno pneumoperitoneum, podkožní emfyzém a pneumomediastinum. S ohledem na rizikovost nemocné (komorbidity, obezita) byla indikována laparoskopie, při které nebyla nalezena perforace střevní ani peritonitis. Při další komplexní léčbě se pacientka zahojila bez dalších komplikací. Závěr: Dušnost a podkožní emfyzém nejsou typickými prvními příznaky koloskopické perforace. Náš případ potvrzuje, že na tuto komplikaci je potřeba především myslet a při podezření na ni rychle zahájit diagnostický a léčebný proces.

Introduction: The paper presents unusual symptoms as a complication of therapeutic colonoscopy. Case report: A 70-year-old polymorbid female patient in chronic dialysis program underwent argon plasma coagulation treatment of leaking angioectasias in the cecum and ascending colon. Shortly after the procedure she presented with shortness of breath and subcutaneous emphysema of the neck which was initially misdiagnosed as swelling. Further tests revealed pneumoperitoneum, subcutaneous emphysema and pneumomediastinum. Considering the high risks for our patient (comorbidities, obesity), a laparoscopic approach was indicated. During laparoscopy neither peritonitis nor intestinal perforation were found. The patient recovered without complications after further complex treatment. Conclusion: Shortness of breath and subcutaneous emphysema are not typically among the first symptoms of colonoscopic perforation. Our case confirms that we should bear this complication in mind and when suspected, the diagnostic process should be started without delay.

• MeSH
• argonová plazmakoagulace * škodlivé účinky   MeSH
• cévy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dilatace patologická chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální emfyzém diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• perforace střeva etiologie   terapie   MeSH
• pneumoperitoneum * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• senioři MeSH
• subkutánní emfyzém diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• tlusté střevo chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Hot-snare polypektomie je standardní metodou k odstranění polypů velikosti > 10 mm. Před výkonem je doporučeno přerušení antikoagulační terapie s cílem redukce rizika krvácení. Diagnostická koloskopie a cold-snare polypektomie lézí do 10 mm jsou naopak považovány za bezpečné i při nepřerušené antikoagulační léčbě (stačí vysadit přímé orální antikoagulans v den výkonu). Narůstající počet antikoagulovaných osob podstupujících screening kolorektálního karcinomu vede ke snaze o individualizaci přerušení antikoagulační terapie. Cíl: Odhad pravděpodobnosti záchytu adenomového polypu > 10 mm při preventivní koloskopii v ČR v jednotlivých populačních skupinách dle pohlaví a věku. Metodika: Retrospektivně byla analyzována data z prospektivní databáze (Registr preventivních kolonoskopií) v ČR zahrnující koloskopie screeningové a indikované pro pozitivitu stolice na okultní krvácení (TOKS pozitivní). Byl rozlišován výskyt adenomových polypů ≤ 10 mm a > 10 mm. V případě záchytu více polypů byl u pacienta uvažován vždy největší detekovaný polyp. Výsledky: V období 2016–2020 bylo z 55 546 screeningových a 119 229 koloskopií pro pozitivní TOKS nalezeno 16 942, resp. 52 052 adenomových polypů, což představuje míru detekce adenomů (adenoma detection rate) 31, resp. 44 %. Odhad pravděpodobnosti záchytu signifikantního polypu (> 10 mm), a tedy i potřeby hot-snare polypektomie se při preventivní koloskopii pohybuje v širokém rozmezí (2,3–21,6 %) dle věku, pohlaví a indikace. Tuto pravděpodobnost lze odhadovat do 7 % u žen a 5–10 % u mužů podstupujících screeningovou koloskopii. U koloskopií indikovaných pro pozitivní stolici na okultní krvácení je tato pravděpodobnost přibližně dvoj- až trojnásobná: u žen přesahuje 10 % od 60. roku věku a u mužů je 15 % a více ve všech kategoriích (nad 60 let pak přesahuje 20 %). Závěry: Rozvahu o přerušení antikoagulační terapie před preventivní koloskopií je možné individualizovat dle indikace (screeningová vs. TOKS pozitivní), věku a pohlaví vyšetřované osoby – vysazení antikoagulace tedy zvažujeme spíše u osob s pozitivním TOKS, pokud jsou starší 60 let a/nebo mužského pohlaví. Oproti tomu je nutné kalkulovat individuální tromboembolické riziko při vysazení antikoagulační terapie dle konkrétní indikace (např. CHA2DS2 VASc skóre u fibrilace síní).

Background: Hot-snare polypectomy is a standard method for removal of polyps larger than 10 mm. It is recommended to discontinue anticoagulant therapy before this procedure to reduce a bleeding risk. In contrast, diagnostic colonoscopy and cold-snare polypectomy up to 10 mm are considered safe during uninterrupted anticoagulation therapy (with only omission of the direct oral anticoagulant therapy on the day of the procedure). The increasing number of anticoagulated individuals undergoing a colorectal cancer screening program leads to efforts to individualize the interruption of anticoagulation therapy. Aim: Estimation of probability that adenomatous polyp over 10 mm is detected during preventive colonoscopy in the Czech Republic in particular population groups according to gender and age. Methods: We retrospectively analyzed data from prospective database (Registry of Preventive Colonoscopies) covering screening colonoscopies and colonoscopies indicated for immunochemical faecal occult blood test positivity (FIT-positive). A distinction was made between adenoma polyps ≤10 mm and >10 mm. The patient was categorized according to the largest polyp diameter in case of detection of multiple polyps. Results: Between 2016 and 2020, 16,942 and 52,052 adenomatous polyps were found during 55,546 screenings and 119,229 FIT-positive colonoscopies, representing adenoma detection rate (ADR) of 31% and 44%, respectively. The estimate of probability of significant polyp detection (over 10 mm) and the need of hot-snare polypectomy ranged widely (2.3–21.6%) depending on age, sex and indication. It can be estimated to 7% in females and 5–10% in males undergoing screening colonoscopy. For colonoscopies indicated for positive stools for occult bleeding, this probability is approximately two to three times higher in FIT-positive colonoscopies: it exceeds 10% in woman over 60 years of age and is 15% and more in men of all ages (over 20% in men over 60 years of age). Conclusions: The decision to discontinue anticoagulation therapy prior to preventive colonoscopy can be individualized with respect to the indication (screening vs. FIT-positive), age and gender of examined person – we prefer to discontinue the anticoagulation therapy in FIT-positive people over 60 years and/or of male gender. The individual thromboembolic risk during interruption of anticoagulation therapy must be considered depending on the specific indication (e. g. CHA2DS2 VASc score in atrial fibrillation).

• MeSH
• antikoagulancia * škodlivé účinky   MeSH
• gastrointestinální krvácení prevence a kontrola   MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• kolonoskopie * škodlivé účinky   MeSH
• kolorektální nádory prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• polypy tlustého střeva chirurgie   diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Pneumoperitoneum je stav, kterým označujeme přítomnost volného vzduchu, resp. plynu v dutině břišní. Diferenciální diagnostika příčiny vzniku pneumoperitonea je poměrně široká a představuje různý stupeň závažnosti. Pokud pacient není recentně po laparotomii či laparoskopii, je nález přítomnosti pneumoperitonea obvykle známkou perforace gastrointestinálního traktu vyžadující okamžitou chirurgickou intervenci pro riziko vzniku peritonitidy s následnou život ohrožující sepsí. Ne však všechny příčiny vzniku pneumoperitonea vyžadují operační zákrok. V naší kazuistice prezentujeme vzácný případ klinicky asymptomatického pneumoperitonea, které se rozvinulo u 66leté pacientky po CT kolografii. Vzhledem k tomu, že při CT kolografii je aplikován do střeva oxid uhličitý (CO2), můžeme vzniklé pneumoperitoneum označit de facto jako kapnoperitoneum. U pacientky se volný vzduch (plyn) v dutině břišní projevil tzv. benigním pneumoperitoneem, které je definováno jako asymptomatický volný vzduch v dutině břišní, resp. pneumoperitoneum bez peritonitidy. I přesto, že je CT kolografie považována za metodu s velmi nízkým výskytem komplikací, je nutno při její indikaci brát zřetel na přítomnost rizikových faktorů a kontraindikací kvůli zamezení počtu povýkonových komplikací. Zásadním sdělením naší kazuistiky je, že i poměrně rozsáhlé pneumoperitoneum po provedené CT kolografii může probíhat asymptomaticky a při příznivém klinickém a laboratorním obrazu lze postupovat konzervativně.

Pneumoperitoneum is a condition that refers to the presence of free air (gas) in the abdominal cavity. Differential diagnosis of the causes of pneumoperitoneum varies widely and represents varying degrees of severity. In the patients who have not recently underwent laparotomy or laparoscopy, the finding of pneumoperitoneum is usually a sign of gastrointestinal perforation that requires immediate surgical approach due to the risk of peritonitis with subsequent life-threatening sepsis. However, not all causes of pneumoperitoneum require surgery. In our case report, we present a rare case of clinically asymptomatic pneumoperitoneum that developed in a 66-year-old patient after CT colonography. In this diagnostic method, we inflate colon with carbon dioxide (CO2); therefore this kind of pneumoperitoneum can de facto be called capnoperitoneum. In this patient, free air (gas) in the abdominal cavity manifested itself in the so-called benign pneumoperitoneum, which is defined as asymptomatic free air in the abdominal cavity and pneumoperitoneum without peritonitis. Despite the fact that CT colonography is considered a method with a very low incidence of complications, it is necessary to take into account the presence of risk factors in its indication and to contraindicate to avoid the number of postoperative complications. The fundamental message of our case report is that extensive pneumoperitoneum after proven CT colonography can be asymptomatic and can be treated conservatively (if clinical and laboratory results are favorable).

• MeSH
• divertikulóza tlustého střeva diagnóza   MeSH
• kolonografie počítačovou tomografií metody   škodlivé účinky   MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pneumoperitoneum * etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) vede často ke změnám vnitřního prostředí, resp. změnám objemu extracelulární tekutiny, sérových koncentrací elektrolytů a acidobazické rovnováhy. V celém rozsahu zažívacího traktu dochází k velkému obratu vody a elektrolytů. GIT se podílí na vstřebávání i exkreci vody a elektrolytů a významně zasahuje do regulace bikarbonátového pufrovacího systému. Sliznice GIT secernují řadu šťáv. Za patologické situace (zvýšená sekrece, snížená reabsorpce) tak dochází k deregulaci homeostázy vnitřního prostředí. Tyto poruchy mohou mít různou intenzitu klinicko-laboratorní symptomatologie, od náhodně zjištěné laboratorní abnormality až po život ohrožující stavy. Následující přehledový článek shrnuje problematiku hyponatremie - nejčastější poruchy vnitřního prostředí - v souvislosti s onemocněními GIT. Jsou diskutovány různorodé klinické situace, které mohou být s hyponatremií spojeny. Hyponatremie bývá navíc často provázena řadou dalších abnormalit vnitřního prostředí a v jejich kontextu je potřeba ji také vnímat. Je nutné zajistit řadu údajů - jednak anamnestických, jednak laboratorních, které jsou v průběhu léčby modifikovány. Neméně důležité je pečlivé provedení základního fyzikálního vyšetření zaměřeného na stav hydratace. Porozumění patofyziologickým mechanismům rozvoje hyponatremie spolu s podrobnou analýzou klinicko-laboratorního obrazu je jedinou cestou ke správné diferenciální diagnóze hyponatremie, která je zpětně bez těchto znalostí nemožná. Pro lékaře napříč všemi odbornostmi je důležité respektovat doporučená laboratorní vyšetření před iniciací terapie tak, aby je mohli posléze sami nebo s pomocí odborníka později interpretovat.

Diseases of the gastrointestinal tract (GIT) often lead to changes in the homeostasis of serum electrolyte concentrations and of acid-base and water balance. There is a large turn in water and electrolytes throughout the digestive tract. GIT is involved in electrolyte balance, water absorption, and excretion. GIT mucosa secretes a large amount of juices. Pathological conditions (increased secretion or decreased reabsorption) contribute to the deregulation of homeostasis of the internal environment. These disorders can vary in intensity from accidentally detected laboratory abnormalities to life-threatening conditions. The following review article addresses hyponatremia - the most common disorder of the internal environment - in the context of GIT diseases. The various clinical situations that may be associated with hyponatremia are discussed. In addition, hyponatremia is often accompanied by a number of other abnormalities of the internal environment, these must be respected during the treatment. It is necessary to obtain a range of data - both anamnestic and laboratory data - including changes in these data during the course of treatment. Equally important is the careful execution of a basic physical examination focusing on hydration. Understanding the pathophysiological mechanisms that lead to hyponatremia, along with detailed clinical-laboratory image analysis, is the only way to obtain an accurate differential diagnosis of hyponatremia. For physicians across all areas of expertise, it is important to perform recommended laboratory tests prior to therapy initiation, afterwards these data enable us the correct interpretation of the abnormalities.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• gastrointestinální nemoci * MeSH
• hyponatremie * etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• jaterní cirhóza patofyziologie   MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• metabolické nemoci MeSH
• průjem etiologie   patologie   MeSH
• zvracení etiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: Bowel distension by insufflated air causes abdominal discomfort after colonoscopy. Carbon dioxide (CO2) instead of air insufflation during colonoscopy can reduce postprocedural discomfort in diagnostic and screening cases. Discomfort after colonoscopy and CO2 insufflation have never been studied in inflammatory bowel disease (IBD) patients, characterized by younger age, structural changes of the colon, and need for repeated and frequently uncomfortable colonoscopies. Our trial was designed to evaluate postprocedural discomfort associated with CO2 compared with air insufflation in unsedated or minimally sedated patients with known IBD. METHODS: In a double-blind, randomized, single-center study, 64 patients were randomized to either CO2 insufflation (CO2) or air insufflation colonoscopy (Air). Abdominal pain, bloating, and flatulence scores during 24 h after colonoscopy were recorded using a continuous scale of 0-10 (0=none, 10=maximum discomfort). The primary endpoint used for power calculation was bloating score at 1 h after colonoscopy. RESULTS: Pain, bloating, and flatulence scores at end, 1, and 3 h after colonoscopy were significantly lower in CO2 than in Air arm (P<0.001). Scores at 6, 12, and 24 h were comparable. Procedural parameters such as cecal and terminal ileum intubation rate, intubation and total time, pain during insertion, need for repositioning, and abdominal compression were not different between arms. No complications were recorded in the study. CONCLUSION: Compared with air, CO2 insufflation significantly reduces abdominal pain, bloating, and flatulence scores during at least 3 h after colonoscopy in IBD patients, achieving comparable intraprocedural outcomes.

• MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• časové faktory MeSH
• Crohnova nemoc diagnóza   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• flatulence etiologie   MeSH
• hypnotika a sedativa aplikace a dávkování   MeSH
• insuflace škodlivé účinky   metody   MeSH
• kolon patologie   MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• oxid uhličitý aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• ulcerózní kolitida diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Akutní apendicitida indukovaná koloskopií je velmi vzácná komplikace s udávanou incidencí 0,038 %. Do července 2016 bylo popsáno 37 případů. Přesný vztah mezi koloskopií a rozvojem akutní apendicitidy není znám. Většinou je uváděna pravděpodobná kombinace více etiologických faktorů. Předkládaná kazuistika prezentuje pacienta bez předchozích abdominálních symptomů s rozvojem akutní apendicitidy za 48 hod po nekomplikované koloskopii. Následná pozdní diagnostika, způsobená pacientovou samoléčbou a opožděným přijetím do nemocnice, vedla k rozvoji periapendikulárního infiltrátu. Náš pacient byl léčen konzervativně antibiotiky s následnou laparoskopickou apendektomií s odstupem 4 měsíců od vzniku potíží. Z literárně popsaných 37 případů byli primárně konzervativně léčeni pouze 4 pacienti, zatímco ostatní, u kterých byla léčba dokumentována, podstoupili apendektomii jako léčbu první volby. Cílem sdělení je upozornit na existenci akutní apendicitidy jako vzácné komplikace koloskopie, kterou je ovšem nutné zahrnout do diferenciální diagnostiky bolestí břicha po koloskopii.

Acute appendicitis induced by colonoscopy is a very rare complication with 0.038% occurrence. Until July, 2016, only 37 cases have been described. The exact relationship between colonoscopy and development of acute appendicitis is not well known, but is probably caused by a combination of factors. The submitted case presents a patient without previous abdominal symptoms, who developed acute appendicitis in 48 hours after non-complicated colonoscopy. A delay in diagnosis caused by self-treatment and late admission to the hospital led to the formation of a periappendicular infiltrate. The patient was treated conservatively with antibiotics and underwent laparoscopic appendectomy almost 4 months later. Only 4 out of 37 described cases of acute appendicitis were treated primarily conservatively. In other cases, where treatment was documented, patients underwent appendectomy as the treatment of first choice. The objective of this report is to point out the occurrence of acute appendicitis as a rare complication of colonoscopy, which nonetheless should be included in the differential diagnosis of abdominal pain after colonoscopy.

• MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• apendicitida * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• kolonoskopie * škodlivé účinky   MeSH
• kombinace amoxicilinu a kyseliny klavulanové terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• metronidazol farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• nemoci rekta diagnóza   chirurgie   MeSH
• polypy střeva diagnóza   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND AND AIMS: Water exchange (WE) is the least painful insertion method during colonoscopy. Its impact on postcolonoscopy discomfort has not been well-described. Carbon dioxide (CO2) insufflation consistently reduced postcolonoscopy discomfort. We compared postcolonoscopy outcomes of various combinations of insertion and withdrawal techniques (insertion-withdrawal modality): WE-CO2, WE-air insufflation (WE-AI), and CO2-CO2. METHODS: A total of 240 patients undergoing on-demand sedation diagnostic colonoscopy were randomized to WE-CO2 (n = 79), WE-AI (n = 80), CO2-CO2 (n = 81), with postprocedural data collected up to 24 hours. The primary outcome was postcolonoscopy bloating. Other postcolonoscopy outcomes included pain scores, flatus and incontinence episodes, toilet use, interference with normal activities, patient satisfaction, and patient willingness to repeat the procedure. RESULTS: Demographic and procedural data were comparable. Compared with WE-AI, WE-CO2 and CO2-CO2 resulted in significantly less bloating (all P < .0005) and lower pain scores (P values ranged from .008 to < .0005) up to 3 hours and fewer flatus episodes up to 6 hours (P values ranged from .003 to < .0005). WE-CO2 resulted in less interference with same-day activities compared with WE-AI (P = .043). The differences in postprocedural outcomes were significant, but the magnitude was small. Patient satisfaction and willingness to repeat the procedure were high and comparable among groups. WE was the least painful insertion technique (P < .0005). CONCLUSIONS: The combination WE-CO2 appears to be the optimal choice to decrease pain during the examination and to reduce bloating and other undesired procedural outcomes afterward. If a CO2 insufflator is already available, it seems advisable to adopt the combination WE-CO2. In the absence of a CO2 insufflator, the cost effectiveness of the addition of withdrawal CO2 to WE in diagnostic and nondiagnostic settings needs to be critically assessed. (Clinical trial registration number: NCT02409979.).

• MeSH
• analgosedace MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• fekální inkontinence etiologie   MeSH
• flatulence etiologie   MeSH
• hypnotika a sedativa aplikace a dávkování   MeSH
• insuflace * MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• midazolam aplikace a dávkování   MeSH
• oxid uhličitý * MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• voda * MeSH
• vzduch * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

The European Society of Gastrointestinal Endoscopy and United European Gastroenterology present a short list of key performance measures for lower gastrointestinal endoscopy. We recommend that endoscopy services across Europe adopt the following seven key performance measures for lower gastrointestinal endoscopy for measurement and evaluation in daily practice at a center and endoscopist level: 1 Rate of adequate bowel preparation (minimum standard 90 %); 2 Cecal intubation rate (minimum standard 90 %); 3 Adenoma detection rate (minimum standard 25 %); 4 Appropriate polypectomy technique (minimum standard 80 %); 5 Complication rate (minimum standard not set); 6 Patient experience (minimum standard not set); 7 Appropriate post-polypectomy surveillance recommendations (minimum standard not set). Other identified performance measures have been listed as less relevant based on an assessment of their importance, scientific acceptability, feasibility, usability, and comparison to competing measures.

• MeSH
• adenom diagnostické zobrazování   MeSH
• časové faktory MeSH
• cékum MeSH
• intubace normy   MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   normy   MeSH
• kolorektální nádory diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• polypy tlustého střeva chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• purgativa terapeutické užití   MeSH
• schůzky a rozvrhy MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• surveillance populace * MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• gastrointestinální endoskopie metody   MeSH
• informovaný souhlas pacienta MeSH
• inhibitory agregace trombocytů MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• kolonoskopie * metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• premedikace metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH