Úvod: Potencovaná kontaktní endoskopie (ECE), kombinace kontaktní endoskopie (CE) a narrow-band imaging (NBI) či IMAGE1 S patří mezi neinvazivní optické metody. Využívá se pro hodnocení slizničních lézí na základě změn vaskularizace pomocí velkého optického zvětšení. Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení diagnostického přínosu peroperačního využití ECE pro hodnocení slizničních lézí hrtanu a validace ELS klasifikace. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti se slizničními lézemi hrtanu, kteří podstoupili přímou laryngoskopii v celkové anestezii. Léze byly postupně hodnoceny na základě strukturovaného vyšetření v bílém světle, NBI a ECE a zhodnoceny dle klasifikace Evropské laryngologické společnosti (ELS klasifikace) jako nesuspektní (longitudinální vaskularizace), nebo suspektní (perpendikulární vaskularizace). U všech pacientů byla provedena biopsie a histologické vyšetření. Výsledky klasifikovaných lézí byly korelovány s histologickým vyšetřením. Výsledky: Celkově bylo vyšetřeno 60 pacientů se 76 lézemi. Senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPV), negativní prediktivní hodnota (NPV) a správnost pro NBI dosáhla 71,4 %, 100 %, 100 %, 53,8 % a 78,6 %, k index 0,556. Senzitivita, specificita, PPV, NPV a správnost pro ECE dosáhla 86,4 %, 89,5 %, 95,0 %, 73,9 % a 87,3 %, k index 0,716. Díky těsnému kontaktu se sliznicí při vyšetření ECE bylo oproti samotnému NBI možné zobrazit a hodnotit v ECE o 20 % (9/45) lézí charakteru leukoplakií navíc. Závěr: Naše data potvrzují, že potencovaná kontaktní endoskopie je přínosným nástrojem pro předhistologické vyšetření slizničních lézí hrtanu, avšak nemůže plně nahradit bioptickou verifikaci, jejím limitem jsou především těžce dosažitelné léze (např. dolní plocha hlasivky) a hyperkeratóza. Ve srovnání s NBI je ECE přesnější, díky velkému zvětšení může být zvláště přínosná pro hodnocení některých leukoplakií.
Introduction: Enhanced contact endoscopy (ECE) – combination of contact endoscopy and NBI (narrow-band imaging) or IMAGE1 S, is a non-invasive optical technique used for assessment of superficial vascular changes of mucosal lesions in high magnification. Aim: The aim of our study was to evaluate the diagnostic value of ECE in an intraoperative settlement and validation of the ELS classification. Methods: Patients with laryngeal lesions underwent direct laryngoscopy with a structured assessment of the lesion using white light, NBI and ECE. Lesions were classified according to the European Laryngological Society Classification that divides the vascular pattern changes into longitudinal (unsuspicious) and perpendicular (suspicious). Evaluation was correlated with histopathology. Results: 60 patients with 76 lesions were enrolled. Sensitivity, specificity, positive predictive value (PPV), negative predictive value (NPV) and accuracy for NBI assessment reached 71.4%, 100%, 100%, 53.8% and 78.6%, resp., k index of 0.556. Sensitivity, specificity, PPV, NPV and accuracy for ECE reached 86.4%, 89.5%, 95.0%, 73.9% and 87.3%, k index of 0.716. Additional 20% (9/45) of the leukoplakias could be assessed with ECE compared to NBI. Conclusions: Our data support the assumption that ECE is a useful tool for pre-histological examination of mucosal lesions, however it cannot fully replace biopsy sampling. ECE shows higher accuracy in detecting malignant lesions compared to NBI and can be especially helpful in the assessment of vocal fold leukoplakia.
- MeSH
- dospělí MeSH
- laryngoskopie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- leukoplakie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- úzkopásmové zobrazení metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Laryngokéla je vzácné benigní onemocnění hrtanu, které vzniká dilatací ventriculus laryngis. Laryngokéla komunikuje s nitrem hrtanu, a tedy obsahuje vzduch. Při uzávěru spojení může docházet k hromadění hlenu (laryngokomukokéla), v případě infekce i hnisu (laryngopyokéla). Rozlišujeme laryngokélu vnitřní a kombinovanou/smíšenou, kdy hranicí je membrana thyrohyoidea. V klinickém obraze dominuje chrapot, kašel, dysfagie, pocit cizího tělesa při polykání, popř. dušnost či nebolestivé zduření na krku. Může být ale také náhodným nálezem při zobrazovacích vyšetřeních z jiné indikace. Zobrazovací metody (CT, popř. MR) jsou zcela zásadní pro diagnostiku tohoto onemocnění, neboť klinický obraz bývá poměrně nespecifický. Léčebnou modalitou je chirurgická resekce. V případě vnitřních laryngokél se jedná nejčastěji o endoskopický přístup, u kombinovaných o přístup zevní. V posledních letech narůstá počet publikovaných případů endoskopicky asistovaných resekcí laryngokél. Recentně dostupná je i možnost využití transorální robotické chirurgie. V naší kazuistice uvádíme případ 36letého pacienta, který byl pro akutní dechové obtíže zajištěn tracheostomií na pracovišti prvního kontaktu. Po stanovení dia gnózy objemné kombinované laryngomukokély pomocí CT mu byla laryngomukokéla resekována endoskopickou cestou a pacient byl dekanylován.
Laryngocele is a rare benign disease of the larynx that originates from dilating the laryngeal ventricles. The laryngocele communicates with the laryngeal lumen and so is filled with air. In case of closure, there can be an accumulation of pathological secret presented – mucus (laryngomucocele) and, in case of infection, the pus (laryngopyocele). We distinguish internal or combined laryngocele with the borderline of the thyrohyoid membrane. Clinical features dominate hoarseness, cough, dysphagia, foreign body sensation, and possibly dyspnea or neck mass. It can also be an incidental finding in imaging methods that are being done for other reasons. CT or MRI scans are fundamental in the diagnostic process because the clinical symptoms are not distinctive. The optimal treatment modality is surgery. An endoscopic approach is mainly used for the internal laryngoceles, and the external approach for the combined ones. Nevertheless, in the last few years, several works have been published concerning the use of the endoscope for the resolution, even in combined lesions. Most recently, also the use of transoral robotic surgery has gained popularity. We present the case of a 36-year-old patient who was taken to the local hospital for acute respiratory distress and must undergo an urgent tracheostomy. After the final diagnosis of large combined laryngomucocele was made, he was admitted to the tertiary hospital for definitive surgical treatment. The complete resection was made using the endoscope, and the patient was successfully freed from the tracheostomy tube.
- MeSH
- dilatace patologická diagnostické zobrazování patologie MeSH
- dospělí MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- laryngocele * diagnóza terapie MeSH
- laryngoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu klasifikace patologie terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Subglotická cysta je vzácné onemocnění hrtanu, vyskytující se v novorozeneckém nebo kojeneckém věku. Typickým projevem onemocnění je stridor. Diagnostika je založená na anamnéze a flexibilní laryngoskopii, v případě nejasností je indikovaná tracheobronchoskopie v celkové anestezii. Terapií je chirurgická excize, vzhledem k častým recidivám je nutné následné sledování. Cílem kazuistiky je poukázat na toto vzácné onemocnění a zařadit ho do diferenciální diagnostiky stridoru u dětí.
Subglottic cyst is a rare disease of the larynx, which occurs to newborns or infants. The typical symptom is stridor. Diagnosis depends on anamnesis and flexibile endoscopy, in a case of uncertainity the tracheobronchoscopy in general anesthesia is indicated. The main therapeutical modality is surgical excision. Regular check-up sis neccesery, because of often reccurency of the disease. Aim of this case report is to point out this rare disease and to add it to differential diagnosis of stridor in children.
- MeSH
- cysty * chirurgie diagnostické zobrazování vrozené MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kojenec MeSH
- larynx chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- respirační zvuky MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- intratracheální intubace MeSH
- laryngitida MeSH
- larynx * anatomie a histologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory hrtanu diagnóza patologie terapie MeSH
- nemoci laryngu diagnostické zobrazování patologie terapie MeSH
- trachea anatomie a histologie patologie MeSH
- tracheostomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Hodnocení subjektivních potíží s hlasem pomocí standardizovaného nástroje Voice Han-dicap Index - Index hlasového postižení (VHI) u pacientů s onemocněním hrtanu před léčbou, po léčbě v intervalu 1 - 6 měsíců. Metodika: Výzkumné, kvantitativní, prospektivní šetření u dispenzarizovaných nemocných s hlasovými obtížemi ve foniatrické ambulanci. Sběr identifi-kačních a dalších dat pomocí dotazníku vlastní konstrukce, k hodnocení hlasových potíží pou-žit VHI (celkem 30 otázek). Pro statistické hodnocení dat před a po léčbě byl využit párový t-test. Výsledky: Ve skupině 15 respondentů bylo 12 žen (80 %) a 3 (20 %) muži, průměrný věk byl 53,2 let (23 - 79 let). V celkovém skóre VHI byl statistickým testováním potvrzen rozdíl stavu před léčbou a po léčbě na hladině významnosti α = 0,05 i α = 0,01. Největší problémy pacienti měli před i po léčbě v oblasti fyzické. Závěr: Statisticky významný posun ve vnímání obtíží s hlasem před a po léčbě byl prokázán u našich respondentů. VHI je vhodný nástroj pro stanovení míry obtíží s hlasem.
Aim: Subjective assessment of voice disorders using a standardized instrument called Voice Handicap Index (VHI) in patients with laryngeal diseases prior to and after treatment, at a time interval ranging from 1 to 6 months. Methods: A research-based, quantitative, prospective survey in patients with voice disorders followed up in an outpatient phoniatric departments. Identification and other data were collected using a self-designed questionnaire; the VHI (comprising a total of 30 questions) was used for assessing voice disorders. A paired t-test was used for statistical analysis of data prior to and after treatment. Results: A group of 15 respondents included 12 women (80%) and 3 men (20%); the mean age was 53.2 years (range, 23–79 years). In the total VHI score, a difference in condition before and after treatment was confirmed at significance levels of α = 0.05 and α = 0.01. Both prior to and after treatment, patients had the most severe difficulties in the physical domain. Conclusion: A statistically significant change in the perception of voice disorders before and after treatment was proven in our respondents. The VHI is a suitable instrument for determining the extent of voice disorders.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu * patologie MeSH
- poruchy hlasu * klasifikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Globus faryngeus je subjektivně vnímaný vjem něčeho cizího v krku, pocit svírání v krku nebo pocit váznutí sousta při polykání naprázdno. V minulosti byl častěji pozorován u pacientů, kteří měli tendenci k hysterickému chování, a byl proto označován jako globus hystericus. Ve snaze objasnit jeho příčinu bylo postupně vypracováno mnoho různých teorií, které s větším či menším úspěchem vznik globus faryngeus objasňují. Za nejčastější příčiny jsou v současné době považovány: extraezofageální reflux, zvýšený klidový tonus horn ího jícnového svěrače, neuróza, struma, alergie a tetanie. Prvním cílem vyšetřování je odlišit pacienty, kteří jsou rizikoví stran možné malignity. Druhým cílem je určit nejpravděpodobnější příčinu prostého globus faryngeus. Cílem článkuje podat přehled současných názorů na diagnostiku a léčbu tohoto kontroverzního symptomu.
Globus pharyngeus is the subjective sensation of a lump, tightness or something stuck in the throat. In the past, this symptom was more frequently observed in patients with a tendency to hysterical behavior and therefore, it was called globus hystericus. Trying to explain its cause, many theories were gradually developed, which more or less successfully reveal the etiology of globus hystericus. Currently, the most widely considered causes of globus pharyngeus include extra-esophageal reflux, hypertensive upper esophageal sphincter, neurosis, goiter, allergy and tetany. The first goal of the clinical examination of patients with globus pharyngeus isto differentiate patients with the risk of potential malignant disease. The second goal isto identify the most likely cause of pure globus pharyngeus. This article aims to report an overview of up-to-date information about the diagnosis and treatment of this controversial symptom.
- MeSH
- infekce papilomavirem diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku diagnóza etiologie patologie MeSH
- nádory hrtanu diagnóza etiologie patologie MeSH
- nádory úst diagnóza etiologie patologie MeSH
- nemoci laryngu diagnóza etiologie patologie MeSH
- nemoci úst diagnóza etiologie patologie MeSH
- nosní dutina patologie virologie MeSH
- prekancerózy diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Laryngopharyngeal reflux is a well-recognized and widely used term in ear, nose and throat practice. However, the symptoms and signs attributed to laryngopharyngeal reflux are non-specific and treatment is usually empirical. This review discusses current knowledge on diagnosis and treatment of laryngopharyngeal reflux. RECENT FINDINGS: Information is evolving regarding the implications of laryngopharyngeal reflux in the development of pathological conditions affecting the upper aerodigestive tract epithelium such as chronic laryngitis, otitis media with effusion and chronic sinusitis. However, there is still much to learn about the pathophysiologic mechanisms of laryngopharyngeal reflux and their role in its related disease conditions and there is still considerable controversy on diagnostic as well as therapeutic parameters for this condition. There is no consensus on the diagnosis and treatment of laryngopharyngeal reflux and the majority of clinicians depend mainly on clinical findings and empirical therapeutic tests rather than more specific investigations. SUMMARY: The concept of laryngopharyngeal reflux is still controversial. The current practice of empirical treatment with proton-pump inhibitors is based on weak evidence. However, this practice seems to be widely accepted and will not change until further clinical and laboratory studies improve our understanding of this common and well-recognized condition.
Účel prehľadu Laryngofaryngeálny reflux je v otorinolaryngologickej praxi bežne používaný a akceptovaný termín. Príznaky a známky pripisované laryngofaryngeálnemu refluxu sú ale nešpecifické a liečba je spravidla empirická. V tomto prehľade sa diskutuje o súčasných poznatkoch ohľadom diagnostiky a liečby laryngofaryngeálneho refluxu. Nové poznatky Pribúdajú informácie o podielu laryngofaryngeálneho refluxu na vzniku patofyziologických stavov, ktoré postihujú epitel horného aerodigestívneho traktu, ako sú chronická laryngitída, otitis media s výtokom a chronická sinusitída. Naše znalosti o patofyziologických mechanizmoch laryngofaryngeálneho refluxu a ich úlohe pri pridružených ochoreniach ale stále ešte nie sú úplné. Navyše pretrváva polemika ohľadom diagnostických a terapeutických postupov. Neexistuje konsenzus v zmysle diagnostiky a liečby laryngofaryngeálneho refluxu a väčšina lekárov v klinickej praxi sa riadi predovšetkým klinickým nálezom a empirickými liečebnými postupmi, a nie oveľa špecifickejšími vyšetreniami. Súhrn Okolo laryngofaryngeálneho refluxu stále ešte ostáva mnoho nejasností. Súčasná klinická prax empirickej liečby blokátormi protónovej pumpy je založená na nedostatočných dôkazoch. Zdá sa ale, že takáto prax je všeobecne prijímaná a nezmení sa dovtedy, pokiaľ sa nezlepšia naše znalosti o tomto častom a dobre známom stave na základe výsledkov ďalších klinických a experimentálnych štúdií.
- MeSH
- antagonisté histaminu H2 terapeutické užití MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dolní jícnový svěrač patologie MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza patofyziologie patologie terapie MeSH
- horní jícnový svěrač patologie MeSH
- hypofarynx imunologie patologie MeSH
- inhibitory protonové pumpy terapeutické užití MeSH
- laryngoskopie MeSH
- lidé MeSH
- monitorování jícnového pH MeSH
- nemoci faryngu diagnóza imunologie patologie terapie MeSH
- nemoci laryngu diagnóza imunologie patofyziologie patologie terapie MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- žaludeční kyselina metabolismus MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
