Mutace v genu TP53 představují nejdůležitější nepříznivý prognostický a prediktivní faktor u pacientů s chronickou lymfocytární leukemií (CLL) a přispívají k celkově horšímu průběhu onemocnění a riziku časného relapsu či rezistenci na podávanou chemoimunoterapii. Z dosavadních výsledků vyplývá, že při léčbě chemoimunoterapií (fludarabin, cyklofosfamid a rituximab – FCR) v první linii dochází ke klonální selekci TP53 aberantních buněk, což má nepříznivý vliv na prognózu onemocnění. Recentní studie zabývající se klonální evolucí mutací v genu TP53 pod vlivem terapie BCR a Bcl-2 inhibitorovými léčivy podobný trend nenaznačují. V klinické diagnostice aberací TP53 se čím dál více využívá metody sekvenování nové generace (NGS), které dosahují citlivosti detekce alelické frekvence pod 10 % oproti standardně zavedenému Sangerovu sekvenování. V posledních letech se pozornost výzkumu CLL upíná zejména k mutacím v genu TP53 s alelickou frekvencí pod 10 % a jejich klinickou významnost. V následujícím přehledovém článku shrnujeme doposud publikované výsledky klonální evoluce mutací v genu TP53 pod vlivem různým terapeutických režimů zejména s ohledem na mutace s alelickou četností < 10 % a jejich klinickou interpretaci.

TP53 gene mutations represent the most important adverse prognostic and predictive factor in patients with chronic lymphocytic leukaemia (CLL) and contribute to an overall worse disease course and risk of early relapse or resistance to chemoimmunotherapy. Results to date suggest that first-line chemoimmunotherapy (FCR) results in clonal selection of TP53 aberrant cells, which has an adverse effect on disease prognosis. Recent studies investigating the clonal evolution of TP53 mutations under BCR and Bcl-2 inhibitor therapy do not suggest a similar trend. Next-generation sequencing (NGS) methods are being increasingly used in the clinical diagnosis of TP53 aberrations, achieving sensitivity of allelic frequency detection below 10% compared to standard Sanger sequencing. In recent years, the focus of CLL research has been on TP53 gene mutations with allelic frequencies below 10% and their clinical significance. In the following review article, we summarize the results published so far on the clonal evolution of TP53 gene mutations under different therapeutic regimens, especially with respect to mutations with an allelic frequency < 10% and their clinical interpretation.

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   genetika   terapie   MeSH
• frekvence genu účinky léků   MeSH
• geny p53 * účinky léků   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• klonální evoluce účinky léků   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• mutace účinky léků   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

The multistep process of TP53 mutation expansion during myeloproliferative neoplasm (MPN) transformation into acute myeloid leukemia (AML) has been documented retrospectively. It is currently unknown how common TP53 mutations with low variant allele frequency (VAF) are, whether they are linked to hydroxyurea (HU) cytoreduction, and what disease progression risk they carry. Using ultra-deep next-generation sequencing, we examined 254 MPN patients treated with HU, interferon alpha-2a or anagrelide and 85 untreated patients. We found TP53 mutations in 50 cases (0.2-16.3% VAF), regardless of disease subtype, driver gene status and cytoreduction. Both therapy and TP53 mutations were strongly associated with older age. Over-time analysis showed that the mutations may be undetectable at diagnosis and slowly increase during disease course. Although three patients with TP53 mutations progressed to TP53-mutated or TP53-wild-type AML, we did not observe a significant age-independent impact on overall survival during the follow-up. Further, we showed that complete p53 inactivation alone led to neither blast transformation nor HU resistance. Altogether, we revealed patient's age as the strongest factor affecting low-burden TP53 mutation incidence in MPN and found no significant age-independent association between TP53 mutations and hydroxyurea. Mutations may persist at low levels for years without an immediate risk of progression.

• MeSH
• akutní myeloidní leukemie farmakoterapie   genetika   MeSH
• alely MeSH
• dospělí MeSH
• frekvence genu účinky léků   genetika   MeSH
• hydroxymočovina aplikace a dávkování   MeSH
• Janus kinasa 2 genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mutace účinky léků   genetika   MeSH
• myeloproliferativní poruchy farmakoterapie   genetika   MeSH
• nádorový supresorový protein p53 genetika   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH