JavaScript NENÍ povolen !

Vletech 1997 až 2002 jsme pro komplikace proliferativní diabetické retinopatie odoperovali 48 očí 41 pacientů průměrného věku 58 let. V souboru operovaných očí byl desetkrát (21%) zjištěn diabetes mellitus I. typu, šestatřicetkrát (75 %) diabetes mellitus II. typu a ve dvou případech (4 %) se jednalo o jiný diabetes. Jedenkrát se jednalo o LADA diabetes a jedenkrát o sekundární diabetes při chronické pankreatitidě. V časném pooperačním období, tedy během prvních 3 měsíců po operaci, pars plana vitrektomie zlepšila vizus u 28 očí (59 %), u 16 očí (33 %) se vizus nezměnil a u 4 očí (8 %) se vizus zhoršil. Vizus 1/60 a lepší mělo 37 očí (77 %), vizus 6/60 a lepší 17 očí (35 %) a vizus 6/12 a lepší již jen 3 oči (6 %). Vizus horší než 1/60 mělo 11 očí (23 %). Autoři zdůrazňují význam pravidelných a pečlivých kontrol očí diabetiků s včasnou diagnostiku patologických změn a včasné zahájení adekvátní terapie.

During the 1997 - 2002 period, 48 eyes of 41 patients of the mean age 58 years were operated on because of complications of proliferative diabetic retinopathy. In the cohort of operated patients, the type I diabetes mellitus was determined in 10 (21 %) cases, the type II diabetes mellitus in 36 (75 %) cases, and in two cases (4 %), another type of diabetes was detected. One patient of those two had LADA type diabetes and the second one had secondary diabetes due to chronic pancreatitis. In the early postoperative period, or during first three months postoperatively, after the pars plana vitrectomy, the visual acuity (VA) in 28 (59 %) eyes improved, in 16 (33 %) eyes remained the samé, and in 4 eyes (8 %) worsened. VA 1/60 (0.017 or 3/200) and better had 37 (77 %) eyes, VA 6/60 (0.1 or 20/200) and better had 17 (37 %) eyes, and VA 6/12 and better (0.5 or 20/40) had 3 (6 %) eyes only. VA worse than 1/60 (0.017 or 3/200) had 11 (23 %) eyes. Authors emphasize the importance of regular and detailed ophthalmologic examinations with early diagnosis of pathological changes and early start of adequate treatment.

MeSH
diabetes mellitus 1. typu MeSH
diabetes mellitus 2. typu MeSH
diabetická retinopatie diagnóza etiologie chirurgie MeSH
dospělí MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
pooperační komplikace diagnóza terapie MeSH
proliferativní vitreoretinopatie chirurgie MeSH
senioři MeSH
vitrektomie metody přístrojové vybavení MeSH
výsledek terapie MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
senioři MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH
srovnávací studie MeSH

Článek

Pokroky v chirurgické léčbě vitreoretinálních afekcí. Indikace pars plana vitrektomie
[Advances in the surgical treatment of vitreoretinal affections (Indications for pars plana vitrectomy)]

Karel, Ivan, 1926-
Autor Autorita

Praktický lékař. 2004 ; Roč. 84 (č. 6) : s. 307-312.

ISSN 0032-6739
Medvik
Zdroj

MeSH
endoftalmitida chirurgie mikrobiologie MeSH
lidé MeSH
macula lutea chirurgie patologie MeSH
odchlípení sítnice chirurgie MeSH
poranění oka chirurgie MeSH
proliferativní vitreoretinopatie chirurgie MeSH
sklivec chirurgie patologie MeSH
vitrektomie metody MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek

Sticklerův syndrom (dystrophia vitreoretinalis hereditaria). Výsledky operace odchlípení sítnice
[Stickler's syndrome (dystrophia vitreoretinalis hereditaria). Results of surgery of retinal detachment]

Česká a slovenská oftalmologie. 2001 ; Roč. 57 (č. 3) : s. 147-154.

ISSN 1211-9059
Medvik
Zdroj

Cíl: Sticklerův syndrom (SS) je autosomálně dominantně dědičným onemocněním kolagenní pojivové tkáně, u něhož se poruchy vývoje sklivcového gelu a periferní sítnice a odchlípení sítnice (OS) sdružují s celkovými projevy. Cílem retrospektivní studie bylo zhodnotit dlouhodobé výsledky operace OS u SS. Soubor nemocných: Soubor tvořilo 7 nemocných, 6 mužů a 1 žena ve věku od 4 do 45 let a s průměrným věkem 16,8 roku. Autosomální dominantní dědičnost byla zřejmá u 6 členů (85,7 %) dvou rodin. Celkové projevy SS zahrnovaly abnormality obličejového skeletu (6 nemocných), rozštěp patra (4 nemocní), poruchy sluchu (2 nemocní), marfanoidníhabitus(2nemocní)ahyperextenzibilitu kloubů(4 nemocní). Na očích se SS manifestoval myopií od -1 do -9 D a tekutým sklivcem. Mnohočetná ložiska mřížkovité degenerace doplňovala nález u 6 nemocných (85,7 %). OS bylo projevem SS u 12 ze 14 očí (85,7 %), když u 5 ze 7 nemocných postihlo současně či do 12 let obě oči. Příčinou OS byly mnohočetné ekvatoriální a postekvatoriální trhliny na podkladě mřížkovité degenerace u 8 očí (66,7 %) či obrovská trhlina (OT) u 4 očí (33,3 %). Různě pokročilá proliferativní vitreoretinopatie (PVR) provázela staré OS u 8 očí (66,7 %) a u 6 očí (50 %) se nepodařilo začátek OS zjistit. Výsledky: U 3 z 5 nemocných s oboustranným OS byl nepříznivý průběh OS na prvním oku sledován před 8 až 12 lety na jiném pracovišti: dvě OS s OT byla hodnocena jako inoperabilní a jedno inveterované OS s pokročilou PVR bylo neúspěšně operováno. OS jsme operovali na 9 očích 7 nemocných, když u 2 nemocných jsme operovali současně obě oči. Nemocné jsme sledovali po operaci 11 měsíců až 15 let, průměrně 65 měsíců. Kryochirurgický postup byl použitu6OS (66,7 %), akcentovaná cerkláž s punkcí subretinální tekutiny u 5 OS a radiální plombáž na 1 oku. Sítnice se přiložila u 5 ze 6 očí (83,3 %) a konečná zraková ostrost (ZO) byla 0,25 - 1,0, průměrná ZO 0,66. Pars plana vitrektomie (PPV) a implantace silikonového oleje (ISO) byly konečným operačním řešenímu 3 očí 3 nemocných (33,3 %). Na jednom oku s OT o obvodové šíři 320° a pokročilou PVR byla PPV s ISO primární operací, u dvou očí reoperací pro recidivu OS s pokročilou PVR po neúspěšném kryochirurgickém výkonu. Anatomický a funkční úspěch byl dosažen u 2 ze 3 očí (66,7 %), na jednom oku po odstranění silikonového oleje z oka. Konečná zraková ostrost úspěšně operovaných očí byla 0,1 a 0,16. Závěry: OS u SS postihuje většinou obě oči, druhé oko může onemocnět po mnoha letech. Příčinou OS jsou mnohočetné trhliny či obrovská trhlina. Včasná operace OS má většinou příznivý průběh, naopak pozdní diagnóza OS u dětí vede nezřídka k slepotě. Dispenzarizace a pravidelné oční kontroly nemocných se SS jsou nezbytným předpokladem úspěšné prevence a terapie OS.

Objective: Stickler's syndrome (SS) is an autosomal dominant hereditary disease of the collagenous connective tissue where impaired development of the vitreous body gel and peripheral retina and detachment of the retina are associated with general manifestations. The objective of the retrospective study was to evaluate the long-term results of surgery of retinal detachment in SS. Patients:The group of patients comprised 7 patients, 6 men and 1 woman aged 4 to 45 years, average age 16.8 years. Autosomal dominant heredity was obvious in 6 members (85.7%) of two families.General manifestations of SS included abnormalities of the facial skeleton (6 patients), cleft palate (4 patients), impaired hearing (2 patients), marfanoid habitus (2 patients) and hyperextensibility of the joints (4 patients). In the eyes with SS was manifested by myopia from -1 to-9 D and a liquid vitreous body. Multiple foci of lattice degeneration supplemented the finding in 6 patients (85.7%). Detachment of the retina was a manifestation of SS in 12 of 14 eyes (85.7%). It was manifested in 5 of 7 patients concurrently or within 12 years in both eyes. The causes of retinal detachment were multiple equatorial and postequatorial tears due to lattice degeneration in 8 eyes (66.7%) or a giant tear in 4 eyes (33.3%). Advanced proliferative vitreoretinopathy (PVR) was associated with retinal detachment in 8 eyes (66.7%) and in 6 eyes (50%) it was not possible to assess the beginning of retinal detachment. Results: In 3 of 5 patients with bilateral retinal detachment the adverse course of retinal detachmenton the first eye wasfollowed 8 to 12 years previously in another department: two retinal detachments with giant tears were evaluated as inoperable and one inveterated detachment with advanced PVR was operated unsuccessfully. Retinal detachment was operated in 9 eyes of 7 patients, in two patients both eyes were operated simultaneously. The patients were followed up after surgery for 11 months to 15 years, on average for 65 months.A cryosurgical approach was used in 6 retinal detachments (66.7%), accentuated cerclage with drainage of subretinal fluid in 5 and radial plombage in one eye. The retina attached in 5 of 6 eyes (83.3%) and the final visual acuity was 0.25-0.l, mean 0.66. Pars plana vitrectomy (PPV) and implantation of silicone oil (ISO) were the final surgical solution in 3 eyes of 3 patients (33.3%). In oneeye with retinal detachment with a circumferential width of 320° and advanced PVR PPV and ISO were the primary operation, in two eyes re-operation on account of a relapse of retinal detachment with advanced PVR after an unsuccessful cryosurgical operation. Anatomical and functional success was achieved in 2 of 3 eyes (66.7%), in one eye after removal of silicone oil from the eye. The final visual acuity of successfully operated eyes was 0.2 and 0.16. Conclusions: Retinal detachment in SS usually affects both eyes, the second eye may be affected after many years. The cause of retinal detachment are multiple tears or a giant tear. Early surgery of retinal detachment has as a rule a favourable effect, while late diagnosis of retinal detachment in children leads frequently to blindness. Dispensarization and regular ophthalmological check-ups of patients with SS are an essential prerequisite of successful prevention and treatment of retinal detachment.

MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
odchlípení sítnice etiologie chirurgie patologie MeSH
oftalmologické chirurgické výkony MeSH
předškolní dítě MeSH
prognóza MeSH
proliferativní vitreoretinopatie etiologie chirurgie MeSH
vrozené vady komplikace MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
mužské pohlaví MeSH
předškolní dítě MeSH
ženské pohlaví MeSH

Článek

Vitrektomie u diabetiků
[Vitrectomy in diabetic patients]

Fišer, Ivan, 1960-
Autor Autorita

Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa. 2000 ; Roč. 3 (č. 3) : s. 187-189.

ISSN 1211-9326
Medvik
Zdroj

Autor popisuje komplikace diabetické retinopatie a podává stručný přehled jejich chirurgické léčby. Základní terapie diabetické retinopatie spočívá ve fotokoagulaci sítnice. Není-li laserová léčba účinná, fibrovaskulární proliferace v oku progredují a způsobují sklivcové krvácení nebo trakční odchlípení sítnice. Pars plana vitrektomie je metodou chirurgické léčby těchto komplikací. Dalšími indikacemi vitrektomie jsou makulární edém, neovaskulární glaukom, neovaskularizace sítnice nereagující na laser a opákní epiretinální membrána. Zmíněny jsou prognostické faktory, předoperační vyšetření a možnosti anestezie. Popsány jsou operační techniky, pooperační péče a možné komplikace vitrektomie.

The author describes surgical complications of diabetic retinopathy and presents a brief survey of their surgical therapy. The basic therapy of diabetic retinopathy consists in photocoagulation of the rutina. If the laser therapy is not effective, fibrovascular proliferations in the eye progress and cause vitreous hemorrhage or traction retinal detachment. Pars plana vitrectomy is a method of surgical treatment of these complications. Other indications for vitrectomy are macular edema, neovascular glaucoma, retinal neovascularization not responding to laser and opaque epiretinal membrane. Prognostic factors, preoperative examination and options of anaesthesis are mentioned. Surgical technique, postoperative care and possible complications of vitrectomy are described.