Úvod a cíl: Kompozitné materiály používané v zubnom lekárstve sa stávajú čoraz populárnejšími z viacerých dôvodov – estetiky, precitlivenosti niektorých jedincov na amalgám a obáv z možného uvoľňovania reaktívnych iónov kovov z amalgámu a zároveň aj obmedzovania jeho používania kvôli negatívnemu vplyvu na životné prostredie jednak počas výroby ako aj pri jeho likvidácii. Kompozitné materiály sú zložené z monomérov, plniva, iniciačného systému polymerizácie a z ďalších látok zlepšujúcich vlastnosti výplňového materiálu. Po aplikácii do kavity výplňový materiál tuhne polymerizačným procesom, ktorý je iniciovaný chemicky alebo svetlom, prípadne duálne. Konverzia monomérov používaných v stomatológii nikdy nedosiahne sto percent, čo predstavuje jednu zo slabín týchto materiálov. Pri styku kompozitných materiálov s vodou, alkoholom ako aj kyslým prostredím sa zistilo, že niektoré komponenty ako napríklad nespolymerizované monoméry sa môžu z kompozitu postupne uvoľňovať. V ústnej dutine sú kompozitné výplne vystavené neustálemu pôsobeniu slín a zároveň aj potravín a nápojov, ktoré vplývajú na uvoľňovanie zložiek kompozitov. Tieto môžu spôsobovať lokálne alergické reakcie, ale prehĺtaním slín s obsahom monomérov ovplyvňovať aj celý ľudský organizmus. Metodika: V tejto práci bolo stanovené množstvo nespolymerizovaných monomérov uvoľnených z vybraných kompozitných materiálov pripravených v tvare valčeka s výškou približne 2 mm s priemerom 3 mm, s hmotnosťou približne 0,05 g a vytvrdených – spolymerizovaných podľa postupu udávaného výrobcom. Následne boli kompozity ponorené do nestimulovane odobratých slín pri teplote 37 °C a množstvo uvoľnených monomérov stanovené v niekoľkých časových intervaloch. Na analýzu slín bola použitá technika vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie s UV detektorom. Experimentálne bolo sledované, aké množstvo monomérov sa vyplaví do slín s postupujúcim časom od vytvrdnutia kompozitu. Výsledky: V priebehu uvoľňovania monomérov z kompozitných materiálov do slín postupne vzrastá ich množstvo, rôzne monoméry sa vyplavujú v rôznych koncentračných hladinách. Najväčšie množstvo uvoľnených monomérov bolo namerané z kompozitných materiálov obsahujúcich trietylénglykol-dimetakrylát, najmenej sa vyplavil nespolymerizovaný bisfenol-A-glycidyl-metakrylát. Závěr: Vzhľadom na pomerne vysoké hladiny uvoľnených monomérov je pri vývoji kompozitných materiálov dôležité monitorovať ich hladiny v slinách v prvých hodinách po aplikácii ako aj v dlhodobom časovom odstupe za účelom výroby biologicky kompatibilnejšieho kompozitu.
Introduction, aim: Composite materials used in dentistry are increasingly used for several reasons – aesthetics, hypersensitivity of some individuals to amalgam and concerns about the possible release of amalgam metals, and at the same time limiting its use due to the negative impact on the environment both during production and disposal. Composite materials consist of monomers, filler, polymerization initiation system and other substances that improve the properties of the filler. After application to the cavity, the filler material solidifies by a polymerization process which is initiated chemically, by light or dual. The conversion of monomers used in dentistry will never reach 100%, which is one of the weaknesses of these materials. Upon contact of the composite materials with water, alcohol as well as an acidic environment, it has been found that some components, such as non-polymerized monomers, can be gradually released from the composite. In the oral cavity, composite fillings are exposed to the constant action of saliva as well as food and beverages, which affect the release of composite components. They can cause local allergic reactions, but they can also affect the whole human body by swallowing saliva-containing monomers. Methods: In this work, the amount of unpolymerized monomers released from selected composite materials, prepared in the shape of a cylinder with a height of approx. 2 mm and diameter of 3 mm, weighing approximately 0.05 g and cured – polymerised according to the procedure specified by the manufacturer, was determined. Subsequently, the composites were immersed in unstimulated saliva at 37 °C and the amount of monomers released was determined at several time intervals. A high performance liquid chromatography with a UV detector was used for saliva analysis. The amount of monomers released into saliva over time from the curing of the composite was monitored. Results: During the elution of monomers from composite fillers into saliva, their amount gradually increases, different monomers leach out at different concentration levels. The largest amount of released monomers was measured from composite materials containing triethylene glycol dimethacrylate, while bisphenol A-glycidyl methacrylate was eluted in the smallest quantity. Conclusion: Due to the relatively high levels of released monomers, it is important in the development of composite materials to monitor their levels in saliva in the first hours after application as well as in the long term in order to produce a more biologically compatible composite.
- MeSH
- chromatografie metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- sliny MeSH
- složené pryskyřice škodlivé účinky MeSH
- zubní materiály * škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: Whereas dental materials came in direct or close contact with oral tissue, it is a great concern about the biocompatibility of those materials. This study was performed to evaluate possible DNA damage to buccal cells exposed to dental materials. METHODS: This prospective, longitudinal clinical study was conducted over a three months period. Class II restorations were placed in 60 young patients with no previous filling using one of three tested dental materials (two glass ionomers; Ketac Molar and Ionofil Molar and one compomer material; Twinky Star). DNA damage was analysed by micronucleus assays, in buccal exfoliated epithelial cells. RESULTS: In patients treated with Ketac Molar, a significant frequency of micronuclei (p = 0.027) and binucleated cells in samples taken 30 days following restoration (p = 0.029) was confirmed. In patients treated with Twinky Star, a statistically significant increase in the number of binucleated cells in samples taken after 7 and 30 days following restoration (p = 0.001 and p < 0.001, respectively) was observed. In all samples collected 90 days after treatment, there was no statistical difference in the number of any cell changes. CONCLUSION: In this study long-term biocompatibility of tested materials was confirmed. Glass ionomers and compomers are widely used materials in paediatric dentistry, and this study has proved their safety for usage in children.
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- poškození DNA * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- složené pryskyřice škodlivé účinky MeSH
- trvalá zubní náhrada * MeSH
- ústní sliznice * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- složené pryskyřice klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- trvalá zubní náhrada metody trendy MeSH
- zubní materiály terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Vzhledem k rostoucímu množství a technologické složitosti nových dentálních materiálů je nutno objektivně vyhodnotit iritační a alergizující potenciál látek užívaných v zubním lékařství. V článku autoři předkládají přehled možných vedlejších účinků stomatologických materiálů, respektive některých jejich komponent.
In view of the growing number and technological complexity of new dental materials it has become necessary to evaluate irritation and allergy potential of compound used in dentistry. The authors present a review of possible side effects of dental materials or some of their components.
- MeSH
- akrylové pryskyřice škodlivé účinky MeSH
- alergie diagnóza etiologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kožní testy MeSH
- lidé MeSH
- materiály pro zubní otisky MeSH
- rtuť MeSH
- složené pryskyřice škodlivé účinky MeSH
- ústní sliznice patologie MeSH
- zubní amalgam chemie škodlivé účinky MeSH
- zubní materiály chemie škodlivé účinky MeSH
- zubní slitiny chemie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- kompomery škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- pečetidlo pro jamky a fisury MeSH
- skloionomerní cementy škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- složené pryskyřice škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- zubní fisury terapie MeSH
- zubní kaz prevence a kontrola MeSH
- zubní materiály chemie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- akupunkturní body MeSH
- dospělí MeSH
- elektroakupunktura metody využití MeSH
- elektrofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- složené pryskyřice škodlivé účinky normy MeSH
- stomatologické nemoci chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- testování materiálů metody přístrojové vybavení MeSH
- zubní materiály škodlivé účinky normy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- inleje ekonomika MeSH
- lidé MeSH
- složené pryskyřice škodlivé účinky MeSH
- trvalá zubní náhrada ekonomika trendy MeSH
- zubní amalgam kontraindikace škodlivé účinky MeSH
- zubní cementy škodlivé účinky MeSH
- zubní materiály škodlivé účinky MeSH
- zubní slitiny škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH