JavaScript NENÍ povolen !

Cíl práce: Autoři sdělení studovali možnost zvýšení retence celkových snímatelných náhrad za pomoci nitrokostních implantátů o malém průměru (dále miniimplantátů). Ve studii prováděné čtyřmi stomatology za stejných kautel (snížení interpersonálních rozdílů) zjišťovali přežití okamžitě funkčních miniimplantátů po dobu dvou let. Výsledky: V období červen 2003 – leden 2010 bylo čtyřmi stomatology ošetřeno celkovou snímatelnou náhradou fixovanou pomocí miniimplantátů 80 pacientů, kteří splnili kritéria studie. Celkem bylo zavedeno 335 miniimplantátů. Do horní čelisti bylo zavedeno 99 miniimplantátů, do dolní čelisti pak 236 miniimplantátů. Průměrně byly jednomu pacientovi zavedeny 3,72 miniimplantáty. Pacienti byli pravidelně sledováni a po 24 měsících bylo provedeno vyhodnocení. V uvedeném období selhalo 29 (tj. 8,66 % miniimplantátů) u 10 pacientů, ale 306 implantátů bylo plně funkčních. U tří pacientů muselo být započato celé ošetření znovu anebo bylo nahrazeno jiným („konvenční“ implantáty), tj. selhání ošetření u 3,75 % pacientů. Závěr: Ošetření celkovou snímatelnou náhradou s retencí pomocí miniimplantátů lze označit za dlouhodobě provizorní s vysokou mírou prediktability výsledku. Jedná se o postup, který může být alternativou k zavedení implantátů o standardním průměru. Porovnání se studiemi, které se týkají konvenčních implantátů, je obtížné. Lze však říci, že konvenční implantáty mají vyšší úspěšnost a indikace miniimplantátů je oprávněná v případech, kdy jsou konvenční implantáty kontraindikovány (anatomická situace a nemožnost augmentace, omezené časové a ekonomické možnosti atd.).

Aim of study: The authors of this paper studied possibility of increase of total removable dentures retention using intraosseous implants of small diameter (hereinafter mini dental implants). The study conducted by four dentists under the same conditions (due to reduction of interpersonal differences) investigated survival of immediately functioning implants for two years. Results: From June 2003 to January 2010, four dentists treated 80 patients with total removable denture fixed by mini dental implants; all these patients met study criteria. This was a group of patients in which many of them were medically compromised (patients with cancer and patients with uncontrolled diabetes). Ninety-nine mini dental implants were installed to maxilla and 236 mini dental implants were installed to mandible. In total, 335 mini dental implants were installed. In average, 3.72 mini dental implants were installed to each patient. The patients were regularly followed-up and final evaluation was performed after 24 months of follow-up. In the followup period, 29 (8.66%) mini dental implants failed in 10 patients. In total, 306 mini dental implants were fully functioning. Total treatment had to be reinitiated or another method (“standard” implants) had to be used in three patients, i.e. treatment failed in 3.75% of patients. Conclusion: Treatment with total removable denture with retention using mini dental implants could be considered long-term provisional solution with high rate of outcome predictability. This procedure can be an alternative to installation of implants with standard diameter. Comparison with trial investigating standard implants is difficult; however standard implants have higher success rate and indication to use mini dental implants is reasonable in patients in whose standard implants are contraindicated (anatomical conditions and impossible augmentation, medically compromised patients, limited time and financial possibilities etc.).

Klíčová slova
zubní implantát, snímatelná náhrada, medicínsky kompromitovany pacient,
MeSH
celkové zubní protézy využití MeSH
lidé MeSH
metaanalýza jako téma MeSH
prospektivní studie MeSH
retence zubní náhrady metody využití MeSH
statistika jako téma MeSH
výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
zubní implantáty využití MeSH
zubní laboratoře využití MeSH
zubní náhrada ve spojení s implantáty metody využití MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek

Vliv povrchové úpravy kompozitní výplně na dlouhodobou životnost vazby při její opravě (Původní práce – experimentální studie)
[Effect of surface treatment on composite repair bond strength longevity (Original article – experimental study)]

Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství. 2012 ; 112-60 (2) : 36-46.

Čes. stomatol. Prakt. zubní lék.
ISSN 1213-0613
Medvik
Zdroj

Úvod: Kompozitní výplně podléhají v prostředí ústní dutiny degradaci, jejímž výsledkem může být zabarvení okrajového uzávěru výplně, abraze povrchu výplně či fraktura části výplně. Jednou z možností ošetření takto poškozených výplní je jejich oprava bez nutnosti celkové výměny, která může být spojená s další ztrátou tvrdých zubních tkání. Cíl: Cílem práce bylo ověřit dlouhodobou odolnost vazby nového kompozitu k původnímu kompozitu po čtyřměsíční expozici v destilované vodě a v roztoku tenzidu laurylsulfátu sodného (SLS) jako modelových degradačních prostředích. Testovány byly dva způsoby úpravy povrchu původního kompozitu a dva typické adhezivní systémy. Materiály a metodika: Pro měření byly použity substráty připravené z mikrohybridního kompozitu Filtek Z250 (A2), exponované po dobu pěti měsíců při 37 °C v destilované vodě. Po tomto umělém stárnutí byl jejich povrch preparován brusným papírem (P 320-ekvivalent červeného diamantovaného brousku) nebo air abrazí (Rondoflex; částice Al2O3 50 μm; 3,2 bar; 60 s). Následně byly s použitím adhezivních systémů Optibond FL nebo Gluma Comfort Bond dobudovány kompozitní dostavby. Měření pevnosti vazby v mikrotahu bylo uskutečněno po čtyřměsíční expozici vzorků při 37 °C v destilované vodě nebo v 1,5% roztoku SLS), obsaženém v zubních pastách. Kontrolní skupinu tvořily vzorky exponované 24 hodin v destilované vodě. Výsledky: Na povrchu preparovaném broušením došlo po čtyřměsíční expozici ve vodě a 1,5% roztoku SLS k poklesu pevnosti vazby v porovnání s 24hodinovou expozicí v destilované vodě. Míra tohoto poklesu závisela na adhezivním systému. Zatímco u systému Optibond FL byl pozorován pokles o 52 % pouze v prostředí SLS (p < 0,001), u systému Gluma Comfort Bond byl pozorován pokles o 45 % v destilované vodě (p < 0,001) a o 61 % v prostředí SLS (p < 0,001). Naproti tomu na povrchu preparovaném air abrazí byl po čtyřměsíční expozici nalezen signifikantní pokles pevnosti vazby pouze pro systém Optibond FL po expozici v prostředí SLS o 31 % (p < 0,01). Závěr: Dlouhodobá životnost opravované kompozitní výplně může být zajištěna především preparací povrchu původního kompozitu air abrazí. Vliv typu adhezivního systému použitého k opravě byl nevýznamný.

Introduction: Composite restorations undergo degradation in the oral cavity, which may compromise their aesthetic and functional properties, cause failure of marginal integrity, increased abrasion or even partial fracture of the filling. Instead of complete removal of such restorations, they can be repaired. Aim: To study the bond strength of a new composite resin to an aged composite substrate after a 4-month storage in distilled water or sodium laurylsulphate solution (SLS). Two various surface treatments and two different adhesive systems were tested. Materials and methods: Light cured specimens of a micro-hybrid composite (Filtek Z250, shade A2) were aged in distilled water (37 °C) for 5 months. Composite surface was prepared either by grinding (SiC paper P320, mean grain size 46 μm, equivalent to red diamond bur) or by air abrasion (Rondoflex; Al2O3 50 μm; 3.2 bar; 60 s). Composite build-ups were made from the same composite material using two adhesive systems (Optibond FL, Gluma Comfort Bond). The microtensile bond strength (n = 13–16) was measured after a 4-month storage of specimens at 37 °C in distilled water or in a solution of sodium lauryl sulfate (1.5 wt. %). Control specimens were stored in distilled water for 24 hours (37 °C). Results: A decrease of the bond strength compared to the control group on the ground surface after the 4-month storage in distilled water or SLS was found to be adhesive system- dependant. The bond strength for Optibond FL decreased by 52% in SLS only (p < 0.001), but for Gluma Comfort Bond it decreased by 45% in distilled water (p < 0.001) and by 61% in SLS (p < 0,001). On the air-abraded surface the bond strength decreased only for Optibond FL in SLS (p < 0.01), by 31%. Conclusion: Long-term durability of composite repair can be maintained by preparing the original composite surface using air abrasion. The effect of the adhesive system on the bond strength was not significant.