Postcapillary
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- funkční vyšetření srdce MeSH
- hemodynamika MeSH
- lidé MeSH
- mitrální stenóza diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- cévní rezistence analýza MeSH
- cor pulmonale MeSH
- plicní oběh MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Herles, František, 1900-1991 Autorita
Autoři provedli echokardiografické vyšetření se zaměřením na analýzu Dopplerova signálu ve výtokovém traktu pravé komory, v oblasti plicních žil a mitrálního ústí u 26 nemocných s různými formami pneumokoniózy. Plicní hypertenzi zjistili u 53,9 % vyšetřených. 1 když bylo u většiny z nich současně přítomno další kardiovaskulární onemocnění, zjistili postkapilární typ plicní hypertenze pouze u 2 nemocných. U ostatních se jednalo o hypertenzi prekapilární. Echokardiografické vyšetření pomáhá při formulaci prognostického a posudkového závěru, je neinvazivní a je možné jeho opakování.
Authors performed echocardiographic examinations concerned on the analysis of Doppler's signal at the outflow of the right ventricle, the pulmonary veins and the mitral orifice. They investigated 26 patients with various forms of pneumoconloses. Pulmonary hypertension was found in 53,9 % of patients. Although in almost all patient other cardiovascular diagnosis were present, praecapillary hypertension were found in the investigated persons. Only in two patients postcapillary hypertension war found. Authors concluded, that echocardiographic examination is a non-invasive method, may be repeatedly used and helps in the formulation of the prognostic and assessing epicrisis.
Amino acids are essential compounds for living organisms, and their determination in biological fluids is crucial for the clinical analysis and diagnosis of many diseases. However, the detection of most amino acids is hindered by the lack of a strong chromophore/fluorophore or electrochemically active group in their chemical structures. The highly sensitive determination of amino acids often requires derivatization. Capillary electrophoresis is a separation technique with excellent characteristics for the analysis of amino acids in biological fluids. Moreover, it offers the possibility of precapillary, on-capillary, or postcapillary derivatization. Each derivatization approach has specific demands in terms of the chemistry involved in the derivatization, which is discussed in this review. The family of homocyclic o-dicarboxaldehyde compounds, namely o-phthalaldehyde, naphthalene-2,3-dicarboxaldehyde, and anthracene-2,3-dicarboxaldehyde, are powerful derivatization reagents for the determination of amino acids and related compounds. In the presence of suitable nucleophiles they react with the primary amino group to form both fluorescent and electroactive derivatives. Moreover, the reaction rate enables all of the derivatization approaches mentioned above. This review focuses on articles that deal with using these reagents for the derivatization of amino acids and related compounds for ultraviolet-visible spectrometry, fluorescence, or electrochemical detection. Applications in capillary and microchip electrophoresis are summarized and discussed.
Nekróza kůže je vzácnou, nicméně závažnou komplikací perorální antikoagulační terapie warfarinem. Je způsobena rozsáhlou trombózou postkapilárních venul v podkožním tuku, nejčastěji u jedinců s trombofilní predispozicí. Patogeneze nekrózy je vysvětlována dysbalancí koagulačních a antikoagulačních faktorů. Nejvýznamnějším protektivním účinkem warfarinu je inhibice karboxylace fakoru II – protrombinu. Warfarin však inhibuje i antikoagulační proteiny C a S. Poločas faktoru II se pohybuje mezi 60–72 h, zatímco poločas proteinu C je 9 h, tak dojde k přechodnému hyperkoagulačnímu stavu vedoucímu ke kožní nekróze. V kazuistice prezentujeme případ 60letého muže po náhradě aortální chlopně, u kterého se 8 dní po zahajení antikoagulační léčby warfarinem objevily kožní nekrózy na dolních končetinách, které vymizely po převedení na léčbu nízkomolekulárním heparinem. Hematologické a genetické vyšetření neprokázalo vrozený hyperkoagulační stav.
Skin necrosis is a rare but serious complication of oral anticoagulant therapy with warfarin. It is caused by extensive thrombosis of postcapillary venules in the subcutaneous fat, most often in individuals with thrombophilia. Pathogenesis of necrosis is explained by an imbalance of coagulation and anticoagulation factors. The most significant protective effect of warfarin is the inhibition of carboxylation of prothrombin. However warfarin also inhibits the anticoagulant proteins C and S. The half-time of factor II is 60–72 hours, while the half-time of protein C is 9 hours, so there is a temporary hypercoagulation leading to skin necrosis. In the case report we present a 60-year-old man after aortic valve replacement. 8 days after the initiation of anticoagulation therapy with warfarin skin necrosis occurred in the lower limbs, which disappeared after switching to treatment of low molecular weight heparin. Hematologic and genetic examinations did not reveal any congenital hypercoagulable state.
