Q106982913
Dotaz
Zobrazit nápovědu
V současné době nám při léčbě chronických ran pomáhá využití NPWT (Negative-Pressure Wound Therapy). Na základě vlastních zkušeností jsme posuzovali využitelnost jednotlivých metod současně s jejich dostupností v klinické i ambulantní praxi.
At present NPWT is helpful in treatment of chronic wounds. Based on our own experience, we have assessed the usability of individual methods simultaneously with their availability in the clinical and outpatient practice.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- hojení ran * MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- terapie ran pomocí řízeného podtlaku * metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
U bariatrických operací, původně prováděných jen s cílem poklesu hmotnosti u obézních pacientů, byl v mnoha studiích jednoznačně prokázán jejich současný výrazný pozitivní efekt na úpravu glykemického profilu a metabolických komorbidit. Vyjádřením tohoto účinku je zavedení termínu metabolická chirurgie v případech, kdy není primárním cílem operace pokles hmotnosti, ale léčba diabetes mellitus 2. typu a s obezitou spojených metabolických onemocnění. Protože se však oba efekty, jak bariatrický, tak metabolický, vyskytují po operaci současně, používáme spíše přiléhavější označení bariatrická/metabolická chirurgie. Výsledky randomizovaných studií potvrzujících vyšší efektivitu metabolické chirurgie na zlepšení hladin glykemie ve srovnání s konzervativním postupem (změna životního stylu, dietní opatření, medikamentózní léčba), vedou nově k zařazení bariatrických/metabolických operací mezi standardizované postupy léčby diabetes mellitus 2. typu. Současně dochází u obézních diabetických pacientů ke snížení dolní arbitrární indikační hranice k operaci z 35 BMI (kg/m2) na 30 BMI (kg/m2).
Bariatric surgeries, originally designed exclusively to achieve weight loss in morbidly obese patients, have also been unequivocally proven as having additional positive impacts on patients‘ glycaemic profiles and limiting metabolic comorbidities. Based on these findings, metabolic surgery became a term for procedures not aimed to achieve weight loss as a primary outcome, but rather to help treat type 2 diabetes mellitus and other metabolic diseases tied to obesity. In light of the fact that both bariatric and metabolic effects are observed after a procedure, we prefer to call these procedures more aptly bariatric/metabolic surgery. Based on randomized studies, we confirmed higher efficacy of metabolic surgery for improving glycaemic profiles for patients in comparison to conservative approaches (i.e., lifestyle changes, diet regimes, or taking medicaments). These novel results place bariatric/metabolic surgery among standard procedures to treat type 2 diabetes mellitus. Additionally, our findings suggest lowering a current BMI recommendation threshold for a procedure for individuals with 35 BMI (kg/m2) down to 30 BMI (kg/m2).
Úvod: Diagnostika akutní apendicitidy je založena na klinické symptomatologii, hodnocení laboratorních biomarkerů zánětu a na výsledcích zobrazovacích vyšetření. Přesná předoperační diagnostika je klíčovým faktorem ke snížení počtu tzv. negativních apendektomií. Předmětem našeho zájmu bylo zhodnocení významu ultrazvuku v diagnostickém algoritmu akutní apendicitidy. Dále jsme hodnotili přesnost operační diagnózy hodnocené chirurgem ve srovnání s histologickým nálezem. Metody: Provedli jsme retrospektivní analýzu pacientů operovaných pro akutní apendicitidu na naší klinice v období 2015–2017. Porovnali jsme výsledky předoperačních zobrazovacích vyšetření (ultrazvuk, CT) a operační diagnózu (z operačního protokolu) s definitivním histologickým nálezem. Výsledky: Pro akutní apendicitidu bylo operováno 386 pacientů. Na základě histologického vyšetření bylo diagnostikováno 33 (9 %) bez známek zánětu, 309 (80 %) se zánětlivými změnami, 37 chronických apendicitid (10 %) a 7 jiných histologických nálezů (2 %). Ultrazvuk byl proveden u 382 pacientů (99 %). Falešně negativní byl ultrazvuk u 18 pacientů (6 %) z 309 pacientů s histologicky potvrzeným zánětem. Falešně pozitivní byl ultra-zvuk u 16 pacientů (48 %) z 33 pacientů s definitivní histologií bez známek zánětu. Nediagnostický byl ultrazvuk u 104 pacientů (27 %). Operační diagnóza apendixu bez zánětu byla chirurgem popsána u 27 pacientů (7 %). Z toho bylo histologicky bez zánětu 12 případů (44 %), s akutním zánětem 7 případů (26 %), s chronickým zánětem 7 případů (26 %) a 1 jiný nález (4 %). Závěr: Ultrazvuk je vhodná zobrazovací metoda na potvrzení diagnózy akutní apendicitidy, ale ne na její vyloučení. Peroperační hodnocení nálezu na apendixu chirurgem není spolehlivé. Peroperačně hodnocený nezanícený apendix by měl být odstraněn.
Introduction: The diagnostic process of acute appendicitis is based on clinical symptoms, evaluation of laboratory biomarkers of inflammation and imaging examinations results. Accurate preoperative diagnosis is a key factor in reducing the number of so-called negative appendectomies. The aim of our study was to evaluate the importance of ultrasound in the diagnostic algorithm of acute appendicitis. We also compared the accuracy of the intraoperative diagnosis evaluated by the surgeon with the histopathological findings. Methods: We performed a retrospective analysis of patients operated for acute appendicitis at our surgical department in time period from 2015 to 2017. We compared the results of preoperative imaging examinations (ultrasound, CT) and intraoperative diagnosis (from the surgical record) with final histopathological findings. Results: 386 patients were operated on for acute appendicitis. Histopathological examination revealed 33 patients (9%) with no signs of inflammation, 309 patients (80%) with inflammatory changes, 37 cases (10%) with chronic appendicitis and 7 other histological findings (2%). Ultrasound was performed in 382 patients (99%). False negative ultrasound was obtained in 18 (6%) of 309 patients with histologically confirmed inflammation. Ultrasound gave a false positive finding in 16 (48%) of 33 patients whose histology revealed no signs of inflammation. Equivocal ultrasound was obtained in 104 patients (27%). Intraoperative diagnosis of appendix without inflammation was described by the surgeon in 27 patients (7%). Of these, 12 cases (44%) were histologically non-inflammatory, 7 cases (26%) with acute inflammation, 7 cases (26%) with chronic inflammation and 1 other finding (4%). Conclusion: Ultrasound is a suitable imaging method to confirm the diagnosis of acute appendicitis but not to rule it out. Intraoperative assessment of the appendix by the surgeon is not reliable. Any appendix intraoperatively evaluated as showing no signs of inflammation should be removed.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- apendektomie MeSH
- apendicitida * diagnostické zobrazování terapie MeSH
- apendix anatomie a histologie MeSH
- falešně negativní reakce MeSH
- falešně pozitivní reakce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- autologní štěp MeSH
- bérec patologie MeSH
- chirurgická rána * ošetřování MeSH
- hojení ran * MeSH
- lidé MeSH
- melanom chirurgie MeSH
- mladiství MeSH
- pooperační péče MeSH
- stříbro terapeutické užití MeSH
- terapie ran pomocí řízeného podtlaku metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
