• MeSH
• alkoholismus MeSH
• dospělí MeSH
• glosektomie metody   využití   MeSH
• laryngektomie využití   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jazyka * diagnóza   chirurgie   radioterapie   MeSH
• nádory plic sekundární   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie využití   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• radioterapie MeSH
• recidiva MeSH
• smrt MeSH
• spinocelulární karcinom MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Zachování sluchu při operaci vestibulárního schwannomu je stále výzvou i pro zkušené chirurgy. Sledování evokovaných kmenových odpovědí (brainstem evoked response audiometry; BERA) patří mezi standardní metody peroperační monitorace sluchu, nicméně v posledních desetiletích již byl zcela vyčerpán potenciál této techniky k dalšímu zlepšování výsledků zachování sluchu. Zatím málo rozšířenou metodou monitorace sluchu je sledování přímých odpovědí ze sluchového nervu (cochlear nerve action potential; CNAP). Přímá monitorace informuje operatéra téměř okamžitě o stavu vnitřního ucha a sluchového nervu, a umožňuje tak rychle reagovat změnou operační techniky. Soubor a metodika: V období únor–květen 2021 jsme použili monitoraci přímých odpovědí ze sluchového nervu u čtyř pacientů. K monitoraci byla použita monitorační jednotka AVALANCHE®XT (Dr. Langer Medical GmbH, Waldkirch, Německo) umožňující souběžnou monitoraci BERA, CNAP a lícního nervu. U tří pacientů bylo primárním cílem zachovat sluch. U čtvrtého pacienta s objemným nádorem bylo cílem trasovat sluchový nerv. Výsledky: U dvou pacientů byl pooperačně zachován sluch. V prvním případě byly na konci operace výbavné evokované potenciály i přímé odpovědi sluchového nervu. V druhém případě byly navzdory pozitivní přímé monitoraci sluchového nervu evokované potenciály již nevýbavné. U třetího pacienta nebyl sluch zachován navzdory zachovaným evokovaným odpovědím a pozitivní přímé monitoraci na konci výkonu. U čtvrtého pacienta s nádorem velikosti IV dle Koose a neexistujícími evokovanými odpověďmi od počátku výkonu se podařilo detekovat přímou odpověď ze sluchového nervu. Sluchový nerv musel být poté přerušen z důvodu jeho infiltrace tumorem. Závěr: Přímá monitorace sluchového nervu přináší operatérovi informaci o stavu sluchu v průběhu operace vestibulárního schwannomu v reálném čase. Tato metoda by mohla být též citlivější v predikci pooperačního zachování sluchu ve srovnání s evokovanými potenciály. Současně využití monitorační sondy umožňuje trasovat sluchový nerv i v případě větších nádorů, u kterých je dosud úspěšnost zachování sluchu velmi nízká.

Introduction: Hearing preservation during vestibular schwannoma surgery is still a challenge even for experienced surgeons. Monitoring of evoked brainstem potentials (brainstem evoked response audiometry; BERA) is one of the standard methods of perioperative hearing evaluation; however, in recent decades, its potential to further improve hearing preservation outcomes has been fully exhausted. Monitoring of direct responses from the cochlear nerve (cochlear nerve action potential; CNAP) is not a widespread technique so far. Direct monitoring informs surgeons almost immediately about the condition of the inner ear and auditory nerve, allowing them to react quickly by changing surgical techniques. Materials and methods: During the February–May 2021 period, we used direct monitoring in 4 patients. An AVALANCHE®XT monitoring unit (Dr. Langer Medical GmbH, Waldkirch, Germany) was used for monitoring, allowing simultaneous monitoring of BERA, CNAP, and the facial nerve. In three patients, the primary goal was to preserve hearing. In the fourth patient with a large tumor, the goal was to track the auditory nerve. Results: Hearing has been preserved in two patients postoperatively. In the first case, both evoked potentials and direct auditory nerve responses were detected at the end of the surgery. In the second case, despite the positive direct responses, the evoked potentials were already not elicited. In the third patient, hearing was not preserved despite elicited evoked responses and direct responses at the end of the procedure. In the fourth patient with a Koose size IV tumor and non-elicited evoked responses from the beginning of the procedure, a direct response from the auditory nerve was detected. The auditory nerve then had to be discontinued due to its infiltration by the tumor. Conclusion: Direct monitoring of the cochlear nerve provides the surgeon with real-time information about the state of hearing during vestibular schwannoma surgery. This method could also be more sensitive in predicting postoperative hearing preservation compared to evoked potentials. Simultaneously with the use of a monitoring probe, it makes it possible to trace the auditory nerve even in the case of larger tumors, in which the success rate in hearing preservation is still very low.

• Klíčová slova
• zachování sluchu, přímá monitorace,
• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• peroperační monitorování MeSH
• sluch MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Ménièrova choroba je jednou z nejčastějších paroxyzmálních poruch periferního vestibulárního systému. Léčba je především farmakologická, rozdílná v období mezi atakami a v době akutních obtíží. Při selhání farmakologické léčby bývá využívána chemická labyrintektomie nebo chirurgická léčba. Cílem této studie bylo zjistit úspěšnost prováděné chirurgické léčby porovnáním objektivních a subjektivních metod. Soubor a metodika: V souboru pacientů operovaných pro farmakorezistentní Méni?rovu chorobu jsme hodnotili předoperační a pooperační výsledky testu video-Head Impulse a kalorizace s videookulografickým záznamem. K subjektivnímu hodnocení obtíží byl využit dotazník Dizziness Handicap Inventory. Výsledky: Pooperačně dochází ke statisticky významné kalorické hyporeflexii až areflexii operovaného ucha (p < 0,05), zatímco při vyšetření testem video-Head Impulse nebyl ani v jednom ze sledovaných parametrů pozorován signifikantní rozdíl před a po operaci (p > 0,05). Z dotazníků bylo zjištěno, že pacienti po operaci měli lepší kvalitu života z pohledu závrativých obtíží, signifikantní rozdíl jsme pozorovali ve všech hodnocených parametrech (p < 0,05). Závěr: Využitím chirurgické léčby u Ménièrovy choroby je možné ovlivnit vestibulární ataky s výrazným zlepšením kvality života pacientů. Dle výsledků studie se osvědčilo hodnotit pooperační stav kombinací kalorizace a dotazníkových metod.

Aim: Ménière's disease is one of the most common paroxysmal disorders of the peripheral vestibular system. Treatment is mainly pharmacological. Treatment differs for acute attacks and the period between the attacks. If pharmacological treatment fails, chemical labyrinthectomy or surgical treatment is being used. The aim of this study was to determine the success of surgical treatment by comparing objective and subjective methods. Patients and methods: In a group of patients operated on for drug-resistant Méni?re‘s disease, we evaluated the preoperative and postoperative results of the video-Head Impulse Test and caloric test with video oculographic recording. The Dizziness Handicap Inventory questionnaire was used for the subjective evaluation of symptoms. Results: Postoperatively, there is a statistically significant caloric hyporefl exia or areflexia in the operated ear (P < 0.05), while for the video-Head Impulse Test there was no significant difference observed in any of the monitored parameters before and after surgery (P > 0.05). After surgery, patients had a better quality of life from the perspective of dizziness according to the questionnaire survey. A significant difference in all evaluated parameters (P < 0.05) was observed. Conclusion: Using surgical treatment for Ménière's disease, it is possible to influence vestibular attacks with a significant improvement in the quality of life of patients. According to the results of the study, it seems to be useful to evaluate the postoperative condition by a combination of the caloric test and questionnaire methods.

• Klíčová slova
• chemická labyrintektomie, chirurgická labyrintektomie,
• MeSH
• denervace metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Menierova nemoc * chirurgie   MeSH
• otologické chirurgické výkony metody   MeSH
• vestibulární aparát chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přehledový článek shrnuje současné znalosti etiologie, důsledků a léčby asymetrické sluchové poruchy. Především si klade za cíl objasnit vliv poruchy na zpracování komplexních zvuků (řeči). Binaurální slyšení umožňuje orientaci v prostoru na základě sluchových vjemů a zlepšuje rozumění řeči (zejména v šumu). Tyto schopnosti jsou dané porovnáním zvukových vjemů z levého a pravého ucha na základě několika propojení sluchových drah. Asymetrická porucha sluchu (v extrémních případech až jednostranná hluchota) je významně omezující postižení, které od jisté úrovně sluchové ztráty znemožňuje binaurální slyšení. Etiologie asymetrické sluchové poruchy je mnohočetná, zahrnuje infekce a postinfekční stavy, poruchy cévního zásobení, nádory, traumata, poradiační změny, rizika neurochirurgických a otologických operací, vývojové vady i stavy idiopatické. Jednostranná porucha ovlivňuje sluchový systém jako celek, což je pozorováno u zvířat i lidí. Výsledky mnoha studií nezpochybnitelně dokazují, že pacienti s jednostrannou poruchou sluchu profitují z obnovení binaurálního slyšení. Rehabilitace jednostranné poruchy sluchu nejčastěji spočívá v použití sluchadel nebo implantátů.

Asymmetric hearing loss This paper reviews the present knowledge of the etiology, impact and therapy of asymmetric hearing loss. Primarily, we aim to uncover how asymmetric hearing loss affects the processing of complex sounds (speech). Binaural hearing enables us to orient in space on the basis of the auditory input, and to improve our understanding of speech (especially in noisy environments). The above-mentioned abilities result from the interconnections of the auditory pathways at several brain levels, thus enabling a comparison of the auditory inputs from the left and right ear. Asymmetric hearing loss (in extreme cases single-sided deafness) is a disabling condition that at a certain level of the hearing loss prevents binaural hearing. The etiology of asymmetric hearing loss comprises several diagnoses including infection, post-infectious conditions, blood and vessel diseases, neoplasia, trauma, post-radiation changes, neurosurgical and otologic operative risks, congenital pathologies and idiopathic causes. Unilateral hearing loss complexly affects the auditory system, which is observed in both animals and humans. The results of numerous studies undoubtedly prove the benefit of restoration of binaural hearing. Hearing aids and implantable devices represent the most common forms of rehabilitation of asymmetric hearing loss.

• Klíčová slova
• asymetrická porucha sluchu, jednostranná hluchota,
• MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• náhlá nedoslýchavost diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• poruchy sluchu * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• sluchová dráha MeSH
• vnitřní ucho diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cílem práce je podat přehled o současných možnostech vestibulární rehabilitace u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Resekce nádoru vede obvykle ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze způsobené přerušením větví vestibulárního nervu a případně i poškozením mozečku. Léze se projevuje u pacientů poruchami stability, závratí, oscilopsií a vegetativním doprovodem. Lidský organizmus na tuto situaci reaguje zahájením mechanizmu centrální kompenzace, v níž hraje zásadní úlohu mozeček. Cílem vestibulární rehabilitace je tyto mechanizmy posílit a rekonvalescenci pacientů nejen zrychlit, ale zároveň dosáhnout i lepších funkčních výsledků, neboť ne všichni pacienti jsou schopni lézi dostatečně zkompenzovat. Vestibulární rehabilitace v sobě v současné době zahrnuje kromě specifických vestibulárních cvičení také možnosti využití prehabituace a virtuální reality. Díky prehabituaci, tedy předoperační chemické labyrintektomii pomocí intratympanálně podaného gentamicinu, dochází k časovému oddělení vzniku vestibulární léze od vlastního chirurgického výkonu a tím možnosti dosažení vestibulární kompenzace ještě před samotnou resekcí vestibulárního schwannomu. V poslední dekádě se nástroje pro využití virtuální reality stávají cenově dostupné, a tím pádem i v širší praxi použitelné. Prostřednictvím virtuální reality mohou být pacienti vystavováni scénám, které posilují 3D optokinetickou stimulaci, čímž se rozšiřují možnosti posilování centrálních kompenzačních mechanizmů a tím dochází ke zlepšení kvality života pacientů.

This review aims to summarize the current vestibular rehabilitation options in patients after vestibular schwannoma surgery. Resection of the tumor usually leads to unilateral acute peripheral or combined vestibular loss caused by a surgical lesion to the branches of the vestibular nerve and less frequently also a lesion in the cerebellum. In patients, the vestibular lesion manifests as postural instability, vertigo, oscillopsia and vegetative symptoms. Human organisms react to this state using the process of central compensation with a significant role of the cerebellum. The goal of vestibular rehabilitation is to support this process and thus make recovery faster and more efficient since not all patients are capable of sufficient restoration of vestibular function. Currently, vestibular rehabilitation includes, apart from the specific vestibular exercise, modern techniques using virtual reality space and prehabituation. Due to prehabituation, i.e., preoperative chemical labyrinthectomy with intratympanically installed gentamicin, the timing of the origin of the acute vestibular loss and surgical procedure is separated. Therefore, there is a chance of achieving vestibular compensation before vestibular schwannoma removal. In the last decade, the tools for virtual reality have become less expensive and more available in medical care. Virtual reality is a technique used for generating an environment that can strengthen three-dimensional optokinetic stimulation, subsequently the process of central compensation and finally it may improve patients’ quality of life.

• Klíčová slova
• vestibulární rehabilitace,
• MeSH
• fyzioterapie v předoperační přípravě MeSH
• lidé MeSH
• neurorehabilitace * metody   MeSH
• pooperační péče MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• virtuální realita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Vysokofrekvenční tónová audiometrie (VFA) nepatří k rutinnímu audiologickému vyšetření. Na ORL klinice FN v Motole je tato metoda využívána často, zejména v případě pacientů sledovaných pro tumor mostomozečkového koutu (MMK), avšak jednoznačná indikační kritéria nejsou stanovena. Zpětně jsme procházeli audiometrické záznamy s cílem charakterizovat skupinu osob, u které měla metoda diagnostický přínos. Materiál a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali 1 515 audiogramů provedených audiometrem MADSEN Astera firmy GN Otometrics během let 2011–2018 u 773 dospělých osob ve věku 16–80 let (47,79 ± 13,54) a anamnézu těchto pacientů. U všech byla provedena VFA zahrnující běžně vyšetřované frekvence do 8 kHz a frekvence nad 8 kHz: 9 kHz, 10 kHz, 11,2 kHz, 12,5 kHz, 14 kHz a 16 kHz. Pacienti podstoupili VFA v rámci vyšetření z různých indikací – pro subjektivní hypakuzi/hyperakuzi, tinitus, vestibulopatii, po akutraumatu či byli odesláni na naše pracoviště již s diagnostikovaným tumorem MMK. Výsledky: U 52 osob (6,73 %) se objevily patologické hodnoty nebo klinicky významná asymetrie pouze v oblasti nad 8 kHz. Tuto skupinu tvořili z 48,08 % pacienti s vestibulárním schwannomem. Dalších 11,53 % byli pacienti s konečnou diagnózou jiných tumorů a vaskulárních malformací otologické oblasti, 3,85 % pacienti postižení vestibulopatií a 23,08 % vyšetřených dále nevyvinulo významně patologický stav, jednalo se většinou o pacienty s prostou hypakuzí a tinitem. Závěr: V klinické praxi se objevují případy pacientů se sluchovou vadou zjistitelnou pouze při provedení VFA. VFA zpřesňuje diagnostiku sluchových poruch a může vést k odhalení i potenciálně život ohrožujících stavů, jako jsou nádory a cévní malformace otologické oblasti.

Introduction: High-frequency audiometry is not usually carried out during routine hearing examinations. It is a frequently used method at the ENT Clinic of the University Hospital Motol (especially in patients being treated for tumours of the pontocerebellar angle), although the exact indicative criteria for this have not been determined. We aimed to characterize a group of patients, using a method which improved the accuracy of the diagnostics. Material and methodology: We analysed 1,515 audiograms retrospectively. These audiograms were performed by using audiometer MADSEN Astera of GN Otometrics during 2011–2018 in 773 adults, aged 16–80 (47.79 ±13.54). They all underwent high-frequency audiometry comprising of all commonly examined frequencies up to 8 kHz, and also at higher frequencies of – 9 kHz, 10 kHz, 11.2 kHz, 12.5 kHz, 14 kHz a 16 kHz. The indication was very diverse – subjective hypacusis/hyperacusis, tinnitus, vestibulopathy, acutrauma, or an already known diagnosis of a pontocerebellar tumour. Results: We identified a clinically significant asymmetry or pathological elevation of the hearing threshold, which was only detectable at frequencies above 8 kHz in 52 patients (6.73%). This group consisted of patients with vestibular schwannoma (48.08%), other tumours and vascular malformations of the temporal region (11.53%), vestibulopathy (3.85%), and patients that had never developed a serious pathology (23.08%). They were mostly patients with straightforward hypacusis or tinnitus. Conclusion: In clinical practice, there are cases of patients with a hearing defect that can only be detected when HFA is performed. HFA clarifies the diagnosis of hearing disorders and can lead to the detection of potentially life-threatening conditions such as tumours and vascular malformations of the otological area.

• Klíčová slova
• vysokofrekvenční tónová audiometrie,
• MeSH
• audiometrie čistými tóny * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nedoslýchavost diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tinnitus diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH