Q112433267 Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- kongresy jako téma * MeSH
- nutriční vědy * MeSH
- prebiotika MeSH
- probiotika MeSH
- společnosti MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Často se přehlíží nepostradatelná úloha oligosacharidů obsažených v mateřském mléce pro správný vývoj novorozence. Mateřské mléko obsahuje více než 200 dosud identifikovaných struktur oligosacharidů s rozmanitými vlastnostmi. Prospěšné funkce oligosacharidů jsou reprezentovány jejich prebiotickým efektem, antiadhezivním a antimikrobiálním účinkem či vlivem na vývoj nervové soustavy a imunity dítěte. Cílem práce bylo sumarizovat a zmapovat poznatky budoucích matek pomocí dotazníkového šetření o prospěšnosti kojení, mateřského mléka, a především jeho oligosacharidů. Tento dotazník obsahoval celkem 15 otázek a rovněž informační pasáže, které edukovaly respondentky v rámci této problematiky. Dotazník vyplnilo 861 respondentek a při následném zpracování získaných informací bylo zjištěno s jakými informacemi maminky disponují před nástupem laktace či v jejím průběhu.
Human milk is a vital source of over 200 oligosaccharide structures contributing significantly to newborn development. Despite their essential role, these oligosaccharides often go unnoticed. Human milk oligosaccharides offer several benefits, including prebiotic, antiadhesive, and antimicrobial properties. They also play a crucial role in developing of a child's nervous system and immunity. The aim of the study was to summarize and map the knowledge of prospective mothers through a questionnaire survey on the benefits of breastfeeding, breast milk, and especially its oligosaccharides. The survey included 15 questions with educational passages. Eight hundred sixty-one female respondents provided several valuable insights into breast milk oligosaccharides' benefits before the onset of lactation or during it.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kojení MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * MeSH
- mladiství MeSH
- oligosacharidy * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- těhotné ženy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
The diet of a nursing woman is an important factor that affects the composition of human milk and therefore contributes to the health of both mother and child. There are several nutrients in human milk that correlate closely with the mother's nutrient intake. Such as the composition of fatty acids, vitamin B12, vitamin D. It is believed that human milk has immunomodulatory properties, which are also often associated with human milk oligosaccharides, but also fulfils several other functions such as antimicrobial and prebiotic, which fundamentally interfere with colonization the intestines of a breastfed newborn and it is difficult to supplement them from sources other than human milk. Lactating mothers who strictly eat a purely plant-based diet for a long time, such as vegans, raw food, and macrobiotics, endanger not only themselves, but also their breastfed child with the deficiency of selected nutrients that are contained and at the same time well-utilized from animal sources.
Strava kojící ženy je důležitým faktorem, který ovlivňuje složení mateřského mléka, a tedy přispívá ke zdraví matky i dítěte. V mateřském mléce je několik živin, které úzce korelují s příjmem živin matky, jako např. složení mastných kyselin, vitamin B12, vitamin D. Soudí se, že mateřské mléko má imunomodulační vlastnosti, které jsou také často spojovány s oligosacharidy mateřského mléka, ale plní také celou řadu dalších funkcí, jako antimikrobiální a prebiotickou, kdy zásadně zasahují do kolonizace střeva kojeného novorozence a jen těžko je doplníme z jiných zdrojů než z mateřského mléka. Kojící matky, které se striktně dlouhodobě stravují čistě rostlinnou stravou, jako např. veganky, vitariánky a makrobiotičky, ohrožují nejen sebe, ale i své kojené dítě deficiencí vybraných živin, které jsou obsaženy a zároveň dobře využitelné z živočišných zdrojů.
Oligosacharidy, obsažené v mateřském mléce, mají pro správný vývoj novorozence nezastupitelnou úlohu a plní celou řadu biologických funkcí, i přesto jsou často opomíjeny. Z hlediska výživy nemají pro kojence velký význam, avšak jejich hlavní benefity spočívají ve schopnosti ovlivnit vývoj nervové soustavy a imunity kojence díky svým prebiotickým, antimikrobiálním, antiadhezivním a antibiofilmovým vlastnostem. Bohužel nedostatek informací o těchto oligosacharidech nás brzdí v jejich terapeutickém využití.
The oligosaccharides contained in breast milk play an irreplaceable role in the proper development of the newborn and perform a number of biological functions, although they are often neglected. From a nutritional point of view, they are not very important for infants, but their main benefits are their ability to influence the development of the infant's nervous system and immunity due to their prebiotic, antimicrobial, antiadhesive and antibiofilm properties. Unfortunately, the lack of information about them hinders us in their therapeutic use.
- MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * fyziologie metabolismus MeSH
- novorozenec MeSH
- oligosacharidy * fyziologie metabolismus MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Jednou z možností pozitivního ovlivnění střevní mikrobioty je konzumace potravin bohatých na prebiotické oligosacharidy. Takovou potravinou jsou i semena sladkých odrůd lupiny bílé obsahující vysoký podíl oligosacharidů rafinózové řady (RSO). Zastoupení těchto látek se může měnit i v závislosti na stanovišti, proto bylo našim cílem stanovit množství RSO v lupině bílé pěstované v České republice. K tomuto účelu byl použit enzymatický test Raffinose/Sucrose/D-Glucose Assay Kit (Megazyme®). Průměrné množství RSO bylo 8 g/100 g lupinové mouky. Vzhledem k tomu, že dostatečnou podporu růstu probiotických bakterií v tlustém střevě zajistí dávka 1 až 2 g RSO/den, konzumace 25 g lupinové mouky denně je zcela dostačující k dosažení prebiotického efektu.
Foods rich in prebiotic oligosaccharides have a positive effect on intestinal microbiota composition. High proportion of prebiotic raffinose series oligosaccharides (RSO) is characteristic for sweet varieties of lupine. Amount of RSO is variable, dependent also on growing habitat. The aim of this study was to evaluate the presence of RSO in lupine grown in Czech Republic. Enzymatic test Raffinose/Sucrose/DGlucose Assay Kit (Megazyme®) was used. Mean content of RSO in lupine meal was 8 g/100 g. A sufficient daily intake of RSO for supporting the growth of probiotic intestinal bacteria is 1–2 g, therefore daily consumption of 25 g lupine flour is sufficient to achieve a prebiotic effect.
- Klíčová slova
- lupina bílá,
- MeSH
- Fabaceae * MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- lidé MeSH
- oligosacharidy MeSH
- prebiotika * MeSH
- střevní mikroflóra * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- oligosacharidy chemie metabolismus MeSH
- prebiotika MeSH
- střevní mikroflóra fyziologie imunologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Mateřské mléko bylo považováno za sterilní. Avšak nedávné studie ukázaly, že obsahuje velké množství bakterií, z nichž některé by mohly sloužit jako první probiotikum pro novorozence. K dispozici jsou dvě hypotézy, jak se bakterie dostávají do prsní žlázy: kontaminace a/nebo aktivní migrace. Lepší pochopení, jak vzniká mikrobiota mateřského mléka a zda má nějakou potenciální úlohu, by mělo být předmětem budoucího zkoumání.
Human milk has been considered sterile. However, recent studies have shown that it contains a lot of bacteria, which some of them could be first probiotics for newborns. There are two hypotheses how bacteria can reach the mammary gland: contamination and/or active migration. Better understanding microbiota of human milk, its creation and its potential role should be aim of future investigation.
- Klíčová slova
- bakteriální diverzita, aktivní migrace bakterií, kontaminace mateřského mléka bakteriemi,
- MeSH
- Bacteria klasifikace MeSH
- biodiverzita MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * mikrobiologie MeSH
- mikrobiota * MeSH
- novorozenec MeSH
- pohyb buněk MeSH
- probiotika * MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- ústní sliznice mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Výzkumným cílem této práce bylo zjištění míry syndromu vyhoření u onkologických sester a zjištění vztahu mezi copingovými strategiemi a syndromem vyhoření u onkologických sester v České republice. Byly použity dotazníky MBI-GS (Maslach Burnout Inventory-General Survey) a standardizovaný dotazník OSI-R (Inventorium zaměstnaneckého stresu). Z výsledků vyplynulo, že v oblasti emocionálního vyčerpání je stav vyhoření zjištěn u 36 (26 %) sester, v oblasti depersonalizace u 24 (17 %) a v oblasti osobní výkonnosti u 53 (28 %) onkologických sester. Alarmujícím zjištěním je, že z celkového počtu 140 byl potvrzen stav vyhoření u 23,66 % sester. Syndrom vyhoření se u onkologických sester vyskytuje a jeho riziko stále hrozí. Výzkum potvrdil existenci vztahu mezi copingovými strategiemi a syndromem vyhoření u onkologických sester. Byla potvrzena existence signifikantního vztahu mezi mírou vyhoření a všemi čtyřmi sledovanými copingovými strategiemi – sociální opora, rekreace, péče o vlastní osobu a racionální/kognitivní zvládání.
Stress is a major problem in the nursing profession. It is related to work overload, lack of nursing staff, and work in shifts, lack of coping strategies and a high turnover amongst health care staff. Rapid increase of stress in the oncology centers results in a high risk of burnout. One of the options for prevention is to find suitable coping strategies. The research objective of this study was to determine the rate of burnout amongst oncology nurses and to determine the relationship between coping strategies and burnout amongst oncology nurses in the Czech Republic. The survey was designed as a quantitative research. A questionnaire battery was used consisting of questionnaires MBI-GS (Maslach Burnout Inventory-General Survey), evaluating the degree of burnout (emotional exhaustion, depersonalization and personal accomplishment) and standardized questionnaire OSI-R (Inventory of occupational stress) which evaluates the emotional, cognitive stress management and the coping strategy (personal resources for coping with stress). The results of a questionnaire MBI-GS showed that out of the total of 140 oncology nurses, burnout was detected in 36 (26 %) in the area of emotional exhaustion, in 24 (17 %) in depersonalization, and in 53 nurses (28 %) in personal accomplishment. The existence of a significant negative relationship was confirmed between the extent of burnout and all coping strategies monitored - social support, relaxation, self-care, and rational / cognitive coping.When analyzing all three areas of burnout, 23.66 % from the total number of 140 nurses are in the state of burnout. The results can be compared with the results of studies conducted by Zálešáková, Bužgová (2011) who found alarming values of burnout among 36.9 % oncology nurses and 11.9 % of the nurses were in the state of burnout. A meta-analysis of studies focusing on burnout among health care professionals working in oncology indicated that 25-36 % showed signs of burnout (Trufelli et al., 2008). Sherman, Edwards, Simonton & Mehta (2006) found that more than a third of health care workers in oncology show high levels of emotional exhaustion and approximately 48 % show reduced personal performance. Burnout leads to fluctuation of nurses. Fluctuation of nurses and their subsequent shortage is a problem in several countries (Bakker et al., 2013) and has a negative impact on the provision of quality health care (Toh, Ang, & Devi, 2012; Sherman, Edwards, Simonton & Mehta, 2006). Results also proved the existence of a significant negative relationship between burnout and the degree of social support, similarly to the research by Ježorská, Kozyková and Chrastina (2012). Social support is one of the protective factors against burnout, i.e. the factors that reduce the risk (Kebza & Šolcová, 2003; Křivohlavý, 1998; Ježorská & Tomanová, 2011; Le Blanc, Hox, Schaufeli, Taris, & Peeters, 2007; Mojoyinola, 2008). It proves the existence of a significant negative relationship between burnout and coping strategies, social support, recreation, self-care and rational/cognitive coping. These coping strategies are protective factors against burnout. Burnout occurs among oncology nurses and the risk is still present. Appropriate coping strategies can eliminate this risk.
