Janus kinase (JAK) inhibitors are effective anti-inflammatory agents for treatment of ulcerative colitis (UC).1 According to drug regulatory agencies and international guidelines, JAK inhibitors should be avoided during pregnancy and lactation.2-4 The existing evidence on safety of JAK inhibitors during pregnancy is scarce and almost exclusively limited to tofacitinib.4-7.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fetální krev * chemie MeSH
- inhibitory Janus kinas terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- novorozenec MeSH
- piperidiny * terapeutické užití MeSH
- pyrimidiny * terapeutické užití MeSH
- těhotenství MeSH
- ulcerózní kolitida farmakoterapie krev MeSH
- výsledek těhotenství * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- hmotnostní křivka MeSH
- kojenec MeSH
- kojení * MeSH
- kontraindikace MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- novorozenec MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Zlepšenie ľudského zdravia moduláciou mikrobiálnej interakcie počas všetkých fáz života je vyvíjajúci sa koncept, ktorý je čoraz dôležitejší pre spotrebiteľov, výrobcov potravín, odborníkov v oblasti zdravotnej starostlivosti a regulátorov. S rozvojom uvedených poznatkov, vedeckých dôkazov, teórií a hypotéz sa vyvíjali aj „nové“ označenia a definície základných pojmov, ktoré sú dôležité pre systémový pohľad a pochopenie významu a súčasného stavu poznatkov v tejto oblasti. Kontext: Uvádzame recentné definície základných pojmov čiastočne s ich vysvetlením, aby pomohli pediatrom lepšie sa zorientovať v rastúcom počte informácií v oblasti modulácií mikrobioty, ale tiež v rastúcom počte liečiv či výživových doplnkov, ktoré nie vždy uvádzajú relevantné a správne informácie o ich zložení a účinkoch. Viaceré z uvedených pojmov sú niekedy aj komerčne zneužívané. Záver: Pediatri, všeobecní lekári pre deti a dorast spolu s neonatológmi môžu svojimi vedomosťami a radami významne ovplyvňovať výživu novorodencov a dojčiat. K tomu neoddeliteľne patria aj základné informácie o platných definíciách a charakteristike pojmov, ktoré sa v týchto odporúčaniach používajú.
Introduction: Improving human health through the modulation of microbial interaction during all stages of life is an evolving concept that is increasingly important to consumers, food manufacturers, healthcare professionals and regulators. With the development of the aforementioned knowledge, scientific evidence, theories and hypotheses, "new" designations and definitions of basic terms were also developed, which are important for a systemic view and understanding of the meaning and current state of knowledge in this area. Context: We present recent definitions of basic terms, partly with their explanation, to help pediatricians better navigate the growing number of information in the field of microbiota modulation, but also in the growing number of drugs or nutritional supplements that do not always provide relevant and correct information about their composition and effects. Several of the mentioned terms are sometimes also commercially abused. Conclusion: Pediatricians, general practitioners for children and adolescents, together with neonatologists, can significantly influence the nutrition of newborns and infants with their knowledge and advice. Basic information about the valid definitions and characteristics of the terms used in these recommendations is integral to this.
- MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- náhražky mateřského mléka analýza normy MeSH
- oligosacharidy fyziologie metabolismus normy terapeutické užití MeSH
- potravní doplňky * klasifikace normy MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- synbiotika * analýza klasifikace MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: The use of lithium during breast-feeding has not been comprehensively investigated in humans due to concerns about lithium toxicity. PROCEDURE: We analyzed lithium in the kidneys of nursed pups of lithium medicated mothers, using analytical spectroscopy in a novel rat model. The mothers were healthy rats administered lithium via gavage (1000 mg/day Li2 CO3 per 50 kg body weight). RESULTS: Lithium was detected in the breast milk, and in the blood of pups (0.08 mM), of lithium-exposed dams at post-natal day 18 (P18), during breast-feeding. No lithium was detected after breast-feeding, at P25 (4 days after cessation of nursing). The lithium pups blood had elevated urea nitrogen at P18 and reduced total T4 at P18 and P25, indicating a longer-term effect on the kidneys and the thyroid gland. Multivariate machine-learning analysis of spectroscopy data collected from the excised kidneys of pups showed elevated potassium in lithium-exposed animals both during- and after breast-feeding. The elevated renal potassium was associated with low nephrin expression in the kidneys measured immunohistochemically during breast-feeding. After lithium exposure is stopped, the filtration of lithium from the kidneys reverses these effects. Our study showed that breastfeeding during lithium use has an effect on the kidneys of the offspring in rats.
- MeSH
- bipolární porucha * farmakoterapie MeSH
- draslík analýza terapeutické užití MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- ledviny MeSH
- lidé MeSH
- lithium terapeutické užití MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Přehledový článek shrnuje výsledky českého lidského biomonitoringu za téměř tři dekády své existence. Národní biologický monitoring byl ve Státním zdravotním ústavu v Praze uveden do činnosti v roce 1994 v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, aby byl posléze navázán na evropské a světové odborné aktivity v této oblasti. V jeho průběhu byla sledována celá škála organických i anorganických xenobiotik a esenciálních látek v krvi, moči a vlasech dospělé a dětské populace, v mateřském mléce kojících žen a také v dalších, méně obvyklých matricích. Výstupem jsou cenné dlouhodobé časové řady, které mj. ukazují, jakým způsobem mohou fungovat zavedená preventivní opatření v praxi a jak korespondují se snižující se expozicí populace. Na druhé straně lze jeho prostřednictvím ověřit, zda a jak rychle může dojít k expozici člověka nově používaným chemickým látkám. Správně interpretované výsledky lidského biologického monitoringu jsou důležité pro odborníky z oblasti veřejného zdraví ke stanovení referenčních hodnot, k porovnání se zdravotními limity, k hodnocení zdravotních rizik, pro účely zdravotní politiky i k mezinárodnímu srovnání. Ve vhodně zpracované podobě mohou sloužit k informovanosti a vzdělávání laické veřejnosti o zátěži lidské populace chemickými látkami z prostředí. Dlouhodobé zkušenosti z oblasti českého biologického monitoringu umožňují Státnímu zdravotnímu ústavu účast v mnoha zahraničních projektech, zaměřených na sledování expozice různých populačních skupin chemickým látkám z prostředí.
The article summarises the results of Czech Human Biomonitoring over a period of three decades. Human biomonitoring in the Czech Republic was commenced at the National Institute of Public Health, Prague, in 1994 as part of the Environmental Health Monitoring System and was later linked to European and worldwide professional activities in this area. During the course of this project the whole range of organic and inorganic xenobiotics and essential substances was monitored in the blood, urine and hair of the adult and child populations, in the breast milk of breastfeeding women and in other, less common matrices. The results have provided valuable long-term time series that show how established preventive measures can work in practice and how they correspond to decreasing population exposure. Results can also be used to verify whether or not, and how quickly, can individuals be exposed to newly used chemical substances. Results of human biological monitoring are important for public health professionals to establish reference values, to provide comparison with health limits, to assess health risks, for health policy purposes and international comparison. Appropriately processed results can serve to inform and educate the public about human population burden by chemical substances in the environment. Long-term experience in the field of human biomonitoring enables experts of the National Institute of Public Health to participate in many foreign projects focused on monitoring the exposure of various population groups to chemical substances from the environment.
- MeSH
- biologické markery krev moč MeSH
- biologický monitoring * MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- městské obyvatelstvo MeSH
- nebezpečné látky analýza MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The diet of a nursing woman is an important factor that affects the composition of human milk and therefore contributes to the health of both mother and child. There are several nutrients in human milk that correlate closely with the mother's nutrient intake. Such as the composition of fatty acids, vitamin B12, vitamin D. It is believed that human milk has immunomodulatory properties, which are also often associated with human milk oligosaccharides, but also fulfils several other functions such as antimicrobial and prebiotic, which fundamentally interfere with colonization the intestines of a breastfed newborn and it is difficult to supplement them from sources other than human milk. Lactating mothers who strictly eat a purely plant-based diet for a long time, such as vegans, raw food, and macrobiotics, endanger not only themselves, but also their breastfed child with the deficiency of selected nutrients that are contained and at the same time well-utilized from animal sources.
Strava kojící ženy je důležitým faktorem, který ovlivňuje složení mateřského mléka, a tedy přispívá ke zdraví matky i dítěte. V mateřském mléce je několik živin, které úzce korelují s příjmem živin matky, jako např. složení mastných kyselin, vitamin B12, vitamin D. Soudí se, že mateřské mléko má imunomodulační vlastnosti, které jsou také často spojovány s oligosacharidy mateřského mléka, ale plní také celou řadu dalších funkcí, jako antimikrobiální a prebiotickou, kdy zásadně zasahují do kolonizace střeva kojeného novorozence a jen těžko je doplníme z jiných zdrojů než z mateřského mléka. Kojící matky, které se striktně dlouhodobě stravují čistě rostlinnou stravou, jako např. veganky, vitariánky a makrobiotičky, ohrožují nejen sebe, ale i své kojené dítě deficiencí vybraných živin, které jsou obsaženy a zároveň dobře využitelné z živočišných zdrojů.
- MeSH
- infekční nemoci MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * chemie imunologie MeSH
- oligosacharidy * imunologie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
OBJECTIVE: To analyse the concentrations of lamotrigine in maternal serum, colostrum, and serum of breastfed newborns, and to evaluate the effect of comedication with enzyme-inducing antiseizure medication and valproic acid. METHODS: This cohort study collected data from 158 women and 143 breastfed newborns. Maternal serum, milk (i.e., colostrum), and newborn serum samples were collected between the 2nd and 5th postnatal days, and lamotrigine concentrations were measured by high-performance liquid chromatography. RESULTS: The median lamotrigine concentrations were 2.7 mg/L in maternal serum, 1.4 mg/L in milk, and 1.7 mg/L in newborn serum. The median milk/maternal serum concentration ratio was 0.60, the median newborn/maternal serum concentration ratio was also 0.60, and the median newborn serum/milk concentration ratio was 1.00. A significant correlation was observed between milk and maternal serum concentrations and between newborn serum and milk concentrations, maternal serum concentrations, maternal daily dose, and dose related to maternal body weight. CONCLUSIONS: Exposure to lamotrigine in breastfed newborns is lower than exposure during pregnancy. However, by the same dose by the same mother, lamotrigine concentrations in both maternal serum and milk increase significantly after delivery. This finding, together with the immature function of eliminating enzymes in newborns, may be the reason for reaching concentrations in the reference range used for the general epileptic population in breastfed newborns. Therapeutic monitoring of breastfed newborns serum concentrations of lamotrigine is not mandatory; however, if signs of possible adverse events are noted, newborn serum concentrations should be analysed.
- MeSH
- antikonvulziva terapeutické užití MeSH
- kohortové studie MeSH
- kojení * MeSH
- kolostrum chemie MeSH
- lamotrigin farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- matky * MeSH
- novorozenec MeSH
- poporodní období MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Characterization of PCB exposure sources for vulnerable population groups is essential to minimize the health effects of PCB exposure. At the same time, it is important to consolidate the knowledge on threshold intakes of PCBs for infants and toddlers to prevent health effects. We estimated total PCB concentrations from birth to 2 years of age in children from Slovak and Czech populations, which continue to have high PCB concentrations in breast milk. Using a pharmacokinetic (PK) model, we characterized dominant PCB exposure sources and estimated new threshold estimated daily intakes (TEDI) (above which adverse effects cannot be excluded) for postnatal PCB exposure in infants and toddlers. In the PK model, concentrations of seven indicator PCBs in breast milk and cord blood samples from 291 mother-child pairs from the Slovak birth cohort, and 396 breast milk samples from Czech mothers we used, together with their physiological characteristics and PCB concentrations from other exposure sources (food, dust, air). The estimated total PCB concentrations in children's blood at different ages were compared with threshold PCB concentrations of 500, 700 and 1000 ng·glipid-1 in serum proposed by the French Agency for Food, Environmental and Occupational Health & Safety (ANSES) and the German Environment Agency (UBA), above which possible adverse health effects may be expected. We estimated that up to 20.6% of Slovak children and up to 45.7% of Czech children at two years of age exceeded the threshold value of 700 ng·glipid-1 in blood. Mean TEDIs leading to values of 500 ng·glipid-1 in blood for children up to two years ranged between 110 and 220 ng·kg-1·bw·day-1, varying according to breastfeeding duration. Breast milk and prenatal exposure contributed to 71%-85% of PCBs exposure at two years of age. In contrast, the contributions of PCBs from dust and indoor air were negligible.
- MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- látky znečišťující životní prostředí * analýza MeSH
- lidé MeSH
- lipidy MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * MeSH
- polychlorované bifenyly * analýza MeSH
- prach MeSH
- předškolní dítě MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Rostlinné stravování, mezi které patří i veganství, v dnešní době nabývá rychle na popularitě. Při absenci znalostí potřebných k zajištění všech rizikových živin může tento styl stravování vést ke vzniku nutričních deficitů, které mají za následek narušení fyziologického vývoje dítěte. Mezi rizikové prvky patří také jod. Ve veganské populaci hrozí jak riziko rozvoje jodového deficitu, tak také komplikace z jeho nadměrné konzumace, neboť veganské alternativy, například z mořských řas, obsahují jeho nadbytečné množství. Jod je nezbytně nutný pro správné fungování štítné žlázy, jejíž hormony se podílí na vývoji nervové soustavy v průběhu nitroděložního i postnatálního vývoje a na regulaci metabolismu a také růstu u dětí. K vyšetření jodového zásobení slouží řada fyzikálních (palpace štítné žlázy), zobrazovacích (ultrazvuk) a laboratorních metod (TSH, poměr fT3/fT4, hladina TG, medián jodurie). U veganů je nezbytně nutné saturaci jodem pečlivě monitorovat a konzumenty veganské stravy edukovat především o nutnosti jod adekvátně suplementovat. Možnou veganskou alternativou zdroje jodu jsou přesně odměřené dávky minerální vody (Vincentky) nebo jodidové tablety. Od nekontrolované konzumace mořských řas je nutné naopak odrazovat. Z hlediska jodového zásobení jsou vegané rizikovou skupinou a zvýšenou pozornost zasluhují zejména těhotné a kojící ženy a děti na veganské stravě.
Plant-based diets, which includes veganism, is now rapidly gaining popularity. In the absence of the knowledge how to provide all the risky nutrients, this style of eating can lead to nutritional deficits that result in disruption of the physiological development of the child. One of the risk elements also includes iodine. The vegan population is at risk not only of developing an iodine deficiency, but also of complications from its excessive consumption, since vegan alternatives, such as these made of seaweed, contain an excess amount of it. Iodine is essential for the proper functioning of the thyroid gland, whose hormones are involved in the development of the nervous system during intrauterine and postnatal development, and in the regulation of metabolism, as well as growth in children. Several physical (thyroid palpation), imaging (ultrasound) and laboratory methods (TSH, fT3/fT4 ratio, TG level, median of ioduria) are used to investigate iodine supply. For vegans it is essential to closely monitor iodine saturation and to edify the need to adequately supplement the diet of vegan diets. A possible vegan iodine source are precisely measured doses of mineral water (Vincentka) or iodine tablets. On the contrary, uncontrolled consumption of seaweed must be strictly discouraged. In terms of iodine supply, vegans are a risk group, and pregnant and breastfeeding women and children on vegan diets deserve increased attention.
- MeSH
- dieta veganská * škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- fyziologie výživy dětí MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- jod * analýza nedostatek MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- štítná žláza MeSH
- vegani MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
