Úvod: V průběhu odběru a skladování erytrocytárních koncentrátů může být indukováno buněčné poškození erytrocytů. Cílem práce bylo zhodnotit parametry buněčného poškození u erytrocytárních koncentrátů získaných ze dvou separátorů s odlišnou technologií aferézy. Metodika: Na separátoru Haemonetics MCS? bylo odebráno 40 erytrocytárních koncentrátů deleukotizovaných (EAD MCS) a 40 erytrocytárních koncentrátů resuspendovaných (EAR MCS), na separátoru Trima Accel 19 kombinovaných odběrů deleukotizovaných erytrocytárních koncentrátů (EAD Trima) s trombocyty. V den skladování 0 a 40 byla v přípravcích stanovena hodnota pH, hladiny volného Hb, LDH, kalia a annexinu V. Výsledky byly porovnány se souborem 20 deleukotizovaných erytrocytů z plné krve (ERD). Výsledky: Nejvýznamnější vzestup hladin volného Hb, K?, LDH a annexinu V byl nalezen v EAR MCS (volný Hb: 47 ± 10 až 216 ± 65 mg/TU, v. EAD Trima: p < 0.001, v. ERD: p < 0.01; K+: 1,2 ± 0,3 až 55,2 ± 9,1 mmol/L; LDH: 2,44 ± 0,5 až 18,8 ± 4,39 µkat/L; annexin V: 5.7 ± 4.2 až 31.2 ± 3.8 ng/mL, vše p < 0.001). EAD MCS vůči EAD Trima vykázaly vyšší vzestup volného Hb a LDH (p < 0,001), vzestup K? a annexinu V byl srovnatelný (p = 0,19/0,33). EAD MCS i EAD Trima v porovnání s ERD vykázaly srovnatelný vzestup volného Hb a K?, EAD MCS vyšší vzestup annexinu V vůči ERD (p < 0,01). Závěr: Erytrocyty z aferézy vykázaly vysoký standard objemu a obsahu Hb, erytrocyty nebyly aferézami poškozeny. Nejvýznamnější vzestup markerů buněčného poškození u erytrocytů z aferézy bez leukodeplece dokazuje, že použité technologie neovlivňují stav erytrocytů v přípravcích na konci skladování, klíčový význam pro vývoj změn v erytrocytech mají podmínky skladování, zejména kontaminace leukocyty.

• MeSH
• apoptóza genetika   MeSH
• biologické markery MeSH
• hemolýza fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• separace krevních složek metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Úvod. Retransfuzní systém umožňuje sběr krve pacienta z operačního pole pomocí odvodných drénů a její zpětnou transfuzi. Cílem práce bylo stanovení kvalitativních a kvantitativních změn biologických parametrů krve shromážděné pomocí retransfuzního systému a ověření bezpečnosti pro pacienta. Materiál a metoda. Hodnoceny byly standardní parametry jakosti přípravku, které byly porovnány se souborem erytrocytů bez buffy-coatu resuspendovaných (EBR), markery buněčného poškození erytrocytu, které byly porovnány s historickým souborem erytrocytů z aferézy resuspendovaných (EAR) a koagulační parametry. Ke statistickému hodnocení byl použit Shapiro-Wilk test, neparametrický Mann-Whitney test a parametrický dvouvýběrový t-test. Statistická významnost byla posouzena na hladině p < 0,05. Výsledky. Hodnoty hemoglobinu a hematokritu byly u retransfuze významně nižší v porovnání s EBR (Hb 93 ? 24 g/l v. 197 ? 10 g/l; Ht 0,28 ? 0,07 v. 0,59 ? 0,03; p < 0,001). Retransfuze vůči EBR vykázala významně vyšší příměs leukocytů (11,9 ? 4,0 × 109/l v. 2,2 ? 1,3 × 109/l; p < 0,001) a vyšší hladinu volného hemoglobinu splňující požadavek na jakost (0,42 ? 0,14 % v. 0,34 ? 0,17 %; p < 0,05). Hladina kalia, LDH a laktátu v retransfuzích byla významně vyšší než u EAR na začátku skladování (p < 0,001), ale významně nižší v porovnání s EAR na konci skladování. Retransfuze vykázaly významně nižší hodnoty pH proti EAR na začátku skladování (p < 0,001) a významně vyšší pH ve srovnání s EAR na konci skladování (p < 0,001). Hladina triacylglycerolů v přípravku byla zvýšená (2,21 ? 0,85 mmol/l). Hodnoty PT, APTT, TT a fibrinogenu byly neměřitelné. Hladina D-dimerů byla výrazně zvýšená (> 10 mg/l FEU) a hladina ATIII snížená (42,6 ? 7,4 %). Bakteriální kontaminace nebyla prokázána. Závěr. Retransfuze má proti EBR přibližně poloviční obsah hemoglobinu, není tedy plnohodnotným ekvivalentem erytrocytových koncentrátů. Procento hemolýzy v erytrocytární mase splňuje požadavky na standardní erytrocytový přípravek. Zvýšená hladina kalia a LDH souvisí s destrukcí erytrocytů. Vzhledem k neměřitelným hodnotám koagulačních testů a hladině fibrinogenu retransfuze nemá substituční vliv na plazmatickou koagulaci. Otázka trombogenicity retransfuzí není zcela zodpovězena a zasluhuje další zkoumání. Na základě zjištěných výsledků se jeví retransfuze pro pacienta jako relativně bezpečná.

Introduction. Retransfusion systems enable the collection of blood from the surgical field via drains, channelling it back to the patients' vein. The aim of the study was to determine the qualitative and quantitative changes in biological parameters of blood collected through a retransfusion system and evaluation of patient safety. Materials and Methods. We measured quality parameters, markers of red cell storage lesion and coagulation tests in retransfusion products. Quality parameters and markers of cell lesion were compared with standard red blood components (RBCs). We used the Shapiro-Wilk test, nonparametric Mann-Whitney test and parametric two-tailed t-test for statistical evaluation. Statistical significance was assessed at the level of p < 0.05. Results. Values ​​of haemoglobin and haematocrit were significantly lower when compared with RBCs (Hb 93 ? 24 g/l vs. 197 ? 10 g/l; Ht 0.28 ? 0.07 vs. 0.59 ? 0.03, p < 0.001). Retransfusion products showed a significantly higher content of leukocytes (11.9 ? 4.0 × 109/l vs. 2.2 ? 1.3 × 109/l; p < 0.001) and a higher level of plasma haemoglobin (0.42% ? 0.14% vs. 0.34% ? 0.17%, p < 0.05) when compared with standard RBCs. The level of potassium, LDH and lactate in retransfusion products was significantly higher than in RBCs at the beginning of storage (p < 0.001), but significantly lower than in RBCs at the end of storage. Retransfusion products showed significantly lower values ​​of pH compared with RBCs at the beginning of storage (p < 0.001) and significantly higher pH when compared with RBCs at the end of storage (p < 0.001). The value of triglycerides in the product was higher (2.21 ? 0.85 mmol/l). The values ​​of PT, APTT, TT and fibrinogen were not measurable. The level of D-dimers was significantly higher (> 10 mg/l FEU) and AT III levels lower (42.6 ? 7.4%). Bacterial contamination was not found in any of the tested products. Conclusion. Compared to RBCs, the retransfusion product has approximately half of the haemoglobin content, so it is not entirely equivalent to standard red cell concentrates. The amount of haemolysis in the retransfusion product meets the quality parameters of standard RBCs. Increased levels of potassium and LDH are related to the destruction of red blood cells. Coagulation parameter results are irrelevant as to the consumption of coagulation proteins during preparation of the final product. The thrombogenicity of retransfusion products is not entirely clear and deserves further research. It appears that the retransfusion product is relatively safe for patients based on the results of this research.

• Klíčová slova
• retransfuze, erytrocyty z aferézy resuspendované, erytrocyty bez buffy coatu resuspendované,
• MeSH
• autologní krevní transfuze * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• bezpečnost krve MeSH
• biochemická analýza krve statistika a číselné údaje   MeSH
• draslík krev   MeSH
• erytrocyty MeSH
• filtrace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• hematokrit statistika a číselné údaje   MeSH
• hemolýza MeSH
• koncentrace vodíkových iontů MeSH
• laktátdehydrogenasy krev   MeSH
• laktáty krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peroperační rekuperace krve * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• pooperační péče MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• totální endoprotéza kolene MeSH
• triglyceridy krev   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Transfuzní službu v ČR zajišťují dva principiálně odlišné typy zařízení. Většina zařízení transfuzní služby (ZTS) produkujících transfuzní přípravky je součástí nemocnic anebo je na nemocnice nepřímo napojena. Krevní banky, které dodávají transfuzní přípravky klinickým oddělením, jsou buď součástí nemocničních ZTS, nebo jsou umístěny ve větších nemocnicích, které vlastní transfuzní oddělení nemají, jako samostatné oddělení (ev. spojené s hematologií či biochemií). Počet zařízení, která odebírají krev a její složky pro transfuzní účely se v průběhu času výrazněji nemění, roste však počet zařízení, která odebranou krev sama nezpracovávají a odesílají ji k vyšetření a dalšímu zpracování do jiného/většího ZTS. Druhou složku transfuzní služby tvoří samostatná plazmaferetická centra, která rozvinula svou činnost zejména po roce 2008. Tato centra dodávají odebranou plazmu výlučně k průmyslovému zpracování. Krev a její složky jsou odebírány od dobrovolných, převážně neplacených dárců, plazmaferetická centra obvykle poskytují dárcům finanční kompenzaci. Dárcovská populace je stabilizovaná a relativně bezpečná, ale kádr dárců nemocničních ZTS se postupně zmenšuje. Záchyt infekčních markerů je nízký a je u nemocničních zařízení transfuzní služby zřetelně nižší, než u dárců samostatných plazmaferetických center (zejména HCV), navíc s výjimkou HIV v nemocničních ZTS trvale klesá. Produkce erytrocytů mezi roky 1989–2013 mírně stoupla, ale v posledních letech je stabilní, k dispozici kolem 40 jednotek erytrocytů na 1000 obyvatel/rok. Významně se změnilo spektrum vyráběných přípravků s přechodem na přípravky resuspendované, bez buffy-coatu eventuálně deleukotizované. Populární je program předoperačních autologních odběrů, i když v posledních letech dochází ke zřetelnému poklesu. Produkce trombocytů ve sledovaném období prakticky trvale stoupá, většinu přípravků představují deleukotizované přípravky z aferézy, ale v poslední době roste spotřeba směsných deleukotizovaných přípravků vyrobených z odběrů plné krve. K dispozici je kolem 3–3,5 terapeutických dávek trombocytů (2 x 1011 trombocytů) na 1000 obyvatel ročně. Dostupnost a spotřeba klinické plazmy prudce stouply v polovině 90. let. Nárůst spotřeby, která několikanásobně převyšuje spotřebu obvyklou ve vyspělých zemích Evropy, se podařilo zastavit až v posledních letech. K dispozici je kolem 40 tis. litrů karantenizované plazmy ročně, asi 2/3 pocházejí od dárců s nižším rizikem vyvolání TRALI. ČR je, a po celé období 1989–2013 byla, v produkci transfuzních přípravků soběstačná. I před rokem 2008 se k průmyslovému zpracování odesílalo 100–120 tisíc litrů plazmy, tedy množství dostatečné k výrobě krevních derivátů potřebných v ČR. Se zahájením činnosti samostatných plazmaferetických center stoupla produkce plazmy pro průmyslové zpracování na více než čtyřnásobek, při přepočtu na počet obyvatel patří ČR v současnosti k nejvýznamnějším producentům. Transfuzní politika v jednotlivých nemocnicích se zřetelně liší i přesto, že byly odborníky vypracovány doporučené postupy, nejsou však přijata celostátně platná doporučení. Závažné nežádoucí účinky transfuze jsou relativně vzácné. Klíčová slova: Česká republika, transfuzní služba, transfuzní přípravky, produkce, spotřeba, potransfuzní reakce

Blood transfusion service (BTS) in the Czech Republic is provided by two types of institutions, different in principal. Majority of blood establishments (BE) who collect blood and process blood into blood components works as a department of a hospital or it is indirectly linked with a hospital. Blood banks who supply hospitals with blood components are either a part of “blood establishment”, either they run their services in bigger hospitals without blood establishment (often merged with haematology and/or biochemistry). Number of facilities collecting blood is not changing over the years, but increasing number of these “collecting centres” send collected blood to be processed and tested in bigger centre. Second part of Blood transfusion service consists of independent plasmapheretic centres which produce exclusively plasma for fractionation, these centres extend their services especially after 2008. Blood and blood components are collected nearly exclusively from voluntary, non-remunerated donors, plasmacentres usually compensate their donors for time and inconvenience. Donor population is stable and relatively safe, but registry of donors giving whole blood is slowly growing smaller. Both prevalence and incidence of infectious disease markers are low and remarkable lower in “hospital based” BTS compared to donors of plasmapheretic centres (especially for hepatitis C). Moreover prevalence/incidence of infections, excepting HIV, among blood donors are decreasing. Production of blood components is stable over the years, country is self-sufficient in blood components: circa 40 red blood cell units per 1000 inhabitants; spectrum of products shifted from whole blood and red cells resuspended in plasma to buffy-coat free packed red cells in additive solutions either leucodepleted products. Predeposit autologous programme is popular. Circa 3.2 therapeutic doses of platelets per 1000 inhabitants are available and the production is continuously increasing, nearly 80 % platelets are produced by apheresis. Consumption of plasma for clinical purposes (6 months quarantine) has increased in late 90-ties and still remains higher than in Western countries. Over 550 tons of plasma is sent for industrial fractionation in the last years – well enough to cover needs of plasma derived proteins. Transfusion policy differs in different hospitals even though several recommendations based on expert opinion are available for clinical use of blood. Severe adverse effects of transfusion are relatively rare. Key words: Czech Republic, Blood Transfusion Service, blood components, production, consumption, adverse reactions to transfusion

• Klíčová slova
• transfuzní služba, transfuzní přípravky, plazmaferetické centrum,
• MeSH
• autologní krevní transfuze statistika a číselné údaje   MeSH
• bezpečnost krve statistika a číselné údaje   MeSH
• dárci krve * statistika a číselné údaje   MeSH
• hepatitida krev   MeSH
• HIV infekce krev   MeSH
• jednotky nemocniční MeSH
• krevní banky * organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• krevní plazma MeSH
• krevní transfuze * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• plazmaferéza MeSH
• transfuze erytrocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• transfuze trombocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotnická zařízení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

I v r. 2003 sledovala produkce transfuzní služby v ČR trendy předchozích let. Diskuse o koncepci anizásadní změna režimu kontrol správné výrobní praxe nevedly zatím ke změně organizační struktury.Převážná většina odběrů je prováděna v nepříliš velkých zařízeních transfuzní služby, která jsouvesměs součástí nemocnice. Většina odebrané krve je zpracována v místě odběru, počet odběrů dodanýchke zpracování jinému zařízení však mírně stoupá (12 % v r. 2003 oproti 8 % v r. 2002). V ojedinělýchpřípadech přebírají zpracovatelská centra do své režie celou činnost původně samostatných transfuzníchzařízení jiné nemocnice. Alogenní i autologní transfuzní přípravky produkuje 55 zařízení transfuzníslužby, 14 dalších zařízení provádí výlučně autologní odběry. Dárcovský kádr je stabilizovaný,celkový počet dárců je o málo nižší, než jsou doporučované hodnoty (36,4 dárců/1000 obyvatel), 9 %dárců přišlo v r. 2003 dávat krev poprvé (tzv. prvodárci). Počet odběrů plné krve je stabilní a pohybujese v rozmezí hodnot doporučených WHO (43/1000 obyv.). Nadále pozvolna stoupá počet plazmaferéz(65,7 tis.), ale nedosahuje ještě počtů z poloviny let devadesátých. Počet přístrojových odběrů krevníchdestiček mírně stoupá (celkem 17 tis. odběrů r. 2003), stejně jako počet multikomponentních odběrůa přístrojových erytrocytaferéz. Naprostá většina odběrů je provedena bez přímé finanční úhrady(98,7 % odběrů plné krve, 82 % plazmaferéz, 32,4 % trombocytaferéz). Trvale klesá počet dárců s pozitivnímimarkery infekce hepatitidou B, resp. C, prevalence HIV+ mezi dárci krve zůstává velmi nízká.Produkce transfuzních přípravků se dále přesunuje k přípravkům s nižší kontaminací leukocyty,narůstá podíl deleukotizace při odběru nebo bezprostředně při zpracování odebrané krve. Standardnímpřípravkem červené krevní řady jsou „Erytrocyty bez buffy-coatu resuspendované“, in-linedeleukotizováno je asi 11 % produkce. Produkce trombocytových koncentrátů se nadále přesunuje veprospěch přípravků z aferézy (75 % z celkové produkce 22,6 tis. terapeutických dávek v r. 2003), asi 42 %trombocytů z aferézy je deleukotizováno při výrobě. Podíl plazmy používané ke klinickým účelůmzůstává velmi vysoký (17 jednotek/1000 obyv.), množství plazmy předané k průmyslovému zpracováníje stabilní (80,8 tis. litrů). Počet předoperačních autologních odběrů plné krve má v ČR dlouhodoběvzestupný trend, oproti roku 2002 vzrostl o 3,7 %. Došlo k nárůstu odběrů u dětí (167 vs. 86), k poklesuu těhotných (12 vs. 19). Nejvíce odběrů bylo provedeno v Moravskoslezskémkraji (3,73 na tisíc obyvatel),nejméně v Ústeckém kraji (0,84 na tisíc obyvatel). Autologní erytrocytaferézy a plazmaferézy se provádělyvelice minoritně (34, resp. 71 odběrů). Bylo provedeno 5304 výkonů akutní normovolemickéhemodiluce (ANH) a 438 perioperačních sběrů krve (PSK). Skutečné počty ANH a PSK však mohou býtvyšší, protože se stále nedaří dosáhnout zlepšení spolupráce při nepovinném hlášení těchto výkonů.Z odebrané autologní krve se vyrobila plná krev v 55,8 % a erytrocytové transfuzní přípravky v 44,2 %(s o něco nižším zastoupením autologní plazmy). Záchyt anti-HCV, HBsAg a syfilis u autotransfuzí bylvyšší než u dárců alogenní krve. Transfuze autologních plných krví přes mikroagegátové filtry provádělatři ZZ, deleukotizace se prováděla na jednom pracovišti. Odběry autologní pupečníkové krve proúčely autotransfuze se neuskutečnily.Využitelnost erytrocytových autologních transfuzních přípravkův ČR činila 83 %, autologní plazmy 77,2 %.

The production of the Blood Transfusion Service in the Czech Republic in 2003 follows trends ofprevious years. Discussion on reorganisation neither the principal change of the regimen of GMPcontrolling does not lead so far into change of structure. Vast majority of donations is performed by notvery large Blood transfusion establishments, which are at most a part of hospital. Majority of blood isprocessed locally into blood components but the number of donations sent for processing into largercentres is increasing (12 % in 2003 versus 8 % in 2002). Occasionally larger blood establishmentstakeover all activities previously independent blood donations centres of other hospital. Both alogeneicand autologous blood components are produced by 55 establishments, additional 14 collect and processautologous blood only. Donor pool is stabilised and total number of donors registered is only a littlelower then recommended (36,6 registered donors per 1000 of inhabitants), 9 % of donors were first-timedonors. Number of donations is slightly over WHO recommended value (43 /1000 inhabitants). Number of plasmaphereses is increasing, but does not reach the number of mid-nineties. Number of thrombocytapheresesincreases slowly. Great majority of donations is performed without direct financialcompensation (98.7 % of whole blood donations, 82 % of plasmaphereses, 32.4 % of thrombocytaphereses).Number of donors with positive hepatitisBorC markers is decreasing, prevalence of HIV positivityremains very low. Processing shifts to products with lower leukocyte contamination. Proportion ofblood in-process or early leukodepleted is increasing – „Packed red cells buffy-coat removed, in additivesolution“ being the standard product, circa 11 % of packed red cells are leukodepleted by in-procesfiltration. Platelet production shifts slowly to single donor apheresis products (75 % of a total of 22,6thds of therapeutical doses of platelets produced now), circa 42%of platelet concentrates are in-processleukodepleted. Proportion of plasma used for clinical purposes remains extremely high (17 unit of 220ml per 1000 of inhabitants), the amount of plasma sent for fractionation is stable (80.8 thds. of litres in2003). The number of preoperative autologous whole blood donations (PABDs) in the Czech Republichas increased for several years, of 3.7 % in comparison to 2002. PABDs in children have increased (167vs 86), PABDs in pregnancy have decreased (12 vs 19). Most of PABDs were performed in the Moravskoslezskýregion (3.73 per 1000 inhabitants), the least rate was in the Ústecký region (0.84 per 1000inhabitants). Autologous erythrocytapheresis and plasmapheresis were performed in very low rate (34,resp. 71 donations). 5304 acute normovolaemic haemodilution (ANH) and 438 perioperative bloodsalvage (PBS) processes were made. Nevertheless, real numbers of ANH and PBS could be higher incase of optimal cooperation in nonmandatory report of procedures mentioned above by anaesthesiologicaland surgery departments. Collected autologous blood units were processed in whole blood in55.8 % and in red blood cells in 44.2 % (with some lower rate of autologous plasma). The incidence ofanti-HCV, HBsAg and syfilis positivity in autologous donations is higher than in allogeneic ones. Threehospitals used microagreggate filters for autologous whole blood transfusion, red cells leukodepletionwas performed in one department. Autologous cord blood transfusion was not performed. The utilisationof autologous red blood cells and plasma was 83 % resp. 77.2 %.

• MeSH
• autologní krevní transfuze metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• hemodiluce metody   využití   MeSH
• hepatitida C diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• HIV infekce diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• krevní transfuze metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH