sezónní výskyt Dotaz Zobrazit nápovědu
Sezónní afektivní porucha je považována za zøetelný projev sezónnosti u lidí. V literatuøe se objevují názory, že sezónní afekt ivní porucha by mohla mít některé společné rysy s hibernací. Tento článek přináší přehled fyziologických mechanizmů podmiňujících výskyt hibernace u savců. Významnou úlohu v regulaci tělesné teploty hibernantů má produkce tepla v hnědé tukové tkáni, vyvolan á katecholaminy. Dospělý člověk nemá sice hnědou tukovou tkáň dostatečně vyvinutou, je však také schopen zvyšovat produkci tepla pod vlivem katecholaminù. Defekty katecholaminové termogeneze se mohou podílet na vzniku nìkterých chorob, jmenovitì sezónní afektivní poruchy, obezity a diabetu typu II.
The seasonal affective disorder can be considered as the most distinct manifestation of seasonality in humans. A hypothesis tha t the seasonal affective disorder is analogous to hibernation has been suggested. This paper aims, therefore, to review physiological mecha- nisms responsible for induction of hibernation. Crucial role in maintaining body temperature during hibernation plays catechola mine thermogenesis in the brown adipose tissue. Adult humans lack the brown adipose tissue, but can also produce heat due to thermog enic action of catecholamines. Alterations of the catecholamine thermogenesis may contribute to etiopathogenesis of some diseases, n amely seasonal affective disorder, obesity, and diabetes type II.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu etiologie komplikace metabolismus MeSH
- hibernace genetika MeSH
- hnědá tuková tkáň metabolismus MeSH
- katecholaminy metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- obezita etiologie metabolismus MeSH
- sezónní afektivní porucha etiologie metabolismus psychologie MeSH
- termoregulace fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Účinek světla na lidskou duši byl znám a používán již před 2 tisíci lety starými Řeky. Moderní rozvoj léčby světlem a objev sezónního afektivního chování byly výrazně ovlivněny odhalením suprese vylučování melatoninu u mužů jasným světlem. Krátce po tomto objevu byla publikována první placebem kontrolovaná studie vlivu léčby světlem na deprese. Dnes se stala léčba světlem nebo fototerapie základem léčby zimního typu sezónních afektivních poruch. Sezónní afektivní porucha (SAD) je typickou manifestací sezónních rysů u lidí. Je charakterizována rekurentními epizodami těžkých depresí následovanými remisemi, které se objevují na sezónním základě. Tento obraz sezónního výskytu a remise se musí objevit v posledních dvou letech po sobě, bez nesezónních epizod během tohoto období. Průzkumy ukazují, že prevalence zimní SAD ve všeobecné populaci je mezi 4–9 %. Až 20 % populace může mít subsyndromální rysy. Frekvence SAD je lehce zvýšená mezi příbuznými nemocných s potvrzenou SAD. Pacienti se SAD často trpí mírnou depresí. Vyskytnou se však také případy s těžkou depresí. Depresivní epizody u pacientů se sezónním výskytem jsou často charakterizované významnou anergií a dalšími atypickými symptomy jako hypersomnie a únava, zvýšená chuť k jídlu a přejídání (zejména touha po uhlovodanech), nárůst hmotnosti, poruchy koncentrace, dráždivost, zvýšená senzitivita a interpersonální problémy. Atypické symptomy spíše než celková tíže depresivních epizod nejlépe předpovídají dobrou odpověď. Terapie jasným světlem byla rovněž z výzkumných důvodů použita u ostatních psychiatrických poruch, ale důkazy o jejím účinku v těchto případech nejsou jednoznačné. Terapie jasným světlem obecně znamená aplikaci viditelného světla alespoň 2500 luxů na úrovni oka. Zpravidla bývá aplikována pomocí světelných boxů. Odpověď na každodenní léčbu zpravidla přichází po 2–4 dnech a významné zlepšení je obvykle dosaženo během 1–2 týdnů.
The influence of light on human psyche was known and used two thousand years ago by ancient Greeks. The modern development of light treatment and the description of the seasonal affective syndrome were strongly influence by the finding that melatonin in men could be suppressed by bright light. Shortly after this information was published the first placebo-controlled study on light treatment for depression was done. Now bright light therapy or phototherapy has become the mainstay of the treatment of winter type of seasonal affective disorder. Seasonal affective disorder (SAD) is typical manifestation of seasonality in humans. It is characterized by recurrent major depressive episodes followed by periods of remission that occur on a seasonal basis. This pattern of onset and remission must have occurred during the last 2 years, without any nonseasonal episodes occurring during this period. Surveys indicate the prevalence of winter SAD among general population to be between 4 to 9 percent. As much as 20 percent of the population may have subsyndromal features. Rates of SAD are slightly higher among relatives of those with a confirmed diagnosis of SAD. SAD patients typically suffer with mild depression. But there are also some cases with severe depression. Depressive episode that occur in a seasonal pattern are often characterized by prominent anergy and other atypical symptoms like hypersomnia and fatigue, increased appetite and overeating (particularly carbohydrate craving), weight gain, decrease of concentration, irritability and heightened sensitivity to interpersonal rejection. Atypical depressive symptoms, rather than the overall severity of a depressive episode, best predict a good response. Bright light therapy also has used as an investigational treatment in other psychiatric disorders, but the evidence for its efficacy in these conditions in uncertain. Bright light therapy conventionally means the administration of visible light producing at least 2500 lux at eye level. It has usually been administered by means of light boxes. Response to daily sessions of phototherapy in SAD generally occurs within 2 to 4 days, and marked improvement is usually achieved within 1 to 2 weeks.
- MeSH
- roční období MeSH
- sebevražda MeSH
Závěrečná zpráva o plnění projektu zaměřeného na zvýšení proočkovanosti proti chřipce u zdravotníků. V rámci projektu na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotníků s cílem omezit výskyt chřipky jako nozokomiální infekce byla připravena přednáška s názvem „Proč očkovat zdravotníky proti chřipce“. Před chřipkovou sezónou byla ve vybraných zdravotnických zařízeních prezentována v sérii seminářů. Pro přítomné zdravotnické pracovníky byla přednáška distribuována v písemném přetisku a doplněna na závěr prezentace dotazníkovou anketou, která byla následně vyhodnocena.
The final report on the implementation of the project focused on increasing influenza vaccine uptake among health professionals with the aim of reducing the incidence of nosocomial influenza. Within the project, a communication was prepared, entitled “Why to vaccinate health professionals against influenza”. It was presented ina series of seminars held in selected health care settings before the influenza season. The communication wasdistributed in hard copies to the participating health professionals, along with a questionnaire survey which wasanalysed subsequently.
Chřipka je infekční virové onemocnění, které postihne každým rokem značnou část světové populace a je příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Přestože očkování představuje efektivní možnost prevence, je v České republice proočkovanost populace stále nízká. Očkování proti chřipce je sice indikováno především pro rizikové skupiny obyvatel, ale mohou být očkovány další skupiny osob, které mohou mít z očkování prospěch. V současné době se intenzivně pracuje na vývoji nové „univerzální“ očkovací látky proti chřipce, která by odstranila nutnost každoročního přeočkování. Další výzkumné aktivity směřují k zavedení nových z imunologického hlediska výhodných způsobů aplikace.V případě, že není možno podat očkovací látku či se předpokládá nedostatečná účinnost očkovací látky, je vhodné použít terapeuticky nebo profylakticky protichřipková antivirotika. Na vývoji vakcíny proti viru ptačí chřipky H5 jako potenciálnímu kandidátu budoucí pandemie se intenzivně pracuje.
- MeSH
- chřipka lidská diagnóza epidemiologie imunologie MeSH
- epidemický výskyt choroby dějiny prevence a kontrola MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- ptačí chřipka u ptáků epidemiologie imunologie mortalita MeSH
- vakcíny proti chřipce aplikace a dávkování imunologie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Alergenová imunoterapie spočívá v aplikaci příslušného alergenu, na který je pacient přecitlivělý. Cílem je navození imunologické tolerance organismu. Ve studii byl sledován vliv aplikace Phostalu na výskyt sezonních příznaků polinózy u skupiny 35 ambulantně léčených pacientů v průběhu dvou let. Phostal byl aplikován dle běžného dávkovacího schématu, a to celoročně. Výsledky studie ukazují významný efekt preparátu na snížení výskytu sledovaných objektivních příznaků onemocnění, a to již od prvního roku léčby. Tyto jsou v korelaci se změnami v hodnotách spirometrických funkcí, vybraných laboratorních parametrů a výsledků kožních testů u skupiny léčené ve srovnání se skupinou kontrolní.
Allergen immunotherapy consists in the administration of the appropriate allergen to which the patient is hypersensitive. The objective is to induce immunological tolerance of the organism. In the present study, the effect of the administration of Phostal on the occurrence of seasonal symptoms of pollinosis in a group of 35 outpatients was observed during two years. The substance was administered according to the regular dosage schedule, all year round. The results of the study have demonstrated a significant effect of the product on the decrease in the occurrence of observed objective symptoms of the disease, starting already from the first year of treatment. This is in correlation with changes in the spirometric functions, selected laboratory parameters and results of the prick tests in the treated group in comparison to the control group.
