Cíl: Cílem prospektivní studie je vyhodnocení kvality života pacientů podstupujících resekci plic ve Fakultní nemoci Ostrava a vyhodnocení výskytu rizikových faktorů spojených s onemocněním plic. Metodika: Pro hodnocení kvality života byly použity standardizované nástroje SF-12v2 a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS), dále byly hodnoceny sociodemografické charakteristiky a rizikové faktory. Měření kvality života proběhlo před výkonem a první sledování 3 měsíce po resekci plic. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika a dále statistické testy dle rozložení dat (chí-kvadrát test, Fisherův exaktní test, Wilcoxonův párový test) na hladině významnosti 5 % (program Stata v. 16). Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 32 respondenty, kteří byli sledováni v období 5/2021 až 3/2022. Průměrný věk v souboru byl 64,9 let (min. 37; max. 79 let), 53 % tvořily ženy. V rizikovém povolání pracovalo 25 % respondentů, nejčastěji se jednalo o práci v uhelných dolech. V rizikovém povolání pracovali významně více muži (p = 0,013). Ex-kuřáci a kuřáci tvořili přibližně 60 % výzkumného souboru, dle pohlaví nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,379). V kvalitě života před operací a 3 měsíce po ní bylo zjištěno statisticky významné zhoršení dle WHODAS (p < 0,001), dle SF-12v2 bylo zjištěno statisticky významné zhoršení pouze v doméně Omezení rolí z fyzických důvodů (p < 0,001). Závěr: Resekce plic byla spojována po 3 měsících od operačního výkonu se sníženou kvalitou života. Kromě objektivních ukazatelů spojovaných s tímto operačním výkonem je důležité dlouhodobě sledovat také kvalitu života pacienta, což umožní identifikovat problémové oblasti, a efektivně tak cílit další péči.

Objective: The aim of the prospective study is to evaluate the quality of life of patients undergoing lung resection at the University Hospital of Ostrava and to evaluate the occurrence of risk factors associated with lung disease. Methods: Standardized tools SF-12v2 and WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS) were used for evaluation of quality of life. Risk factors associated with lung cancer and sociodemographic characteristics were assessed too. The measurement was realized before and 3 months after lung resection. Descriptive statistics, the Fischer exact test, the Wilcoxon signed-rank test and the Chi-square test at the significance level 5% were used for evaluation of the data, Stata v. 16. Results: The sample was consisted of 32 respondents who were observed from 5/2021 to 3/2022. The average age in the sample was 64.9 years (min. 37; max. 79), 53% were women. Work in the high-risk occupation was detect in 25% of respondents, most often in coal mines. A statistically significant difference was found between gender and high-risk occupation (p = 0.013), more often it was men. Ex-smokers and smokers were comprised approximately 60% of the sample, but no statistically significant difference was found according to gender (p = 0.379). There was a statistically significant deterioration in WHODAS quality of life before and 3 months after resection (p < 0.001). According to SF-12v2, a statistically significant deterioration was found in the domain Role limitations due to physical health (p < 0.001). Conclusion: Lung resection was associated with reduced quality of life after 3 months of the surgery. In addition to the objective indicators associated with this surgical procedure, it is also important to monitor the patient's quality of life in the long-term view, which could identify problem areas and help to target further care effectively.

• MeSH
• funkční status MeSH
• hrudní chirurgie MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic chirurgie   diagnóza   MeSH
• pneumektomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Školní stravování existuje v České republice dlouhou dobu. Jeho začátky sahají až do roku 1945, kdy v době po ukončení druhé světové války byla snaha, aby školní stravování pomohlo zlepšit celkový zdravotní stav dětí. Ovlivňování výživových zvyklostí dětí patří mezi jednu z hlavních priorit veřejného zdraví obyvatelstva České republiky. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo provést analýzu výživových norem v předškolním stravování a zjistit, zda jsou plněny výživové normy v zařízení školního stravování. Metodika: Podklady pro analýzu výživových norem byly získány sběrem dat ze spotřebních košů v zařízení předškolního stravování. Tato data byla analyzována podle jednotlivých komodit uvedených ve spotřebních koších za vybrané časové období. Jednotlivé položky byly sečteny podle druhů potravin a následně bylo hodnoceno 10 kategorií (maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny). Podle počtu strávníků za měsíc se pak vypočítala normativní spotřeba. Výsledky: Provedená analýza potvrdila předpoklad, že výživové normy v zařízení školního stravování jsou plněny. U všech deseti analyzovaných komodit spotřebního koše byl splněn limit zákonem stanovených výživových norem. Analýzou bylo zjištěno, že výživové normy ve sledovaném období byly plněny v rozmezí 80-94 %. Nejvíce byla plněna komodita ryby, naopak nejméně mléko. Závěr: I když byl ve všech případech dodržen povolený limit, bylo by vhodné se více zaměřit na plnění komodit mléko a mléčné výrobky a podpořit jejich spotřebu vhodným způsobem (např. připravovat dětem více obilninových kaší a pudingů, přidávat mléko do přílohových kaší, občas zařadit do jídelníčku mléčné polévky, omáčky a mléčné pokrmy jako hlavní chod (kaše a nákypy).

• Klíčová slova
• hypertrofie jater,
• MeSH
• dospělí MeSH
• hepatektomie * metody   MeSH
• hypertrofie MeSH
• játra chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jater * chirurgie   sekundární   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Hluk je nejčastěji se vyskytujícím rizikovým faktorem v pracovním prostředí v České republice a také v Moravskoslezském kraji. Podle statistických údajů pracuje v riziku hluku v tomto kraji téměř 55 tisíc mužů a 6 tisíc žen (což je 39,9 % z celkového počtu mužů a 21,6 % z celkového počtu žen pracujících na pracovištích hodnocených podle hygienických předpisů jako riziková). Nejvíce osob na rizikových pracovištích je zaměstnáno sestupně v okresech Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná. Cíl práce: Cílem práce bylo porovnat sluchové ztráty mezi muži a ženami v riziku a mimo riziko hluku v pracovním prostředí a mezi pohlavími navzájem. Metodika: Sběr dat pro tuto studii probíhal v letech 2011–2015 v karvinském regionu Moravskoslezského kraje. Studie byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT12246-5/2011 z názvem Epidemiologická a genetická studie frekvence sluchových vad. Součástí sběru dat bylo vyplnění nestandardizovaného dotazníku a absolvování různých vyšetření. Celkem byla do studie sesbírána data od 27 722 osob. Pro účely této práce však muselo být vyřazeno 13 248 osob, které nesplnily předem stanovené podmínky. V analyzovaném souboru tak bylo 14 474 probandů, z toho celkem 53,3 % žen a 46,7 % mužů. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že statisticky významně vyšší ztráty sluchu mají obě pohlaví v expozici hluku v pracovním prostředí, a to ve všech věkových skupinách. Výjimkou jsou pouze některé frekvence, kde je tomu naopak. Při srovnání průměrných sluchových ztrát mezi muži a ženami v riziku hluku i mimo riziko hluku byly zjištěny statisticky významně vyšší ztráty sluchu u mužů oproti ženám téměř na všech frekvencích, což koreluje s výsledky jiných studií. U mužů a žen v riziku hluku v pracovním prostředí se vyskytovaly statisticky významné rozdíly při porovnání sluchových prahů na měřených frekvencích s větší četností oproti osobám bez rizika hluku v pracovním prostředí. Závěr: Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem jako nemoc z povolání měla v počtu hlášených nemocí od roku 2009 klesající trend. V roce 2014 však bylo hlášeno celkově více nemocí z povolání včetně percepčních vad sluchu způsobených hlukem. I když je hluk jako rizikový faktor velmi dobře preventabilní, stále v pracovním prostředí dochází ke zhoršování sluchového prahu statisticky významněji než v obecné populaci, což potvrzují i výsledky této studie. Je tedy nezbytné zajistit dodržování všech zásad prevence na pracovišti, a to zejména používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Introduction: Noise is the most frequent risk factor in the working environment of the Czech Republic as well as in the Moravian-Silesian region in particular. According to statistical data, there are almost 55 thousand men and 6 thousand women working at the noise risk (i.e. 39.9% of all men and 21.6% women working at the workplaces evaluated as risky according to hygienic regulations as). Most of the persons at risk workplaces are employed, in descending order, in the Ostrava, Frýdek-Místek and Karviná districts, respectively. Objective: The aim of the work was to compared hearing loss among men and women at risk and outside in the working environment as well as between the sexes. Methods: The data for the study were collected in the years 2011–2015 in the Karviná district of Moravian-Silesian region. The study was supported by the grant IGA MZ ČR NT12246-5/2011 (Internal Grant Agency of the Ministry of Health, Czech Republic) named Epidemiological and genetic study of the frequency of hearing defects. The data collected included filling out a non-standardized questionnaire and completion of various kinds of examination. In all, data of 27,722 subjects were collected for the study. It proved to be necessary to eliminate 13,248 subjects for not fulfilling the originally conditions set. Consequently, the cohort was composed of 14,474 probands, 53.3% of them being women and 46.7% men. Results: The results indicate the statistically significantly higher hearing loss affected both sexes exposed to noise in the working environment in all age groups with the exception of some frequencies, where a contrary observation was made. In comparison of the average hearing low between men and women at the risk as well as outside in there were significantly higher cases of hearing loss in men compared to women in almost all frequencies in agreement with other studies. In men and women at the noise risk in working environment, there were significant differences in comparing the auditory thresholds at the frequencies measured with higher rates against persons without the noise risk in the working environment. Conclusion: Perceptual cochlear defect of hearing cause as an occupational disease proved to exhibit a decreasing tendency since 2009. In 2014, however, significantly more occupational diseases were notified including more perceptual hearing loss caused by noise. In spite of the fact that noise as a risk factor can be prevented well, the deterioration of the auditory threshold in the working environment is still higher than in general population, as also confirmed by results of this study. It is therefore necessary to secure adherence to all principles of prevention at the workplace, especially the use of personal protective tools.

• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• dospělí MeSH
• hluk na pracovišti * škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost z hluku * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• percepční nedoslýchavost diagnóza   epidemiologie   MeSH
• pracovní expozice * škodlivé účinky   MeSH
• průřezové studie MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sluchový práh MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zaměstnání MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Jedinci se sluchovým postižením představují velmi různorodou skupinu. Je to dáno tím, že každé sluchové postižení má svou závažnost, a různý dopad na nedoslýchavého. Příznaky ztráty sluchu se vyvíjí pomalu a plíživě. Pokud ale sluchová porucha léčena není, může se prohlubovat nejen závažnost vady samotné, ale také její vliv na celkovou osobnost jedince. Cílem bylo ověřit, zda lze jedince se sluchovou vadou odhalit v ordinaci praktického lékaře krátkým standardizovaným dotazníkem. Metodika: Pomocí observační deskriptivní průřezové studie byly získávány informace o zdravotním stavu a sluchovém prahu dospělých respondentů. Sluch byl vyšetřován pomocí audiometrického vyšetření. Hodnotily se průměrné ztráty v dB lépe slyšícího ucha na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Každý pacient vyplnil dotazník týkající se subjektivního vnímání sluchového hendikepu Hearing Handicap Inventory (HHI) zkrácenou verzi o 10 otázkách. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Soubor obsahoval celkem 27 713 osob, z toho 52,8 % žen (SD = 17,5). Průměrný věk byl 53,9 let (SD = 18,88). Průměrné ztráty podle tónové audiometrie do 25 dB mělo 67,74 %, lehkou nedoslýchavost (ztráty 26–40 dB) mělo 20,38 %. Průměrné sluchové ztráty 41–60 dB byly zaznamenány v 10,44 %, ztráty 61–80 dB byly u 1,23 % a nad 80 dB mělo 0,22 % respondentů. Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost rs = 0,739 (p < 0,001). Senzitivita HHI u respondentů s průměrnými ztrátami sluchu více než 41 dB byla 93% a specificita 80%. Zjistili jsme pomocí zkrácené verze HHI, že s věkem se riziko sluchového hendikepu zvyšuje. V případě hrubého OR je riziko vyšší pro ženy a pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku. Závěr: Dotazník sluchového hendikepu se jeví jako možný screeningový nástroj k odhalení sluchového problému v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Je to jednoduchý, levný a časově nenáročný test, který zjišťuje emoční a sociální dopady poškození sluchu při běžných denních aktivitách. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci mnoha nedoslýchavým co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.

Introduction: Individuals with hearing defects represent a very heterogeneous group. It is due to the fact that each hearing defect has its own importance and different impact on the person with the defect. The symptoms of hearing loss develop slowly and creepingly. If the hearing defect is not treated, it can deepen and influence the individuality of the person. The aim of this work was to verify, whether the hearing defect can be uncovered in the doctor’s office by a short standardized questionnaire. Methods: The observation descriptive study provided information about the health state and hearing threshold of adult responders. The hearing was examined by audiometric examination. The authors examined the mean loss in the dB of the better hearing ear at the 500, 1000, 2000, and 4000 Hz frequencies. Each patient filled out the questionnaire concerning subjective perception of hearing handicap Hearing Handicap Inventory (HHI) kin a shortened version with 10 questions. The data were described by basic descriptive statistics. The statistical tests were evaluated at the 5% level of significance. Results: The group included 27,713 persons, 52.8% of the women (SD = 17.5). The mean age was 53.9 (SD = 18.88). The average hearing loss according to tone audiometry up to 25 dB affected 67.74% of individuals, light hearing loss (hardness of hearing) affected 20.38% of subjects. The average hearing losses of 41–68 dB were determined in 10.44%, the losses of 61–80 dB were in 1.23 of subjects and over 80dB affected 0.23% of the responders. There was a significant positive relationship between resulting score of hearing handicap and average losses according to tone audiometry on the better hearing ear, rs = 0.739 (p < 0.001). The sensitivity of HHI in responders with average hearing loss more than 41dB was 93% and sensitivity was 80%. The abbreviated version of HHI revealed that the risk of hearing handicap increases with age. In case of a rough the risk is higher for women and for persons working in a noisy environment. After adjustment the risk of hearing handicap is significantly higher for men and it was also higher for persons working in the noisy environment. Conclusion: Hearing Handicap Inventory (HHI) appears to be a possible screening tool to uncover hearing problems within the framework of preventive examinations by family physician. It is a simple, cheap and not time-consuming test, which determines emotional and social impact of hearing loss in common daily activities. A timely diagnosis and therapy of hearing loss could help to many persons with hearing defects to maintain a good quality of life for a longest possible period of time

• Klíčová slova
• Hearing Handicap Inventory,
• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost * diagnóza   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• plocha pod křivkou MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• primární prevence MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sluchový práh MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Kultivovaný mluvní a hlasový projev je jedním z předpokladů úspěšnosti v mnoha profesích. Z hlediska nároků na kvalitu hlasu podle doporučení Unie evropských foniatrů rozlišujeme 4 skupiny hlasových profesionálů. Jsou to osoby, které pro výkon svého povolání nezbytně potřebují dokonalou hlasovou funkci. Cílem práce byla analýza hlasu pomocí počítačem řízeného standardizovaného měřícího systému pro analýzu profilu mluveného projevu u pedagogů ostravských základních škol, jež spadají do druhé skupiny hlasových profesionálů. Metodika: V rámci studie bylo osloveno 63 základních škol různých městských částí Ostravy. Se souhlasy ředitelů jsme se setkali u 34 z nich. Sběr dat probíhal v září až listopadu roku 2012 a účast jednotlivých pedagogů na měření byla založena na dobrovolnosti, celkem se zapojilo 495 respondentů. Respondenti byli podrobeni vyšetření hlasu pomocí modulárního systému lingWAVES pro analýzu a terapii hlasu a řeči. Akustickým hodnocením mluvního hlasu jsme posuzovali parametry jako fonační doba, intenzitní rozsah, frekvenční rozsah a profil mluvního hlasu. Jako objektivní a kvantitativní korelát kvality hlasu byl měřen Dysphonia Severity Index, pomocí něhož je možné hlasy klasifikovat do šesti skupin poškození hlasu. Výsledky: Celkový počet zúčastněných pedagogických pracovníků dosáhl 495 osob, z toho počítačovou analýzu hlasu absolvovalo 484 respondentů (98 %). Fonační doba byla u 45 % pedagogů naměřena průměrná. Nadpoloviční část pedagogů, tj. 64 %, vykazovala průměrné hodnoty v měření dynamického rozsahu. Podle křivky mluveného hlasu nebo-li Speaking profile slope odpovídalo kvalitě dobrých hlasů 84 % respondentů. Dysphonia Severity Index byl vyhodnocen u 423 respondentů, u zbylých osob nebyla kompletní kombinace čtyř hlasových charakteristik nutná pro výpočet indexu. V závislosti na měření odpovídaly výsledné hodnoty jednotlivým skupinám následovně: žádná dysfonie u 67,8 % pedagogů, lehká dysfonie u 19,6 %, lehká až střední dysfonie u 8 % pedagogů, mírná dysfonie u 3,8 % pedagogů, stálá dysfonie u 0,5 % pedagogů, silná přetrvávající afonie u 0,2 % pedagogů. Závěr: Zjistili jsme, že stále existují situace, kdy jsou pedagogové v důsledku neustálého přepínání svého hlasu náchylnější k vzniku profesionálních poruch hlasu. Výsledky naznačují, že výuka je vysoce rizikové povolání vedoucí ke vzniku hlasových poruch a že tento zdravotní problém může mít vztah k neschopnosti výkonu této profese.

Introduction: A cultivated speech and voice display is one of presumptions for success in many occupations. From the point of view of requirements for the quality of voice, four groups of vocal professionals were classified according to the European Phoniatric Professional Union. These specialists need perfect voice function for their occupation. The objective of the investigation was the voice analysis by a computer-guided standardized measuring system for analysis of the profile of the vocal display in pedagogues of Ostrava City elementary schools, which belong to the second group of voice professionals. Methods: 63 Elementary Schools were addressed in various city parts of Ostrava. The approval of school masters was reached in 34 of them. The collection of data proceeded from September through November 2012 and the participation of individual pedagogues in the measurement was voluntary with 495 responders taking part on the whole. The responders underwent voice examination by means of a modular system lingWAVES for analysis and therapy of voice and speech. The acoustic evaluation of spoken voice was used to evaluate parameters such as phonation time, intensity range, frequency range and spoken voice profile. As an objective and quantitative correlate of the voice quality we measure the Dysphonia Severity Index, which makes it possible to classify the voices in six groups of voice damage. Results: The total number of participating pedagogical workers reached 495 persons, of which 484 respondents completed voice analysis (98%). The average phonation time was found in 45% of the pedagogues. More than a half of the pedagogues, i.e. 64% demonstrated average values in the measurement of dynamic range. Eighty four per cent of respondents corresponded to the quality of good voice according to the spoken voice curve, i.e. the Speaking profile slope. Dysphonia Severity Index was evaluated in 423 respondents and in the remaining persons the complete combination of four voice characteristics was not necessary for calculation of the index. The resulting values corresponded to individual groups in relation to the measurement in the following way: no dysphonia in 67.8% of pedagogues, light dysphonia in 19.6%, light to medium dysphonia in 8%, mild dysphonia in 3.8% of pedagogues; a stable dysphonia was present in 0.5% of pedagogues and a strong persisting aphonia in 0.2% of pedagogues. Conclusion: It has become obvious that there are still situations, where the pedagogues are susceptible to the development of occupational voice disorders due to permanent overstraining for their vocal cords. The results indicate that education is an occupation at high risk of origin of voice disorders and this medical problem can be related to inability to perform this occupation.

• Klíčová slova
• hlasový profesionál, Dysphonia Severity Index, pedagog,
• MeSH
• akademický sbor * MeSH
• akustika řeči MeSH
• diagnóza počítačová MeSH
• dospělí MeSH
• dysfonie * diagnóza   MeSH
• fonace MeSH
• hlas MeSH
• kvalita hlasu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• senioři MeSH
• školy * MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Novou moderní diagnostickou a léčebnou metodu v diagnostice benigní obstrukční nemoci představuje sialendoskopie. Cílem práce je porovnání vyšetřovacích metod (ultrasonografie, sialendoskopie, sialografie) v diagnostice obstrukční nemoci velkých slinných žláz. Materiál a metoda: V letech 2012 - 2014 bylo do studie zařazeno 76 pacientů s 79 velkými slinnými žlázami vykazujícími příznaky obstrukční nemoci. Po klinickém vyšetření pacienti podstoupili sialografické (SG), ultrasonografické (US) a sialendoskopické (SE) vyšetření. Výsledky byly pro všechny metody rozděleny do skupin: I- litiáza, II- stenóza nebo prestenotická dilatace, III – normální nález a statisticky zpracovány. SE byla užita jako referenční metoda pro porovnání výsledků US a SG. Výsledky: Ultrasonograficky (74 žláz) byly litiáza (I), stenóza (II) a normální nález (III) prokázány u 25, 0 a 8 žláz. Senzitivita US v diagnostice litiázy (I) byla 71,9% a prestenotické dilatace vývodu 0%. Specificita US byla 66,7%. Sialograficky (73 žláz) byly litiáza (I), stenóza (II) a normální nález (III) určeny u 26, 20 a 10 žláz. Senzitivita SG v diagnostice litiázy (I) byla 86,7% a stenózy (II) vývodu 69,0%. Specificita SG byla 71,4%. Sialoendoskopie prokázala litiázu (I) a stenózu (II) a normální nález (III) ve 33, 30 a 16 případech. Závěr: V diagnostice duktogenních onemocnění slinných žláz je excelentní metodou SE. Výhodou SE je přímá vizualizace nálezů ve vývodovém systému a následně možnost okamžité miniinvazivní léčby.

Introduction: Sialendoscopy (SE) represents a modern tool in ductal diagnostics. The aim of the study was comparison of diagnostics methods (sialendoscopy, ultrasonography and x-ray sialography) in management of benign obstruction salivary gland disease. Material and method: Seventy-six patients with 79 affected glands were incorporate in our study between 2012 and 2014. The patients underwent ultrasonography (US), X-ray sialography (SG) and sialendoscopy (SE) of affected gland. The results were divided into groups: I- lithiasis, II- stenosis or prestenotic dilatation, III – normal finding. SE was used as reference diagnostic method for US and SG. Results: US (74 glands) described sialolith (I), stenosis (II) and normal finding (III) in 25, 0 and 8 glands respectively. Sensitivity for sialolith (I) finding was 71.9%, sensitivity for stenosis (II) was 0%. Specificity of US was 66.7%. SG (73 glands) diagnosed sialolith (I), stenosis (II) and normal finding in 26, 20 and 10 glands. Sensitivity of SG for sialolith (I) and stenosis (II) were 86.7 % and 69.0% respectively. Specificity of SG was 71.4%. SE determined sialolith (I), stenosis (II) and normal finding (III) in 33, 30 and 16 glands. Conclusion: SE achieves excellent results in ductal diseases diagnostics the main advantage of SE is direct visualization of the ducts and possibility of mini invasive intervention.

• Klíčová slova
• benigní obstrukční choroba,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopie * MeSH
• kaménky ve slinných žlázách a vývodech * diagnóza   radioterapie   ultrasonografie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci slinných žláz * diagnóza   radioterapie   ultrasonografie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sialografie MeSH
• slinné žlázy patologie   MeSH
• stenóza * diagnóza   radioterapie   ultrasonografie   MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Porovnat pomocí standardizovaných dotazníků kvalitu života respondentů se závratí a bez závrati (s chronickou nemocí z povolání) a srovnat s populační normou. Metoda: Respondenti od 18 do 65 let byli rozděleni do tří skupin – soubor pacientů se závratí, soubor pacientů bez závratí a soubor zdravých jedinců. Soubor pacientů se závratěmi tvořilo 54 pacientů, z toho 42 žen a 12 mužů. Soubor pacientů bez závrati, kteří trpěli chronickými nemocemi z povolání, tvořilo 24 probandů, z toho 14 žen a 10 mužů. Soubor zdravých jedinců tvořilo 308 probandů. Výzkum byl proveden pomocí anonymního dotazníkového šetření. Pro hodnocení kvality života byl využit Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF, který obsahuje celkem 26 otázek. Pro srovnání dosažených výsledků se zdravou populací jsou použity populační normy (běžná populace) převzaté z Příručky pro uživatele dotazníku WHOQOL. Ke stanovení handicapu, který je spojen s příznaky závratí, byl využit dotazník Dizziness handicap inventory (DHI), který má 25 položek a 3 reakční úrovně. Hodnotí dopady vestibulární poruchy na pacientovu osobnost po stránce fyzické, psychické a emoční při běžných denních aktivitách. Výsledky: Respondenti se závratí vykazovali nižší skóre v doméně „Fyzické zdraví“ ve srovnání s respondenty bez závratí a s populační normou. Doménu „Prožívání“ hodnotili respondenti se závratí podobně jako zdravá populace. Dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe. Doménu „Sociální vztahy“ hodnotili nejlépe dotázaní respondenti bez závratí. Při hodnocení domény „Prostředí“ dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe. Respondenti, kteří trpěli závratí, udávali horší kvalitu života, ve srovnání s respondenty bez závratí a běžnou populací. Otázku spokojenosti se zdravím nejhůře hodnotili respondenti se závratěmi, ve srovnání s kontrolní skupinou respondentů bez závratí a kontrolní skupinou zdravých probandů. U 54 respondentů se závratí byl hodnocen kromě kvality života i dotazník DHI, který udává, jaké mají respondenti obtíže v emoční, fyzické a psychické oblasti. 78 % nemocných s poruchou rovnováhy v DHI dotazníku nemělo handicap v emoční oblasti. Lehký handicap byl zaznamenán u 22 % respondentů. Závrať nemocné znevýhodňuje a negativně ovlivňuje i v oblasti psychiky. U našich respondentů byl tento handicap ve 24 %. Svůj fyzický handicap si jako lehký uvědomovalo 37 %, jako střední 24 % a jako těžký 13 % a u 26 % nemocných se závratí se tento handicap v dalším průběhu nemoci může objevit. Závěr: Dotazník DHI se jeví jako vhodný nástroj pro určení míry závažnosti závrati, jejího vnímání pacienty. Dovoluje nám objektivizovat jinak neuchopitelný a neměřitelný subjektivní pocit závrati. Tak se tento dotazník může stát užitečným doplňkovým nástrojem k objektivním vyšetřovacím metodám diagnostiky, léčby a dlouhodobého sledování pacientů se závratí.

Objective: The objective of the work was to compare quality of life of the respondents with or without vertigo (with chronic occupational disease) and to compare the data with a population standard using standard questionnaires. Method: The respondents at the age of 18 to 65 years were divided into three groups – a group of patients with vertigo, another group without vertigo and a group of healthy individuals. The group of patients with vertigo encompassed 54 patients, 42 women and 12 men. The group of patients with vertigo, who suffered from chronic occupational diseases, included 24 probands, 14 of them being women and 10 men. The group of healthy individuals encompassed 308 probands. The research was made by means of an anonymous questionnaire survey. The questionnaire WHOQOL – BREF of the World Health Organization consisting of 26 questions altogether was used to evaluate the quality of life. In order to compare the results reached with a healthy population, the authors used a population standard (a common population) adopted from the User’s (Instruction) Manual for the WHOQOL questionnaire. For the determination of handicap associated with vertigo symptoms the authors used the Dizziness handicap inventory questionnaire (DHI) which includes 25 items and 3 reaction levels. It evaluates the impact of vestibular disorder on the patient’s personality with respect to physical, psychical and emotional aspects in common daily activities. Results: The respondents with vertigo displayed a lower score in the “Physical health” domain as compared with respondents without vertigo and with the population standard. The “Living out” domain was evaluated by the respondents without vertigo in a similar way as the healthy population. The “Social Relations” domain was evaluated as the best by the respondents without vertigo. The “Environment” domain was evaluated as the best by the respondents without vertigo. The respondents who suffered from vertigo reported deteriorated quality of life as compared with respondents without vertigo and the common population. The matter of satisfaction with health was considered worst by respondents with vertigo as compared with the control group of respondents without vertigo and the control group of healthy probands. In addition to quality of life, the 54 respondents with vertigo also evaluated the DHI questionnaire, which is concerned with complaints the respondents experience in emotional, physical and psychical area. As many as 78% pf patients with balance disorders in the DHI questionnaire had no handicap in the emotional area. A light handicap was recorded in 22% of respondents. Vertigo represents a disadvantage for the patients and negatively influences the psychical area as well. Twenty four percent of our respondents experienced this kind of handicap. They considered their physical handicap as light in 37%, medium in 24% and severe is 13% and it 26% of the patients with vertigo suppose this handicap could become manifested in further course of the disease. Conclusion: The DHI questionnaire appears to be a suitable tool for the determination of severity of vertigo and its perception by the patients. It makes it possible to objectify the otherwise impalpable and hardly quantifiable subjective perception of vertigo. In this way the questionnaire may become a useful supplementary tool to objective methods of examination, diagnostics, therapy and a long-term follow-up of patients with vertigo.

• Klíčová slova
• WHOQOL – BREF, Dizziness handicap inventory, DHI,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• poruchy sluchu MeSH
• průzkumy a dotazníky normy   MeSH
• referenční standardy MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• závrať * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Nedoslýchavost je jedním z nejčastějších symptomů, se kterým pacient přichází k lékaři. Frekvence výskytu v populaci stoupá v závislosti na věku. Spolupůsobí-li v oblasti sluchového aparátu nepříznivá genetická predispozice, expozice hluku, případně další negativní faktory, je zhoršování sluchové funkce urychleno a prohloubeno. Ve vyšším věku se v rámci presbyakuse přidává snížená schopnost akustickou informaci zpracovat ve sluchových centrech. Cílem bylo zjistit, zda si lidé uvědomují svůj sluchový handicap a zda vědí, jakou mají kvalitu sluchu a jakou mají sluchovou vadu. Zda je sluchový handicap obtěžuje v běžném životě. Jaké jsou nejčastější důvody pro pořízení sluchadla a spokojenost respondentů s ním. Zjistit omezení při používání sluchadla a jaká omezení vznikají, není-li sluchadlo použito. Metodika: Průzkum proběhl od října 2011 do března 2012 ve specializované ambulanci Centra pro poruchy sluchu a rovnováhy v Ostravě-Porubě a v domově seniorů Hélios v Havířově. Byl proveden pomocí anonymního nestandardizovaného dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 36 otázek. Pro zpracování dat byla použita popisná statistika. Výsledky: Průzkumu se zúčastnilo z 80 oslovených respondentů celkem 75 osob, z toho 59 žen a 16 mužů od 43 do 97 let. Celkem zhoršené slyšení pociťuje 92 % osob do 80 let a 97 % osob nad 80 let. Tónová audiometrie byla provedena u 83 % respondentů a na pravidelné kontroly k ušnímu lékaři chodí jenom 52 %. U 4 % respondentů se vyskytla vrozená vada a nejvíce respondentů (76 %) uvedlo vadu získanou s postupujícím věkem, následkem nemoci či působením hluku. Sluchadlo má pouze 51 % respondentů s průměrným věkem 63 let. Nejčastější důvody proti používání sluchadla byly, že jim sluch ještě postačuje nebo že už jsou staří, a proto sluchadlo nepotřebují a stejně by jim už nepomohlo, ale také, že je to pro ně financně náročné. Nejčastějším důvodem pro pořízení sluchadla bylo vlastní rozhodnutí. 74 % osob si pořídilo sluchadlo, protože jim vadilo, že neslyší. 10 % respondentů uvedlo, že si sluchadlo pořídili na nátlak rodiny. Z respondentů, kteří sluchadlo již mají, ho využívá denně 74 % lidí. Jednostrannou korekci používá 89 % respondentů a pouze 11 % korekci oboustrannou. 63 % dotázaných uvedlo, že je sluchadlo omezuje, z toho 18 % neustále a 45 % občas. Nejčastěji je omezuje při společenských aktivitách, při sportu nebo v hluku. Lidé se sluchadlem hodnotili lépe komunikaci s rodinou, s cizími lidmi, lepší rozumění pociťují i v hlučném prostředí. 4 % lidí, kteří nechtějí sluchadlo, uvedlo, že slyší vše. Pouze 15 % respondentů, kteří nechtějí sluchadlo, uvedlo, že při komunikaci s rodinou a přáteli nemají problém. 7 % lidí, kteří nechtějí sluchadlo, nemá problém při komunikaci s cizími lidmi a 4 % respondentů odpovědělo, že nemají problém v hlučném prostředí. 95 % respondentů uvedlo, že pociťují zhoršení sluchu. 71 % respondentů uvedlo, že svou sluchovou vadu považují za handicap, z toho 33 % závažný, 23 % střední, 15 % banální. Pouze 5 % respondentů uvedlo, že svou sluchovou vadu nepovažují za handicap. Závěr: Převážná část respondentů získala svou sluchovou vadu v průběhu života. Nejčastěji díky fyziologickému stárnutí nebo jako následek nemoci či působení hluku. Lidem, kteří si sluchadlo pořídili, korekce pomáhá, využívají ji denně a jejich komunikační schopnosti spojené se slyšením se díky sluchadlu mnohonásobně zlepšily. Lidé, kteří sluchadlo potřebují a nechtějí ho, musí vynakládat větší úsilí, aby rozuměli tomu, co bylo řečeno. Člověk, který není se svým sluchem spokojen a má problémy v komunikaci, by se měl obrátit na odborného lékaře, a v indikovaných případech se nebránit přidělení sluchadla, neboť mu to umožní lepší komunikaci, a zlepší tak kvalitu jeho života. Někteří lidé jsou schopni tento proces uvědomění si sluchového handicapu zvládnout sami, ale stále je mnoho těch, kteří potřebují pomoci. Je důležité zvyšovat povědomí veřejnosti o zvuku, hluku a sluchu, a změnit tak obecné názory na tento příznak a rozptýlit určité mýty o sluchadlech. Výsledkem by měla být situace, že stále více nedoslýchavých bude chtít kompenzovat svůj sluchový handicap sluchadlem a bude tak žít normálním aktivním životem společně s ostatními.

Introduction: Partial hearing loss belongs to the most frequent symptoms the patients visit doctors. The frequency in the population is on the increase with age. Unfavorable genetic predisposition, noise exposure or other negative factors accelerate and intensify auditory functions. At a higher age the hearing loss presbycusis is also accompanied by decreasing ability to process the acoustic information in the auditory centers (cortex). The authors investigated, whether people are aware of their auditory handicap, quality of their hearing and what kind of auditory defect they have as well as an awareness of inconvenience in the everyday life. The most frequent reasons for acquiring hearing aid and satisfaction with it were also investigated as well as limitations in using the hearing air and what kinds of limitations originate if they do not use it. Methods: The investigation was made during October 2011 through March 2012 is a specialized outpatients’ of the Center for Hearing and Balance Disorders in Ostrava-Poruba ad in the Hélios Senior Home in Havířov. The anonymous non-standardized questionnaire survey was used. The questionnaire included 36 questions. Descriptive statistics was used data processing. Results: Eighty individuals were addressed and 75 persons participated in the survey, 59 women and 16 men at the age of 43 to 97 years. A generally deteriorated hearing was felt by 92% of persons up to 80 years of age and 97% of those over 80 years. Tone audiometry was performed in 83% of respondents and only 52% of the subjects undergo regular control examinations by ear specialists. An inborn defect occurred in 4% f the respondents and most subjects reported that the defect developed with increasing age, as a result of disease or noise exposure. The haring aid is used by 51% respondents only with average age of 63 years. The most frequent reasons for not using the device was a feeling that the hearing is still sufficient or their age is too old and therefore the use of hearing aid is not necessary, but also high financial cost. The most frequent reason for acquiring the hearing aid in these individuals was decision of their own. Seventy percent of the persons acquired the hearting aid, because were bothered by the fact of insufficient hearing, 10% of the respondent were forced to buy it by their family. In the respondents who own the hearing aid, 74%^ individuals use it daily. A unilateral correction is used by 89% of the respondents and only 11% use bilateral correction. Sixty three percent of the individuals felt that the hearing air give some restraint to them, which 18% consider unceasing and 45% occasional. They feel constrained in social activities, in sports or in noise environment. Individuals who use the hearing aid consider more favorably communication with the family, other people, and a better comprehension even in the noisy environment. Four percent of those who do not want to use hearing air reported that they hear everything. Only 15% of respondents who do not want the hearing air reported no problems in communicating with the family and friends, Seven % of respondents who do not want the hearing air do not have problems in communication with strange people and 4% of respondents answered that they do not encounter problems in a noisy environment. Ninety percent of respondents felt that their hearing is deteriorating, 71% consider their hearing loss as a handicap, which 33% of them consider serious, 23% medium and 15% trivial. Only 5% of the respondents reported that their hearing does not represent a handicap. Conclusion: Most respondents acquired their hearing in the course of life, most often due to physiological ageing or as a result of disease of effect of noise. People who acquired the hearing aid feel that the correction helps, use it daily and their communication abilities associated with hearing are very much better due to the hearing aid. Those who need the hearing aid but do not want it are forced to try much more to understand what the other people say. Individuals who are not satisfied with their hearing and experience communication problems should visit a specialist and, in indicated cases accept the use of hearing aid because it makes a better communication possible and improves thereby improves quality of their lives. Some people experiencing the hearing handicap can make this conclusion by themselves, but there are still many of those who need help. It is important to improve the general understanding of the public about sound, noise and hearing and to change general opinions about this sign and to dispel the myths about hearing aid devices. This could help to establish conditions, when increasing numbers of people with hearing loss will incline to compensate their hearing handicap by a hearing aid and live a normal active life together with others.

• Klíčová slova
• sluchová vada, nedoslýchavost sluchadlo, kompenzace sluchové vady, sluchadlo, presbyakuse,
• MeSH
• audiometrie MeSH
• dospělí MeSH
• komunikace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• motivace * MeSH
• poruchy sluchu * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sluchové pomůcky * využití   MeSH
• spokojenost pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH