Úvod: Hodnocení geriatrické křehkosti je velice důležitou součástí péče o starší jedince. Křehkost je velký problém geriatrické medicíny a geriatrického ošetřovatelství a hodnocení této oblasti by mělo patřit mezi základ komplexní ošetřovatelské péče. Pro hodnocení geriatrické křehkosti bylo vytvořeno již několik hodnoticích nástrojů a je nutné je do praxe implementovat. Cíl: Cílem této studie je představit několik vybraných hodnoticích nástrojů geriatrické křehkosti. Metodika: Do studie bylo zařazeno 14 studií z databází PubMed, EBSCO, Web of Science, Scopus a Science Direct. Celková doba pro výběr dat z uvedených databází je leden 2018 – leden 2019. Výsledky: Do výsledků byly zařazeny 4 hodnoticí nástroje geriatrické křehkosti, které jsou běžně používány v klinické praxi v zahraničí. Z výsledků je patrné, že dle vybraných hodnoticích nástrojů je možné vyhodnotit stav křehkosti a dále je možné i nástroje kombinovat s dalšími hodnoticími nástroji. Závěr: Geriatrická křehkost je stále velmi aktuální a řešené téma. Hodnoticí nástroje jsou neustále modifikovány tak, aby vyhovovaly aktuálním problémům, které se u starší populace vyvíjí. Pro české ošetřovatelství je třeba dále pracovat na zakotvení hodnoticích nástrojů křehkosti a obeznámit ošetřovatelský personál s touto problematikou.
Introduction: The frailty assessment in the elderly represents a very important part of the elderly care. Frailty is a great problem of geriatric medicine and nursing, and its assessment should be a basic part of a complex nursing care. Several tools have been developed to assess frailty that now need to be implemented in practice. Goal: The goal of the study is to present several selected tools assessing frailty in the elderly. Methodology: 14 studies from PubMed, EBSCO, Web of Science, Scopus a Science Direct databases were included in the study. The studies from the above mentioned databases were performed between January 2013 and January 2019. Results: Four assessment tools commonly used abroad to assess frailty were studied. The results show that the state of frailty can be evaluated using the selected tools alone, and also combined with other assessment tools. Conclusion: Geriatric frailty represents a hot topic. The assessment tools are continuously modified so that they could accommodate current challenges developing in the elderly population. Czech nursing needs to adopt frailty assessment tools and make nurses acquainted with the topic.
1. vydání 157 stran : barevné ilustrace, tabulky ; 25 cm
Kardiovaskulární onemocnění jsou obecně důsledkem působení kombinace několika rizikových faktorů, které mohou být ovlivnitelné a neovlivnitelné. Na ovlivnitelné faktory bychom měli působit v rámci preventivních činností. Podkladem monografie se staly výsledky výzkumného projektu s názvem „Intervenční postupy v preventivní kardiologii“. Struktura knihy vychází z rámce zadání projektu .Předkládá v širokém záběru témata týkající se ochrany zdraví a úlohy sester v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Nakladatelská anotace. Kráceno
- MeSH
- kardiovaskulární nemoci ošetřování prevence a kontrola MeSH
- ošetřovatelství v kardiologii MeSH
- sekundární prevence MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- zdravý životní styl MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- kardiologie
- ošetřovatelství
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Cílem příspěvku je popsat přínos pohybové aktivity v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a možnosti sester a lékařů při poskytování zdravotní edukace v oblasti pohybových aktivit. Příspěvek přináší data z kvantitativního výzkumu, který byl realizován za účelem zjištění stavu edukace v oblasti pohybových aktivit. Lze konstatovat, že o změně životního stylu z hlediska úpravy pohybových aktivit hovoří s občany častěji lékař než sestra. O nutnosti úprav pohybových aktivit hovoří s pacientem vždy nebo často přibližně pětina lékařů, necelá čtvrtina lékařů na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů s lékařem o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle pohlaví, věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, místa bydliště a zaměstnání. O nutnosti úprav v pohybových aktivitách hovoří s pacientem vždy nebo často 11,4 % sester, více než dvě pětiny sester na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů se sestrou o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, velikosti místa bydliště a zaměstnání. Z hlediska změny cvičení hodnotí občané pozitivněji vliv lékařů. Vliv sestry na změnu cvičení hodnotí jako velmi dobrý či dobrý 24,8 % občanů, průměrné hodnocení zvolilo 51,1 % dotázaných a jako špatný či velmi špatný označilo vliv sestry v této oblasti 24,1 % respondentů. Hodnocení vlivu sestry na změnu cvičení významně souvisí s pohlavím, velikostí místa bydliště a zaměstnáním občana. Výzkumné šetření prokázalo, že přestože aktivita je zdravotnickými pracovníky nabízena, občané, především ve věkové kategorii 40–59 let, této možnosti nevyužívají.
The aim of this article is to show the positive effects of physical activities in the prevention of cardiovascular illnesses and the options of nurses and doctors in providing education regarding physical activities. The data were collected using the quantitative research method, which intended to find out the level of education regarding physical activities. We can say that doctors speak with their patients about physical activities more frequently than nurses. Approximately one fifth of doctors always or frequently speak about changes in physical activities and almost one quarter do not speak about it with the patients at all. The frequency of conversations with doctors about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. 11.4% of nurses always or frequently speak about this topic with patients and two fifths never speak about it. The frequency of conversations with nurses about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. People assess the influence of doctors more positively. 24.8% of respondents assessed a nurse's influence as very good or good, 51.1% assessed it as average and 24.1% assessed it as bad. The assessment of a nurse's influence regarding changes in physical activities was related to patients' gender, size of residence and employment. The research showed that, although the activities are offered by medical personnel, mostly people between 40 and 59 years do not use this possibility.
Úvod: Bolest provází člověka odnepaměti při mnoha životních událostech - od narození až po smrt. V dnešní době máme mnoho způsobů její léčby. K tomu, aby však patřičná léčba mohla být zahájena, je zapotřebí správně bolest zhodnotit. K získání těchto informací pomáhají zdravotníkům různé měřicí nástroje, které se soustřeďují na zhodnocení místa, intenzity, šíření bolesti, spojitost s denní dobou, fyzickou či psychickou aktivitou nebo předchozí zkušenosti pacienta. Cíl: Cílem tohoto příspěvku je zjistit, jaké místo zaujímají měřicí nástroje v rámci hodnocení bolesti u chirurgických pacientů. Dále pak zmapovat využití jednotlivých nástrojů na bolest v České republice a ve světě. Metodika: Pro zpracování předložené publikace byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Vyhledávání bylo realizováno pomocí klíčových slov, která byla zadána do databází EBSCO, PubMed, Medvik a Scopus. Další informace pak byly vyhledávány v odborných monografiích, které se zabývají možností hodnocení bolesti u chirurgických pacientů či využití vhodných měřicích nástrojů k monitoraci bolesti. Celkově bylo využito 39 odborných zdrojů. Výsledky: Při hodnocení bolesti u pacienta je vždy potřeba rozlišit, zda se jedná o akutní, či chronickou bolest. V České republice se nejčastěji pracuje především s Vizuální analogovou škálou (VAS), popřípadě Škálou obličejů (FPS). Oproti tomu v zahraničí se více propojují jednotlivé škály podle potřeb pacienta a tím tak zdravotníci získávají daleko více informací než s použitím pouze jedné škály. Závěr: Měřicí nástroje v dnešní době zjednodušují práci sester a jsou nezbytnou součástí při realizaci ošetřovatelského procesu. Navzdory využití různorodých měřicích škál k hodnocení bolesti je vždy potřeba mít na paměti, že každý pacient je individuální a k hodnocení bolesti přistupuje subjektivně.
Introduction: Pain has accompanied man from time immemorial in many life events, from birth to death. Nowadays we have many ways to treat it. However, the right pain must be evaluated to get started. In order to obtain this information, a variety of measuring tools that focus on localization, intensity, the spread of pain, continuity with daytime, physical or psychological activity, or previous patient experience are used. Objective: The aim of this paper is to find out which place the measuring instruments take in pain assessment in surgical patients, and to map the use of individual pain tools in the Czech Republic and the world. Methods: The article was processed using an overview study. The keywords were entered into the EBSCO, PubMed, Medvik and Scopus databases. Further information has been sought in specialist monographs that deal with pain assessment in surgical patients or the use of appropriate pain-measuring instruments. Overall, 39 relevant sources were found. Results: When assessing pain in a patient, it is always necessary to distinguish between acute and chronic pain. In the Czech Republic, the Visual Analogue Scale (VAS) or the Face Scale (FPS) is most often used. On the other hand, the individual scales are more interconnected according to the needs of the patient, and thus the health professionals receive far more information than using only one scale. Conclusions: Nowadays measuring tools simplify the work of nurses and are an essential part of the nursing process. Despite the use of various measurement scales to evaluate pain, it is always necessary to keep in mind that each patient is individual and treats pain in a subjective way.
- Klíčová slova
- hodnotící techniky, měřící škály,
- MeSH
- analýza dat MeSH
- bolest klasifikace MeSH
- chirurgie MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- měření bolesti metody MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- zdravotní sestry pracující v zahraničí MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Cílem výzkumu bylo provést analýzu pádů hospitalizovaných pacientů za rok 2017, ke kterým došlo na 16 vybraných odděleních ve 4 nemocnicích Jihočeského kraje. Pády hospitalizovaných pacientů patří k nejčastějším nežádoucím událostem, ke kterým dochází v nemocničním prostředí. Metodika: Data o pádech z jednotlivých nemocnic byla pověřenými pracovníky kódována a vkládána do databáze "Monitoring rizikových faktorů pádů a jejich analýza", následně byla provedena jejich statistická analýza za pomoci statistického programu SASD. Bylo analyzováno celkem 280 pádů hospitalizovaných pacientů. Výsledky: Nejvíce pádů se odehrálo na odděleních skupiny následné péče - 48.9 % pádů, na interních odděleních se odehrálo 44.3 % pádů, nejméně pak na chirurgických odděleních - 6.8 % pádů. Téměř polovina (46.5 %) pádů se týkala pacientů s délkou hospitalizace 1-7 dní. Průměrný věk pacientů, u kterých došlo k pádu, byl 76.9 let. Nejvíce pádů se odehrálo na pokojích pacientů - 78.0 %, v 93.3 % se jednalo o pády pacientů bez přítomnosti zdravotníků. Pád v anamnéze v posledních 12 měsících měla více než třetina (39.8 %) pacientů. Nejrizikovější bylo časové období mezi 22:00 až 5:59 hodinou (35.8 % pádů). Nejčastěji se jednalo o pád pacienta z lůžka - 31.6 %. Bez poranění/následků se obešla téměř polovina pádů - 41.8 %. Jako nejčastější vnitřní příčina, která přispěla k pádu pacienta, byla určena porucha rovnováhy nebo závrať (57.1 % případů), třetina pacientů (34.4 %), u nichž došlo během hospitalizace k pádu, byla zmatená. Závěr: Vzhledem k výše zmíněným výsledkům doporučujeme změnu v systému kontrol ošetřujícím personálem a intervence s využitím moderních informačních technologií a systémů.
Aim: The aim of this research was to carry out an analysis of falls of hospitalized patients in 2017. They occurred at 16 selected wards in 4 hospitals in South Bohemia. The falls of hospitalized patients are the most frequent negative events in hospitals.Materials and methods: The data regarding falls in hospitals were coded and databased by authorized employees in “Monitoring of the risk factors of falls and their analysis”. They were later statistically analysed using the SASD programme. A total of 280 falls were analysed. Results: Most falls occurred at subsequent care wards – 48.9%. 44.3% of falls occurred at internal wards and 6.8% at surgical wards. Almost half (46.5%) concerned patients who had been hospitalized for 1 to 7 days. The average age of the patients who had fallen was 76.9 years. Most falls occurred in patients’ rooms – 78.0% and, in 93.3% of the cases, a medical worker was not present when the fall occurred. In the last 12 months, more than one third of patients have experienced a fall (39.8%). The riskiest period of the day was between 22:00 and 5:59 (35.8% of falls). Most frequently (31.6%), a patient fell off their bed. 41.8% of patients were not injured. The most frequent internal cause was imbalance or dizziness (57.1%) and 34.4 % suffered from confusion. Conclusions: Considering the above-mentioned results, we recommend a change in the control system and interventions using IT technologies and systems.
- MeSH
- analýza dat MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- rizikové faktory MeSH
- úrazy pádem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Tělesné znevýhodnění jakožto multioborový pojem je oproti jiným znevýhodněním (mentální, sociální apod.) považováno za méně problematické. V kontextu ošetřovatelství lze poukázat na mnoho dalších proměnných (inkontinence, vyšší riziko dekubitů, spasticita apod.), jež finálně tvoří obecný pojem známý jako tělesné znevýhodnění. Cíl: Cílem práce je zmapovat vybrané hodnoticí a měřicí nástroje, které lze aplikovat pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Metodika: Přehledová studie byla realizována s cílem zmapovat vybrané hodnoticí nástroje pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Data byla extrahována z odborných databází Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco a Pubmed za období 2015-2019. Po kriteriálním třídění bylo identifikováno celkem 12 relevantních zdrojů. Výsledky: V odborných databázích bylo nalezeno celkem 5 možných nástrojů, které jsou relevantní k hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Konkrétně se jednalo o nástroje WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS a ICF. Závěr: Všechny identifikované nástroje jsou využitelné pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním a jsou vhodné pro implementaci do klinické praxe. Bylo by potřeba realizovat výzkum v české klinické praxi, aby byly zjištěny efektivita, praktičnost, validita, reliabilita, specificita a senzitivita vybraných nástrojů.
Introduction: The multidisciplinary concept of physical disability (in comparison with other disabilities, such as mental or social) is considered less problematic. In nursing, we can point out many variables (incontinence, a higher risk of decubitus ulcers, spasticity, etc.) whose combination can be called physical disability. Goal: The goal of this study is to map selected evaluation and measuring tools that can be applied in the assessment of physically disabled patients' needs. Methods: This review study was carried out to map selected evaluating tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The data were gained from academic databases of Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco and Pubmed between 2015 and 2019. After the classification by the established criteria, we identified 12 relevant sources. Results: We found 5 possibly relevant tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The specific tools were WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS and ICF. Conclusions: All identified tools can be used for the assessment of physically disabled patients and are suitable for implementation in clinical practice. It was necessary to carry out this study in the Czech clinical practice to learn the effectiveness, usefulness, validity, reliability, specifics and sensitivity of selected tools.
1. vydání 135 stran : ilustrace ; 25 cm
Kniha se zabývá myšlenkou více se přiblížit poskytovanou ošetřovatelskou péči holistické koncepci s pomocí lásky k člověku a podpory jeho osobního rozvoje podle teorie Joyce E. Travelbee.
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny ošetřovatelství MeSH
- holistické zdraví MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- Geografické názvy
- Spojené státy americké MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Biografie
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
- O autorovi
- Travelbee, Joyce, 1926-1973 Autorita
Contemporary state: The falls of hospitalized patients are the most frequent adverse events in the hospital environment that prolong hospitalization and increase treatment costs. Goal: The goal of this study is to identify the causes and other factors causing falls regarding the selected group and recommend preventative and remedial measures. Materials and methods: It is a qualitative analysis of two casuistries of patients who fell during the hospitalization period. In both cases, we analyzed the root causes of falls (Root Cause Analysis). Results: In the first case, the cause of the fall was a sudden collapse of the patient, which resulted in the loss of balance. The collapse was caused by an infection, dehydration and the subsequent orthostatic hypotension. Other factors were the high-risk time (early morning) and insufficient bathroom lighting. In the second case, the fall was caused by the patient’s loss of balance during their morning hygiene regime. In both cases, the subsidiary factors were high age (80+), polymorbidity and pharmacotherapy. Conclusions: Falls, especially in elderly patients, are multifactorial. Preventative and remedial measures should be complex. In both cases, it is necessary to carry out the nursing plan with regards to the current changes in the health condition of hospitalized patients, and to share information on such changes among medical workers.
