Nedokončená ošetrovateľská starostlivosť predstavuje bežný fenomén v zdravotníckych zariadeniach, a to najmä v dôsledku pôsobenia systémových faktorov, ako sú nedostatok personálu, či materiálu. Študenti ošetrovateľstva sú neoddeliteľnou súčasťou ošetrovateľských tímov a vnímajú tento fenomén, ako aj jeho príčiny počas svojej klinickej praxe. Cieľom našej štúdie bolo zistiť, aké sú názory študentov ošetrovateľstva bakalárskeho študijného programu na výskyt nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti počas ich poslednej klinickej praxe. Výskumný súbor tvorilo 49 študentov, ktorí odpovedali na otvorenú otázku v nástroji Unfinished Nursing Care Scale for Nursing Students. Zber údajov prebiehal medzi septembrom a decembrom 2023. Získané údaje boli analyzované pomocou sumatívnej obsahovej analýzy. Na jej základe sme identifikovali štyri nosné kategórie, ktoré reprezentovali príčiny výskytu nedokončenej starostlivosti z perspektívy študentov ošetrovateľstva, a to: Prístup sestier; Prístup lekárov; Manažment a kontrola; Nedostatok personálu. Z výsledkov je zrejmé, že študenti dokážu rozpoznať fenomén nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti, ako aj príčiny, ktoré k nemu vedú. Výsledky, ktoré sme získali, sa vzťahujú najmä k manažmentu zdravotníckych zariadení, v ktorých študenti realizujú klinickú prax. Manažment týchto zariadení by mal prijať potrebné opatrenia s cieľom eliminácie nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti z prostredia klinickej praxe. Ďalšie výskumy by sa mali zameriavať na detailnejšiu analýzu príčin nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti z perspektívy študentov ošetrovateľstva.
Unfinished nursing care represents a common phenomenon in healthcare facilities, primarily due to the influence of systemic factors such as understaffing and material shortages. Nursing students are integral members of nursing teams and perceive this phenomenon, along with its causes, during their clinical practice. Our study aimed to explore the perspectives of bachelor’s degree nursing students on the occurrence of unfinished nursing care during their latest clinical placement. The sample comprised 49 students who responded to an open-ended question in the Unfinished Nursing Care Scale for Nursing Students tool. Data collection took place between September and December 2023. The collected data were analyzed using summative content analysis. Based on this analysis, we identified four main categories representing the causes of unfinished care from the perspective of nursing students: Nurse attitude; Physician attitude; Management and control; Staff shortage. The results indicate that students can recognize the phenomenon of unfinished nursing care and its contributing factors. Our findings primarily relate to the management of healthcare facilities where students undertake clinical placement. Management of these facilities should take necessary measures to eliminate unfinished nursing care from the clinical practice environment. Further research should focus on a more detailed analysis of the causes of unfinished nursing care from the perspective of nursing students.
- Klíčová slova
- nedokončená ošetřovatelská péče,
- MeSH
- chybná zdravotní péče prevence a kontrola MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- ochrana zájmů pacientů MeSH
- ošetřovatelská péče normy organizace a řízení MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- řízení kvality MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské MeSH
K využívaniu nových technológií by sa malo pristupovať rovnakým spôsobom ako k iným metodikám učenia, pretože v tejto oblasti sa objavuje mnoho nových myšlienok. Virtuálna realita má významný potenciál pri transformácii vzdelávania a poskytovania interaktívnych skúseností. Cieľom príspevku je poukázať na výhody a nevýhody využívania VR o vzdelávaní. Virtuálna realita je sľubný vzdelávací nástroj na simuláciu klinických scenárov, ktoré sú účinné pri vzdelávaní. Nákladový faktor implementácie aplikácií VR je však v súčasnosti stále prekážkou, pretože nie každá inštitúcia disponuje potrebnými finančnými kapacitami. Simulácia umožňuje študentom naučiť sa zručnosti a rozvíjať schopnosti klinického uvažovania.
The use of new technologies should be approached in the same way as other learning methodologies, as many new ideas are emerging in this area. Virtual reality has significant potential to transform education and the provision of interactive experiences. The aim of the article is to point out the advantages and disadvantages of using VR in education. Virtual reality is a promising educational tool for simulating clinical scenarios that is effective in education. However, the cost factor of implementing VR applications is currently still an obstacle, because not every institution has the necessary financial capacities. Simulation allows students to learn skills and develop clinical reasoning skills,
Úvod: Je důležité zohlednit postoje studentů ošetřovatelství k dárcovství krve, protože mohou ovlivnit budoucí zdravotnické postupy a přispět k řešení přetrvávajících problémů s nedostatkem krve ve zdravotnických systémech. Studenti ošetřovatelství jako budoucí poskytovatelé zdravotní péče mají potenciál hrát významnou roli při ovlivňování vnímání a chování veřejnosti v oblasti dárcovství krve. Cíl: Hlavním cílem této práce je zjistit názory studentů a jejich zapojení do darování krve v České republice. Soubor a metody: Jednalo se o průřezovou studii využívající online dotazník vlastní konstrukce. Výzkumný vzorek tvořili studenti ošetřovatelství ze dvou českých univerzit. Analýza dat byla zpracována v programu Microsoft Excel. Výsledky: Výzkumný vzorek zahrnoval 115 respondentů. Výsledky ukázaly, že krev daruje pouze 23 % z celkového počtu studentů. Nejčastějšími důvody jsou zdravotní omezení nebo nezájem o tuto problematiku. Výzkum odhalil, že největší vliv na rozhodnutí studentů darovat krev má rodina, škola a nečekané události. Závěr: Studentiošetřovatelstvíprojevujípříznivývztah k dárcovstvíkrve. Je však naléhavě nutné zavéstkomplexnějšívzdělávací programy, které by rozšířilyjejich znalostní základnu. Tato strategie podpory pozitivníchpostojů a současnéhozvyšování znalostí můžepotenciálněvéstke zvýšení míry dárcovstvíkrvemezistudentyošetřovatelství.
Introduction: It is important to consider the attitudes of nursing students towards blood donation because they can influence future healthcare practices and help address the ongoing issues of blood shortages in healthcare systems. Nursing students, as future healthcare providers, have the potential to play a significant role in shaping public perceptions and behaviors regarding blood donation. Objective: The main objective of this work is to determine the opinions of students and their involvement in blood donation in the Czech Republic. Sample and Methods: This was a cross-sectional study using an online questionnaire of our own design. The research sample consisted of nursing students from two Czech universities. Data analysis was conducted using Microsoft Excel. Results: The research sample included 115 respondents. The results showed that only 23% of the total number of students donate blood. The most common reasons are health limitations or a lack of interest in this issue. The research revealed that the biggest influences on students' decisions to donate blood are family, school, and unexpected events. Conclusion: Nursing students show a favorable attitude towards blood donation, and it is urgently necessary to implement more comprehensive educational programs to expand their knowledge base. This strategy of supporting positive attitudes while simultaneously increasing knowledge may potentially lead to an increase in blood donation rates among nursing students.
Pre poskytovanie kvalitnej ošetrovateľskej starostlivosti v zdravotníckych zariadeniach je v súlade s platnými ošetrovateľskými štandardami nevyhnutné, aby zdravotnícke zariadenia disponovali dostatočným množstvom kvalifikovaného personálu na všetkých úrovniach ošetrovateľskej starostlivosti. V súčasnej dobe ide o jednu z najnáročnejších výziev pre každého riadiaceho pracovníka ošetrovateľstva. Príspevok predkladá vlastnú skúsenosť autorov v manažmente a riadení ošetrovateľskej starostlivosti vo Fakultnej nemocnici v Nitre.
In order to provide quality nursing care in medical facilities in accordance with valid nursing standards, it is essential that medical facilities have a sufficient number of qualified personnel at all levels of nursing care, which is currently one of the most demanding challenges for every nursing manager. This article presents the authors' own experience in the management and management of nursing care at the Faculty Hospital in Nitra
Východiská: Klinická praxe zvyšuje nároky na výuku komunikace na lékařských fakultách. V pedagogic- kém procesu je akcentováno využití interaktivních vyučovacích metod a výuka na základě partnerství mezi studenty a vyučujícími. Soubor a metody: Soubor vytvořilo 331 studentů 5 českých lékařských fakult. K řešení výzkumného prob- lému byla zvolena metoda šetření pomocí nestandar- dizovaného dotazníku. Hlavní fáze dotazování stu- dentů lékařství proběhla v dubnu 2020. Výsledky: Diskusi jako nejčastěji aplikovanou vyučo- vací metodu komunikace s nevyléčitelně nemocnými uvedlo 75 % studentů. Největší rozdíly mezi fakulta- mi byly zaznamenány v případě využití přednášky. Úrovně komunikačních dovednosti na základě sebe- hodnocení studentů se v oblasti aktivního naslouchá- ní ani v oblasti předávání informací mezi ročníky statisticky významně neliší (p-hodnota 0,208), zatím- co v oblasti empatie je rozdíl statisticky signifikantní (p-hodnota 0,028). Závěr: Studie v České republice na dané téma při- nesla důkazy o rozdílech přístupů lékařských fakult k výuce komunikace s nevyléčitelně nemocnými. Studenti se neliší z hlediska úrovní komunikačních kompetencí na základě sebehodnocení, a to s výjim- kou empatie. Důležitým závěrem studie je konstato- vání skutečnosti, že komunikace lékaře s nevyléčitel- ně nemocnámi pacienty předpokládá celoživotní vzdělávání a výuku v pregraduální přípravě lékařů. Proto je důležité podporovat tuto výuku
Background: Clinical practice increases the demands on teaching communication at medical faculties. The pedagogical process emphasizes the use of inter- active teaching methods and teaching based on a partnership between students and teachers. File and methods: The file was created by 331 stu- dents of 5 Czech medical faculties. To solve the re- search problem, an investigation method using a non-standardized questionnaire was chosen. The main phase of interviewing medical students took place in April 2020. Results: 75% of students indicated discussion as the most frequently applied teaching method of commu- nication with terminally ill patients. The greatest dif- ferences between faculties were noted in the case of the use of the lecture. Levels of communication skills based on students‘ self-assessment in the field of active listening and in the field of information transfer does not statistically significantly differ be- tween years (p-value 0.208), while in the field of em- pathy the difference is statistically significant (p-value 0.028). Conclusion: The study in the Czech Republic on the given topic provided evidence of differences in the approaches of medical faculties to teaching commu- nication with the terminally ill patients. Students do not differ in terms of levels of communication com- petence based on self-assessment, with the excepti- on of empathy. An important conclusion of the stu- dy is the statement of the fact that the doctor‘s communication with terminally ill patients assumes lifelong learning and teaching in the undergraduate training of doctors. Therefore, it is important to support this learning
- MeSH
- komunikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- studenti lékařství MeSH
- umírající MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Profesionálna identita je považovaná za centrálny fenomén profesijného vývoja jednotlivca, ktorý integruje postoje a správanie vzťahujúce sa k profesii. Vytvára a formuje sa v procese socializácie. Pod socializáciou môžeme rozumieť postupné začleňovanie sa jednotlivca do spoločnosti prostredníctvom napodobňovania a identifikácie, najprv v základnej (nukleárnej) rodine, ďalej v malých spoločenských skupinách, až po zapojenie sa do najširších, celospoločenských vzťahov. Je to proces sociálneho učenia, v ktorom si jednotlivec osvojuje kultúru vlastnej spoločnosti a formuje sa ako sociálna i ako individuálna osobnosť. Socializácia tak predstavuje celoživotný proces. Pokiaľ hovoríme o profesionálnej socializácii, tak ide o periodický proces socializácie, ktorý pokračuje počas života jednotlivca. Socializácia v profesii je kľúčovou súčasťou sekundárnej socializácie. Profesionálna socializácia študentov ošetrovateľstva začína vstupom do študijného programu a pokračuje vstupom do pracovného procesu. Profesionálna socializácia je kritickým aspektom rozvoja študentov ošetrovateľstva. Je zamýšľaným ale aj nezamýšľaným dôsledkom vzdelávacieho procesu a získavania pracovných skúseností.
Professional identity is considered a central phenomenon of an individual’s professional development, integrating attitudes and behaviors related to the profession. It is developed and shaped in the process of socialization. By socialization, we understand the gradual integration of an individual into society through imitation and identification, first in the essential (nuclear) family, then in small social groups, up to participation in the broadest, society- wide relationships. It is a process of social learning in which individuals learn their own society’s culture and are formed as a social and individual personality. Socialization represents a lifelong process. If we talk about professional socialization, then it is a systematic socialization process that continues throughout an individual’s life. Socialization in the profession is a key part of secondary socialization. The professional socialization of nursing students begins with the entry into the study program and continues with the entry into the work process. Professional socialization is a critical aspect of the development of nursing students. It is an intended but also an unintended consequence of the educational process and the acquisition of work experience.
- Klíčová slova
- profesní identita, profesní socializace,
- MeSH
- klinické praxe MeSH
- socializace MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
Východiska: Práca sestry v adiktológii má svoje limity a špecifiká, no je rovnako významná a prínosná ako v ostatných medicínskych odboroch. Závislosť negatívne ovplyvňuje kvalitu života pacienta a jeho rodiny, zvyšuje morbiditu, mortalitu a spolu s nezamestnanosťou, násilím a kriminálnou činnosťou predstavuje aj vážny celospoločenský problém. Cieľ: Cieľom našej štúdie bolo zistiť, analyzovať a zhodnotiť záujem študentov bakalárskeho študijného programu ošetrovateľstvo, pracovať v odbore medicíny drogových závislostí.Súbor a metodika: Štúdie sa zúčastnilo 76 študentov v bakalárskom študijnom programe ošetrovateľstvo na Fakulte zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove. Na empirický zber kvantitatívnych údajov sme použili dotazník vlastnej konštrukcie, ktorý pozostával z 18 položiek. Získané údaje sme vyhodnotili metódou opisnej štatistiky.Výsledky a diskusia: Zistili sme, že respondenti nemajú dostatočné vedomosti o prevencii drogových závislostí, ktoré sú v kompetencii sestry. Menej ako jedna tretina dotazovaných má záujem pracovať v medicíne drogových závislostí, avšak majú záujem realizovať klinické cvičenia v odbore psychiatria.Záver: V pregraduálnom vzdelávaní sestier je potrebné posilniť učebné osnovy v problematike drogových závislostí, hlbšie priblížiť študentom náplň práce sestry v adiktológii a prispieť k jeho aktraktivite, vzhľadom na prevalenciu drogových závislostí v populácii a mieru preventability.
Introduction: The work of an addictology nurse has its limits and specifics, but it is as significant and beneficial as nursing in other medical fields. Addiction negatively affects the quality of life of the patient and their family, increases morbidity, mortality and, together with unemployment, violence and criminal activity, also poses a serious social problem.Aim: The aim of our study was to discover, analyse and evaluate the interest in working in the field of drug addiction medicine among students on the Bachelor's programme in nursing. Set and methodology: The study involved 76 students in the Bachelor's programme in nursing at the Faculty of Health Sciences of the Prešov University in Prešov. For the empirical collection of quantitative data, we used a questionnaire of our own design, which consisted of 18 items. We evaluated the data obtained using the descriptive statistics method.Results and discusion: We found that respondents do not have sufficient knowledge about the prevention of drug addictions that are the responsibility of the nurse. Less than one-third of those in question are interested in working in drug addiction medicine, however they are interested in conducting clinical exercises in psychiatry.Conclusion: In the undergraduate education of nurses, it is necessary to strengthen the curriculum on drug addiction, to bring students closer to the job of an addictology nurse and to contribute to its attractiveness, given the prevalence of drug addictions in the population and the degree of preventability.
Východiska: Převážná většina trestných činů dětí a mladistvých se odehrává ve škole nebo v jejím okolí. Vzhledem ke stoupající kriminalitě a rostoucímu počtu smrtelných zranění a úrazů mezi mladými lidmi, má výuka první pomoci ve školách zásadní význam pro zvyšování znalostí a dovedností dětí a mladistvých v poskytování pomoci v krizových situacích a zabránění destruktivním následkům zranění a smrtelným úrazům. Cíl: Zjistit úroveň znalostí žáků základních a studentů středních škol v Opavě o problematice poskytování první pomoci a kardiopulmonální resuscitaci.Metoda: Zjišťování probíhalo po teoreticko - praktickém bloku výuky formou kvantitativního průzkumu pomocí dotazníkového šetření. Byl použit nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořili žáci vyšších ročníků základních škol a studenti středních škol v Opavě.Výsledky a diskuze: Při zpracování výsledků z dotazníků jsme zjistily, že aktuální teoretické znalosti studentů jsou dostačující, avšak je zapotřebí nové resuscitační postupy a první pomoc implementovat do podvědomí žáků a studentů pravidelně a v kooperaci s ostatními odborníky, pedagogy, vychovateli a zdravotníky.Závěr: Na základě zjištěných dat lze teoreticko-praktické výukové programy se vzdělávacími cíli týkajícími se výuky první pomoci efektivně použít pro integraci první pomoci do školních vzdělávacích programů.
Background: The vast majority of crimes committed by children and adolescents take place in or around schools. Given the rising crime rate and the increasing number of fatalities and injuries among young people, first aid education in schools is essential to increase children's and adolescents' knowledge and skills in providing assistance in crisis situations and preventing the destructive consequences of injuries and fatalities.Aim: To determine the level of knowledge of primary and secondary school students in Opava about first aid and cardiopulmonary resuscitation (CPR).Method: The survey was conducted after the theoretical and practical block of teaching in the form of a quantitative survey using a questionnaire survey. A non-standardized questionnaire of own construction was used. The research population consisted of pupils of upper primary schools and students of secondary schools in Opava.Results and discussion: When processing the results of the questionnaires, we found that the current theoretical knowledge of the students is sufficient, but it is necessary to implement new resuscitation procedures and first aid into the subconscious of pupils and students on a regular basis and in cooperation with other professionals, teachers, educators and health professionals.Conclusion: Based on the findings, theoretical-practical curricula with educational objectives related to first aid education can be effectively used to integrate first aid into school curricula.
Všeobecne orientované pregraduálne vzdelávanie sestier má obmedzené možnosti pripraviť študentov na klinickú prax na špecifických pracoviskách, ako sú novorodenecké a pediatrické (N/P) oddelenia. Cieľom výskumu bolo preto posúdiť pripravenosť absolventov ošetrovateľstva na prácu na N/P oddeleniach z pohľadu zamestnávateľov – vedúcich a úsekových sestier na N/ P oddeleniach Slovenskej republiky. Výskumnú vzorku tvorilo 46 respondentov. Skúmali sme záujem o prácu na N/ P oddeleniach, pripravenosť absolventov na prácu s novorodencom/detským pacientom (rozmedzie: 1-10), problémy absolventov pri nástupe do zamestnania. 82,7% respondentov uviedlo, že sa záujem o prácu na N/P oddeleniach zo strany absolventov ošetrovateľstva znížil, resp. výrazne znížil. Celková pripravenosť absolventov je na priemernej úrovni (M = 5,30). Najčastejšie uvádzaným problémom u absolventov pri nástupe do zamestnania je ich nízka motivácia, dlhý proces adaptácie, nedostatočná teoretická a praktická príprava, strach pri práci s dieťaťom. S ohľadom na úroveň pripravenosti absolventov pre prácu s novorodencom/detským pacientom je nevyhnutné, aby vzdelávacie inštitúcie modifikovali proces vzdelávania s cieľom adekvátnejšej prípravy študentov pre potreby klinickej praxe.
General-oriented undergraduate nursing education has limited opportunities to prepare students for clinical practice in specific workplaces, such as neonatal and pediatric (N/ P) wards. The aim of the research was to assess the readiness of nursing graduates to work in N/ P departments from the point of view of employers - managers nurses at the N/ P departments of the Slovak Republic. The research sample consisted of 46 respondents. The analyzed factors included: interest in working in N/ P departments, readiness of graduates to work with newborn/ child patients (range: 1-10), problems of graduates when starting a job. 82.7% of the respondents said that the interest in working in N/ P departments on the part of nursing graduates has decreased or significantly reduced. The overall preparedness of graduates is at an average level (M = 5.30). The most frequently mentioned problem for graduates when starting a job is their low motivation, a long adaptation process, insufficient theoretical and practical training, and fear when working with a child. With regard to the level of preparedness of graduates for work with newborn/ child patients, it is necessary that educational institutions modify the education process with the aim of more adequate preparation of students for the needs of clinical practice.
