Bezpečnost operovaných pacientů je důležitou a velmi sledovanou oblastí jak ze strany provozovatelů zdravotnických zařízení, tak ze strany pacientů i široké veřejnosti. Jednou z hlavních priorit managementu operačních sálů je kvalita perioperační péče a bezpečnost pacienta i personálu při realizaci operačního výkonu
The safety of patients undergoing surgery is an important and highly monitored area, both by healthcareproviders, and by patients as well as general public. One of the main priorities of operating theatre management is the quality of perioperative care and the safety of patients and staff during surgery.
Právo pro každého
67 stran : ilustrace ; 21 cm
Příručka, která se zaměřuje na řešení konfliktních situací mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem a na kvalitu zdravotní péče a práva pacinetů. Určeno široké veřejnosti.
- MeSH
- bezpečnost pacientů MeSH
- komunikace MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- práva pacientů MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- vyjednávání MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- zdravotničtí pracovníci MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- management, organizace a řízení zdravotnictví
- lidská práva
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm +
- Klíčová slova
- nežádoucí událost Chování osob, sebeobrana zdravotníka, nežádoucí události,
- MeSH
- agrese MeSH
- bezpečnost statistika a číselné údaje MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- násilí prevence a kontrola MeSH
- nelékařská zdravotnická povolání MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- řízení bezpečnosti metody MeSH
- řízení rizik metody MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- zdravotničtí pracovníci klasifikace organizace a řízení MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Publikační typ
- závěrečné práce
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm +
- MeSH
- bezpečnost pacientů MeSH
- chování snižující riziko MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- řízení rizik metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- zdravotně rizikové chování MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- Konspekt
- Úrazy a jejich prevence
- NLK Publikační typ
- závěrečné práce
Východiska: Převážná většina trestných činů dětí a mladistvých se odehrává ve škole nebo v jejím okolí. Vzhledem ke stoupající kriminalitě a rostoucímu počtu smrtelných zranění a úrazů mezi mladými lidmi, má výuka první pomoci ve školách zásadní význam pro zvyšování znalostí a dovedností dětí a mladistvých v poskytování pomoci v krizových situacích a zabránění destruktivním následkům zranění a smrtelným úrazům. Cíl: Zjistit úroveň znalostí žáků základních a studentů středních škol v Opavě o problematice poskytování první pomoci a kardiopulmonální resuscitaci.Metoda: Zjišťování probíhalo po teoreticko - praktickém bloku výuky formou kvantitativního průzkumu pomocí dotazníkového šetření. Byl použit nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořili žáci vyšších ročníků základních škol a studenti středních škol v Opavě.Výsledky a diskuze: Při zpracování výsledků z dotazníků jsme zjistily, že aktuální teoretické znalosti studentů jsou dostačující, avšak je zapotřebí nové resuscitační postupy a první pomoc implementovat do podvědomí žáků a studentů pravidelně a v kooperaci s ostatními odborníky, pedagogy, vychovateli a zdravotníky.Závěr: Na základě zjištěných dat lze teoreticko-praktické výukové programy se vzdělávacími cíli týkajícími se výuky první pomoci efektivně použít pro integraci první pomoci do školních vzdělávacích programů.
Background: The vast majority of crimes committed by children and adolescents take place in or around schools. Given the rising crime rate and the increasing number of fatalities and injuries among young people, first aid education in schools is essential to increase children's and adolescents' knowledge and skills in providing assistance in crisis situations and preventing the destructive consequences of injuries and fatalities.Aim: To determine the level of knowledge of primary and secondary school students in Opava about first aid and cardiopulmonary resuscitation (CPR).Method: The survey was conducted after the theoretical and practical block of teaching in the form of a quantitative survey using a questionnaire survey. A non-standardized questionnaire of own construction was used. The research population consisted of pupils of upper primary schools and students of secondary schools in Opava.Results and discussion: When processing the results of the questionnaires, we found that the current theoretical knowledge of the students is sufficient, but it is necessary to implement new resuscitation procedures and first aid into the subconscious of pupils and students on a regular basis and in cooperation with other professionals, teachers, educators and health professionals.Conclusion: Based on the findings, theoretical-practical curricula with educational objectives related to first aid education can be effectively used to integrate first aid into school curricula.
binární data
fotodokumentace dekubitů
- MeSH
- dekubity MeSH
- dokumentace MeSH
- elektronické zdravotní záznamy MeSH
- fotografování MeSH
- lůžka normy trendy MeSH
- mobilní aplikace MeSH
- nemocniční komunikační systémy MeSH
- nemocniční záznamy MeSH
- ošetřovatelské záznamy MeSH
- ošetřovatelské zhodnocení MeSH
- řízení bezpečnosti MeSH
- vojenské nemocnice organizace a řízení MeSH
- zvedání a polohování pacientů MeSH
- Klíčová slova
- hlášení nežádoucích událostí,
- MeSH
- dekubity MeSH
- elektronické zdravotní záznamy MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- nemocniční komunikační systémy MeSH
- nemocniční záznamy MeSH
- ošetřovatelské záznamy MeSH
- řízení bezpečnosti MeSH
- vojenské nemocnice organizace a řízení MeSH
- zdravotní péče - kvalita, dosažitelnost a hodnocení MeSH
Hlásenie nežiaducich udalostí je jednou z hlavných stratégií, ktoré vedú k zlepšeniu bezpečnosti pacientov. V podmienkach Slovenskej republiky je však hlásenie nežiaducich udalostí nedostatočné a neefektívne. Cieľom našej štúdie bolo zistiť, aké bariéry hlásenia nežiaducich udalostí vnímajú sestry pracujúce na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS) vo vybranej nemocnici v Slovenskej republike. Zber údajov prebiehal od januára do marca 2023 na JIS vo vybranej nemocnici v Žilinskom kraji. Výskumný súbor pozostával zo 111 sestier. Na zber údajov bol použitý dotazník zameraný na bariéry hlásenia nežiaducich udalostí. Údaje boli analyzované v štatistickom programe SPSS 25. 0. Na základe priemerného skóre z nástroja (2,65 ± 0,72) môžeme konštatovať, že sestry považovali jednotlivé bariéry hlásenia nežiaducich udalostí za pomerne významné. Za najvýznamnejšiu bariéru považovali sestry strach zo zodpovednosti, súdnych sporov alebo sankcií (2,36 ± 1,26). Výsledky štúdie indikujú, že je nevyhnutné venovať viac pozornosti jednotlivým systémom hlásenia nežiaducich udalostí, zavádzať anonymné systémy hlásení v klinickej praxi a posilňovať tak samotné hlásenie nežiaducich udalostí. Strach, ako najvýznamnejšiu bariéru hlásenia nežiaducich udalostí, je možné eliminovať len implementovaním kultúry bez viny ako aj pozitívnej kultúry bezpečnosti pacientov.
Reporting adverse events is one of the primary strategies that leads to improving patient safety. However, in the conditions of the Slovak Republic, adverse event reporting is inadequate and ineffective. The aim of our study was to identify the barriers to reporting adverse events perceived by nurses working in intensive care units (ICUs) in a selected hospital in the Slovak Republic. Data collection took place from January to March 2023 in the ICUs of a selected hospital in the Žilina region. The sample consisted of 111 nurses. A questionnaire focused on barriers to reporting adverse events was used for data collection. Data were analyzed using the statistical program SPSS 25. 0. Based on the average score from the tool (2.65 ± 0.72), we can conclude that nurses considered individual barriers to reporting adverse events to be relatively significant. The most significant barrier identified by nurses was fear of responsibility, legal disputes, or sanctions (2.36 ± 1.26). The study results indicate that it is essential to pay more attention to individual adverse event reporting systems, implement anonymous reporting systems in clinical practice, and strengthen the overall reporting of adverse events. Fear, identified as the most significant barrier to reporting adverse events, can only be eliminated by implementing a blame-free culture and a positive patient safety culture.
Úvod: Medikačné pochybenie je definované ako udalosť, ktorá vďaka nevhodnému podaniu medikácie môže spôsobiť alebo môže viesť k poškodeniu pacienta. Táto udalosť je najčastejšie výsledkom ľudského pochybenia, v dôsledku nedbalosti, nedostatku kvalifikácie, nepozornosti, ale je tiež daná počtom príležitostí, pri ktorých môže dôjsť k zlyhaniu. Medikačné pochybenie predstavuje jeden z indikátorov poskytovania kvalitnej a bezpečnej ošetrovateľskej starostlivosti. Cieľ: Cieľom príspevku je poukázať na problematiku medikačného pochybenia v kontexte bezpečnosti pacienta z pohľadu sestry. Metodika: Príspevok predkladá sumarizáciu dostupných informácií v problematike medikačného pochybenia, na príkladoch deklaruje najčastejšie lieky, ktoré sú rizikové z hľadiska zámeny v praxi sestier. Príspevok má charakter literárneho prehľadu. Výsledky: Medikačný omyl, medikačná chyba alebo medikačné pochybenie predstavuje závažný a naliehavý problém najmä z hľadiska bezpečnosti pacienta. Liekové chyby môžu byť klasifikované z rôznych hľadísk. Na základe príčiny, ktorá chybu spôsobila, môžeme hovoriť o vynechaní podania liečiva, ďalej je to podanie chybnej dávky, aplikácia nenaordinovaného lieku, nesprávne zvolená lieková forma, nesprávny čas aplikácie alebo nesprávna cesta podania liečiva. V kontexte s medikačným pochybením sa popisujú aj rizikové lieky k zámene, ktoré sú typické tým, že majú podobný názov alebo ide o rôzne lieky s podobným obalom, či ten istý liek rôzneho objemu, rôznej dávky. V súčasnosti sa pozornosť venuje najmä obmedzovaniu prípravy liekov na oddelení a zaisteniu liekov pripravených k podaniu /RTU – z ang. ready to use/. Ide najmä o koncentrované lieky, ktoré sú dodávané v nosnom roztoku, v koncentrácii umožňujúcej priame podanie do žily. Touto problematikou sa zaoberá aj Svetová zdravotnícka organizácia v spolupráci s Joint Commission International, ktoré vydali smernicu Patient Safety Solutions zameranú na bezpečnosť pri manipulácii s koncentrovanými roztokmi elektrolytov. Ide o medzinárodné štandardy obsahujúce aj štandard pri manipulácii s liekmi s vyššou mierou rizika. Záver: Zvýšenie bezpečnosti procesu podávania liečiv môže byť dosiahnuté elimináciou rizikových faktorov a poskytnutím stratégii na zachytenie chýb a zmiernenie ich následkov. Každá stratégia prevencie chýb musí brať do úvahy celý rad faktorov súvisiacich so zdravotníckym personálom, pacientmi a organizačnými systémami. Zaistiť poskytovanie bezpečnej starostlivosti je jednou z priorít zdravotníctva na všetkých úrovniach. Snahou zdravotníkov by malo byť poskytovanie takej starostlivosti, kde sa riziko chýb eliminuje na čo najnižšiu úroveň.
Introduction: Medication error is defined as an event that, due to the inappropriate administration of medication, may cause or may lead to harm to the patient. This event is most often the result of human error, due to carelessness, lack of qualification, inattention, but it is also given by the number of opportunities in which failure can occur. Medication error is one of the indicators of providing quality and safe nursing care. Objective: The objective of the paper is to highlight the issue of medication error in the context of patient safety from the nurse’s point of view. Methodology: The paper presents a summary of the available information on the issue of medication error, using examples to declare the most common drugs that are risky from the point of view of confusion in the practice of nurses. The contribution has the character of a literary review. Results: Medication error, medication error or medication malpractice represents a serious and urgent problem, especially from the point of view of patient safety. Medication errors can be classified from different points of view. Based on the reason that caused the error, we can talk about missing the administration of the medicine, then it is the administration of the wrong dose, the application of a non-prescribed medicine, the wrongly chosen pharmaceutical form, the wrong time of application or the wrong route of administration of the medicine. In the context of medication error, there are also descriptions of risky medicines for confu- TATIANA HUDÁKOVÁ1,2, MIROSLAVA CAPULIČOVÁ3 1 NsP Trebišov, Svet zdravia, SNP 1079, 075 01 2 SZŠ Michalovce, Masarykova 27, 071 01 3 VÚSCH, Košice, Ondavská 8, 040 11 MEDIKAČNÉ POCHYBENIE A LIEKY RIZIKOVÉ K ZÁMENE MEDICATION MALPRACTICE AND DRUGS AT RISK OF CONFUSION 47 4/2023 sion, which are typical in that they have a similar name or are different medicines with similar packaging, or the same medicine in different volumes, different doses. Currently, attention is paid mainly to limiting the preparation of medicines in the department and securing medicines ready for administration /RTU - from Eng. ready to use/. These are mainly concentrated medicines that are supplied in a carrier solution, in a concentration that allows direct administration into a vein. The World Health Organization also deals with this issue in cooperation with the Joint Commission International, which issued the Patient Safety Solutions directive focused on safety when handling concentrated electrolyte solutions. These are international standards including a standard for the handling of medicines with a higher degree of risk. Conclusion: Increasing the safety of the medication administration process can be achieved by eliminating risk factors and providing a strategy to capture errors and mitigate their consequences. Any error prevention strategy must take into account a range of factors related to healthcare staff, patients and organizational systems. Ensuring the provision of safe care is one of the priorities of healthcare at all levels. The effort of health professionals should be to provide such care where the risk of errors is eliminated to the lowest possible level.
V ústavnej starostlivosti je kultúra bezpečnosti pacientov posudzovaná bežne, výskumy v oblasti ambulantnej starostlivosti sú však len minimálne a v podmienkach Slovenskej republiky úplne absentujú. Cieľom štúdie bolo zistiť, ako zdravotnícki pracovníci vnímajú kultúru bezpečnosti pacientov v ambulantnej starostlivosti. Údaje boli zbierané prostredníctvom nástroja the Medical Office Survey on Patient Safety Culture. Zber údajov bol realizovaný od júna do decembra 2021. Respondenti boli zdravotnícki pracovníci (N = 147) pracujúci v ambulantných zariadeniach v dvoch okresoch Žilinského kraja. Získané údaje boli spracované pomocou deskriptívnej štatistiky. Percento pozitívnych odpovedí minimálne 75% dosiahlo 5 z 10 dimenzií kultúry bezpečnosti pacientov. Najlepšie hodnotenou dimenziou bolo Zaškolenie personálu (85,9%), naopak najhoršie hodnotenou bol Pracovný tlak a tempo (28,9%). Hodnotenie kultúry bezpečnosti pacientov zdravotníckymi pracovníkmi v primárnej starostlivosti odhalilo jej slabé stránky najmä v oblasti pracovného tlaku a tempa. Pravidelné posudzovanie kultúry bezpečnosti pacientov môže viesť k prijatiu potrebných stratégií zameraných na posilnenie slabých stránok, a tým zlepšeniu bezpečnosti pacientov v ambulantnej starostlivosti.
In hospital care, patient safety culture is frequently assessed; however, research in primary care is limited and completely absent in the Slovak Republic. The study aimed to investigate how healthcare professionals perceive the patient safety culture in primary care. Data were collected using the Medical Office Survey on Patient Safety Culture. Data collection was carried out between June and December 2021. The respondents were health professionals (N = 147) working in outpatient facilities in two districts of the Žilina region. The data obtained were analyzed using descriptive statistics. A percentage of positive responses of at least 75% reached five of the ten dimensions of patient safety culture. The best-rated dimensions were staff training (85.9%) and the worst-rated was work pressure and pace (28.9%). The evaluation of the patient safety culture by primary care healthcare professionals revealed its weaknesses, especially in work pressure and pace and monitoring of patient care. The regular evaluation of patient safety culture can lead to adopting the necessary strategies to reinforce weaknesses and thus improve patient safety in primary care.
