Cíl: Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v letech 2015-2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku. Metodika: Retrospektivnívní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05. Výsledky: V období 2015-2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pacientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pacientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pacientů byl 81,61(36-97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0-16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pacienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí. Závěr: Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické diagnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.
Aim: Target of this study was to analyse occurrence of pressure ulcers (PUs) in patients hospitalized at First Department of Surgery of St. Anne’s University Hospital between 2015 and 2017, identify their dependency on neurological comorbidities. Especially in group of eight patients with developed position PUs to analyse the possibility to influence their origin. Methodology: Retrospective analysis of the data from the hospital information system and an electronic tool (i-hojeni.cz). Statistical analysis was carried out by means of Pearson’s chi-square test, level of significance 0.05. Results: In the period 2015– 2017 in total 9,550 patients out of 11,028 hospitalized patients underwent surgery. The PUs developed during hospitalization in 115 hospitalized patients (62 women and 53 men), out of which 104 underwent surgery. Average age of these patients was 81.61 (36– 97) years of age, the average body mass index (BMI) was 24.93 and average length of hospitalization was 23.4 days. The time between admission to hospital and surgery was 2.82 (0– 16) days. On average, there occurred 1.41 PUs per patient. The most frequent location of PUs were heels and buttocks. We found no statistically significant relation between BMI and occurrence of PUs (p > 0.05). On the contrary, the patients’ age and length of hospitalization related to the occurrence of PUs (p < 0.05). We proved non-statistic relation between development of pressure ulcer in operated patients and existence of neurological anamnesis. In total, 15 patients died, nevertheless 9 of them died with symptoms of sepsis with no direct relation to the PU lesions. A special group of evaluated patients were eight patients who had PUs after position trauma. The six of them died (75%) of septic development due to PUs. Conclusion: In spite of all preventive measure, PUs develop in surgically treated patients, especially those with neurological diseases in patient history (71.30%). Measures preventing development of PUs need to be applied not only in hospitals and institutes of social care but also in home care. Consequences of falls - especially of elderly with frequently insufficient social background may be ultimately fatal.
Cieľ: Realizovať skríning rizika pádu a identifikovať rizikové faktory pádu u hospitalizovaných pacientov s neurologickým ochorením vo veku do a nad 65 rokov. Dizajn: Kvantitatívna prospektívna prierezová štúdia. Metodika: Súbor tvorilo 103 pacientov hospitalizovaných na neurologickom oddelení. Empirické údaje boli zaznamenávané do výskumného protokolu, ktorý obsahoval vybrané rizikové faktory pádu a nástroj Morse Fall Scale (MFS). Výsledky: Signifikantné prediktory pádu u pacientov starších ako 65 rokov boli pridružená diagnóza (p = 0,000), polyfarmakoterapia (p = 0,000), počet užívaných liekov za 24 hodín (p = 0,000), poruchy zraku (p = 0,000), kontinencie (p = 0,000), ženské pohlavie (p = 0,005), používanie kompenzačnej pomôcky (p = 0,008), porucha spánku (p = 0,025) a sluchu (p = 0,033). Priemerné skóre rizika pádu celého súboru podľa MFS bolo 45,7 ± 20,2. V súbore pacientov s vysokým rizikom pádu boli signifikantné prediktory pádu - poruchy chôdze a rovnováhy (p = 0,000), používanie kompenzačnej pomôcky (p = 0,000), pád v anamnéze (p = 0,001), vek (p = 0,004), polyfarmakoterapia (p = 0,008), poruchy kontinencie (p = 0,019) a zraku (p = 0,027). Záver: Identifikácia rizikových faktorov pádu je východiskom pre realizáciu cielených ošetrovateľských intervencií na prevenciu a redukciu pádov.
Design: A quantitative prospective cross-sectional study. Methods: The sample consisted of 103 patients who were hospitalized in the neurological unit. Empirical data was recorded in the research protocol, which included selected fall risk factors and the Morse Fall Scale (MFS). Results: Significant fall predictors in patients older than 65 years were: secondary diagnosis (p = 0.000), poly-pharmacotherapy (p = 0.000), number of medications taken over 24 hours (p = 0.000), a vision disorder (p = 0.005), continence disorder (p = 0.008), female sex (p = 0.005), the use of an ambulatory aid (p = 0.008), sleep disorders (p = 0.025), and hearing disorders (p = 0.033). The mean MFS total fall risk was 45.7 ± 20.2. In the sample of patients at high risk of falling, there were significant predictors of the falls: disorders of gait and balance (p = 0.000), the use of an ambulatory aid (p = 0.000), a history of falling (p = 0.001), age (p = 0.004), poly-pharmacotherapy = 0.008), continence disorder (p = 0.019), and vision disorder (p = 0.027). Conclusion: The identification of fall risk factors is the basis for the implementation of targeted nursing interventions to prevent and reduce falls.
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit určující znaky dle NANDA International ošetřovatelských diagnóz „akutní bolest“ (00132) a „chronická bolest“ (00133), jejich význam pro pacienty a ověřit subjektivní pocity pacientů s různými typy ran a bolestí dle definujících charakteristik diagnóz. Soubor a metodika: Pacienti z ambulancí hojení ran a lůžkových oddělení z různých lokalit České republiky (n = 180 respondentů). Validizace diagnózy na pacienta zaměřeným modelem klinické validity „Patient focus CDV model“. Výsledky: Nejčastější definující charakteristiky při akutní bolesti: „hledání polohy, která uleví v bolesti“ (vážené skóre 0,93) a u chronické bolesti: „strach ze vzniku další rány“ (vážené skóre 0,74). Ověřena korelace mezi věkem respondentů, intenzitou bolesti a váženým skóre jednotlivých určujících znaků (p ≤ 0,05). Závěr: Hodnoty váženého skóre nad 0,8 byly zjištěny u pacientů s intenzitou bolesti v rozmezí 7–10 bodů – silná bolest (10stupňová škála). Pacienty byly jako nejvýznamnější určující znaky zvoleny: „vyhledávání úlevové polohy, ochranné chování, pozorované známky bolesti a častá bolest“. Definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy „chronická bolest“ dosáhly nižších hodnot váženého skóre, ale byly zdůrazněny určující znaky typické pro dlouhodobé potíže, s nimiž nehojící se rána souvisí: „strach ze vzniku další rány, omezená pohyblivost v místě bolesti, pozorované ochranné chování a trvalá bolest“.
Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics (according to NANDA international) of the nursing diagnoses “acute pain” (00123) and “chronic pain” (00133) and their meaning as well as the mostly subjective feelings for the patients with different wound and pain. Material and methods: The data were acquired from outpatient clinics for wound healing and from inpatient wards from various localities of the Czech Republic (n = 180 patients). The study followed „Patient focus CDV model“. Results: The most frequent defining characteristics of “acute pain diagnose” was „looking for pain relieving position” (weighted score 0.93), and of “chronic pain diagnose” „fear of appearance of another wound” (weighted score 0.74). We have verified correlation between the age of the respondents and intensity of pain and the numeric value of the average defining characteristic score (p ≥ 0.05). Conclusion: Weighted score values above 0.8 were found in patients with a pain intensity ranging from 7–10 points – severe pain (10-degree scale). Under these conditions, patients selected as the most important defining characteristics: „looking for pain relief position, protective behaviour, observed signs of pain and frequent pain“. Defining characteristics of the nursing diagnosis „chronic pain“ were lower in the weighted score but highlighting features typical of long-term issues such as non-healing wounds: „fear of another wound formation, limited mobility at the site of pain, observed protective behaviour and persistent pain”.
- MeSH
- akutní bolest * diagnóza MeSH
- chronická bolest * diagnóza MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * MeSH
- pacienti psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- standardizovaná ošetřovatelská terminologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Chronická bolesť patrí k prioritným problémom v paliatívnej starostlivosti. Cieľom výskumu bola validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická bolesť (00133) u pacientov v paliatívnej starostlivosti. Práca má charakter retrospektívnej štúdie. Na posúdenie definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy sme použili Fehringov model klinickej diagnostickej validity zameraný na pacienta, ktorý využíva informácie od pacientov. Vytvorili sme hodnotiaci nástroj dotazníkového typu, ktorý obsahoval 15 definujúcich charakteristík diagnózy Chronická bolesť (00133). Výskumnú vzorku predstavovalo n = 83 pacientov v paliatívnej starostlivosti, liečených pre bolesť minimálne šesť mesiacov. Definujúce charakteristiky boli pacientmi hodnotené na Likertovej škále (od 1 – nie je vôbec charakteristické pre mňa, do 5 – veľmi charakteristické pre mňa). Po zbere údajov sme pre každú definujúcu charakteristiku vypočítali vážené skóre (VS). Na posúdenie vzájomných vzťahov medzi rizikovými faktormi sme použili korelačnú analýzu. Z celkového počtu 15 definujúcich charakteristík neurčili pacienti ani jednu ako hlavnú. Sedem zaradili k vedľajším: Bolesť (0,68), Zmeny vo vzorci spánku (0,55), Zmenená schopnosť pokračovať v predchádzajúcich aktivitách (0,54), Únava (0,52), Atrofia zasiahnutých svalových skupín (0,51), Strach z opakovaného zranenia (0,51) a Nepokoj (0,50). Osem definujúcich charakteristík pacienti vyradili. Štatisticky významný vzťah sme zistili medzi ôsmimi pármi vedľajších definujúcich charakteristík na úrovni p < 0,01. Výsledky výskumu poukazujú na nosné definujúce charakteristiky, ktoré môžu pomôcť sestrám v identifikácii a formulovaní presnej ošetrovateľskej diagnózy v klinickej praxi.
Chronic pain is one of the priority problems in palliative care. The study objective was the validation of the nursing diagnosis of Chronic Pain (00133) in patients in palliative care. It is a retrospective study. To evaluate the defining characteristics of the nursing diagnosis, we used the patient-focused clinical diagnostic validity model of Fehring, which uses information obtained directly from patients. We designed a questionnaire-type measurement tool containing 15 defining characteristics of the nursing diagnosis of Chronic Pain (00133). The sample included n = 83 patients in palliative care who were treated for pain for at least six months. The defining characteristics were rated by the patients on the Likert-type scale (from 1 – not at all characteristic of me, to 5 – very characteristic of me). After data collection, we calculated weighted scores (WS) for each of the defining characteristics. We used correlation analysis to analyze the relationships between the risk factors. None of the 15 defining characteristics were considered major by the patients. Seven defining characteristics were considered minor: pain (0.68), changes in sleep pattern (0.55), altered ability to continue previous activities (0.54), fatigue (0.52), atrophy of the involved muscle group (0.51), fear of re-injury (0.51), and restlessness (0.50). Eight defining characteristics were discarded by the patients. A statistically significant relationship was found between eight pairs of the minor defining characteristics, p < 0.01. The study results suggest the essential defining characteristics that may help nurses in identifying and defining an accurate nursing diagnosis in clinical practice.
- Klíčová slova
- validace, validační metody, Fehringův model klinické diagnostické validity, NANDA - Int.,
- MeSH
- bolest MeSH
- chronická nemoc MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- paliativní péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- terminologie jako téma MeSH
1. vyd. 557 s., [24] s.obr. příl. : il., tab. ; 24 cm
- MeSH
- hromadné neštěstí MeSH
- katastrofy MeSH
- komunikační systémy urgentních lékařských služeb MeSH
- metody pro podporu rozhodování MeSH
- poskytování zdravotní péče MeSH
- systémová integrace MeSH
- záchranná práce metody organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- veřejné zdravotnictví
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Monografie ; no. 24
1. vyd. v jazyce českém 94 s. ; 23 cm
Český překlad prvního vydání knihy dr. Marka Griffithse "Problem Gambling in Europe: An Overview", publikované Nottingham Trent University v roce 2009. Publikace obsahuje informace týkající se 31 zemí Evropy, včetně České republiky. Česká republika je v přehledu zařazena do skupiny zemí, ve kterých neexistují téměř žádné empirické znalosti hráčství a/nebo problémového hráčství. Napříč zeměmi je za nejvíce problematické hraní označeno hraní na výherních hracích přístrojích; z skupiny těchto hráčů pochází nejvíce problémových hráčů. Nejoblíbenější mezi dospělými jsou loterie.
- MeSH
- behaviorální výzkum MeSH
- hráčství MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- návykové chování MeSH
- výzkumná zpráva MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- Konspekt
- Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
- NLK Obory
- sociologie
- NLK Publikační typ
- výzkumné zprávy
