Úvod: V prevenci procedurální bolesti u novorozenců všech gestačních kategorií se přednostně uplatňují cukerné roztoky různých typů a koncentrací. Pro tento postup, i když ověřený řadou prací, neexistuje zlatý standard a v publikacích, které o této problematice pojednávají, se používají cukerné roztoky koncentrací od 5 do 66 %. Mimo aplikaci cukerných roztoků se jako alternativa uplatňuje použití mateřského mléka, případně senzorická saturace (komplexní působení na smyslové vjemy dítěte). Metody: V předkládané práci hodnotíme vliv cukerných roztoků na vnímání bolesti měřené pomocí parametrů ESC u skupiny donošených či téměř donošených novorozenců při přesně definovaném bolestivém stimulu, kterým byl odběr kapilární krve na povinná screeningová vyšetření. Výsledky a závěry: Ve studii byla hodnocena efektivita čtyř různých koncentrací cukerných roztoků, běžně dostupných a používaných v klinické praxi. Prokázali jsme, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi pohlavími u vybraných parametrů elektrické kožní vodivosti i rozdíly ve změně charakteru chování v reakci na bolestivý podnět. Zjistili jsme statisticky významné rozdíly v analgetickém účinku některých typů a koncentrací cukerných roztoků.
Background: In the prevention of procedural pain in neonates of all gestational categories mainly sugar solutions of different types and concentrations are used. Even though this method studying the effect of sugar solutions in concentrations from 5 to 66% has been certified by series of works, no gold standard has been established. An alternative to the use of sugar solutions is breast milk or sensory saturation (complex effect on sensory perceptions of the child). Methods: In the present paper, we evaluated parameters of electrical skin conductance (ESC) in a group of full-term or near-term infants in a well-defined painful complaint, which was capillary blood sampling for mandatory screening. Results and conclusion: We evaluated the effectiveness of four different concentrations of sugar solutions, widely available and used in clinical practice. We have shown that there are statistically significant differences between genders in selected parameters of the electrical conductivity of the skin as well as differences in the change of character behavior in response to a painful stimulus. We found statistically significant differences in the analgesic effect of certain types and concentrations of sugar solutions.
- Klíčová slova
- algezimetrie,
- MeSH
- analgetika MeSH
- bolest * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- elektrody MeSH
- galvanická kožní odpověď * fyziologie účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti * přístrojové vybavení MeSH
- novorozenec fyziologie MeSH
- roztoky MeSH
- software MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec fyziologie MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Klíčová slova
- Elektrická kožní vodivost, novorozenci, Prechtl, saturace, frekvence srdeční činnosti,
- MeSH
- bolest MeSH
- dítě MeSH
- galvanická kožní odpověď * fyziologie MeSH
- gestační stáří MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti MeSH
- novorozenec nedonošený * fyziologie MeSH
- novorozenec * fyziologie MeSH
- srdeční frekvence fyziologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec * fyziologie MeSH
Bolest u novorozenců je globálně chápána jako velmi nežádoucí jev. Mnohými výzkumy bylo potvrzeno, že bolest cítí jak zralí novorozenci, tak i novorozenci předčasně narození. Doposud však neexistuje objektivnímetoda hodnocení bolesti právě u těchto pacientů, kteří prozatímnemohou svou bolest verbalizovat. Jedním z cílů této studie bylo posoudit možnost využití měření změn elektrické kožní vodivosti jako objektivní hodnotící kritérium vnímání bolesti u novorozenců. Vzhledem k tomu, že prožívání bolesti ovlivňuje i fyziologické funkce organismu, bylo dalším cílem zjistit vztah mezi změnami kožní vodivosti a změnami vybraných fyziologických parametrů. Soubor pacientů: Do studie bylo zahrnuto celkem 57 novorozenců, narozených v Krajské nemocnici Tomaše Bati ve Zlíně v první polovině roku 2010. Novorozenci byli podle gestačního stáří rozděleni do 3 následujících skupin: skupina A: 41 + 6 – 36 + 0 (19 novorozenců), skupina B: 35 + 6 – 32 + 0 (25 novorozenců), skupina C: 31 + 6 – 25 + 0 (13 novorozenců). Výsledky: Jako nejcitlivější parametr změn kožní vodivosti pro hodnocení bolesti se zdá být peak za sekundu (PpS), další parametry kožní vodivosti či měřené vybrané fyziologické parametry vzájemně nekorelují. Z výsledků nebylo možno stanovit bazální hladinu kožní vodivosti. Při porovnání gestačního stáří a parametrů kožní vodivosti nebyly rovněž prokázány významné korelace. Gestační stáří tedy také nemá vliv na parametry elektrických změn kožní vodivosti. Závěr: Lze konstatovat, že při hodnocení percepce bolesti u novorozenců zralých i předčasně narozených je nutno dbát na individuální posouzení. Změny v kožní vodivosti jsou pravděpodobně ovlivněny i dalšími faktory, nejen vznikem bolestivého stimulu. Z předkládané studie vyplývá, že hodnocení bolesti u novorozenců pouze metodou měření změn v elektrické kožní vodivosti nemůže v plné šíři nahradit zavedené postupy a naopak je nutno zohlednit komplexnost vnímání bolesti pomocí kombinace více metod.
Pain in neonates is globally regarded as a highly undesirable phenomenon. Many studies have been confirmed that the pain feels as mature newborns and premature babies born. So far, however, there is no objective method of assessing pain in these patients who cannot yet verbalize their pain. One of the objectives of this study was to explore the use of measuring changes in electrical skin conductance as an objective criterion for evaluating the perception of pain in neonates. Given the experience of pain affects the physiological functions of the organism, the next objective was to ascertain the relationship between changes in skin conductance and changes in selected physiological parameters. Patients: The study included a total of 57 babies born in KNTB in Zlín in the first half of 2010. Infants were divided according to gestational age in the following 3 groups: group A: 41+6–36+0 (19 neonates), group B: 35+6–32+0 (25 neonates), group C: 31+6–25+0 (13 newborns). Results: As themost sensitive parameter for changes in skin conductance rating of pain seems to be the peak per second (PPS), other parameters of skin conductance and selected physiological parameters measured do not correlate with each other. The results could not determine basal skin conductance levels. A comparison of gestational age and parameters of skin conductance weren´t also demonstrate significant correlation. Gestational age also doesn´t affect the electrical parameters of skin conductance changes. Conclusion: We can conclude that the evaluation of pain in both mature and premature newborns requires individual assessment. Changes in skin conductance are probably influenced by other factors, not just the emergence of painful stimulus. The present study suggests, that pain assessment in neonates only measured by changes in electrical skin conductivity cannot replace the full range of established practices and vice versa is necessary to take into account the complexity of the perception of pain using a combination of several methods.
- Klíčová slova
- Prechtl, frekvence srdeční činnosti, saturace,
- MeSH
- galvanická kožní odpověď fyziologie MeSH
- gestační stáří MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti metody statistika a číselné údaje MeSH
- nocicepce fyziologie MeSH
- novorozenec fyziologie MeSH
- percepce bolesti fyziologie MeSH
- srdeční frekvence fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec fyziologie MeSH
