A. carotis interna je jedna z velkých cév krku, která se standardně odděluje z a. carotis communis v úrovni 3.–4. krčního obratle a dále pokračuje kolmo na spodinu lební v nervově cévním svazku krčním. Při provádění rutinních výkonů v oblasti hltanu, jako je tonzilektomie nebo adenoidektomie, je tato céva většinou bezpečně vzdálena od operačního pole a riziko jejího poranění je malé. Je však popsáno několik anatomických variací, při kterých je tato céva medializovaná k stěně hltanu, což výrazně zvyšuje riziko jejího poranění a vznik život ohrožujícího krvácení.

The internal carotid artery is one of the major vessels of the neck. It usually originates from the common carotid artery at the level of the 3rd–4th cervical vertebra and continues perpendicularly to the skull base in the neurovascular bundle. During common surgical procedures in the pharynx, such as adenoidectomy or tonsillectomy, the artery is usually in a safe distance from the pharyngeal wall and the risk of injury is low. However, several anatomical variations have been described that may cause medialization of the vessel closer to the pharyngeal wall, which significantly increases the risk of injury and occurrence of life-threatening haemorrhage.

• MeSH
• adenektomie MeSH
• arteria carotis interna * abnormality   MeSH
• krvácení při operaci * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• tonzilektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• radiologický asistent,
• MeSH
• lidé MeSH
• motivace MeSH
• ošetřovatelství v radiologii pracovní síly   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• radiologie * pracovní síly   MeSH
• volba povolání * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• dávka záření MeSH
• defekografie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• fekální inkontinence radiografie   MeSH
• hernie radiografie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pánevní dno radiografie   MeSH
• rektokéla radiografie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• časové faktory MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• rentgenový obraz - interpretace počítačová * metody   přístrojové vybavení   MeSH

Posouzení a správná dia­gnostika všech potřeb a problémů pa­cientů, včetně spirituálních, je nevyhnutelná pro zvyšování kvality komplexní ošetřovatelské péče. Při uspokojování potřeb nemocných je důležité nahlížet na člověka jako na jednotu těla a ducha. Identifikace a uspokojování spirituálních potřeb není jednoduché i proto, že pojem spiritualita nemá cílené a jasné vymezení. V paliativní péči má řešení a saturace duchovních potřeb velkou prioritu a může být klíčovým aspektem psychologického působení. Význam spirituality jako součásti psychické pohody si stále více uvědomují i zdravotničtí profesionálové. Měření spirituálních potřeb se přikládá menší význam a v mnoha zdravotnických zařízeních končí u ošetřovatelské anamnézy otázkami: „Jste věřící?“, „Máte duchovní potřeby?“. Spiritualita a náboženství jsou velice osobní záležitostí každého člověka. Mnoho pa­cientů se obrací k náboženství pro odpovědi na obtížné otázky a jiní hledají podporu prostřednictvím duchovních přesvědčení mimo rámec organizovaného náboženství. Záměna pojmů spiritualita a religiozita může vést k mnoha nedorozuměním. Základním předpokladem pro správnou dia­gnostiku a uspokojení duchovních potřeb je vymezení používaných výrazů a využívání standardizovaných měřicích nástrojů v klinické praxi. Cílem přehledové studie bylo vymezit pojem spiritualita, vyhledat měřicí nástroje vhodné pro hodnocení spirituálních potřeb člověka. Pro získání výsledků výzkumných prací zabývajících se problematikou duchovních potřeb u nevyléčitelně nemocných pa­cientů byly jako zdroj dat použity následující databáze (2005–2013): EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Google Scholar, Solen – www.solen.cz, Profese on‑line. Do výběru studií byly zahrnuty systematický přehled, přehledový článek, kvalitativní a kvantitativní studie.

The appraisal and the right diagnostics of all needs and problems of patients, including the spiritual needs, are unavoidable for increase of the quality of the all-embracing nursing care. In the case of satisfying of the needs of the patients, it is important to have view the person as a unity of thebody and the soul. Identification and satisfying of the spiritual needs are not uncomplicated; moreover, spirituality does not have a target­­ed and clear definition. In the palliative care, the solution and saturation of spiritual needs have a great priority, and it can be the key aspect of psychological activity. Also, medical experts are becoming aware of the meaning of spirituality as the part of psychological contentment more and more. Smaller importance is attached to measurement of spiritual needs, and in many medical institutions ends at the case history with the questions: “Are you a believer?”, “Do you have any spiritual needs?”. Spirituality and religion are very personal matters of every human. Many patients turn to religion to find answers to difficult questions while others find support through the spiritual beliefs outside the scope of organized religion. Mistaking of meanings of the spirituality and religionism can lead to many misunderstandings. The basic condition for the right diagnostics and satisfaction of spiritual needs are the definition of the used terms and using of standardized measurement devices in the clinical praxis. The target of summarizing study was to define the term of spirituality, to describe a lot of measurement devices these are suitable for the evaluation of human spiritual needs. For methodology for acquiring of the results of research works that are concerned with the questions of spiritual needs in case of the incurable patients, the following databases were used (2005–2013): EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Google Scholar, Solen – www.solen.cz, Profese on-line as the source of the data. The choice of studies were as follows the systematic overview, the summarizing essay, the qualitative and quantitative study. Key words: spirituality – religion – spiritual needs – palliative care The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 16. 6. 2014 Accepted: 27. 11. 2014

• MeSH
• lidé MeSH
• náboženské služby nemocnice MeSH
• náboženství MeSH
• ošetřovatelská diagnóza * klasifikace   metody   MeSH
• paliativní péče * metody   MeSH
• pastorační péče * MeSH
• péče o umírající * metody   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spiritualita * MeSH
• zdravotní sestry v klinické praxi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: V onkologické péči by neměl být hlavní důraz kladen jen na prodloužení délky života, ale také na kvalitu života pacienta. Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života pacientů s vyčerpanými možnostmi specifické protinádorové léčby, hospitalizovaných na onkologické klinice FN v Ostravě. Soubor pacientů a metody: V rámci pilotní studie tvořilo výzkumný soubor 93 pacientů onkologické kliniky FN Ostrava s Karnofského skóre < 60. Pro měření kvality života byl použit dotazník EORTC QOL‑C30. Výsledky: Celkové skóre kvality života bylo zjištěno 49 %. Při opakovaném měření signifikantně pokleslo na 37 % (p < 0,001). Ve funkční škále kvality života hodnotili pacienti nejhůře rolovou funkci (47,3; 95% CI 42,6–52,1) a sociální funkce (48,0; 95% CI 42,5–53,5). Při hodnocení symptomatické škály uvedli pacienti největší problém s únavou (48,8; 95% CI 44,8–52,8) a bolestí (44,5; 95% CI 39,2–48,8). Při opakovaném měření byl zjištěn statisticky významný pokles v kvalitě života ve funkční škále ve všech doménách, v symptomatické škále v doméně únava, bolest a dušnost (p < 0,01). Dále byla zjištěna souvislost mezi nižší celkovou kvalitou života a horší úrovní fyzických funkcí (r = 0,8047), sociálních vztahů (r = 0,7796), únavou (r = 0,8166) a intenzitou bolesti (r = 0,8282). Závěr: Pacienti v paliativní péči hospitalizovaní na onkologickém oddělení hodnotí svoji kvalitu života jako sníženou. Vhodnějším prostředím poskytované péče by mohla být domácí hospicová péče nebo hospic.

Backround: In oncological care the main emphasis should not be put only on prolonging a patient's life, but also on its quality. The aim of the study was to assess the quality of life of patients hospitalized at the oncology clinic of the University Hospital of Ostrava (UHO), who exhausted all the anti‑cancer treatment options. Patients (sample) and methods: In a pilot study the sample consisted of 93 patients from the oncological clinic of UHO with Karnofsky score < 60. A questionnaire EORTC QOL‑C30 was used to evaluate the quality of life. Results: The overall score of quality of life was 49%. Repeated measurement showed a significant decrease of the score to 37% (p < 0.001). Assessing the quality of life on a functioning scale, role functioning (47.3; 95% CI 42.6–52.1) and social functioning (48.0; 95% CI 42.5–53.5) were assessed the worst. When judging on a symptoms scale, patients reported the major problem was fatigue (48.8; 95% CI 44.8–52.8) and pain (44.5; 95% CI 39.2–48.8). Repeated measurement showed a statistically significant decrease in quality of life on the scale of functioning in all areas. On the symptoms scale there was similarly a decline of quality in fatigue, pain and breathlessness categories (p < 0.01). Furthermore, we observed a correlation between lower overall quality of life and a worse level of physical functions (r = 0.8047), social relationships (r = 0.7796), fatigue (r = 0.8166) and pain intensity (r = 0.8282). Conclusion: Palliative care patients admitted to the oncology clinic perceive their quality of life as inferior. Home palliative care or a hospice appears to be a more suitable environment for the management of terminal care. Key words: palliative care – quality of life – medical oncology This study was supported by grant of Internal Grant Agency of the Czech Ministry of Health No. NT 13417-4/2012 IGA MZ ČR. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 15. 5. 2013 Accepted: 9. 6. 2013

• MeSH
• dospělí MeSH
• hospitalizace MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory * MeSH
• nemocniční oddělení MeSH
• paliativní péče * MeSH
• pilotní projekty MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH