Proces psychosociální rehabilitace pomáhá lidem s duševním onemocněním (lidem s psychosociálními obtížemi) zvyšovat kvalitu jejich života a může významně pomoci na jejich osobní cestě zotavení. Staví na posilování silných stránek a zdrojů podpory, významně využívá práci s prostředím, s cílem maximálně podpořit začlenění lidí s duševním onemocněním do jejich běžného prostředí. Základním východiskem je zotavení jako nové paradigma péče, zplnomocňování, znovuvytváření vlastní identity a smyslu života. Důležité je vycházet z přání a potřeb samotného člověka s duševním onemocněním. S jedincem se systematicky pracuje na jeho přáních a potřebách v hlavních oblastech života, stanovují se dílčí cíle a postup k jejich naplnění. V lůžkové péči, i přes určitá omezení, lze uplatňovat psychosociálně rehabilitační přístup s výraznějším zapojením nemocných a jejich blízkých do rozhodování o léčbě. Lze také snížit míru restriktivity danou režimem oddělení a léčbu individualizovat. Týmy oddělení lze řídit více horizontálním způsobem s důrazem na multidisciplinární spolupráci. Nutné je zajistit týmům supervizní vedení, vzdělávání v teorii i praxi psychosociální rehabilitace a vytvořit podpůrné personální a materiální podmínky pro poskytování individualizované péče.
The process of psychosocial rehabilitation helps people with mental health problems increase their quality of life and may have important role in the personal recovery process. It stands on supporting of strengths and sources of support, there is a major work with the environment with the goal to maximise possibilities of inclusion to the community. Tenets are the principles of recovery and empowerment, help in rebuilding personal identity and finding new meaning of life. It is important to step from wishes and needs perceived by the person him/herself. The person systematically works towards fulfilling his/her needs in major areas of life, setting individual targeted goals and progress towards their achievement. Psychosocial rehabilitation can/should be used in inpatient care by application of greater involvement of people with mental health problems and their families in treatment decision-making. Restrictivity of the therapeutic regime can be reduced and treatment can/should be individualised. Teams can be managed in a horizontal manner, with an emphasis on multidisciplinary collaboration. It is also important to ensure the teams are supervised, educated in rehabilitation theory and practice and create supportive recovery oriented environment promoting individualised care.
Cíl: Cílem práce byla adaptace škály pro hodnocení potřeb u závažně duševně nemocných - Camberwell Assessment of Need, klinická verze (CAN-C), do českého jazyka a ověření v pilotním šetření, zda může monitorování potřeb tímto nástrojem pomoci lépe identifikovat potřeby pacientů a zda tak může zlepšit výsledek rehabilitace. Materiál a metoda: CAN-C byl standardním způsobem adaptován do češtiny. Do pilotního šetření CAN-C bylo v prvním kole zařazeno 122 pacientů se schizofrenií rehabilitovaných v komunitních službách. Zjištěné potřeby byly následně využity v rehabilitačních plánech a intervencích. Druhého kola šetření po 6 měsících se účastnilo již pouze 88 pacientů z původního vzorku. Pro první kolo šetření byly spočteny průměrné počty naplněných a nenaplněných potřeb v hodnocení uživatelů i profesionálů a byly identifikovány nejčastější oblasti potřeb. Změny v počtu potřeb mezi prvním a druhým kolem v jednotlivých položkách byly vyhodnoceny neparametrickým chí kvadrát testem. Výsledky: Nejčastějšími doménami nenaplněných potřeb v hodnocení uživatelů služeb byly: přátelé, sexualita, intimní vztahy, psychické potíže, finanční dávky; v hodnocení profesionálů: přátelé, intimní vztahy, psychické potíže, denní činnosti, finanční dávky. Mezi prvním a druhým kolem se snížily celkové naplněné i nenaplněné potřeby v hodnocení uživatelů i profesionálů, avšak pouze nesignifikantně. Došlo však ke statisticky významnému poklesu naplněných potřeb u položky "ohrožuje sebe" v hodnocení uživatelů a k poklesu všech potřeb u položky "finanční dávky" v hodnocení uživatelů i profesionálů. Závěr: Adaptovaný nástroj CAN-C lze použít pro průřezové šetření potřeb pacientů zařazených do rehabilitačního programu. Nástroj rovněž umožňuje posoudit změny ve výsledku rehabilitace po předchozím šetření potřeb a modifikaci rehabilitačních intervencí.
Aims/Objectives: Aim of this study was adaptation of the Camberwell Assessment of Need - Clinical Version (CAN-C) into the Czech language. Further objective was a verification in a pilot study, whether the monitoring of needs using this instrument helps better to identify the needs of the patients and whether it can improve the outcome of rehabilitation. Methods: CAN-C was adapted into the Czech language in a standard way. The pilot survey CAN-C in the first round included 122 patients with schizophrenia being rehabilitated in community services. Identified needs were subsequently used in rehabilitation plans and interventions. Only 88 patients from the original sample attended second round of investigation after 6 months. The average number of met and unmet needs in the assessment of users and professionals has been calculated for the first round of investigation and the most common needs have been identified. Changes in numbers of needs between the first and second round in individual items were evaluated by non-parametric chi-square test. Results: The most common domains in the assessment of unmet needs of service users were: friends, sexuality, intimate relationships, mental problems, financial benefits, and in the evaluation of professionals: friends, intimate relationships, mental problems, daily activities, financial benefits. Met and unmet needs in total in the assessment of users and professionals have decreased between the first and second round, but only insignificantly. However, there was a statistically significant decrease in met needs at the domain "a threat to himself" in the assessment of users and a drop of the both types of needs in the item "financial benefits" in the evaluation of users and professionals. Conclusion: Adapted tool CAN-C may be used for cross-sectional survey of needs in patients enrolled in a rehabilitation program. The tool also allows to assess changes in the outcome of rehabilitation after a previous investigation of needs and modification of rehabilitation interventions.
- Klíčová slova
- komunitní zdravotní služby,
- MeSH
- duševně nemocní psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení programu normy statistika a číselné údaje MeSH
- koordinovaný terapeutický postup MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- odhad potřeb MeSH
- pilotní projekty MeSH
- postoj zdravotnického personálu MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace MeSH
- schizofrenie rehabilitace MeSH
- služby péče o duševní zdraví MeSH
- služby v oblasti duševního zdraví komunity MeSH
- zdravotnické služby - potřeby a požadavky statistika a číselné údaje MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem šetření bylo odhadnout potřebné zastoupení služeb pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji, jejich množství a provozní náklady. Získaný odhad byl využit pro zpracování krajské koncepce péče o duševní zdraví. Materiál a metoda: Soubor byl tvořen osobami s duševními poruchami s bydlištěm v Karlovarském kraji (8392 osob). Vlastní metodou bylo dvoufázové kvalitativní šetření prostřednictvím focus group a dotazníků u uživatelů a poskytovatelů péče (celkem 96 účastníků focus group a 88 respondentů dotazníkového šetření). Při odhadu nákladů jsme vycházeli z jednotkových nákladů na obdobné typy služeb z jiných regionů. Výsledky: Kvalitativní analýza focus group zjistila nedostatek všech typů služeb a jejich omezenou místní dostupnost. Poukázala na potřebu lepší mobility služeb a jejich provázanosti a dále na posílení prevence a zvýšení informovanosti o duševních poruchách a službách. Dotazníková šetření indikovala potřebnost podstatného navýšení u následujících služeb: případové vedení, rezidenční komunitní služby, denní stacionáře a psychoterapeutické programy, pracovní rehabilitace a poradenství. Realizace navrhovaných změn ve službách by znamenala nárůst ročních výdajů na ně o 144 mil. Kč, tj. o 34 %. Závěr: K vytvoření plánu služeb v rámci regionálního modelu služeb pro osoby s duševním onemocněním lze využít kvalitativní šetření formou focus group a dotazníků u uživatelů a poskytovatelů služeb. V Karlovarském kraji byl takto vytvořen model služeb, jehož realizace již byla započata (doplňování chybějících služeb, destigmatizace).
Aims/Objectives: A purpose of this investigation was to assess a spectrum of necessary services for people with mental illness in the Karlovy Vary region, incl. their quantity and operating costs. The estimate obtained by this study was used for formation of regional concept of mental health care. Methods: A sample of this survey was formed by persons with mental disorders residing in the Karlovy Vary region (8392 persons). A qualitative investigation using focus groups and questionnaires for users and providers of care (a total of 96 focus group participants and 88 survey respondents) has been applied as a two-stage method. In an estimation of costs, we came out from unit costs for similar types of services from other regions. Results: Qualitative analysis of focus groups identified lack of all types of services and their limited local accessibility. It also points out a need for enhanced mobility of the services, their linkage and a necessity for prevention and information about mental disorders and services. The questionnaire survey indicated a need for substantial increases for following services: case management, community residential services, day care centers and psychotherapeutic programs, vocational rehabilitation and counseling. Implementation of proposed changes in the services would imply a rise in spending on them by 144 mil. CZK per year, or 34%. Conclusion: A qualitative investigation using focus groups and questionnaires for users and service providers can be favorably used for a formation of a plan of services, within a regional model of mental health care. So formed model of services has been created in the Karlovy Vary region and its implementation has already started (adding missing services, destigmatization).
- Klíčová slova
- služby duševního zdraví, regionální plánování péče, ekonomická analýza, focus group, dotazníkové šetření,
- MeSH
- duševně nemocní MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- organizační modely MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regionální zdravotnické plánování ekonomika organizace a řízení trendy MeSH
- služby péče o duševní zdraví ekonomika organizace a řízení MeSH
- zdravotní péče - plánování ekonomika organizace a řízení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Předkládaná práce navazuje na výsledky kvalitativní analýzy a na odhad potřebných změn v kapacitách služeb pro duševně nemocné v Hráze, uskutečněných pomocí focus group uživatelů a odborníků a následným dotazníkovým šetřením. Po kvalitativní stránce by základním prvkem systému měla být psychiatrická ambulance v těsné spolupráci s případovým vedením (komunitní psychiatrická sestra, sociálni pracovník). Psychiatrická lůžková péče by měla být zřetelně diferencována na péči akutní a následnou. Realizace navrhovaných změn v kapacitách služeb bude znamenat navýšení finančních prostředků o 2,83 mld. Kč, přičemž větší přísun bude zapotřebí z prostředků z veřejných zdrojů (stát, obec atd.) než ze zdravotního pojištění. Je zapotřebí věnovat pozornost překážkám, které brání realizaci navrhovaných změn, a hledat strategie na jejich odstranění. Obdobné šetření je nyní prováděno v Karlovarském kraji.
The study builds on the results of qualitative analysis and on the estimates of changes in the capacity of services for the mentally ill in Prague, made using focus groups of users and experts, and subsequent investigation with questionnaires answered by mental health professionals. In terms of quality an essential element of the system should be a psychiatric out-patient department in a close cooperation with case management (community psychiatric nurse, social worker). Psychiatric in-patient care should be clearly differentiated in the acute care and follow-up care. Implementation of the proposed changes in the capacity of services will mean an increase in funding of 2.83 billion CZK, which will require greater flow of funds from public sources (state, municipality, etc.) than of health insurance. It is necessary to pay attention to obstacles that hinder the implementation of the proposed changes, and find strategies to tackle them. Similar investigations are now conducted in Karlovy Vary region.
- MeSH
- duševně nemocní MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie metody trendy MeSH
- rodinná terapie metody trendy MeSH
- terapeutická komunita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Finsko MeSH
Projekt „Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné“ (CZ. 04. 3. 07/3. 2. 01. 03) financovaný Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy v grantovém schematu JPD3 realizuje Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví od konce roku 2006. Hlavním výstupem projektu budou vzdělávací moduly vytvořené na základě zakázky obou cílových skupin. Článek shrnuje předběžné výsledky mapování vzdělávacích potřeb praktických lékařů a ambulantních psychiatrů. Praktičtí lékaři definovali potřeby svého vzdělávání v těchto oblastech: souhrnný přehled o psychofarmakoterapii, problematika časného záchytu psychóz, přehled o dostupnosti a možnostech služeb psychosociální rehabilitace. Poslední ze jmenovaných označili jako vzdělávací potřebu i ambulantní psychiatři. Lékaři z obou skupin vyjadřovali potřebu vzájemné spolupráce, současně však definovali řadu překážek, které efektivní spolupráci brání.
