Nekrotizující fasciitida je nebezpečné bakteriální infekční onemocnění, které v našich podmínkách není příliš časté, ale současně není natolik vzácné, aby se s ním občas nesetkal téměř každý chirurg. Postižení fascie, podkoží i kůže může mít zpočátku nenápadný průběh, který však záhy přechází v šokový stav a sepsi s multiorgánovým selháním a bezprostředním ohrožením života nemocného. Letalita onemocnění, zejména u rizikových skupin pacientů (diabetici, pacienti s oslabenou imunitou, nemocní obézní nebo vysokého věku, v malnutrici, užívající drogy) je vysoká a dosahuje až 73 %. Celková léčba spočívá v časném radikálním chirurgickém ošetření v kombinaci s cílenou léčbou antibiotiky za podmínek komplexní resuscitační a intenzivní péče včetně následné rehabilitace. Existuje-li taková možnost, doporučuje se rovněž využít hyperbarickou oxygenoterapii. Fungující interdisciplinární spolupráce je přitom nezbytným předpokladem i nutností. Ve sdělení prezentujeme dva případy tohoto onemocnění u mužů obdobného věku s velmi podobným, komplikovaným průběhem, při jejichž léčbě v intervalu tří let, při uplatnění uvedených principů, spolupracovaly stejné týmy několika pracovišť.

Necrotizing fasciitis is a dangerous bacterial infectious disease that is not commonplace in Czech society. On the other hand, neither is it so rare that the majority of surgeons should not come across it occasionally. In the early stages, pathological changes in fascia, subcutaneous tissue and even skin may run an inconspicuous course. However, this can rapidly deteriorate into shock and sepsis which may lead to multi-organ failure and an imminent life-threatening condition. The fatality rate of necrotizing fasciitis among high-risk groups (e.g. diabetics, patients who are immuno-compromised, obese and/or elderly, malnourished, or with a history of drug use), is particularly steep, reaching as high as 73%. Treatment for this condition consists of early, radical surgical intervention in conjunction with targeted antibiotherapy. Complex resuscitative and intensive care, including rehabilitation, are standard components of post-surgical management. Use of hyperbaric oxygen therapy, if such an opportunity exists, is also recommended. Interdisciplinary collaboration is a vital prerequisite for successful treatment. This article describes two case-studies of necrotizing fasciitis that occurred in men of similar age during a three-year period. Both patients presented with very similar and complicated disease courses, and both were successfully treated by the same interdisciplinary team comprised of clinicians from various specialized departments.

• MeSH
• anaerobní bakterie patogenita   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• debridement MeSH
• dolní končetina chirurgie   patologie   MeSH
• fasciitida nekrotizující * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• hojení ran MeSH
• hyperbarická oxygenace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• septický šok MeSH
• syndrom dechové tísně MeSH
• tracheostomie MeSH
• transplantace kůže MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

I přes celosvětově klesající incidenci karcinomu žaludku dochází k nárůstu počtu nádorů ezofagogastrické junkce a proximální třetiny žaludku. Příčinou je na jedné straně rostoucí výskyt refluxní ezofagitidy s Barrettovou metaplazií a na straně druhé úspěšná eradikace infekce Helicobacter pylori. Jednou z možností, jak řešit karcinomy v této oblasti, je i proximální resekce žaludku. Dnes akceptovanou indikací k jejímu provedení je pouze časný karcinom žaludku bez předoperačně prokázaného postižení lymfatických uzlin. V západních zemích je navzdory tomuto doporučení používána i k řešení pokročilých karcinomů. Onkologická radikalita výkonu a její srovnatelnost nejčastěji s totální gastrektomií jsou často diskutovány. Při dosažení R0 resekce a provedení D1+ lymfadenektomie je celkové přežití u časných karcinomů u obou metod srovnatelné, nicméně procento recidiv je u proximální resekce žaludku vyšší.

Although the incidence of gastric cancer is decreasing worldwide, the number of esophagogastric junction and upper-third gastric carcinomas is gradually growing. This is due to an increasing incidence of reflux esophagitis with Barrett's metaplasia and successful eradication of Helicobacter pylori infection. Treatment options for these tumors include proximal gastrectomy. The only currently accepted indication for proximal gastrectomy is early gastric cancer with no preoperative evidence of lymph node involvement. In Western countries, however, advanced gastric cancers are treated using this method as well in spite of the above recommendation. Oncological radicality is a widely discussed issue. If R0 resection and at least D1+ lymphadenectomy are achieved in proximal gastrectomy, the overall survival is comparable with total gastrectomy in early gastric cancers. Recurrence rate, nevertheless, remains higher for proximal gastrectomy.

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   chirurgie   MeSH
• ezofagektomie MeSH
• gastrektomie * metody   MeSH
• gastroezofageální junkce chirurgie   patologie   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenektomie metody   MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jícnu MeSH
• nádory žaludku * chirurgie   patologie   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• resekční okraje MeSH
• splenektomie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Kvalita života onkologických pacientů je v poslední době v popředí zájmu. Doposud publikované práce ukazují na možnou výhodu proximální resekce žaludku oproti totální gastrektomii u pacientů s karcinomem ezofagogastrické junkce či proximálního žaludku z pohledu dlouhodobě lepší kvality života. Až 70 % pacientů po resekčním výkonu na žaludku trpí určitými příznaky negativně ovlivňujícími kvalitu života. Jsou souhrnně označovány jako postgastrektomický syndrom. Proximální resekce žaludku by měla přinést výhodu oproti totální gastrektomii v zachování funkční části žaludku, která tyto příznaky zmírní. Ke zhodnocení kvality života u pacientů s karcinomem žaludku je používána řada dotazníků, z nichž nejrozšířenější a zřejmě i nejlépe validovaný je dotazník japonské pracovní skupiny pro postgastrektomický syndrom označený jako PGSAS-45. V textu jsou shrnuty výsledky prací popisujících možné výhody proximální resekce žaludku a uveden přehled základních sledovaných parametrů. Závěr: Dosud publikované práce zaměřené na kvalitu života pacientů po proximální resekci žaludku se zabývaly pouze případy časného karcinomu či maximálně stadiem cT2N0. K určení optimálního způsobu operace u pacientů s karcinomem ezofagogastrické junkce a proximálního žaludku bude tedy zapotřebí dalších prací s větším počtem pacientů, vzájemného porovnání jednotlivých modifi kací proximální resekce žaludku a zahrnutí i pokročilých karcinomů žaludku. Výsledky publikovaných prací nicméně zatím ve většině případů prokazují lepší kvalitu života u pacientů po proximální resekci žaludku pro karcinom ve srovnání s totální gastrektomií.

Introduction: The quality of life in cancer patients has received increasing interest recently. The results published to date have shown a potential benefit of proximal gastrectomy compared to total gastrectomy as regards long-term improvement in the quality of life. Up to 70% of gastrectomized patients suffer from various symptoms negatively influencing the postoperative quality of life. These symptoms are collectively referred to as postgastrectomy syndrome. Proximal gastrectomy may be more beneficial as opposed to total gastrectomy since it preserves a functional part of the stomach and allows alleviation of these symptoms. Numerous questionnaires are used to evaluate the quality of life in gastric cancer patients. The PGSAS-45 questionnaire of the Japanese Postgastrectomy Syndrome Working Party is probably the best validated one. Results of works published to date evaluating the quality of life after proximal gastrectomy are summarized in the text and an overview of basic evaluated parameters is presented. Conclusion: The works published so far related to quality of life after proximal gastrectomy have described outcomes only in patients with early gastric cancers or in cT2N0 patients. Further studies with more patients involved, comparison between every single modification of proximal gastrectomy and also inclusion of advanced stages will be necessary to determine the optimal type of surgery. Nevertheless, the majority of studies published to date favor proximal gastrectomy against total gastrectomy in terms of better postoperative quality of life.

• MeSH
• gastrektomie * metody   MeSH
• gastroezofageální junkce chirurgie   patologie   MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• nádory žaludku chirurgie   terapie   MeSH
• postgastrektomické syndromy etiologie   patologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH