Ambulantní chirurg se denně potýká s pacienty, kteří přichází pro různé pigmentové kožní léze. Řada pacientů přijde na doporučení dermatologa, ale u velké části pacientů je primární návštěva rovnou v chirurgické ambulanci. Důvodem k odstranění pigmentové léze může být nevyhovující kosmetický vzhled či častá iritace při nevhodném umístění léze, ale i strach z rozvoje malignity. Pigmentové léze kůže jsou velice heterogenní skupinou zastoupenou od benigních névů až po maligní melanom. Vyskytují se ve všech věkových skupinách. V raném věku se nejčastěji řeší kongenitální névy a hemangiomy, s narůstajícím věkem se pak zvyšuje incidence kožních malignit. Ambulantní chirurg často stojí před rozhodnutím, zda a jak radikálně pigmentovou lézi odstranit. Kožní projevy, jako je lentigo solaris, není nutné řešit chirurgicky. Jiné léze, jako např. bazocelulární karcinom, vyžadují radikální excizi a následnou odbornou dispenzarizaci. Léčba melanomu je však komplexní, je vedena specialisty v dermatoonkologických centrech, a proto je nezbytný multioborový přístup. Každý ambulantní chirurg by měl být dostatečně erudovaný a zkušený, aby byl schopen o nutnosti odstranění pigmentové léze rozhodnout a v případě nejistoty odkázat pacienta ke kožnímu specialistovi. Tento článek přináší stručný přehled a specifika základních kožních pigmentových projevů a kritéria pro jejich chirurgické odstranění.
The ambulatory surgeon deals daily with patients who come for various pigmented skin lesions. A number of patients come on the recommendation of a dermatologist, but for the majority of patients, the primary visit is directly to the surgical clinic. The reason for removing a pigmented lesion may be an unsatisfactory cosmetic appearance or frequent irritation due to inappropriate location of the lesion, but also the fear of the development of malignancy. Pigmented lesions of the skin are a very heterogeneous group represented from benign nevi to malignant melanoma. They occur in all age groups. Congenital nevi and hemangiomas are most often treated at an early age, and the incidence of skin malignancies increases in older patients. The ambulatory surgeon is often faced with the decision whether and how radically the pigmented lesion needs to be removed. Skin lesions such as lentigo solaris do not need to be treated surgically. Other lesions, such as basal cell carcinoma, require radical excision and subsequent professional dispensary. However, the treatment of melanoma is complex, it is led by specialists in dermato-oncology centers and therefore interdisciplinary approach is necessary. Every ambulatory surgeon should be knowledgeable and experienced enough to be able to decide on the need for removal of pigmented lesions and, in case of uncertainty, refer the patient to a skin specialist. This article provides a brief overview and specifics of basic skin pigment manifestations and criteria for their surgical removal.
Ztrátová poranění ruky jsou častým úrazem, se kterým se potýkají v první linii především ambulantní chirurgové. Cílem tohoto článku je systematicky popsat zevrubné vyšetření ruky a jednotlivé možnosti rekonstrukce ztrátových poranění ruky, a tím vytvořit praktický přehled využitelný v praxi. Článek se zaměřuje na metody od prostého hojení per secundam intentionem až po základní techniky lalokové rekonstrukce. Popisuje krytí defektů různými druhy kožních štěpů, které jsou častým a efektivním řešením v mnoha případech. Dále se článek věnuje využití místních laloků, jež poskytují spolehlivou alternativu tam, kde jednoduché kožní štěpy nejsou vhodné. Rovněž se dotýká otázky vzdálených axiálních laloků a laloků volných, které umožňují rekonstrukci rozsáhlejších a komplikovanějších defektů. Nakonec je probrána problematika replantací, která, i přes svou náročnost a komplikovanost, může v některých případech nabídnout nejlepší řešení pro záchranu a obnovení funkce ruky. Cílem článku je poskytnout přehledný a praktický návod, který může ambulantním chirurgům usnadnit rozhodování a zlepšit výsledky léčby ztrátových poranění ruky.
Loss injuries of the hand are a common trauma primarily encountered by outpatient surgeons on the front lines. The aim of this article is to systematically describe a thorough examination of the hand and the various options for reconstructing loss injuries of the hand, thereby creating an overview that can be utilized in practice. The article focuses on methods ranging from simple healing by secondary intention to basic techniques of flap reconstruction. It describes the coverage of defects with various types of skin grafts, which are a common and effective solution in many cases. Furthermore, the article addresses the use of local flaps, which provide a reliable alternative where simple skin grafts are not suitable. The article also describes the use of axial, distant flaps, and free flaps, which allow the reconstruction of larger and more complicated defects. Finally, the issue of replantation is discussed, which, despite its difficulty and complexity, can offer the best solution for the preservation and restoration of hand function in certain cases. The goal of the article is to provide a clear and practical guide that can facilitate decision-making for outpatient surgeons and improve treatment outcomes for loss of hand injuries.
Torze adnex v dětství a adolescenci se vyskytuje s incidencí 4,9 na 100 000 dívek. Je způsobena rotací ovaria a obvykle i vejcovodu kolem infundibulopelvického ligamenta. Tím primárně vzniká blokáda žilního odtoku a lymfatické drenáže a sekundárně edematózní zvětšení ovaria s hemoragickými infarkty. Bez chirurgické detorze nastává komprese arteriálního přítoku krve a nekróza ovaria. Torze adnex v dětském věku vzniká v případě ovaria zvětšeného, nejčastěji cystou, nebo při nadměrné mobilitě nezvětšeného ovaria s elongovaným infundibulopelvickým vazem. Typickým příznakem je náhle vzniklá bolest v podbřišku doprovázená nauzeou a zvracením. Diagnóza torze adnex je stanovena na základě klinického stavu, průběhu obtíží a výsledků fyzikálního a ultrazvukového vyšetření. Na torzi je třeba diferenciálně diagnosticky pomyslet u všech dívek vyšetřovaných kvůli akutní bolesti břicha. Včasný chirurgický zákrok s detorzí adnex umožní zachovat reprodukční funkci vaječníku a vejcovodu.
The incidence of adnexal torsion in childhood and adolescence is 4.9 per 100,000 girls. Torsion of the adnexa is caused by rotation of the ovary usually with the fallopian tube around the infundibulopelvic ligament. The torsion leads primarily to the interruption of both venous outflow and lymphatic drainage. It causes enlargement of the ovary due its edema with occurrence of hemorrhagic infarctions. Interruption of the arterial inflow leads finally to the necrosis of ovarian tissue. Torsion of the adnexa in childhood occurs usually in enlarged ovary, particularly by a cyst, or when the non-enlarged ovary is excessively mobile due to the extended infundibulopelvic ligament. The characteristic clinical symptoms of adnexal torsion are sudden pain in the lower abdomen with nausea and vomiting. The diagnosis of adnexal torsion is based on the typical symptoms, clinical course, and the results of physical and ultrasound examinations. Torsion of the adnexa should be considered in every girl with sudden abdominal pain. To preserve reproductive functions, an early surgery with detorsion of the adnexa should be performed.
- MeSH
- antibakteriální látky metabolismus škodlivé účinky MeSH
- antibiotická rezistence * účinky léků MeSH
- celosvětové zdraví MeSH
- kontrola infekčních nemocí metody MeSH
- lidé MeSH
- objevující se infekční nemoci MeSH
- One Health * MeSH
- přenos infekční nemoci MeSH
- spotřeba léčiv statistika a číselné údaje MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
Cíl studie: Komplexní analýza příčin, klinického obrazu, procesu diagnostiky, diferenciální diagnostiky a terapie hymenální atrezie. Metodika: Literární rešerše s využitím databází Web of Science, Google Scholar a PubMed podle klíčových slov a analýza článků publikovaných v impaktovaných a recenzovaných časopisech. Výsledky: Hymenální atrezie je vrozená vada pohlavních orgánů ženy, která se projevuje kompletní obstrukcí poševního vchodu uzavřeným hymenem. Měla by být diagnostikována již v novorozeneckém období, klinicky se však manifestuje až v období pohlavního dospívání, kdy se následkem retence menstruační krve (kryptomenorea) projevuje cyklickými bolestmi v podbřišku v měsíčních intervalech. Terapie spočívá v optimálně načasovaném chirurgickém vytvoření komunikace v panenské bláně (hymenotomie, hymenektomie) umožňující volnou evakuaci menstruačního obsahu. Cílem této jednoduché léčby je okamžitá subjektivní úleva od bolesti a trvalé řešení této vrozené anomálie. Závěr: Znalost všech typů kongenitálních vývojových vad ženského genitálu je základní podmínkou včasné a efektivní diagnostiky u dívek s bolestí břicha v období adolescence. Dívka, která dosud nemenstruovala a má cyklické bolesti podbřišku a tumor za sponou stydkou, by měla být vyšetřena specialistou v oboru gynekologie dětí a dospívajících, který potvrdí hymenální atrezii podle namodralého uzavřeného hymenu a navrhne rychlou a efektivní terapii.
Objective: Comprehensive analysis of causes, clinical signs, diagnostic process, differential diagnosis and therapy of hymenal atresia. Methods: Literature search using the Web of Science, Google Scholar and PubMed databases with keywords and analysis of articles published in high impact and reviewed journals. Results: Hymenal atresia is a congenital malformation of a woman‘s genitals, which is manifested by complete obstruction of the vaginal introitus by a closed hymen. It should be diagnosed in the neonatal period, but clinically it usually manifests itself only during puberty as a result of menstrual blood retention (cryptomenorrhea) with the cyclic abdominal pain at monthly intervals. The therapy is based on optimally timed surgical creation of communication in the hymen (hymenotomy, hymenectomy) enabling free evacuation of menstrual contents. The aim of this simple treatment method is immediate subjective relief from pain and a permanent solution to this congenital anomaly. Conclusion: Knowledge of all types of congenital malformations of the female genitalia is a basic condition for an early and effective diagnostic process in adolescent girls with abdominal pain. The girl who has not yet menstruated and has cyclic lower abdominal pain and a tumor behind the pubic symphysis should be examined by a specialist in pediatric and adolescent gynecology who will confirm hymenal atresia according to a bluish and closed hymen, and suggest prompt and effective therapy.
- MeSH
- bolesti břicha etiologie MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- gynatrézie * chirurgie diagnóza etiologie MeSH
- gynekologické chirurgické výkony MeSH
- hematokolpos chirurgie diagnóza etiologie MeSH
- hymen abnormality anatomie a histologie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- urogenitální abnormality MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl práce: Popis případu pacientky s Mayer-Rokitansky-Küster-Hauser (MRKH) syndromem a anamnézou chronické pánevní bolesti způsobené rostoucími myomy vycházejícími z rudimentárních rohů dělohy. Článek upozorňuje na vzácnou příčinu bolesti v podbřišku způsobenou gynekologickým onemocněním. Kazuistika: Předkládáme případ 61leté ženy s MRKH syndromem, která více než 1 rok trpěla chronickými bolestmi břicha. Pomocí magnetické rezonance a ultrasonografie bylo vysloveno podezření na tumory charakteru děložních myomů, které byly laparoskopicky odstraněny a histopatologicky potvrzeny. Závěr: MRKH syndrom je velmi vzácný. V ČR se narodí přibližně deset žen s touto diagnózou ročně. Výskyt myomů je u této skupiny žen sice extrémně raritní, ale je nutné ho vzít při diferenciální diagnostice v úvahu a včas chirurgicky řešit.
Objective: To describe the case of a patient with Mayer-Rokitansky-Küster-Hauser (MRKH) syndrome and a history of chronic pelvic pain due to myomas in the rudimentary uterine horns. The article highlights a rare origin of gynaecological pain. Case report: We present the case of 61-year-old woman with MRKH syndrome who has suffered from chronic abdominal pain for more than one year before surgery. Using magnetic resonance imaging and ultrasonography, a suspicion on the tumours of uterine myoma character in the rudimentary horns was suggested. It was confirmed by laparoscopy. Myomas were removed in the endobag and histopathologically confirmed. Conclusion: MRKH syndrome is a very rare disease. Approximately ten women are annually born with this congenital anomaly in the Czech Republic. While myoma incidence is extremely rare in this group of women, it must be taken into account in differential diagnosis and solved surgically in time.
- Klíčová slova
- Mayer- Rokitansky-Küster-Hauser syndrom, rudimentární roh dělohy,
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- myom * chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- poruchy sexuálního vývoje s karyotypem 46, XX * komplikace MeSH
- uterus abnormality chirurgie patologie MeSH
- vrozené vady MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl studie: Analýza etických studií souvisejících s vývojem experimentální metody transplantace dělohy v léčbě absolutního děložního faktoru neplodnosti. Metodika: Literární rešerše s využitím databází Web of Science, Google Scholar a PubMed podle klíčových slov: absolute uterine factor infertility, ethics, deceased donor, living donor, uterus transplantation. Analýza článků publikovaných v impaktovaných a recenzovaných časopisech v letech 2000–2021. Výsledky: Transplantace dělohy představuje nadějnou léčebnou metodu pro ženy s absolutním uterinním faktorem infertility. V experimentálních studiích bylo opakovaně dosaženo konečného cíle celé léčby: porodu zdravého dítěte císařským řezem. Významným mezníkem souvisejícím s humánním využitím transplantace dělohy byla Montrealská kritéria etických předpokladů proveditelnosti této složité léčby publikovaná v letech 2012–2013. V roce 2012 začala první studie transplantace dělohy od žijící dárkyně ve Švédsku a po roce 2016 byly ve světě započaty další studie. První porod dítěte z transplantované dělohy v roce 2014 zvýšil zájem etiků o různé aspekty této experimentální léčby a tento trend nadále pokračuje. Současné etické analýzy se zabývají zejména komparací výhod a nevýhod v souvislosti s využitím žijících a zemřelých dárkyň dělohy, srovnáním etických aspektů náhradního těhotenství a transplantace dělohy, transplantací dělohy jako velmi radikální formy asistované reprodukce, jejím vlivem na adopce, možností transplantace dělohy transgender ženám, významem vzniku mezinárodního registru transplantací dělohy a dalšími důležitými etickými otázkami této složité formy asistované reprodukce. Závěr: Transplantace dělohy se stále nachází ve stadiu experimentu. Etická analýza jednotlivých kroků této komplexní metody léčby ženské sterility by měla probíhat kontinuálně, a to v návaznosti na publikované výsledky probíhajících vědeckovýzkumných studií.
Objective: An analysis of ethical studies related to uterus transplantation in the treatment of absolute uterine factor infertility. Methods: Literary research using the Web of Science, Google Scholar and Pubmed databases with the following keywords: absolute uterine factor infertility, ethics, deceased donor, living donor, and uterus transplantation. An analysis of articles published in impact and reviewed journals between 2000-2021. Results: Uterus transplantation is a promising treatment method for women with absolute uterine factor infertility. In the experimental studies, an ultimate goal of this complex treatment was repeatedly achieved: childbirth through a caesarean section. An important milestone towards the application of uterus transplantation in human was the Montreal criteria of its ethical feasibility, published in 2012-2013. In 2012, the first uterus transplant study from a living donor started in Sweden and, in 2016, further studies were initiated worldwide. The first childbirth from the transplanted uterus in 2014 increased the interest of ethicists in various aspects of this experimental treatment, and this trend continues. Current ethical analyzes are focused particularly on the comparison of advantages and disadvantages related to the utilization of living and deceased donors of uterus; comparing ethical aspects of gestational surrogacy and uterus transplantation; uterus transplantation as an extremely radical form of assisted reproduction; its impact on adoptions; uterus transplantation in trans-gender women; the importance of establishing an international registry for uterus transplants; and other important ethical issues associated with this complex form of assisted reproduction. Conclusion: Uterus transplantation is still in an experimental stage. The ethical analysis of the individual steps of this comprehensive method in the treatment of female infertility should be carried out continuously, in connection with the gradually presented outcomes of ongoing scientific research studies.
- Klíčová slova
- absolutní uterinní faktor infertility,
- MeSH
- dárci tkání MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lékařská etika MeSH
- lidé MeSH
- uterus * transplantace MeSH
- ženská infertilita * terapie MeSH
- žijící dárci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
