We report on a 61-year-old woman with a history of right-sided nephrectomy for clear cell renal cell carcinoma (RCC) occurring 21 years ago; she currently presented with a bilateral ovarian tumour. Histologically, the tumour of both ovaries was clear cell carcinoma. Immunohistochemically, the tumour cells were positive for vimentin, RCC marker, epithelial membrane antigen, cytokeratin AE1/3 and CD10. Cytokeratin 7, CA125, HMWCK, estrogen and progesterone receptors were all negative. Based on the morphology and immunophenotype of the tumour, we established a diagnosis of late metastasis of RCC in the ovaries. A postoperative abdominal computed tomography scan, however, revealed a tumour mass solely in the left kidney, which had not been visible in the preoperative ultrasound. The patient underwent nephron-sparing surgery and a biopsy showed the tumour to be clear cell RCC. Metastasis of RCC to the ovaries is rare, and to the best of our knowledge, only 24 cases have been reported to date. However, due to the different treatments and prognosis, the distinction between a primary ovarian tumour and metastasis of RCC is important.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Glomus tumor je málo častý nádor měkkých tkání vyskytující se převážně pod nehty na prstech rukou. Může se objevit i v jiných lokalitách, z nichž nejčastěji v antru žaludku. Prezentujeme případ glomus tumoru žaludku u 71 leté ženy s dyspeptickými obtížemi. Tumor byl lokalizován v oblasti svaloviny žaludečního antra, byl tvořen kulatými uniformními buňkami, které byly nahromaděny v okolí tenkostěnných cévních formací. Immunohistochemicky exprimovaly nádorové buňky alfa aktin hladké svaloviny, vimentin, calponin a fokálně h-caldesmon. Negativní byl průkaz c-KIT, S-100, CD34, CD99, synaptofyzinu, chromograninu, desminu a EMA. Proliferační aktivita (Ki-67 index) byla nižší než 5 %. Většina glomus tumorů je benigních, ale byly popsány i maligní případy s metastázami. Kriteria malignity glomus tumorů v lokalitě žaludku nejsou dosud přesně stanovena.

Glomus tumor is a benign soft tissue neoplasm which commonly affects the subungual region of the fingers. But the tumors can also arise in the other sites such as the antrum of the stomach. We are reporting a case of a glomus tumor of the stomach in a 71-year-old female patient who presented with dyspepsia. The tumor was confined to the lamina muscularis propria, it consisted of round cells with small uniform nuclei, which surrounded thin walled blood vessels. Immunohistochemistry revealed the tumor to be positive for smooth muscle actin, vimentin, calponin, h-caldesmon and negative for c-KIT, S-100, CD34, CD99, synaptophysin, chromogranin, desmin and EMA. The proliferation marker Ki-67 was positive in less than 5 % of tumor cell nuclei. Glomus tumors are usually benign but malignant cases have been published. Criteria for the malignant potential of gastric glomus tumors remain poorly defined.

• Klíčová slova
• glomová tělíska,
• MeSH
• CD antigeny MeSH
• chromograniny MeSH
• desmin MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• glomangiom diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• histologické techniky MeSH
• imunohistochemie metody   MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé MeSH
• nádory žaludku diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• proteiny S100 MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Ledviny bývají jedním z pravidelně postižených orgánů v průběhu systémové amyloidózy (AA, AL a některých typů hereditárních amyloidóz). Rozpoznání přesného typu amyloidózy je velmi důležité, protože každý typ vyžaduje odlišnou léčbu. Soubor a metodika: Prezentujeme retrospektivní soubor renálních biopsií s diagnózou amyloidózy z období 2003–2007. Klasifikace typu amyloidu byla provedena na základě imunofluorescenčního a imunohistochemického vyšetření, s použitím protilátek proti kappa a lambda lehkým řetězcům a sérovému proteinu A. Výsledky: Z celkového počtu 996 renálních biopsií dospělých pacientů byla amyloidóza diagnostikována v 62 vzorcích (6,2 %), z toho 33 (53,2 %) případů bylo zařazeno jako AL a 25 (40,3 %) jako AA amyloidóza; 4 případy zůstaly nezařazeny. Závislost rozložení depozit ve tkáni na typu amyloidózy nebyla v našem souboru prokázána. V době diagnózy mělo v klinickém obraze nefrotický syndrom nebo významnou proteinurii 57 (91,9 %) pacientů. Ve 3 případech byla proteinurie pouze do 0,5 g/den. Klinické údaje vedly k podezření na amyloidózu v 77,4 % případů. U čtvrtiny pacientů byla diagnóza amyloidózy neočekávaná a u 2 pacientů klinickým datům neodpovídal typ amyloidu. Závěr: Nezbytným předpokladem pro kauzální léčbu pacientů s amyloidózou je stanovení typu amyloidu. Určení typu amyloidu není jednoduchou záležitostí a vyžaduje použití různých technik, mezi kterými má v praxi důležité postavení imunofluorescenční vyšetření.

The kidneys are one of the most frequent sites of amyloid deposition during systemic AL, AA, and several hereditary amyloidoses. Distinguishing between different forms of amyloids is clinically important because of their different treatment. Material and methods: We present a 5-year retrospective study of amyloidoses diagnosed in renal biopsy samples. The classification of amyloidosis was made by immunofluorescence and immunohistochemical staining with antibodies to kappa and lambda immunoglobulin light chains, and for serum amyloid A protein. Results: From January 2003 to December 2007, 996 renal biopsy samples from one centre were evaluated. Amyloidosis was diagnosed in 62 samples (6.2%); 33 (53.2%) were classified as AL and 25 (40.3%) as AA amyloidosis. Four cases have remained unclassified. We did not identify any difference in the distribution of deposits among cases with AL and AA amyloidosis, respectively. The majority of patients underwent the renal biopsy due to severe proteinuria or nephrotic syndrome. Three patients had very low proteinuria, less than 0.5g/day. Diagnosis of amyloidosis was suspected by nephrologists in 48 patients (77.4%). Conclusion: Diagnosis of amyloidosis involves detection of amyloid deposits and classification of the amyloid form, which represent the basic step for appropriate therapy. Alltogether it is not an easy task for pathologists, and with the emergence of markedly different treatments depending on the specific type of amyloid, the precise typing is of increasing clinical importance and should be performed with great care. Immunofluorescence can be very useful in daily practice for classification of the type of amyloidosis.

• MeSH
• amyloid izolace a purifikace   metabolismus   MeSH
• amyloidóza diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• biopsie metody   využití   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• financování organizované MeSH
• imunohistochemie metody   využití   MeSH
• imunosupresivní léčba metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• mikroskopie metody   využití   MeSH
• molekulární biologie metody   MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• protinádorové látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace jater metody   využití   MeSH
• transplantace kostní dřeně metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH