Cíl studie: Cílem studie je prozkoumat souvislost mezi nespokojeností se specifickými částmi těla v těhotenství, vztahem k nenarozenému dítěti, depresí, úzkostností, paritou a věkem. Studie se bude blíže zabývat specifickým vztahem mezi nespokojeností ženy s velikostí břicha v těhotenství s výše uvedenými proměnnými. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 831 českých žen ve třetím trimestru těhotenství. Věk žen se pohyboval od 19 do 47 let (M = 31,19, SD = 4,55). Z celkového vzorku bylo 493 (59,3 %) žen prvorodiček a 335 (40,3 %) matek vícerodiček. Pro měření jednotlivých proměnných byly použity metody: PHQ-9 pro měření depresivity, GAD-7 pro měření úzkostnosti, PFRS pro zjišťování míry nespokojenosti s vlastním tělem, nově vytvořená škála pro měření pociťovaného vztahu k očekávanému dítěti. Výsledky: Nespokojenost s vlastním tělem v těhotenství je se slabou velikostí účinku predikována depresivitou, vztahem k očekávanému dítěti a paritou, úzkostnost se jako prediktor neprosadila. Ženy, které byly spokojeny s velikostí břicha ve třetím trimestru těhotenství, a ty, které chtěly mírně větší břicho, vypovídaly o silnějším vztahu k očekávanému dítěti než ženy, které si přejí menší břicho. Závěry: Výsledky studie ukázaly, že nespokojenost s vlastním tělem v třetím trimestru těhotenství souvisí částečně s mírou depresivity, kvalitou vztahu k očekávanému dítěti a paritou. Vzhledem k nalezeným rozdílům mezi skupinami žen lišících se ve směru nespokojenosti s velikostí břicha v tomto z hlediska tělesných změn dynamickém období studie naznačila možnosti dalšího zkoumání, které bude tento směr nespokojenosti zohledňovat v kontextu vztahu k očekávanému dítěti.

Body dissatisfaction in the third trimester of pregnancy Objective: The aim of the study is to explore the relationship between dissatisfaction with specific body parts during pregnancy, relationship to the unborn child, depression, anxiety, parity and age. The study will look more closely at the specific relationship between dissatisfaction with women´s belly during pregnancy and other variables mentioned above. Methods: Our sample consists of 831 Czech women (mean-age=31.19, SD=4.55) in their third trimester of pregnancy. There were 493 (59,3%) primiparas and 335 (40,3%) multiparas. For measuring individual variables, these methods were used: PHQ-9 for measuring depression, GAD-7 for anxiety, PFRS for dissatisfaction with specific body parts, newly created scale for measuring relationship to the unborn child. Results: Depression, relationship to the unborn child and parity proved to be statistically significant predictors of body dissatisfaction during pregnancy, but only with small effect size. Conversely, anxiety was not a significant predictor of body dissatisfaction. Women satisfied with their belly size in the third trimester of pregnancy and those who wanted slightly bigger belly showed stronger relationship to the unborn child than women who wanted smaller belly. Conclusions: The results of the study proved that body dissatisfaction in the third trimester of pregnancy is partly related to the depression score and the quality of the relationship to the unborn child. Due to the differences found between groups of women differing in the direction of dissatisfaction with their belly size in terms of physical changes during this dynamic period, the study indicated the possibilities of further research which will take this direction of dissatisfaction into account in the context of the relationship to the unborn child.

• MeSH
• deprese MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• parita MeSH
• představa o vlastním těle * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• těhotenství * psychologie   MeSH
• úzkost MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
• ženy psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství * psychologie   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Táto prehľadová štúdia sa zameriava na zmapovanie poznatkov o špecifikách detského prežívania bolesti, faktoroch ovplyvňujúcich toto prežívanie a možnostiach jej zmierňovania na psychosociálnej úrovni. Bolesť je komplexná percepčná skúsenosť, ktorá sa prejavuje na biologickej, psychologickej a sociálnej úrovni. Zážitok bolesti predstavuje pre dieťa značný zdroj stresu, a preto je dôležité zmierňovať intenzitu prežívanej bolesti všetkými možnými spôsobmi. V štúdii sú diskutované mnohé faktory, ktorých vplyv sa prejavuje na miere prežívanej bolesti u detí. Patrí medzi ne napríklad vývinová úroveň, minulé zážitky s bolesťou, vzorce správania preberané v rodine, prístup blízkych a zdravotníckeho personálu počas bolestivých epizód, citová väzba medzi matkou a dieťaťom, alebo miera prežívaného strachu a úzkosti počas bolestivého vyšetrenia. V záverečnej časti štúdie sú zhrnuté metódy, ktoré sú efektívne pri zmierňovaní prežívanej bolesti, ako napríklad vysvetlenie, relaxácia, rozhovor, názorné predvedenie vyšetrenia, prítomnosť a fyzický kontakt s blízkou osobou, alebo pôsobenie príjemného prostredia. Štúdia je zakončená odporúčaniami do praxe.

Presented study provides a brief overview of the knowledge about the specific features of pain experience in children, factors affecting this pain experience and possibilities of pain reduction at the psychosocial level. Pain is a complex perceptual experience which is manifested at the biological, psychological and social level. For the child, pain is a significant source of stress and that is why it is important to reduce pain intensity, using every possible way. Many factors influencing experienced pain intensity in children are discussed in this review. These include developmental level, past experiences with pain, behavioral patterns taken in the family, approach of medical staff and relatives during painful procedures, the attachment between mother and child or perceived painfull procedure-related fear and anxiety. In the last section, methods that are effective in reducing experienced pain are reviewed, as for example explanation, relaxation, conversation, demonstration of procedure, presence and physical contact with a parent or influence of pleasant environment. The review concludes with recommendations for practice.

• Klíčová slova
• dětská bolest, citová vazba,
• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• bolest * prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• chování dětí MeSH
• dětská psychologie * MeSH
• dítě MeSH
• emoce MeSH
• empatie MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres MeSH
• rodiče MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• sociální opora MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH