Problém. Jedním z klíčových prvků přispívajících k dlouhodobému trvání případů šikany je absence empatie k šikanovaným spolužákům. Absence kognitivní složky empatie se vyznačuje neschopností či neochotou spolužáků porozumět emocím a situaci šikanovaných žáků. Pojí se s procesy morálního vyvazování, včetně dehumanizace, při níž přestávají být spolužáci vnímaví k utrpení oběti. Důležitou otázkou je, jak velká část šikanovaných žáků získává empatii od svých spolužáků a zda tato empatie souvisí s charakteristikami šikanovaných žáků. Soubor a metoda. Studie zkoumala u žáků sedmých ročníků (n = 190) vztah mezi viktimizací (na základě sebeposouzení) a kognitivní empatií získanou od spolužáků (vrstevnickou nominací žáků, kteří se mezi ostatními necítí dobře či se k nim ostatní chovají nespravedlivě). Pomocí binární logistické regrese sledovala tento vztah při kontrole skupinového statusu, pohlaví a soucitu šikanovaného žáka. Výsledky. Spolužáci empatizují přibližně s polovinou obětí ve svých třídách. Frekvence viktimizace slabě pozitivně koreluje s mírou získané empatie od spolužáků. Podle výsledků binární logistické regrese predikuje nadprůměrnou míru empatie od spolužáků zkušenost s viktimizací a nízký skupinový status. Nadprůměrnou empatii spolužáků také častěji získávají chlapci. Vzhledem k tomu, že šikanované žáky, jejichž utrpení a obtížnou pozici spolužáci přehlížejí, lze považovat za nejohroženější oběti s potenciálními psychickými a sociálními následky, z intervenčního hlediska se jeví jako užitečné sledovat vedle existujících diagnostických kritérií i empatii spolužáků vůči konkrétním šikanovaným žákům. Limity. Výsledky studie mohou být omezeny příležitostným výběrem, nízkým počtem častěji šikanovaných žáků a průřezovým výzkumným designem.
Problem. A lack of empathy toward victimized students belongs to the key factors that fuel longterm bullying cases. The absence of cognitive empathy toward victims is characterized by the inability or unwillingness of classmates to understand the emotions and the situation of victimized students. It relates to moral disengagement processes, including dehumanizing disregard to the harm of the victims. Sample and methods. The study examined the association between victimization by bullying (assessed using self-reports) and cognitive empathy received from classmates (measured by peer nominations for students who do not feel well among others or others treat them unfairly) in seventh graders (n=190). Binary logistic regression was used to analyze the association when controlling for the effects of peer status, gender, and sympathy of victimized students. Results. Students feel cognitive empathy for approximately half of the victims in their classrooms and cognitive empathy had a weak positive correlation with victimization frequency. Binary logistic regression showed that above-average cognitive empathy received from classmates is more likely in victims, students with low peer status, and male students. Because victimized students whose harm and difficult plight are overlooked by classmates have been considered victims most susceptible to psychological and social maladjustment, intervention efforts could benefit from tracing not only the established diagnostic criteria but also cognitive empathy received from the side of classmates. Limitations. The findings may be limited by using a cross-sectional design and working with a convenience and relatively small sample (with a limited number of victims).
Problém. Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem učitelé vnímají vyčleňování ve svých třídách a jak toto vyčleňování diferencují z hlediska pedagogické intervence. Metoda a soubor. Kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory vedené s učiteli (19), tematická analýza. Výsledky. Na základě získaných dat z rozhovorů byly zachyceny 4 kategorie: 1) Vyčleňování jakožto konstrukt blízký šikaně; 2) Problematické vyčleňování vyžadující zásah učitele; 3) Legitimní vyčleňování 4) Vyčleňování jako inherentní skupinový fenomén. Učitelé pokládají vyčlenění za předstupeň nebo za počátek šikany. Odlišují nezávažné projevy exkluze od problematických forem, které podle nich vyžadují pedagogický zásah. Závažné vyčleňování vymezují pomocí kritérií šikany, jimiž jsou: nerovnováha sil, opakovanost projevů vyčleňování či trvání stavu exkluze a záměrností. Zvažují také míru negativních emocí vyčleňovaného žáka. Za legitimní vyčleňování pokládají situace, kdy považují exkluzi za výsledek dobrovolného rozhodnutí vyčleňovaného žáka. Dále je pro ně nezávažné takové vyčleňování, které představuje adekvátní situační zpětnou vazbu spolužáků vůči nevhodnému jednání žáka. Poslední nezávažnou variantou je podle nich dočasné legitimní vyčlenění za účelem naplnění skupinového výkonového cíle. Vyčleňování je podle některých učitelů přirozeným doprovodným jevem života školních tříd, k němuž se může postupně připojit předpojatost skupiny a dehumanizace. Impulzem pro zásah do skupinové dynamiky třídy je pro učitele ztráta respektu k vyčleňovanému spolužákovi. Zjištěné nejasnosti učitelů v rozlišování mezi šikanou a vyčleňováním naznačují, že je zapotřebí diferencovat aktivní a pasivní formy vyčleňování a specifikovat pro ně intervenční postupy. Limity. Nízký počet účastníků výzkumu. Soubor sestával především z pedagogů se zájmem o vztahy ve třídách.
Problem. The goal of the study was to investigate how teachers view exclusion in their classrooms and how they differentiate exclusion incidents in terms of teacher intervention. Methods and sample. Qualitative research approach, semi-structured interviews conducted with teachers (19), thematic analysis. Results. Based on the interview data, 4 categories were identified: 1) Exclusion as a construct related to bullying; 2) Problematic exclusion deserving teacher intervention; 3) Legitimate exclusion; 4) Exclusion as an inherent group phenomenon. Teachers considered exclusion a pre-stage or a beginning of bullying. They differentiated less serious forms of exclusion from problematic forms that deserve teacher intervention. They conceptualized the problematic forms using criteria for bullying: asymmetry of power, repetitiveness or long-term duration, and intentionality. Moreover, they considered levels of negative emotions of the excluded student. Teachers identified legitimate exclusion as situations, in which they viewed the exclusion as a result of a voluntary decision of the excluded student. Next, they viewed as legitimate exclusion situations that presented an adequate feedback to inappropriate behavior of the excluded student. A final form of exclusion that teachers considered legitimate presents a temporary exclusion for a purpose of meeting a group achievement goal. According to some teachers, exclusion presents an inherent part of classroom life that may get more serious due to a risk of gradual development of group prejudice and dehumanization regarding the excluded student. When teachers perceive this process, specifically, when students start to treat the excluded student without respect, teachers view it as an indicator of a need for teacher intervention. The found lack of clarity in distinguishing exclusion and bullying underscored the need for differentiation of active and passive forms of exclusion and corresponding intervention approaches. Limitations. Low number of participants of the study. The sample included mostly teachers who are interested in peer relations in the classrooms.
Cíl. Cílem studie bylo zjistit, jakou roli hraje osobnost při zastávání se viktimizovaných spolužáků. Vztah mezi osobnostními rysy a zastáváním je jednou z oblastí školní šikany, kterým bylo dosud věnováno málo pozornosti, a dosavadní nálezy nejsou příliš jednoznačné. Pro komplexnější porozumění problému byly v této průřezové studii zkoumány vztahy mezi zastáváním a osobnostními rysy vycházejícími z konceptu Big Five spolu s dalšími koreláty zastávání, které byly výzkumně dříve zaznamenány (pohlaví, vrstevnický status a empatie). Studie se zaměřila také na to, zda se osobnostní rysy projevují v zastávání u dívek a chlapců podobným či odlišným způsobem. Soubor a postup. Soubor tvořilo 662 respondentů (průměrný věk = 13 let a 5 měsíců, SD = 5 měsíců, rozpětí: 12,1–15,5 let, dívky tvořily 50,2 % souboru). Jednalo se o žáky a žákyně 7. ročníku z 39 školních tříd ve dvaceti náhodně vybraných základních školách. Zastávání bylo sledováno pomocí vrstevnického ratingu, vrstevnický status byl zjišťován pomocí vrstevnických nominací a pro ostatní proměnné byly použity sebeposuzovací dotazníky. Hypotézy. Autoři předpokládali, že zastávání souvisí s přívětivostí, neuroticismem a extraverzí. Statistická analýza. Hlavní analýzu tvořila sada víceúrovňových lineárních modelů, v nichž bylo zohledněno také zařazení žáků do určité školní třídy. Výsledky. Na základě výpočtu nulového modelu bylo možné přibližně polovinu rozptylu zastávání vysvětlit faktory, které souvisejí s příslušností žáků k jejich školní třídě. Výsledky finálního modelu, zohledňujícího také pohlaví, vrstevnický status a empatii, naznačují, že zastávání má pozitivní vztah s přívětivostí a neuroticismem, a dále s interakcí mezi extraverzí a pohlavím (extraveze se pozitivně odráží v zastávání u dívek, nikoli u chlapců). Limity. Průřezový metodologický design, věkově homogenní soubor.
Objectives. Research has uncovered several factors underlying the defense of victims of school bullying but has devoted only limited attention to the role of personality. Even though the few studies that exist have confirmed the links between defending behavior and personality, they have revealed somewhat inconsistent patterns of associations. In order to expand the current knowledge, this cross-sectional study examines associations between defending and the Big Five personality traits, while controlling for other correlates of defending (gender, peer status, empathy) previously demonstrated. Moreover, it tests whether personality traits have differential effects on defending behaviors in girls and boys. Sample and setting. The sample comprised 662 early adolescents (Mage=13 years and 5 months, SD=5 months, range: 12.1–15.5 years, 50.2 % girls) from 39 seventh-grade classrooms of 20 randomly selected urban elementary schools. Defending behavior was measured using a peer-rating procedure and peer status by means of peer nomination; other variables were registered using self-report instruments. Hypotheses. Authors hypothesized that defending would be positively associated with agreeableness, neuroticism, and extraversion. Statistical analysis. The main analyses consisted of a set of multilevel linear models applied in order to respect the clustering of students within classrooms. Results. The null model showed that 54 % of variance in defending could be attributed to differences among classrooms. The final model indicated that, when gender, peer status, and empathy were accounted for, defending behavior was positively associated with agreeableness, neuroticism, and an interaction between extraversion and gender. Regression lines shown separately for boys and girls suggest that defending is rel ated to extraversion only in girls, not boys. Limitation. Cross-sectional design, age-homogenous sample.
- Klíčová slova
- Big Five, přívětivost,
- MeSH
- chování mladistvých psychologie MeSH
- empatie MeSH
- extraverze (psychologie) MeSH
- genderová identita MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- neuroticismus MeSH
- oběti zločinu psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- osobnost * MeSH
- osobnostní dotazník statistika a číselné údaje MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- šikana * prevence a kontrola psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální problémy psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- studenti MeSH
- víceúrovňová analýza metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
1. elektronické vydání 1 online zdroj (416 stran)
Konflikty mezi dětmi jsou zákonité a je třeba s nimi počítat. Jak ale poznáme ten okamžik, kdy se stávají šikanou a vyžadují efektivní pomoc dospělých? O tom všem a mnohém dalším je tato kniha, kterou jistě ocení pedagogičtí a kliničtí psychologové, pedagogové či odborníci z řad pomáhajících profesí.
Psyché
Vydání 1. 415 stran ; 24 cm
- MeSH
- dětská psychologie MeSH
- násilí psychologie MeSH
- poruchy chování u dětí MeSH
- šikana MeSH
- školy MeSH
- sociální problémy prevence a kontrola MeSH
- sociální psychologie MeSH
- Konspekt
- Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
- NLK Obory
- sociologie
- psychologie, klinická psychologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů.
The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented.
- Klíčová slova
- sociální exkluze, operacionalizace,
- MeSH
- dítě MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- konflikt (psychologie) MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- prevalence MeSH
- šikana * klasifikace psychologie MeSH
- školy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
1. elektronické vydání 1 online zdroj (288 stran)
Problematika dívčí a chlapecké identity je jedním z nejaktuálnějších témat na hranici sociální a vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Autorka předkládá detailní přehled o pohlavním vývoji a jeho alternativách v jednotlivých obdobích i o specifikách vývoje genderově "nestandardníchh" dětí. Ovlivňuje rodinná situace formování rodové identity? Co je to vlastně intersexualita? Jak moc jsme ovlivněni okolím a stereotypy, do jaké míry jsou poruchy identity dědičné? Rádi byste našli na tyto a další otázky srozumitelné odpovědi, bez nutnosti se pídit po střípcích informací v zahraniční literatuře či na internetu? Snažíte se lépe porozumět chování dětí a dospívajících? Pak je tato publikace určena právě vám.
- Klíčová slova
- Ostatní, Psychologie odborná,
- MeSH
- dítě MeSH
- genderová identita MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- mladiství MeSH
- psychosexuální vývoj MeSH
- role MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- sebepojetí MeSH
- sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity MeSH
- socializace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
Psyché
Vyd. 1. 285 s. : il. ; 24 cm
- MeSH
- dítě MeSH
- genderová identita MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- mladiství MeSH
- psychosexuální vývoj MeSH
- role MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- sebepojetí MeSH
- sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity MeSH
- socializace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
- Konspekt
- Vývojová psychologie. Individuální psychologie
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- sexuologie
- pediatrie
- NLK Publikační typ
- studie
