Jessenius
143 stran : ilustrace ; 28 cm
Příručka, která se zaměřuje na miniinvazivní roboticky a video asistované torakoskopické chirurgické výkony, zejména na onkologické plicní operace. Určeno odborné veřejnosti.; Resekce plic patří v současné medicíně mezi nejčastější a současně nejnáročnější operační výkony. Bohatě ilustrovaná publikace vychází z autorových dlouholetých operačních zkušeností, přičemž zohledňuje i nejnovější pokroky v oblasti torakoskopických a robotických technik. Práce není kompilací aktuálních literárních pohledů na problematiku, ale je primárně zaměřena zejména na praktický popis jednotlivých operačních technik a konkrétních chirurgických postupů. Největší devizou knihy je velmi obsáhlá obrazová dokumentace zachycující detailně jednotlivé kroky chirurgických výkonů. Fotografie operačních postupů jsou vždy doplněny překreslením do ilustrace. Díky tomu je i pro začátečníka snadné orientovat se v složitých operačních anatomických situacích. Kniha je bez nadsázky originální postgraduální učebnicí a operačním atlasem v jednom. Je určena chirurgům, kteří v hrudní chirurgii začínají a rovněž i pokročilým chirurgům, kteří si jen chtějí konfrontovat své vlastní postupy.
- MeSH
- chirurgická onkologie MeSH
- chirurgie plic MeSH
- hrudní chirurgie video-asistovaná MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- nádory plic chirurgie MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- chirurgie
- pneumologie a ftizeologie
Úvod: Resekce prvního žebra s cílem uvolnění útlaku neurovaskulárních struktur je standardní chirurgickou léčbou syndromu horní hrudní apertury (TOS). Historicky byl používán otevřený přístup. Cílem tohoto sdělení je prezentace torakoskopického přístupu resekce prvního žebra. Kazuistika: V tomto roce jsme provedli po sobě dvě operace touto miniinvazivní technikou. Byly použity tři vstupy, laparoskopická kamera s šikmou optikou, grasper, harmonický skalpel, šídlo pro laminektomii a neurochirurgické štípací kleště. První žebro bylo torakoskopicky přerušeno, uvolněno a odstraněno portem. Závěr: Torakoskopická resekce prvního žebra v léčbě TOS je bezpečná a slibná technika.
Introduction: First rib resection is a standard surgical treatment for decompressing the neurovascular structures in thoracic outlet syndrome (TOS). Historically, open approaches were used. In this report, we present technical details of thoracoscopic first rib resection. Case report: This year, we performed two operations in a row using this mini-invasive technique. Three ports were introduced. The used equipment included a laparoscopic camera (30 degree), endoscopic grasper, harmonic scalpel, long neurosurgical bone punch and a long intervertebral disc rongeur. The first rib was cut, separated and removed under thoracoscopic control. Conclusion: Thoracoscopic first rib resection for TOS is a safe and promising technique.
- Klíčová slova
- deformace hrudníku, Nussova operace,
- MeSH
- dospělí MeSH
- hrudník vpáčený chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody využití MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Klíčová slova
- TachoSil,
- MeSH
- bronchiální píštěl * chirurgie MeSH
- chirurgické houby MeSH
- fibrinogen terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plicní absces * chirurgie komplikace MeSH
- torakotomie * metody MeSH
- trombin terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- TachoSil,
- MeSH
- chirurgické houby MeSH
- hemostáza chirurgická MeSH
- hrudní chirurgie metody MeSH
- lidé MeSH
- plicní absces chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Intestinal fatty acid binding protein (I-FABP), který je obsažen v cytoplazmě buněk epitelu střevní sliznice, je novým biochemických ukazatelem s potenciálem podat informaci o poškození střevní sliznice zejména tenkého střeva ještě v časném stadiu poškození enterocytů. I-FABP se mimo jiné jeví jako nadějný ukazatel počínajícího syndromu systémové zánětové reakce (SIRS) a sepse ještě v preklinickém stadiu. Záměr studie: Posoudit vliv operačního zákroku na hladiny I-FABP v plazmě. Metody: Do studie bylo zařazeno 56 pacientů, u kterých byl indikován a proveden velký plánovaný chirurgický výkon. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: skupina A (n = 19) pacienti s otevřeným výkonem v dutině břišní, skupina B (n = 19) pacienti s laparoskopickým výkonem v dutině břišní a skupina C (n = 15) pacienti po hrudním chirurgickém výkonu. I-FABP byl ve venózní krvi stanoven před operací, bezprostředně po operaci a za 4, 12, 24 a 48 hodin po operačním zákroku. Hladiny I-FABP byly ve vzorcích plazmy analyzovány enzymem značenou imunoanalýzou. Výsledky: Průměrné hladiny I-FABP v plazmě se nelišily v rámci jednotlivých skupin (ANOVA, p > 0,05), kromě signifikantního rozdílu mezi hladinou I-FABP v plazmě za 48 hodin po operaci proti hladinám předoperačním v skupině B (82,60 pg/ml proti 229,00 pg/ml; p = 0,025) a skupině C (88,99 pg/ml proti 194,96 pg/ml; p = 0, p = 0,0347). Mezi skupinami nebyly shledány rozdíly v průměrných hladinách I-FABP předoperačně a bezprostředně po operaci (ANOVA, p > 0,05). Signifikantní rozdíl nebyl rovněž zjištěn mezi průměrnými hladinami I-FABP s ohledem na předoperační použití laxativ, dobu trvání operace, resekci tenké kličky a SIRS v pooperačním období (t-test, p > 0,05). Závěr: Nebyly nalezeny rozdíly v průměrných hladinách I-FABP v plazmě před operací a po velkých chirurgických výkonech. Protože samotný chirurgický výkon na hladiny I-FABP v plazmě pravděpodobně nemá vliv, můžeme říci, že koncepce I-FABP jako časného ukazatele poškození střevní sliznice je oprávněná také v pooperačním období.
Background: Intestinal fatty acid binding protein (I-FABP) deriving from the cytoplasm of the intestinal epithelial cells is a new biochemical marker with potential to indicate intestinal mucosal injury early in the phase of enterocyte damage. I-FABP is thought to be promising marker for detection of the systemic inflammatory response syndrome (SIRS) and sepsis before its onset. Aim of the study: The aim of the study was to consider the influence of surgery on I-FABP plasma levels. Methods: Fifty-six consecutive patients undergoing elective surgery were prospectively studied. Only patients with major surgical procedure were involved in the study. Patients were divided into three groups: group A (n = 19) patients with open abdominal surgery, group B (n = 19) patients with laparoscopic abdominal surgery and group C (n = 15) patients with thoracic surgery. From every patient in the study six samples of venous blood were taken in these intervals: preoperatively, immediately postoperatively and 4, 12, 24 and 48 hours after the surgery. Plasma samples were analysed for I-FABP levels by enzyme linked immunosorbent assay. Results: There were no differences in the mean plasma I-FABP levels within the groups (ANOVA, p > 0,05), except significant decrease of the I-FABP level 48 hours after the surgery in contrast to preoperative plasma concentration in group B (82.60 pg/ml vs. 229.00 pg/ml; p = 0.025) and group C (88.99 pg/ml vs. 194.96 pg/ml; p=0.0347). There were no differences in the mean I-FABP plasma concentrations among the groups preoperatively, immediately postoperatively and 4, 12, 24 and 48 hours after the surgery (ANOVA, p > 0.05). No differences were found in the I-FABP plasma levels related to preoperative laxative drug use, duration of surgery, small bowel resection and SIRS in postoperative period (t-test, p > 0.05). Conclusions: There were no differences in the mean plasma I-FABP levels preoperatively and in the postoperative period after the major surgery. Because surgery alone probably has no influence on I-FABP plasma levels we can say that the concept of I-FABP as the early marker of the intestinal mucosal injury is also viable in postoperative period.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- časná diagnóza MeSH
- chirurgie operační MeSH
- enterocyty patologie MeSH
- hematologické testy statistika a číselné údaje MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- ischemie diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- proteiny vázající mastné kyseliny analýza diagnostické užití krev MeSH
- sepse diagnóza MeSH
- střeva MeSH
- střevní sliznice patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Videoskopická tymektomie ve svých různých variacích není zatím všeobecně rozšířenou modalitou chirurgické léčby u myasthenia gravis. Autoři prezentují své iniciální praktické zkušenosti s videotorakoskopií při operacích pro cysty thymu a pro myasthenia gravis. Preferují levostranný videotorakoskopický přístup, který umožňuje dobrý přehled o thymu v mediastinu i na krku. Recentní studie potvrzují obecně známé výhody miniinvazivního přístupu a neshledávají rozdíl mezi otevřenou a videotorakoskopickou tymektomií s ohledem na ovlivnění myasthenia gravis. Prospektivní randomizovaná studie srovnávající obě modality chirurgické léčby myasthenie však není autorům známa.
Video-assisted thymectomy and its variations is not generally accepted approach in surgical treatment of myasthenia gravis yet. Authors present their initial experience with videothoracoscopic technique in surgery for thymic cysts and myasthenia gravis. Authors prefer left thoracoscopic approach which allows good view to the thymus in mediastinum and neck. Recent studies confirm generally known advantages of miniinvasive surgery and show no differences between open and thoracoscopic thymectomy in terms of treatment outcome of myasthenia gravis. Nevertheless, prospective randomized study comparing open and thoracoscopic thymectomy in myasthenia gravis is not known.
Spontánní pneumomediastinum je přítomnost volného vzduchu v mediastinu bez předchozího úrazu a onemocnění plic. Výskyt spontánního pneumomediastina je málo častý. Toto onemocnění je mezi lékaři málo známé. Autoři uvádějí kazuistiku tří případů spontánního pneumomediastina u mladých mužů. Ve dvou případech nebyla vyvolávající příčina zjevná. V jednom případě rozvoji spontánního pneumomediastina předcházel sportovní výkon. Hlavními příznaky byly bolest na krku a hrudníku, odynofagie, dysfonie, zvracení, podkožní emfyzém na krku. Byla vyloučena perforace jícnu. U všech případů došlo ke spontánní úpravě stavu. Spontánní pneumomediastinum je benigní onemocnění. Jeho hlavní význam je diferenciálně diagnostický, zejména s ohledem na perforaci jícnu.
Spontaneous pneumomediastinum is a presence of free air in the mediastinum without previous injury and without previously known lung disease. Spontaneous pneumomediastinum is infrequent and little known by physicians. Authors present a case report of three young men with spontaneous pneumomediastinum. There was no evident causation in two cases. In one case there was previous excessive sport activity. Main presenting symptoms were chest and neck pain, odynophagia, dysphonia, vomiting, and neck subcutaneous emphysema. Esophageal perforation was ruled out. All patients recovered spontaneously. Spontaneous pneumomediastinum is the benign disease. Its main importace is in differential diagnosis concerning especially esophageal perforation.
- MeSH
- hrudník patologie MeSH
- lidé MeSH
- mediastinální emfyzém diagnóza etiologie MeSH
- perforace jícnu diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
