Prevalence alergických onemocnění v současné době dosahuje epidemických rozměrů. Odhaduje se, že některým z těchto onemocnění trpí celosvětově téměř 1 miliarda jedinců z celosvětové populace, přičemž ve vyspělých zemích patří alergická onemocnění mezi nejčastější chronická onemocnění. Po nárůstu respiračních alergických onemocnění jsou potravinové alergie označovány jako druhá vlna tohoto epidemického nárůstu. Vzhledem k dosavadní praktické absenci možnosti kauzální léčby je kladen důraz na možnosti primární a sekundární prevence zejména potravinových alergií. Využití specifických složek stravy v raném dětství, které by mohly pomoci předcházet či snížit závažnost alergických onemocnění, je slibnou možností dlouhodobého ovlivnění vyvíjejícího se imunitního systému dětí. Mateřské mléko je unikátní tělesná tekutina obsahující komplexní směs oligosacharidů poskytující vše potřebné pro optimální růst a vývoj dítěte a tento fakt ilustruje i doporučení Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) výlučného kojení v prvních 4-6 měsících v rámci primární prevence alergických onemocnění. Oligosacharidy mateřského mléka jsou považovány za jednu z jeho klíčových složek mající komplexní biologické účinky, a přesto nejsou obsaženy ve většině v současné době dostupných kojeneckých formulích. Předkládáme souhrn poznatků o oligosacharidech mateřského mléka, které jsou nově dostupné pro výživu uměle živených kojenců jako součást některých mléčných formulí ve snaze zpřístupnit četné benefity i dětem, které kojeny být nemohou.
The prevalence of allergic diseases is currently reaching epidemic proportions. It is estimated that nearly 1 billion of the global population suffer from some of these diseases worldwide, with allergic diseases being among the most common chronic diseases in developed countries. After the increase in respiratory allergic diseases, food allergies are referred to as the second wave of this epidemic increase. Given the practical absence of the possibility of causal treatment to date, emphasis is placed on the possibilities of primary and secondary prevention especially of food allergies. The use of specific dietary components in early childhood, which could help prevent or reduce the severity of allergic diseases, is a promising option for long-term influence on the developing immune system of children. Breast milk is a unique body fluid containing a complex mixture of oligosaccharides providing everything necessary for the optimal growth and development of the child, and this fact is also illustrated by the recommendation of the European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) of exclusive breastfeeding in the first 4-6 months as part of the primary prevention of allergic diseases. Oligosaccharides of breast milk are considered one of its key components having complex biological effects, and yet they are not included in the majority of currently available infant formulas. We present a summary of knowledge about the oligosaccharides of human milk, which are newly available for the nutrition of artificially fed infants as part of some milk formulas in an effort to make numerous benefits available even to children who cannot be breastfed.
Kazuistika popisuje případ osmiletého chlapce, sledovaného od útlého věku pro polymorfní alergické projevy po setkání s neznámým spouštěčem. Opakovaným prováděním kožních testů byla u chlapce prokázána polyvalentní senzibilizace zejména vůči roztočům domácího prachu a obilné mouce. V korelaci s klinickými projevy imponujícími jako potravinová alergie byla pacientovi zavedena přísná eliminační dieta vedoucí na přechodnou dobu k uspokojujícímu zlepšení stavu. Po čtyřletém období klidu byl pacient pro recidivu obtíží odeslán k došetření potravinové alergie provedením expozičního testu moukou, který odhalil alergii nikoli na vlastní obiloviny, nýbrž na alergeny roztočů kontaminujících mouku. Tento klinický syndrom je v zahraniční literatuře zmiňován jako tzv. orální roztočová anafylaxe, vzhledem k charakteru reakcí v námi referovaném případě používáme označení orální roztočová alergie. Pro zmírnění rizika reakcí byl s výborným efektem doporučen soubor opatření pro snížení expozice alergenům roztočů ve stravě bez nutnosti striktní eliminace lepkových obilovin ze stravy. Cílem textu je rozšířit povědomí o méně obvyklé klinické prezentaci alergie na antigeny roztočů a poukázat na význam expozičního testu v diferenciální diagnostice potravinových alergií.
In this paper we report the case of an eight-year-old boy who was followed from an early age for polymorphic allergic symptoms after expo- sure to an unknown trigger. Repeated skin tests showed polyvalent sensitization, especially to house dust mites and wheat flour. In correlation with the clinical manifestations impressive as a food allergy, the patient was introduced to a strict elimination diet of grain products leading to a satisfactory improvement for a temporary period. After a four-year asymptomatic period, the patient was reffered for further investigation of food allergy by oral food challenge due to a recurrence of the symptoms. Oral food challenge revealed an allergy not to grain itself, but to the allergens of mites which contaminated flour. This syndrome is in foreign literature referred as oral mite anaphylaxis. In this case in accordance with relative low severity of reactions we use term oral mite allergy. To mitigate the risk of allergic reactions, a set of measures was recommended with excellent effect without the need for strict elimination of gluten grains from the diet. The aim of this case report is to increase awareness of the less common clinical presentation of allergy to mite antigens and to point out the importance of oral food challenge in the differential diagnosis of food allergies.
- Klíčová slova
- orální roztočová anafylaxe, orální roztočová alergie, syndrom lívanců,
- MeSH
- alergie na pšenici MeSH
- alergie na roztoče * diagnóza dietoterapie farmakoterapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- eliminační diety MeSH
- kojenec MeSH
- kožní testy MeSH
- lidé MeSH
- mikroskopie MeSH
- potravinová alergie MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Přestože anafylaxi popsali a pojmenovali Charles Richet a Paul Portier už před cca 120 lety, představuje tato potenciálně smrtící reakce stále diagnostickou i terapeutickou výzvu pro pacienty, jejich pečovatele i zdravotníky. Multisystémové projevy anafylaxe bez specifického patognomického příznaku ztěžují rozhodování v krizové situaci, která vyžaduje promptní řešení. V případě, že není včas rozpoznána a adekvátně léčena, zejména při absenci včasného podání adrenalinu, může vést k život ohrožujícímu stavu. Jasná identifikace příčinného alergenu a jeho eliminace umožní významné snížení zátěže pro pacienty i jejich pečovatele. Nezbytnou součástí péče o pacienty po prodělané anafylaxi je – vedle vybavení pacienta pohotovostním balíčkem – opakovaná (celoživotní) edukace, poučení o variabilitě situací, které vyžadují bezodkladné podání záchranné léčby, a o způsobu jejího podání včetně nácviku. Prezentujeme kazuistiku dívky, která prodělala závažnou anafylaktickou reakci po konzumaci potraviny a která i přes vybavení matky záchranným balíčkem nebyla adekvátně zajištěna. Vícestupňovou diagnostikou se podařilo určit příčinný alergen a zajistit další průběh bez alergických „nehod“.
Although described and named by Charles Richet and Paul Portier some 120 years ago anaphylaxis still represents a diagnostic and therapeutic challenge for patients, their care-givers and healthcare professionals. Multisystemic manifestations of anaphylaxis without any specific pathognomonic symptom make a decision in a critical situation, often requiring immediate treatment, quite difficult. If not recognized and adequately treated in time, especially without immediate adrenaline administration, anaphylaxis may lead to fatal outcome. Clear identification of the causative allergen and its strict elimination significantly reduces the burden of patients and their caregivers. Equipping each patient with rescue kit, repeated (lifelong) education, detailed information about variability of situations that require immediate administration of rescue medication and the proper procedure of adrenaline administration including practical training are essential parts of patient care. We present a case report of a girl who developed anaphylactic reaction shortly after eating ice cream. This reaction was not adequately managed although her mother was equipped with anaphylaxis rescue kit. Due to complex diagnostic approach the causative allergen was identified and no further allergic “accidents” have been reported so far.
- MeSH
- alergie na ořechy etiologie komplikace terapie MeSH
- anafylaxe * diagnóza epidemiologie etiologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie diagnóza etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Souhrn: Úvod: Eozinofilní ezofagitida (EoE) je chronické progresivní zánětlivé onemocnění jícnu charakterizované lokální eozinofilní infiltrací doprovázenou příznaky dysfunkce jícnu. Cílem této studie bylo charakterizovat rysy regionálně diagnostikovaných případů EoE a popsat lokální strategie léčby. Metody: V observační studii byla retrospektivně analyzována data dětských pacientů s histologicky prokázanou EoE v některém z pěti dětských endoskopických center. Tato analýza se zaměřila na obecné charakteristiky pacientů (věk, pohlaví, příznaky) a jejich možnou souvislost s trváním symptomatického onemocnění do stanovení diagnózy. U pacientů byly dále analyzovány demografické parametry, klinické příznaky, laboratorní, endoskopické a histopatologické nálezy a použití různých modalit léčby. Výsledky: Od ledna 2010 do září 2020 bylo zaznamenáno 33 nových případů EoE. Silná vazba EoE na mužské pohlaví byla v souladu s výsledky dříve publikovaných studií (81,8 %). Ačkoliv medián věku pacientů v době prvních příznaků byl 7 let, medián věku v době stanovení diagnózy byl téměř 13 let. Nejčastěji referovaným symptomem byly refluxní příznaky obecně (39,4 %), následované zvracením (36,4 %) a dysfagií (33,3 %). Stanovení senzibilizace proti různým potravinovým alergenům bylo provedeno u 23 (69,7 %) pacientů s EoE. Z těchto pacientů byla u 17 (51,5 % vyšetřovaných) prokázána senzibilizace na některý z potravinových alergenů. Téměř polovina pacientů (48,5 %) byla vyšetřována stanovením specifických IgE a pouze u 2 pacientů (6,1 %) bylo provedeno vyšetření kožními prick testy. Alergická komorbidita byla zjištěna u 75,8 % pacientů, nejčastěji to bylo bronchiální astma a alergická rinokonjunktivitida (45,5 %; resp. 42,2 %). U více než dvou třetin pacientů prokázala diagnostická endoskopie abnormální makroskopické nálezy (69,7 %), nejčastěji podélné rýhy a bílé exsudáty. Nejčastěji zvoleným způsobem léčby byly inhibitory protonové pumpy (93,9 %), následované eliminační dietou (75,8 %) a podáváním kortikosteroidů (63,6 %). Naprostá většina pacientů léčených kortikosteroidy byla léčena topickými formami (90,9 %). Závěr: Jedná se o první retrospektivní studii u pediatrických pacientů s EoE v České republice. U pacientů s EoE byly prokázány velmi podobné charakteristiky jako v dříve publikovaných zahraničních pracích. Dlouhodobě sbíraná prospektivní data v národním registru EoE pacientů České republiky by významně napomohla v dalším získávání znalostí o tomto onemocnění.
Background: Eosinophilic esophagitis (EoE) is a chronic, progressive inflammatory disease of the esophagus characterized by local eosinophilic infiltration accompanied by symptoms of esophageal dysfunction. The aim of this study was to characterize features of EoE diagnosed regionally and to describe local strategies for its treatment. Methods: The observational survey retrospectively analyzed a data set of child patients with histologically proven EoE from five pediatric endoscopy centers. This analysis focused on describing their general situation (age, gender, symptoms) and also aimed to investigate any possible linkage between age and symptoms or length of diagnosis period. Demographic features; clinical symptoms; laboratory, endoscopic, and histopathological findings; and chosen treatment of patients were recorded and analyzed. Results: From January 2010 to September 2020, 33 new cases of EoE were reported. Strong association of EoE with male sex is consistent with the results from formerly published studies (81.8%). The median age of symptom onset was 7 years, while the median age for diagnosis was almost 13 years. The most common symptoms were reflux symptoms in general (39.4%), followed by vomiting (36.4%), and dysphagia (33.3%). Examination for sensitization to food allergens was performed on 23 (69.7%) patients with diagnosed EoE. Out of these, 17 (51.5% of all cases) were found to be sensitive to some allergens. Most of this subgroup (and 48.5% of all cases) were examined by specific IgE testing, and just 2 (6.1% of all cases) patients were tested only by skin prick tests. Another allergic comorbidity was present in 75.8% of patients, and the most common of these were bronchial asthma and allergic rhinoconjunctivitis (45.5% and 42.2%, respectively). More than two-thirds of patients (69.7%) had abnormal macroscopic findings during diagnostic endoscopy, and the most common were longitudinal furrows and white exudates. The most common initial modality of treatment was to use proton-pump inhibitors (PPI; 93.9%), followed by food elimination (75.8%) and then by corticosteroid administration (63.6%). The vast majority of patients treated with corticosteroids received a topical preparation (90.9%). Conclusion: This is the first retrospective study on pediatric patients with EoE in the Czech Republic. We found similar features of EoE as reported in formerly published works elsewhere. Collecting long-term prospective observational data in a national EoE register of patients in the Czech Republic would significantly improve our knowledge of this disease.
Zácpa je častou příčinou návštěv pacientů jak v ordinacích PLDD, tak i dětských gastroenterologů. Až 95 % případů zácpy je funkčního charakteru, pouze 5 % tvoří tzv. symptomatická zácpa, vyskytující se u různých intestinálních a extraintestinálních onemocnění. Diagnózu funkční zácpy lze stanovit na základě typické anamnézy a klinických projevů. Je třeba zhodnotit tzv. „varovné příznaky“ a následně i úspěšnost adekvátní léčby. V případě podezření na zácpu symptomatickou je na místě multidisciplinární přístup. Léčba funkční zácpy musí být komplexní, často je dlouhodobá a na pacienta, rodinu i lékaře klade nemalé nároky. V úvodu léčby je zásadní odstranění retinované stolice s využitím nefermentabilního laxativa s co možná největší snahou o omezení manipulace s rektem. Následuje individuálně nastavená a dostatečně dlouho vedená udržovací léčba za současného nácviku defekace a pravidelných kontrol. Laxativem první volby pro obě fáze léčby je polyethylenglykol (synonymum macrogol 4000). Svoji roli v léčbě má i úprava dietního režimu a psychologická podpora rodiny a dítěte v mnohdy „zahanbující situaci“ při enkopréze. Posledním krokem, v případě zvládnutí všech symptomů zácpy, je postupné vysazení laxativ. Význam správného vedení dětí se zácpou určuje i fakt, že až u 20 % dětí s chronickou zácpou přetrvává zácpa v různé míře i v dospělosti. V současné době není dostupný dostatek důkazů týkajících se většiny doporučení, které by vyplývaly z randomizovaných kontrolovaných studií. Převážná část doporučených postupů proto vychází z konsenzu odborníků nebo ze syntézy poznatků v přehledových studiích. Uvedená léčebná doporučení se týkají především pacientů se zácpou funkční.
Constipation is a common reason for patients to visit both the general paediatrician and paediatric gastroenterologist. Up to 95%of constipation cases are functional in nature, with only 5% accounting for the so-called symptomatic constipation, occurring invarious intestinal and extraintestinal conditions. The diagnosis of functional constipation can be established based on a typicalhistory and clinical manifestations. One must evaluate the warning signs and, subsequently, the success of adequate treatment.When symptomatic constipation is suspected, a multidisciplinary approach is warranted. The treatment of functional constipationmust be comprehensive, is often long term, and places considerable demands on the patient, family, and physician. At treatmentinitiation, it is essential to release the impacted stool using a nonfermentable laxative while trying to minimize manipulation withthe rectum. This is followed by an individually tailored maintenance therapy of sufficient duration accompanied by defecationtraining and regular check-ups. Polyethylene glycol (macrogol 4000) is the laxative of first choice for both phases of the treatment.Dietary modifications and psychological support of the family and child in an often embarrassing situation associated with encopresisalso play an important role in treatment. The last step, once all the constipation symptoms have been managed, is thegradual discontinuation of laxatives. The significance of proper management of children with constipation is also underpinnedby the fact that, in up to 20% of children who have chronic constipation, constipation persists to a varying degree in adulthood.Currently, evidence is lacking concerning the majority of guidelines that would follow from randomized controlled trials. Mostguidelines are thus based on an expert consensus or synthesis of knowledge in review studies. The therapeutic guidelines presentedare particularly applicable to patients with functional constipation.
- MeSH
- defekace fyziologie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- polyethylenglykoly * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- prognóza MeSH
- projímadla klasifikace terapeutické užití MeSH
- zácpa * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Kazuistika popisuje případ chlapce, který byl pro polyurii a polydipsii s podezřením na centrální diabetes insipidus léčen desmopressinem. Během terapie došlo k rozvoji generalizovaných tonicko-klonických křečí a k poruše vědomí v důsledku akutní hyponatrémie při intoxikaci vodou, stavu označovanému hyponatremická encefalopatie. Po dalších vyšetřeních byla diagnóza revidována a uzavřena jako psychogenní polydipsie při základním onemocnění ADHD. Účelem kazuistiky je upozornit na nutnost provedení kompletního vyšetřovacího algoritmu při diferenciální diagnostice polydipsie a polyurie ještě před nasazením farmakologické léčby.
The case report presents a boy who was treated with desmopressin for polyuria and polydipsia, and was suspected to have central diabetes insipidus. During the treatment, he developed generalized tonic-clonic seizures and disturbance of consciousness due to acute hyponatraemia with water intoxication, a condition referred to as hyponatraemic encephalopathy. Following the revision of diagnosis, a definitive diagnosis was made of psychogenic polydipsia with an underlying ADHD. The case report aims to highlight the need to perform a complete examination algorithm in the differential diagnosis of polydipsia and polyuria, even prior to commencing pharmacological treatment.
- MeSH
- dítě MeSH
- epilepsie tonicko-klonická etiologie farmakoterapie MeSH
- hyponatremie etiologie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- poruchy vědomí diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- psychogenní polydipsie diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
