Karcinom endometria je obvykle diagnostikován v časném stadiu a po primární operační a následné adjuvantní onkologické léčbě má relativně dobrou prognózu. V případě lokální či regionální recidivy v oblasti pánve lze často účinně aplikovat záchrannou léčbu, ať už operační, či léčbu zářením. Pokud ale karcinom endometria recidivuje tak, že jej nelze řešit lokální záchrannou léčbou, nebo pokud metastazuje do vzdálených lokalit, je situace už mnohem vážnější. Díky molekulárně genetickým poznatkům dnes dovedeme nádory endometria lépe kategorizovat a také lépe předpovědět léčebnou odpověď nejen na chemoterapii, ale především na stále rychleji se rozvíjející imunoterapii cílenou na receptor programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) a jeho ligandy. Dostarlimab je prvním plně hrazeným tzv. „checkpoint inhibitorem“ v první linii léčby pacientek s rekurentním či metastazujícím MMR (mismatch repair) deficientním karcinomem endometria.
Endometrial cancer is usually diagnosed at an early stage and has a relatively good prognosis after primary surgery and subsequent adjuvant oncological treatment. In the case of local or regional recurrence in the pelvic region, salvage treatment, either surgery or radiation therapy, can often be effectively applied. However, if the endometrial cancer recurs so that it cannot be managed with local salvage treatment, or if it metastasises to distant sites, the situation is much more serious. Thanks to molecular genetic knowledge, we can now better categorize endometrial tumors and more accurately predict the therapeutic response not only to chemotherapy, but also to the rapidly developing immunotherapy targeting the programmed cell death protein 1 (PD-1) receptor and its ligands. Dostarlimab is the first fully reimbursed “checkpoint inhibitor” in the first-line treatment of patients with recurrent or metastatic MMR (mismatch repair) deficient endometrial cancer.
Standardem léčby lokálně či regionálně pokročilého karcinomu hrdla dělohy je definitivní chemoradioterapie, která kombinuje systémovou chemoterapii platinou se zevní radioterapií, kterou následuje intrakavitární, tzv. uterovaginální brachyterapie. Současným standardem brachyterapie karcinomu hrdla dělohy je MR navigovaná 4D-adaptivní brachyterapie. Díky MR navigaci je při každé frakci brachyterapie jasně patrný aktuální rozsah reziduálního nádorového postižení a pokrytí cílových objemů intrakavitární aplikací do dělohy. U více než třetiny pacientek však nejde cílové struktury pokrýt terapeutickou dávkou záření vzhledem k rozsahu onemocnění, aniž by bylo možné současně dodržet bezpečné dávkové limity na okolní zdravé tkáně. Ideálním řešením takové situace je využití možnosti intersticiální aplikace jehel do míst nepokrytých samotnou intrakavitární aplikací. Standardně dodávané aplikátory pro uterovaginální brachyterapii již intersticiální aplikaci obvykle umožňují, případně lze pro aplikaci intersticiálních jehel využít 3D tiskem vyrobené či upravené aplikátory. Cílem tohoto článku je ukázat praktický postup aplikace intersticiální brachyterapie v léčbě karcinomu hrdla dělohy ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.
The standard treatment for locally or regionally advanced cervical cancer is definitive chemoradiotherapy, which combines systemic cisplatin chemotherapy with external-beam radiotherapy followed by intracavitary, so-called uterovaginal brachytherapy. The current standard of brachytherapy for cervical cancer is MR-guided 4D-adaptive brachytherapy. Thanks to MR navigation, the current extent of residual tumor involvement and the coverage of target volumes by intracavitary application into the uterus is visible during each brachytherapy fraction. In more than a third of patients, however, it is impossible to cover the target structures with a therapeutic dose of radiation due to the extent of the disease, without observing safe dose limits for the surrounding healthy tissues simultaneously. The ideal solution to such a situation is to use the interstitial application of needles in places not covered by the pure intracavitary application. The standard supplied applicators for uterovaginal brachytherapy usually allow interstitial application or 3D-printed or modified applicators can be used for the application of interstitial needles. This article aims to show the practical procedure of using interstitial brachytherapy in the treatment of cervical cancer at the University Hospital in Hradec Králové.
- MeSH
- Brachytherapy * methods instrumentation MeSH
- Chemoradiotherapy methods MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging methods MeSH
- Uterine Cervical Neoplasms * drug therapy radiotherapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
BACKGROUND: The optimal radiotherapy technique for cardiac sparing in left-sided early breast cancer (EBC) is not clear. In this context, the aim of our dosimetric study was to compare cardiac and lung doses according to the type of radiotherapy - whole breast irradiation (WBI), external partial breast irradiation (PBI), and multicatheter interstitial brachytherapy-accelerated partial breast irradiation (MIB-APBI). The dosimetric results with the WBI and PBI were calculated with and without DIBH. MATERIALS AND METHODS: Dosimetric study of 23 patients treated with WBI, PBI, with and without DIBH, or MIB-APBI. The prescribed dose was 40 Gy in 15 fractions for WBI and PBI and 34 Gy in 10 fractions (bid) for MIB-APBI. Doses to the organs-at-risk (OAR) - heart, left anterior descending coronary artery (LAD), left ventricle (LV), and left lung - were recalculated to the equivalent dose in 2-Gy fractions (EQD2). RESULTS: The addition of DIBH significantly reduced EQD2 doses to all OARs (except for the left lung maximal dose) in WBI and PBI. MHD values were 0.72 Gy for DIBH-WBI, 1.01 Gy for MIB-APBI and 0.24 Gy for DIBH-PBI. There were no significant differences in cardiac doses between WBI with DIBH and PBI without DIBH. DIBH-PBI resulted in significantly lower mean doses to all OARs (except for maximum lung dose) compared to MIB-APBI. Conclusions: These results show that the use of DIBH significantly reduces cardiac doses in patients with left EBC. Partial irradiation techniques (PBI, MIB-APBI) significantly reduced cardiac doses due to the smaller clinical target volume. The best results were obtained with DIBH-PBI.
- Publication type
- Journal Article MeSH
Navzdory klesající incidenci a účinné prevenci představuje karcinom hrdla dělohy v České republice nadále veliký společenský a medicínský problém. Ročně se v naší zemi diagnostikuje více než 700 případů zhoubného onemocnění hrdla dělohy, přičemž asi 300 pacientek ročně tomuto onemocnění podlehne. Mezioborová spolupráce, zkušenosti jednotlivých aplikujících odborníků (lékařů, sester, medicínských fyziků a asistentů atd.), moderní přístrojové vybavení i dostupnost inovativních léků mají obrovský dopad na stále se zlepšující prognózu našich pacientek. Přehledový článek sumarizuje aktuální postupy a doporučení v nechirurgické léčbě karcinomu hrdla dělohy.
Cervical cancer remains a significant social and medical problem in the Czech Republic despite a decrease in incidence and effective prevention measures. Every year, over 700 cases of malignant cervix disease are diagnosed in the country, and about 300 patients die from the disease. However, interdisciplinary cooperation, the expertise of individual healthcare professionals (such as doctors, nurses, medical physicists, and assistants), modern equipment, and the availability of innovative drugs have contributed to an improving prognosis for patients. This review article highlights the current procedures and recommendations for non-surgical treatment of cervical cancer.
Metastatický karcinom endometria představuje stále veliký medicínský a společenský problém a pacientky i jejich lékaři dosud čelili velmi nepříznivé prognóze onemocnění a malé šanci na navození dlouhodobé remise. Dlouhé dekády byla paliativní léčba založena převážně na chemoterapii, případně hormonální terapii a výzkumy cílené terapie či novodobých cytostatik nepřinášely uspokojivé výsledky. Díky lepším molekulárně-genetickým poznatkům dnes dovedeme nádory endometria lépe kategorizovat a také lépe předpovědět léčebnou odpověď nejen na chemoterapii, ale především na stále rychleji se rozvíjející imunoterapii cílenou na PD-1 receptor a jeho ligandy. Cílem této práce je představit PD-1 inhibitor dostarlimab (JEMPERLI) a jeho nebývale významný přínos v léčbě pacientek s touto malignitou.
Metastatic endometrial cancer still represents a major medical and social problem, and patients and their doctors have so far faced a very unfavorable prognosis of the disease and little chance of inducing long-term remission. For many decades, palliative treatment was based mainly on chemotherapy or hormone therapy, and research into targeted therapy or modern cytostatic therapy did not yield satisfactory results. Thanks to better molecular-genetic knowledge, we can better categorize endometrial tumors and better predict the treatment response to chemotherapy and especially to the increasingly rapidly developing immunotherapy targeting the PD-1 receptor and its ligands. This work aims to present the PD-1 inhibitor dostarlimab (JEMPERLI) and its unprecedentedly significant contribution to treating patients with this malignancy.
- Keywords
- dostarlimab,
- MeSH
- Antibodies, Monoclonal, Humanized pharmacology therapeutic use MeSH
- Immunotherapy methods MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasm Metastasis MeSH
- Endometrial Neoplasms * drug therapy MeSH
- Antineoplastic Protocols MeSH
- Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
Metastatický karcinom endometria představuje stále veliký medicínský a společenský problém. Dlouhé dekády byla paliativní léčba založena převážně na chemoterapii, případně hormonální terapii a výzkumy cílené terapie či inovativních cytostatik nepřinášely uspokojivé výsledky. Díky molekulárně-genetickým poznatkům dnes dovedeme nádory endometria lépe kategorizovat a také lépe předpovědět léčebnou odpověď nejen na chemoterapii, ale především na stále rychleji se rozvíjející imunoterapii cílenou na receptor PD-1 a jeho ligandy. Cílem této práce je poskytnout přehled o poznatcích imunoterapie tzv. checkpoint inhibitory v léčbě pacientek s rekurentním či metastatickým karcinomem endometria.
Metastatic endometrial cancer still represents a major medical and social problem. For many decades, palliative treatment was based mainly on chemotherapy or hormone therapy, and research into targeted therapy or modern cytostatic therapy did not yield satisfactory results. Thanks to molecular-genetic knowledge, we can better categorize endometrial tumors and better predict the treatment response to chemotherapy, and especially to the increasingly rapidly developing immunotherapy targeting the PD-1 receptor and its ligands. This work aims to present an actual review of immunotherapy for checkpoint inhibitors in treating patients with recurrent or metastatic endometrial carcinoma.
- Keywords
- pembrolizumab, dostarlimab, durvalumab, atezolizumab,
- MeSH
- Antibodies, Monoclonal, Humanized administration & dosage pharmacology therapeutic use MeSH
- Immune Checkpoint Inhibitors administration & dosage pharmacology therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Antibodies, Monoclonal administration & dosage pharmacology therapeutic use MeSH
- Endometrial Neoplasms diagnosis drug therapy pathology MeSH
- Antineoplastic Agents, Immunological administration & dosage therapeutic use MeSH
- Antineoplastic Agents administration & dosage pharmacology therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Keywords
- cemiplimab,
- MeSH
- Adult MeSH
- Antibodies, Monoclonal, Humanized * pharmacology therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Uterine Cervical Neoplasms * surgery drug therapy radiotherapy MeSH
- Antineoplastic Agents pharmacology MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
