The importance of the expression profile of claudins in the molecular classification of breast cancer (BC) is currently under investigation. Claudins, together with cadherins, serve an important role in the epithelial-mesenchymal transition and influence the chemosensitivity of cancer cells. Adjuvant chemotherapy is administered following surgical resection in selected cases of BC. Previous neoadjuvant chemotherapy may change the molecular profile of a tumour and subsequently also its chemosensitivity. In the current study, the expression of claudin-1, -3 and -4, E- and N-cadherin and the standard BC biomarkers [oestrogen receptor (ER), progesterone receptor (PR), human epidermal growth factor receptor 2 (HER2) and marker of proliferation Ki-67 (Ki-67)] in formalin-fixed, paraffin-embedded sections from 62 patients with invasive BC was analysed using immunohistochemistry prior to and following neoadjuvant chemotherapy. The results revealed increased expression of claudin-1 (P=0.03) and decreased expression of claudin-3 (P=0.005), PR (P<0.001) and Ki-67 (P=0.01) following the neoadjuvant therapy. No significant changes in the expression of ER, claudin-4 or E- and N-cadherin were observed following therapy. Furthermore, an association between the expression of claudin-1 and the standard BC markers (P<0.05) was identified. A high expression of claudin-1 was more frequently observed in the triple-negative BC cohort than in the cohort with positive ER, PR and/or HER2 before (P=0.04) and after chemotherapy (P=0.02). The expression of N-cadherin was associated with the expression of ER, PR, HER2 and tumour grade (P<0.05). A positive association between the expression of claudin-3 and E-cadherin (P=0.005) was observed. No association was found between the expression of E- and N-cadherin. In conclusion, significant changes in the expression of claudin-1 and -3 but not in the expression of claudin-4, E- and N-cadherin were observed in samples taken from patients with BC following chemotherapy. These findings indicate that claudins-1 and -3 serve a role in the response of BC to chemotherapy.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

V letech 2009 a 2010 virus chřipky A podtypu H1N1 způsobil první chřipkovou pandemii po 41 letech. V České republice vrcholila v listopadu a prosinci roku 2009 a v jejím průběhu bylo zaznamenáno 101 úmrtí u pacientů s laboratorně potvrzenou chřipkovou infekcí H1N1. Další jednotlivé případy přibyly koncem roku 2010 a začátkem 2011. Zde dokumentujeme 8 nekroptických případů pacientů, kteří zemřeli v letech 2009 až 2011 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze s potvrzenou H1N1 chřipkovou infekcí a byla u nich provedena pitva na Ústavu patologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Tato skupina pacientů se od jiných publikovaných liší jednak vyšším věkem zemřelých a také zejména vysokým zastoupením pacientů se závažným chronickým interním, často maligním onemocněním. U všech pacientů se rozvinula atypická pneumonie s následným respiračním selháním. V tomto článku jsme se zaměřili přednostně na histopatologické změny v respiračním traktu, které jsme doplnili o související nálezy v jiných orgánech a klinická data. Dominantním nálezem bylo difúzní alveolární poškození doprovázené různě rozsáhlými intraalveolárními hemoragiemi a zánětlivou infiltrací. U části pacientů byly nalezeny cytopatické změny pneumocytů a jejich deskvamace do alveolů, reaktivní změny bronchiálního epitelu, intraalveolární fibrinózní exudát, drobné nekrózy, reziduální nekrotizující bronchitida, ložiska granulační tkáně a počínající fibrózy. V jednom případě byly zastiženy neobvyklé vaskulární změny nejistého původu. Přestože se histopatologický nález přibližně shoduje s jinými publikovanými studiemi a kazuistikami, našli jsme i pozoruhodné rozdíly a celkově lze říci, že námi popsaný soubor pacientů je v porovnámí s ostatními mírně atypický. Jeho zdokumentováním bychom chtěli rozšířit počet popsaných případů a tím napomoci lepšímu porozumění a rozpoznání patogeneze tzv. nové chřipky.

In the years 2009 and 2010 a novel influenza A (H1N1) caused the first influenza pandemic after 41 years. In the Czech Republic it culminated in November and December 2009 and there were 101 laboratory-confirmed deaths. Another few cases occurred later in the year 2010 and at the beginning of 2011. Here we report 8 autoptic cases of patients who died between 2009 and 2011 with confirmed H1N1 influenza and underwent a post mortem examination at the Institute of Pathology, General University Hospital in Prague, Czech Republic. This group differs from the others reported in literature by having a higher age as well as a higher percentage of patients with pre-existing severe comorbidities including malignant diseases. All 8 patients developed atypical pneumonia with subsequent respiratory failure. In this article we present these cases with related clinical data and findings in other organs, but we focus primarily on the findings in the respiratory tract which were shown to be approximately similar to those in the other studies and case reports. Nevertheless there were also some noteworthy variations. The most prominent feature observed was diffuse alveolar damage accompanied by intraalveolar haemorrhage and inflammatory infiltrate of variable extent. Less frequent features included cytopathic changes of pneumocytes and their desquamation, reactive changes of bronchial epithelium, intraalveolar fibrinous exudate, minor necroses, residual necrotizing bronchitis, focal granulation tissue and incipient fibrosis. In one case we found an extraordinary vascular change of uncertain origin. In conclusion, this group of patients is slightly atypical and differ in some features from those in other published studies and case reports concerning novel pandemic influenza. By reporting them we wish to extend the number of described cases, which may contribute to a better understanding of the pathogenesis of novel influenza infection.

• Klíčová slova
• virus chřipky A (H1N1), difúzní alveolární postižení,
• MeSH
• chřipka lidská patologie   virologie   MeSH
• dospělí MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hematologické nádory komplikace   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• imunokompromitovaný pacient MeSH
• komorbidita MeSH
• krvácení komplikace   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pitva MeSH
• plíce patologie   virologie   MeSH
• plicní alveoly patologie   MeSH
• pneumocyty patologie   virologie   MeSH
• senioři MeSH
• virová pneumonie patologie   virologie   MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 patogenita   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Klíčová slova
• nádor srdce,
• MeSH
• dospělí MeSH
• fetální srdce patologie   ultrasonografie   MeSH
• indukovaný porod MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• nádory srdce patologie   ultrasonografie   vrozené   MeSH
• narození mrtvého plodu MeSH
• nemoci plodu diagnóza   ultrasonografie   MeSH
• odumření plodu etiologie   MeSH
• perikard MeSH
• plod MeSH
• teratom patologie   ultrasonografie   vrozené   MeSH
• třetí trimestr těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Her2/neu proto-oncogene amplification and protein over-expression is observed in 20-40 % of patients with breast cancer and plays a crucial role in invasive breast cancer and its treatment. A number of studies postulated the stability of Her2/neu gene expression, showing that in most patients the status of expression had not significantly changed after the neoadjuvant treatment. In the present study, we investigated samples from 20 patients with invasive breast carcinoma who had undergone neoadjuvant chemotherapy and subsequent surgery. In all cases, the expression level of Her2/neu was evaluated in both pre-therapeutically obtained tumour tissue by core needle biopsy and from specimens obtained during final surgery using immunohistochemistry. Fluorescence in situ hybridization and quantitative reverse transcription polymerase chain reaction methods were used for verifying the results obtained by immunohistochemistry. Her2/neu status determined by immunohistochemistry remained unchanged in 12 of 20 (60%) patients after neoadjuvant treatment. In six cases (30%) minor changes were observed after the treatment. However, in two cases (10%) we found altered Her2/neu expression from strongly positive in the pre-treatment biopsy to negative in the post-treatment surgery specimen. Moreover, this is the first report describing the changes in Her2/neu status at all protein, RNA and DNA levels by using immunohistochemistry, quantitative reverse transcription polymerase chain reaction and fluorescence in situ hybridization, respectively. By using variable methods we demonstrated possible new ways for Her2/neu detection and their dependability. Improvement in specific molecule detection can prevent the use of tailored targeted therapy in an untargeted manner.

• MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční MeSH
• imunohistochemie MeSH
• intraduktální neinfiltrující karcinom farmakoterapie   metabolismus   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu farmakoterapie   metabolismus   patologie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí MeSH
• receptor erbB-2 antagonisté a inhibitory   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH