Článek přináší přehled poznatků o rodinné paměti. Její výzkum je sice interdisciplinární, ale poznatky jsou pouze dílčí a nesystematické. Významnou úlohu rodinné paměti odhalily především studie kolektivní paměti v souvislosti s druhou světovou válkou. Ve srovnání s kolektivní i autobiografickou pamětí je ovšem počet studií o rodinné paměti mizivý. V článku jsou analyzovány možné příčiny tohoto stavu. Obsah rodinné paměti je zatím poměrně nejasný. Autoři se však shodují v tom, že rodinné vzpomínky mají povahu konstruktů, které jsou vytvářené a pozměňované s ohledem na potřeby rodiny. Hlavní funkcí rodinné paměti je sdílení významu rodinných událostí a posilování rodinné identity. Na základě studia literatury byly identifikovány důležité pojmy, které s rodinnou pamětí úzce souvisejí: rodinná vyprávění, rodinná identita, rodinné rituály a mezigenerační vztahy. Výzkum rodinné paměti v psychologii dosud postrádal zastřešující konceptuální rámec. Proto je navržen model kontextu rodinné paměti, jehož záměrem je uspořádat hlavní pojmy a naznačit vztahy mezi nimi. Na závěr jsou zmíněny další potřebné či zajímavé směry budoucího zkoumání rodinné paměti.
The aim of this article is to provide an overview of knowledge about family memory. Research on family memory is interdisciplinary, but the output is only partial and non-systematic. The significant role of family memory has been revealed mainly by studies of collective memory in relation to the Second World War. However, the number of studies on family memory is very low compared to both the collective and autobiographical memories. In the article, the possible causes of this state are analysed. Up to now, the content of family memory has been rather unclear. Nevertheless, authors share the opinion that family memories have the nature of constructs, which are created and modified with respect to family needs. The main function of family memory is to share the meaning of family events and to strengthen the family identity. Based on the study of literature, significant concepts, closely related to family memory: family stories, family identity, family rituals and intergenerational relationships, have been identified. Up to now, the research on family memory in psychology has been lacking the umbrella conceptual framework. Therefore, the model of family memory context is proposed. Its intention is to organise the main concepts and suggest the relationships between them. Finally further necessary and interesting directions in the research on family memory are mentioned.
- Klíčová slova
- rodinná paměť,
- MeSH
- lidé MeSH
- paměť * MeSH
- rituální chování MeSH
- rodina * MeSH
- sebepojetí MeSH
- výzkum MeSH
- vztahy mezi generacemi MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Přehledová studie se zabývá aktuální, ale u nás dosud málo prozkoumanou problematikou vystavení dítěte domácímu násilí. Situace, kdy je dítě svědkem domácího násilí, je natolik závažná, že je klasifikována jako forma psychického týrání s možnými následky v psychickém a sociálním vývoji. Tyto následky jsou v článku popsány z vývojového hlediska, přičemž je poukázáno na význam osobní resilience dítěte. Jsou také zmíněna různá rizika vyskytující se v rodinách s domácím násilím, např. snížené rodičovské kompetence nebo transgenerační přenos násilí. Ochrana dítěte před domácím násilím vychází ze zásady preferovat vždy zájem a blaho dítěte. V praxi je však ochrana dítěte velmi složitá. Existuje řada otázek a citlivých témat, např. kontakt dítěte s násilným rodičem. Prevence domácího násilí i jeho řešení vyžaduje interdisciplinární přístup.
The article deals with a socially relevant and actual issue of domestic violence with respect to the development and protection of children. First, it describes the concept of domestic violence, particularly intimate partner violence, and brings some numerical data. In spite of the fact that the reported numbers are different, each situation when a child is exposed to the domestic violence is very unfavorable or even traumatic for him. The immediate effects are feelings of fear, anxiety, confusion, anger and helplessness. Younger children often feel guilty for the situation at home. Most experts are convinced that long-term consequences of witnessing domestic violence are very negative for the development of child's personality. The exposure to intimate partner violence is increasingly being recognized as a form of child maltreatment. The World Health Organization expressed this conviction in 2013 when children´s exposure to domestic violence was added to the syndrome of child abuse and neglect as one form of psychic abuse. Further, the consequences of exposure to the domestic violence are summarized developmentally from early childhood to young adulthood. The typical symptom in children growing up in an atmosphere of fear and violence is the reduced self-esteem. Emotional and behavioral disorders are also frequent. It was even proven that children who are passively exposed to domestic violence tend to have equally severe emotional symptoms (e.g. depression) as children who are really physically abused. The intensity and extent of the consequences of children's exposure to domestic violence depend on several factors, such as age and sex of the child, his resilience, rate of brutality and frequency of its occurrence, supportive social network of the family and so on. The fact that reduced parental skills are common in families with domestic violence is pointed out. Empirical evidence shows that the quality of parenting and the ability to meet the needs of the child are decreased. Little research attention has been paid to the relationship between father and child in families where the offender is a man/father. The transgenerational transmission of violence is mentioned, too. Finally, the possibilities of child protection and several practical implications are outlined. The most important thing is to ensure the safety of the child, to protect his/her health, not only physical but also psychological. The child should understand the situation, which can be difficult due to the age and intellectual maturity of the child. The primary prevention of violence since childhood is important, including examples of parents, education for responsibility and tolerance of differences, achievement of adequate self-confidence and skills to solve problems. The issue of domestic violence and child protection must be addressed interdisciplinary.
- MeSH
- dítě MeSH
- domácí násilí * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- psychická odolnost MeSH
- psychosociální deprivace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- zneužívané dítě prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Příspěvek je zaměřen na psychologické aspekty pěstounské péče na přechodnou dobu. Jsou zdůrazněna četná úskalí této formy pěstounské péče, zejména v kontextu psychických potřeb dětí, ale je poukázáno i na případné možnosti jejího využití. Článek vychází z podrobného studia odborné literatury a je podložen rozsáhlým výzkumem 50 dospělých osob, které vyrostly v dlouhodobé pěstounské péči. V tomto výzkumu jsme zjišťovali, jak lidé vychovaní v pěstounské rodině vnímají význam své biologické i pěstounské rodiny, jaké mají osobní zkušenosti s oběma (někdy i více) rodinami, zda a jak probíhaly kontakty s biologickými rodiči, jak vypadal proces vyrovnávání se s nestandardní osobní historií. Výsledky výzkumu přesvědčivě ukázaly, že stálost prostředí a přináležení k rodině jsou z pohledu bývalých dětí v pěstounské péči mimořádně důležité. Přesto je stabilita umístění dítěte v současné době – při propagaci a realizaci pěstounské péče na přechodnou dobu – často podceňována, jakož i s ní úzce související potřeba dítěte patřit do rodiny trvale. Výzkumná zjištění, poznatky odborné literatury i skutečnosti vyplývající z praxe ukazují, že při realizaci pěstounské péče na přechodnou dobu je nezbytná velká opatrnost a maximálně citlivý, individuální přístup.
The paper deals with the psychological aspects of short-term foster care. It points at the numerous drawbacks of this form of foster care, especially in the context of children's psychic needs, but it also suggests how it can potentially be used. The article is based on a detailed study of specialised literature and is supported by an extensive research of 50 adults who have grown up in long-term foster care. In this research we were investigating how people brought up in foster families perceive the significance of both their biological and foster families, their personal experience with the two (or sometimes more) families, whether and how they kept in touch with the biological parents, the characteristics of their process of coping with their non-standard personal histories. The research output has convincingly shown that the permanent nature of the environment and belonging to the family are extremely significant in the eyes of formerly fostered children. These days, however, the stability of placing the child is – due to the promotion and realisation of short-term foster care – often underestimated and so is the closely related child's need to belong to the family permanently. The research findings, data from specialised literature and facts from practical experience show the great importance of caution and a very sensitive, individualistic approach when applying the short-term foster care.
- Klíčová slova
- psychické potřeby dětí,
- MeSH
- časové faktory * MeSH
- dítě MeSH
- důvěra psychologie MeSH
- emoce MeSH
- lidé MeSH
- pěstounství * psychologie využití zákonodárství a právo MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sociální péče o dítě * psychologie MeSH
- výchova dítěte psychologie MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
1. vyd. 197 s. : barev. il., tab. ; 21 cm
- MeSH
- pěstounství MeSH
- sociální péče MeSH
- sociální práce MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Druhy sociální pomoci a služeb
- NLK Obory
- sociologie
1. elektronické vydání 1 online zdroj (224 stran)
Porozumět situaci rodiny a dokázat diagnostikovat její problém je předpokladem veškeré pomoci rodinám v rámci sociální práce, psychoterapeutické intervence apod. Kniha představuje základní poznatky z relativně nedávno vzniklého oboru, jakým psychologie rodiny je, s důrazem na výzkumné a diagnostické přístupy při zkoumání rodin, hlavní teoretické modely a specifika některých typů rodin (např. rodiny neúplné, nevlastní, bezdětné, odkládající narození dítěte, homosexuální). Druhé vydání knihy je aktualizováno a doplněno o kapitolu Rodinná resilience.
Článek vychází ze širšího výzkumného projektu „Práce a rodina“. Hlavním cílem prezentované fáze výzkumu bylo zjistit rozdíly mezi otci a matkami v hodnocení rodinného fungování, v jejich životní spokojenosti a zvládání pracovních a rodinných nároků. Výzkumný soubor tvoří 127 manželských párů z různých regionů České republiky (254 respondentů). Oba rodiče jsou pracující, vychovávají spolu vlastní děti a nemají děti z předchozích vztahů. Hypotézy nebyly vzhledem k explorativní povaze výzkumu stanoveny. Byly použity dvě metody rodinné diagnostiky (Škála rodinného prostředí, Family Hardiness Index), dvě metody na mapování styčných bodů mezi prací a rodinou (Škála konfliktu práce-rodina a konfliktu rodina-práce, Škála rovnováhy životních oblastí) a Dotazník životní spokojenosti. Při statistickém zpracování získaných dat byl použit Studentův dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Výsledky ukázaly signifikantní rozdíly mezi otci a matkami v subjektivně vnímané rodinné nezdolnosti (hardiness), v přijímání výzev a aktivitě, ve zvládání pracovního stresu zasahujícího do výkonu rodičovské role, v rovnováze mezi oblastí práce a rodiny a ve spokojenosti s vlastní osobou. Dále poukazujeme na některé zajímavé odlišnosti mezi muži a ženami, které vzešly z korelační analýzy. Nakonec jsou uvedeny a analyzovány statisticky významné rozdíly v rámci jednoho pohlaví podle počtu dětí. Omezení výzkumu vyplývá z kvantitativní metodologie, z použití sebehodnotících metod a z malého zastoupení rodin s jedním dítětem.
- Klíčová slova
- rodinné fungování, rodinná nezdolnost, životní spokojenost, konflikt práce - rodina, rovnováha mezi prací a osobním životem,
- MeSH
- financování organizované MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- mateřské chování psychologie MeSH
- matky psychologie MeSH
- otcové psychologie MeSH
- otcovské chování MeSH
- práce MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výzkum statistika a číselné údaje MeSH
- zaměstnanost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Selhávající biologické rodiny jsou tématem značně kontroverzním. Na jedné straně jsou u nás legalizovány porody s utajenou totožností matky a odložení dítěte do baby-boxu, na druhé straně jsou vyhledáváni biologičtí rodiče, aby se setkali s vlastními dětmi, které žijí v pěstounských rodinách. Silný je mýtus o nenahraditelnosti biologické rodiny a pokrevních pout, silné jsou i předsudky vůči lidem, kteří své rodičovství nezvládli. Názory se střídají jako na houpačce, domněnky a různě opodstatněná tvrzení stojí proti sobě. Velký vliv na veřejné mínění mají média, která prezentují problematiku náhradní rodinné péče a ústavní výchovy ne vždy seriózně. Cílem tohoto diskusního příspěvku je uplatnit získaná čísla o biologických rodinách, která jsou zřejmě objektivnějšími indikátory skutečnosti, než názory a dohady.
- MeSH
- charakteristiky rodiny * MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- matky * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- mladiství MeSH
- pěstounství * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- rodina * psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- sociální podmínky * statistika a číselné údaje MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
