Cíl: Zhodnotit nárůst zbytkového jaterního parenchymu (future liver remnant - FLR) před plánovaným resekčním výkonem jater u pacientů, kteří podstoupili embolizaci v. portae s přihlédnutím k použitému embolizačnímu materiálu. Dalším cílem je zhodnotit reprodukovatelnost volumetrické analýzy při měření objemů. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 36 pacientů připravovaných k resekčnímu výkonu jater, kteří podstoupili embolizaci v. portae ve Fakultní nemocnici Brno. Volumetrická analýza byla provedena na CT/MR před a po výkonu dvěma nezávislými radiology. Míra reprodukovatelnosti měření byla stanovena pomocí Pearsonova a Wilcoxonova korelačního koeficientu. Ke zhodnocení korelace mezi nárůstem FLR a použitým embolizačním materiálem byl použit párový t-test, stejně jako pro stanovení korelace mezi nárůstem FLR a rekanalizací porty. Výsledky: Výkon embolizace porty proběhl u všech pacientů úspěšně s průměrným nárůstem FLR pro S2+3 o 4 %, pro levý lalok o 8 %. U 18 z nich došlo k rekanalizaci portálního řečiště. Objem S2+3 se zvětšil průměrně o 23 %, objem levého laloku o 30 %. Větší nárůst FLR byl prokázán při použití permanentních embolizačních materiálů (p = 0,014), vliv rekanalizace na změnu FLR prokázán nebyl (p = 0,056). Volumetrická analýza se prokázala být metodou hodnocení s velmi nízkou interindividuální variabilitou, Pearsonův korelační koeficient byl pro všechny parametry > 0,9 (p < 0,001). Závěr: Při nedostatečné hodnotě FLR před resekčním výkonem jater je možné ji navýšit embolizací porty. Lepší výsledky lze dosáhnout při využití permanentních embolizačních materiálů. Ke stanovení hodnoty FLR lze využít volumetrickou analýzu, která má nízkou interindividuální variabilitu.
Aim: To evaluate the increase in the future liver remnant (FLR) in patients prior to liver resection who underwent portal vein embolization, regarding applied embolization material. Another aim is to evaluate the interobserver variability of volumetric analysis for the measurement of volumes. Methods: The total of 36 patients prior planned liver resection who underwent portal vein embolization in the University Hospital Brno were included in this retrospective study. Volumetric analysis was performed on CT/MRI before and after the procedure by two independent radiologists. The interobserver variability was determined by using Pearson and Wilcoxon correlation coefficient. The correlation between the increase in FLR and applied embolization material was determined by using pair t-test, as well as for the determination of correlation between the increase in FLR and recanalization of v. portae. Results: The portal vein embolization was successful in all the patients with average increase in FLR by 4% for S2+3, by 8% for left liver lobe. Recanalization of v.portae occurred in 18 patients. The volume of S2+3 increased in average by 30%, the volume of left lobe by 30%. Major increase in FLR was proved using the permanent embolization agents (p = 0.014), the influence of recanalization was not proved (p = 0.056). Volumetric analysis shows to be a method of assessment with a very low interobserver variability; the Pearson correlation coefficient is > 0.9 (p < 0.001) for all the parameters. Conclusion: In case of insufficient value of FLR before liver resection, it is possible to increase it with the portal vein embolization. The permanent embolization agents appear to be eligible. The volumetric analysis can be used for the determination of FLR, since it is a method with significantly low interobserver variability.
Cíl: Zhodnotit přežívání pacientů s hepatocelulárním karcinomem (HCC) léčených transarteriální chemoembolizací (TÁCE) s drug-eluting beads, zhodnotit korelaci délky přežití s faktory souvisejícími s primárním tumorem jater a s faktory souvisejícími s intervencí, léčbou a léčebnou odpovědí. Dalším cílem je zhodnotit reprodukovatelnost měření při hodnocení léčebné odpovědi dle kritérií RECIST, mRECIST a volumetrie. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 49 pacientů s diagnózou HCC léčených ve Fakultní nemocnici Brno. Rozsah ložiska byl hodnocen na vstupním i výstupním CT/MR dvěma nezávislými operatéry. Přežívání pacientů bylo hodnoceno od data 1. podstoupené TACE, a to ve vztahu ke známým faktorům ovlivňujícím léčbu HCC. Celkové přežívání bylo hodnoceno metodikou podle Kaplan-Meiera, rozdíly v přežití log-rank testem. Míra reprodukovatelnosti měření byla stanovena pomocí Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky: Délka přežívání nejlépe korelovala se stanovením viabilní části tumoru volumetricky a poměrem viabilní/aviabilní části tumoru. Medián přežívání od 1. chemoembolizace je 17,1 měsíce. Hodnocení odpovědi na léčbu pomocí kritérií RECIST, mRECIST a volumetrie ve všech případech prokázalo statisticky významnou reprodukovatelnost, nejlépe pak vyšla volumetrická analýza. Závěr: TACE s drug-eluting beads je moderní metoda terapie HCC. Při hodnocení léčebné odpovědi je výhodné využít volumetrické analýzy.
Aim: To evaluate the survival of patients with hepatocellular carcinoma (HCC) treated by transarterial chemoembolization (TACE) with drug-eluting beads, to evaluate the correlation of the length of survival with the factors related to primary liver tumour and factors related to interventions, treatment and response to treatment. Another aim is to evaluate the interobserver variability of measurement in the evaluation response to treatment using RECIST and mRECIST criteria and volumetry. Methods: The total of 49 patients treated in the University Hospital Brno with the diagnosis of HCC were included in this retrospective study. The tumour range was evaluated on the CT/MR input and output by two independent doctors. The survival of the patients was evaluated since the date of the first TACE, in relation to well-known factors effecting the treatment of HCC. The survival was evaluated by the Kaplan-Meier method and the differences in survival by the log-rank test. The interobserver variability was determined by using Pearson and Spearman correlation coefficient. Results: The strongest correlation has been proven between the length of survival and determination of the viable part of tumour using volumetry and the ratio viable/ aviable parts of the tumour. The median of survival since the first performed TACE is 17.1 months. The evaluation of the response to treatment using RECIST and mRECIST criteria and volumetry has been proven with statistically significant small interobserver variability; however, the best result was achieved by using volumetric analysis. Conclusion: TACE with drug-eluting beads is a modern method of treatment of HCC. When evaluating the response to treatment, it is convenient to use volumetric analysis.
- MeSH
- analýza přežití * MeSH
- arteria hepatica patologie radiografie MeSH
- chemoembolizace * metody MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování MeSH
- hepatocelulární karcinom * farmakoterapie mortalita radiografie MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče normy MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lékové transportní systémy metody MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- stenty uvolňující léky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Liečba mnohopočetného myelómu (multiple myeloma – MM), v súčasnosti nevyliečiteľného ochorenia, sa zameriava na dosiahnutie kompletnej remisie. Jednou skupinou liekov, ktorá je v tomto ohľade pomerne efektívna, sú imunomodulačné lieky (immunomodulatory drugs – IMiDs) ako napr. talidomid. Mechanizmus ich účinku však nie je doposiaľ úplne jasný. Posledné výskumy naznačujú, že dôležitú úlohu v sprostredkovaní protinádorových účinkov IMiDs zohráva proteín cereblon (CRBN), na ktorý sa v tomto prehľadovom článku zameriavame. Tento proteín má funkciu substrátového receptoru v Cul4-E3 ubikvitín-proteín ligázovom komplexe, a teda rozpoznáva proteíny určené k degradácií. Väzbou CRBN a IMiDs sa inhibuje funkcia celého ubikvitín-proteazómového komplexu, čo vysvetľuje ich protinádorové účinky. Okrem toho bola potvrdená aj korelácia medzi expresiou génu CRBN a efektivitou liečby u MM pacientov liečených IMiDs. Tieto poznatky naznačujú, že expresia CRBN by mohla slúžiť ako biomarker pre predikciu odpovedi na liečbu pomocou IMiDs u pacientov s MM. Kľúčové slová: cereblon – mnohopočetný myelóm – imunomodulačné lieky
Treatment of multiple myeloma (MM), currently an incurable disease, aims to achieve complete remission. Immunomodulatory drugs (IMiDs), represented by thalidomide, are one class of very effective drugs. However, the mechanism of IMiDs action is not yet completely understood. Recent research suggests that cereblon (CRBN) plays an important role in mediating anti-tumor effects of IMiDs; therefore, our review focuses on this protein. CRBN is a substrate receptor of Cul4-E3 ubiquitin ligase complex, and thus recognizes proteins destined for degradation. Binding of CRBN and IMiDs inhibits function of the entire ubiquitin proteasome complex which partly explains their anti-tumor effects. In addition, a correlation between CRBN gene expression and effectiveness of treatment in MM patients treated with IMiDs was confirmed. These findings suggest that CRBN expression could possibly serve as a biomarker to predict response to IMiD in MM patients. Key words: cereblon – multiple myeloma – immunomodulatory drugs This study was supported by grants IGA MZ CR NT14575 and NT12130. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 12. 5. 2014 Accepted: 19. 5. 2014
- MeSH
- imunologické faktory * genetika MeSH
- komplexy ubikvitinligas fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * farmakoterapie genetika MeSH
- nádorové biomarkery genetika MeSH
- nádorové proteiny MeSH
- prognóza MeSH
- proteasy * fyziologie genetika MeSH
- regulace genové exprese u nádorů MeSH
- thalidomid farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
